kolacky komentáře u knih
No páni... dřív taková kladná postava a vyklube se z ní ctižádostivý zločinec.
A moc ráda jsem se seznámila s Fiannou. (Kdo četl Srub u jezera od Käthe Recheis, tak ví, proč...)
Jojo, v edici Máj vycházívaly věci... Jako malá jsem se dostala k nečekaným skvostům, jako třeba k paní Curie. K Námořníku na koni. K Domu o tisíci patrech. K Chaplinovu království. K Marku Twainovi...
Minule se Conrí skamarádil, teď to slibně pokračuje - tak snad to vydrží. Válka není přijatelná ani v románu... On stačí sem tam nějaký ten vrah.
Tak nějak jsem vraha odhadla asi v polovině. A tentokrát silně zabodoval Eadulf!!!
Vzhledem k tomu, jak je autor tajnosnubný, co se týče Fidelmina a Eadulfova intimního života, mě poslední odstaveček mile zaskočil...
Propletenec, jaký snad ještě nebyl. Fidelma pomáhá, kudy chodí!
Tak to bylo drsné, Petrarca sem, Petrarca tam. Ještě že existoval někdo jako nejvyšší brehon!
Tak trochu příliš podobných jmen, než to čtenář zažije, ale jinak se mi to moc líbilo a hned se dám do dalšího příběhu.
"Das" výborná jako vždycky!!! Miluju tu její policejní partu a civilního poradce. Taky "Somšita" a Mavis a batole a... všechny.
Hodně dobrý výběr! Hodně dobré počtení! A ano, Most je něco úžasného. Tvrdé je to, nekompromisní, temné a vražedné. Ale velmi čtivé.
Pořád skvělá Kate, s Obludou, Jackem a vyřezávanou vydrou...
Mám pocit, že tenhle příběh nevychází po knížkách, ale po kapitolách...
Někdy šel až mráz po zádech... nejvíc při té vysoké trávě. Kingovi chlapi jsou příšerní... příšerně dobří.
Starší vydání knížky Nissó, dívka...
Komentáře k téže jsou přiléhavé. Knihu jsem četla jako -náctiletá, komunismus mě nezajímal a příběh jsem brala jako dobrodružný. Jenom mi připadalo humorné, když Nisso říkala svému milému rudoarmějci Šo-Pir, což znamenalo něco jako Vládce démonů. Taky si pamatuju, jak si vdané ženy vázaly k copům jako ozdobu copy z černé vlny, kdežto svobodné dívky z vlny červené. Kluk, který se o Nisso zajímal, se jmenoval Bachtior, a kamarádka, kterou zabili basmači, byla Mariam.
Mohlo být víc vysvětleno, co se stalo německým řekám a jestli to, že se vracejí jako děti, znamená obrat k lepšímu?
Kdysi dávno čtené, znovu objevené - a opět můj nejoblíbenější Andy Shellshear. ( Viz též Nejdřív já... )