kokrokr
komentáře u knih

Jedná se už o třetí díl ,,Impéria", a já mám pořád pocit jisté nedotaženosti této série. Říkám si, zda ty knihy nepíše autorův mladší klon. Nápady jsou tu dobré, ale text působí trochu šroubovaně a amatérsky. Třeba ,, Tristanská válka", byla literárně zpracovaná lépe. Pokud by to samé, zvládl autor lehčím stylem, budu jen tleskat. Kdo neřeší slovní projev tolik jako já, bude spokojený.


Slušný rozjezd a promyšlený svět, přesto kniha místy škobrtá. Mám stejný pocit i z následujících dvou dílů. Připomíná to dospívající dítě, kterému rychle vyrostlo tělo a ještě ho dobře neovládá. Druhá autorova série o českých zemích, je už dospělá a běhat umí.


Je tu originální nápad cestování z jedné planety na druhou pomocí horkovzdušných balonů. Obě planety se vzájemně dotýkají atmosférou, takže to není zas taková pitomost. Čím více obyvatelé země kácí pralesy, tím více je napadají vzduchem plující pterty jedovatým výtrusem prachu. Dojde to tak daleko, že nezbývá nic jiného než cesta na protější planetu a do toho vypukne povstání. Dávám tři a půl bodu za originalitu nápadu.


Průměrná dobrodružná sci-fi na jedno použití. Přečteš a za měsíc nevíš o čem to bylo.


O level níže než ,,Elenium", dávám slabší tři body. Je tu plno nelogičností, ale i tak se to čte celkem dobře.


Rozhodně bych o někom, kdo prodává desetitisíce výtisků svých románů po celém světě, neřekl že je patlal. Já jsem v příběhu děj, akci, zvraty, napínavé situace, humor i charakter našel. Nejsem žádný mladík a moje knihovna obsahuje po značné redukci přes tisícovku knižních titulů. Přečtu v průměru nejméně stovku knih za rok a často i více. Dovoluji si proto tvrdit, že tato kniha svou kvalitu má. Celé trilogii ,,Elenium", dávám čtyři body. U trilogie ,,Tamuli", bych šel na dva a půl až tři body. Kvalita šla níž, přesto to dokáže pobavit.


Před mnoha desítkami let jsem tento poklad našel zastrčený v knihovně rodičů. Četlo se to náramně. Bylo mi asi 12-13 let, když jsem trilogii četl poprvé. O pár let později jsem v trafice narazil na sešit ,,Pán Posleda, přítel študáků" a to mělo také odpich. Tuhle knihu jsem rodičům zkonfiskoval, stejně ji nečetli a mám ji pořád.


Fantasy mám rád a tahle se docela povedla. Středověký svět, ve kterém se příběh odehrává, má poklidný až bukolický ráz. Jsou tu dobré ale i zlé bytosti ovládající kouzla a proti zlu je třeba bojovat. To ví i Paksenarrion. Dobrodružství dívky Paks v armádě i jinde jsou zábavná a zajímavá. Četlo se to dobře, ale vadil mi závěr třetího dílu. Škoda že autorka nepřišla s jiným koncem.


Soubor povídek o našich letcích v RAF. Četlo se to celkem dobře.


Já mám vydání knihy z roku 1964 a tady je jméno autora napsáno jako Sjomuškin, asi záleží na překladu jména z azbuky. Knihu jsem jako kluk četl několikrát a moc mě bavila. Jasně, je to prezentace přístupu SSSR k menšinám, ale jak to bylo doopravdy se už nedozvíme.


Docela mě překvapilo, při čtení předešlých příspěvků, kolik lidí považuje román za těžkopádný a špatně se jim četl. Značná část čtenářů vidí knihu, jen jako dobrodružný příběh a autorův literární styl jim nesedl a vadil. Já jsem byl naopak nadšený a cítil lehkost a krásu slovních spojení. V tom příběhu nebylo jediné hluché místo, jediné slovo navíc. Je třeba pochopit, že ty úžasné příhody honáků, jsou jen kulisa zobrazující postoj k životu. Autor nám připomíná, jací máme být. Monte je hrdý, čestný, překonává překážky, nic nevzdává, pomáhá potřebným a pro záchranu jiného člověka je ochoten obětovat život. Jen to, je pro skutečného muže přijatelné. Román považuji za jeden z nejkrásnějších příběhů o lidskosti a obětavosti.


Popis tradičního školního systému výchovy chlapců v internátní škole pod dozorem učitelů a prefektů, je podán ve formě humorných příběhů. Jednotlivé taškařice party kamarádů na sebe navazují a vytváří knihu, která vás rozesměje a přivede k zamyšlení. Tohle musí pobavit starší školáky i rodiče. Jako spousta jiných čtenářů, i já knihu četl opakovaně.

Ve své době to byl hit, dnes jen dobrá novela s originálním nápadem, který inspiroval film a PC hry. Ovšem být to delší, jak už tady napsalo pár lidí, to by byla jiná řeč.


V 60 letech za železnou oponou to ještě šlo. Dnes je to jen nuda.


Poprvé jsem knihu četl ve dvaceti a její děj byl z mého pohledu zajímavý. Mám také rád historické romány, kde šerm je uměním a Rumata byl mistr šermu. Už jen proto dávám tři a půl bodu.


Pokračování cest časem jsem musel mít. Jen lituji, že ,,Stráž" mám od Talpressu a ,,Štít" od Laseru. Knihy tak nemají stejný formát a jedna má pevné desky a druhá je brožovaná. V jednotné úpravě by vedle sebe teprve vynikly.


Čtenáři milující historii a cesty časem nemají co řešit. Některé povídky jsou ale zbytečně dlouhé a jejich děj plyne dost pomalu. Nejlepší čtenáře však za odměnu možná navštíví i Danellián a třeba jim prozradí jejich osud nebo čísla do sazky.


Ivana mám rád, je to Milesův bratranec a dobrý kamarád, ten žádnou taškařici nezkazí, to jen lord Mark je dostává do nesnází.
