konicekbily komentáře u knih
Zatím jsem od autora nic nečetl - je to s podivem, ale po celou dobu mého života jsem buď neměl čas, nebo jeho díla u nás nevycházela. Zkouším to z druhé strany: podívám se na něj z druhé strany formou jeho esejů. Jak vidí literaturu, autora, tvorbu, autorská práva a věci související s psaním on a potom si od něj něco přečtu! Dá se to číst! Použiji jeho myšlenku z knížky, jemně parafrázovanou: život je krátký, už mi toho mnoho nezbývá - ale přesto nějaký ten čas ztratím při čtení tvého díla!
Standardní autorův výkon ve stylu poklidné francouzské detektivky ve stylu o komisaři Maigretovi od Simenona s propagací Bretaně. tentokrát se dokonce odvolává na jednu detektivku se slavným komisařem! Poklidné vyprávění jakoby mimochodem je detektivkou se značně spletitou zápletkou - s odkazem na minulost - a závěrem plně objasněnou.
Příběh je hodně rozsáhlý, kromě geografického popisu prostředí - tentokráte je to mořská přírodní rezervace s ostrovy a vědeckým výzkumem, trochu více historie související s prostředím, něco z ochrany přírody a hodně o rybolovu a jeho organizaci. Vlastní detektivní zápletka je roztahaná, dialogy se mi moc nelíbily, tak na branku při vyšetřování nijaký a závěr zamlžený. Průměr!
Pěkně napsáno, pěkně vysvětleno. K úplnému pochopení a prožitku doporučuji si oživit některé události z předcházejících knih této řady. Zdá se, že řada skončila, ale asi to tak nebude, neboť je tu informace o další z řady "ENZO". Noční brána má být v prodeji v květnu.
Je dobře, že se autor rozhodl po smrti partnera řadu dokončit. Připadal mi poslední díl poněkud slabší, ale to nesnižuje celkový dojem ze série. Obchodování s lidmi a tím řízená migrace je svinstvo, a pokud něco z toho, co se v knize popisuje je skutečnost - potom je to horší, než jsem byl ochoten si připustit.
Velice poutavý thriller, akce stíhá akci, všichni se proti hlavní hrdince spikli a přesto se vrhá do nerovného boje za" pravdu a svobodu". Tolik nebezpečných akcí a vše hlavní hrdinka zvládne - až mi to od poloviny připadá trochu přemrštěné a nereálné - a proti sérii o Frostovi i nudnější. Ani skvělým závěrem se autor nepochlapil - a proto průměr!
Příběh napsaný "rychlou" formou krátkých kapitol má spád, "detektivní amatérka" posouvá děj kupředu, aby se stále něco řešilo a dělo, novinářka se také zaplete do závěrečné thriller-scény. Tak mi přijde hodně nereálná, stejně tak zápletka je hodně vzdálená případné realitě. Ale čte se dobře a rychle.
Skvělý styl, promyšlená zápletka a pěkně popsané prostření, osoby a i různé dějové linky jsou na sebe navázané. Ale připadá mi, že toho bylo tentokrát více, než bych akceptoval. Tápání obou inspektorů v současnosti je moc pomalé, dokola se točící, a zavádějící příběh s cestováním autobusem po Evropě mi tam nesedí a i boj o život Marianne bych vypustil. Ale dobrá kniha to je!
Nesser převzal štafatu od Mankella ve vytváření nového švédského sociálního románu s kriminální zápletkou. Tato kniha je spíše psychologickým románem, možná studií do myslí stárnoucích mužů, možná "červenou knihovnou mužů předdůchodového věku", než nějakou detektivkou nebo krimi-příběhem. Autor se do problému zakousne s takovou vervou, a pitvá ho ze všech stran, až to mnohé čtenáře odradí zbytečným protahováním děje a opakováním myšlenek. Mne ne, jako kmet ) tedy skoro kmet), chápu o čem píše a jdu na další díl.
Hodně natahovaná kniha, mnoho informací z okolí hlavního hrdiny, jak soukromého tak pracovního, ale musím přiznat, že mi to nevadilo. Jeho "meditace" považuji za nadbytečné. Autor se ale rozhodl vytvořit nového "obyčejného" hrdinu severské krimi a já to vítám. Zápletka se povedla, velice dobře promyšlená a mohu říci, že se i vyvíjí v čase. Řadu budu číst!
Tápaní kolem maturity, Jak nastartovat život, Kudy vede cesta do života? - tak nějak by se dal nazvat tento román. Autor si zvolil za téma mladickou nerozvážnost, tápání, hledání způsobu, jak dál se životem po dospívání a co bude po studiu. Autor se narodil v roce 1949 - jako já - a je ovlivněn událostmi kolem roku 1968, který byl ve znamení celosvětových studentských bouří - u nás navíc okupace. Dokonale popsal psychicky narušené jedince té doby - co se životem - a i se spoustou sebevražd. Snaží se popsat pocity, odhodlání jak nejasným situacím čelit a jak je překonat a rozhodnout se, jak dál žít. Domnívám se, že se mu podařilo vyjádřit pocity naší generace té doby.
Knížku jsem neznal, ani jsem nevěděl, že autor něco podobného napsal. Díky doporučení kolegů z naší databazeknih jsem se rozhodl ji přečíst. Nepovažuji ji za detektivku, ale humoristickou nadsázku s jemně kritickým, či ironickým a hlavně humorným pohledem na společnost na prahu druhé druhé světové války. Před čtením doporučuji seznámení se s dobou první republiky - v knize je sousta narážek, které jsem napoprvé nechápal - až při opětovném čtení jsem pochopil, oč vlastně běží. Tedy doporučuji pomalejší tempo při čtení knížky.
Propracovaná zápletka založená na psychologických motivech některých hlavních postav je základem slušné české detektivky. téměř od začátku je zřejmé kdo je kdo - a většinou jaké má cíle svého chování a přesto je tam stále "nějaké vnitřní napětí". A mne příběh vedl k zamyšlení, zda se podobné příběhy nemohou stát v současném životě. Asi mohou.
Občas se v knihovně porozhlédnu po nejnovější české detektivní tvorbě a posledně jsem si všiml nové knihy o soukromém brněnském detektivním očku. Vím, že autor přepracovává staré kriminální případy , vyřešené jihomoravskou mordpartou, do literární podoby a zásluhy přidává svému hrdinovi - detektivu Berkovi. K této řadě nemám zvlášť vysoké nároky na špičkovou krimi, ale rád si přečtu něco o brněnských vraždách.
Klasická anglická detektivka mé oblíbené dvojice napsaná stylem, na který jsem si již přivykl. Každý něco skrývá, hned napoprvé vše naší dvojici neprozradí a tak autorka z obyčejného nálezu starších kostí v hrobě na hřbitově sestrojí složitou zápletku, kterou postupně rozmotává. A na závěr jsem pochopil vícenásobné zdůvodnění/vysvětlení: proč dotyční nesdělili ihned celou pravdu! Hezké počtení!
Sestra Fidelma vyrazila na pouť a autor, než jí svěřil vyšetřování podivných úmrtí, vražd a pokusů o vraždy, nás trochu seznámil s "mileneckou historií hlavní hrdinky" a jejím "přerušením studia právnické vysoké školy" a tím si a i jí vytvořil předpoklady pro hlavní verzi vyšetřování - se spoustou odboček. Vše podstatné se odehrává při platbě na lodi a tak Fidelma má k řešení "záhadu zamčeného pokoje".
Kniha je povětšinou deníkem americké antropoložky popisující situaci v Japonsku uprostřed sedmdesátých let minulého století. Na pozadí vlastních prožitků a zkušeností se seznamuje čtenář s pozicí gejš, jejich strukturami, cíli a zařazením gejš v minulosti, současnosti a odhaduje i jejich budoucnost. Vysvětluje fungování systému gejš ve vztahu k okolí, zejména vztahy v japonské společnosti k nim. Není to román - ani biografie autorky, podle mne je to souhrn zkušeností americké autorky během jejího pobytu v tomto prostředí.
Na autorovi obdivuji jeho stručné vyjadřování: popis města, míst činu, osob zúčastněných a i stručné a výstižné popsání probíhajících procesů souvisejících s vyšetřováním nebo se soukromím hlavních hrdinů. Stručné a přímo k věci jsou i dialogy - a přesto je v nich vše řečeno. Nakonec se ukáže, že složitá vražda má celkem prostý důvod.
Zajímavé téma nevěstince v koncentračním táboře bylo přitažlivé. Domnívám se, že autor ho plně nevyužil a něco mi tam chybělo. Snad nereálnost děje včetně divného polo-happy-endu, nebo urychleného konce. Popsání života v koncentráku bylo reálné.
Tři povídky na základě historických skutečností o selhání, zradě či prospěchářství za protektorátu našich třech spoluobčanů. Kniha je napsána stylem "krátkých odstavců" - asi podle toho, jak se je autor rozhodl zařazovat do povídek a neztratil linii vyprávění od historických faktů. Lidice a Karla Čurdu sleduji dlouhodobě a opět jsem si doplnil některé další informace. Pro ty, kdo sledují historii druhé světové války, je to vhodná doplňující četba se spoustou dobových fotografií.