Kopretina
komentáře u knih
Mapa dní
Ransom Riggs
Tento díl není tak akční jako předešlé, nicméně to mi vyhovovalo (i když jsem si v koutku duše říkala, že popis toho, jak jedí, převlékají se apod. nahrazuje veškerý děj). Konec - vlastně není konec, uvidíme, co bude dál.
Sůl moře
Ruta Sepetys
Zajímavý, nový námět z doby 2. sv. války. Skákání z děje do děje bylo pro mě rušivé, připadalo mi, jako by autorce šlo o to, nechat spoustu volného místa mezi kapitolkami. Každopádně jsem se ráda seznámila jak s tématem, tak s autorkou.
Chlapec v pruhovaném pyžamu
John Boyne
Jak sladká byla Brunova nevědomost, asi bych taky nic o tom, co se za plotem děje , nechtěla vědět.
Než jsem tě poznala
Jojo Moyes
Na knihu jsem se velice těšila a jsem velice zklamána. Dvě hvězdy za občasný suchý humor, který mám ráda. Závěr děsný. Taky jsem si nevybrala kde a jak žiju, mnohé se mi nezamlouvá, vč. zdraví, zažila jsem dost náročné životní situace. Ale abych si odůvodnila, že toto ne a zabalila to, tak to by mi opravdu nepřišlo k mému okolí dobré řešení, bylo by to velmi sobecké. Naopak, díky tomu, že jsem to ještě nezabalila, jsem mohla prožít jiné věci (které jsem si také nevybrala), které byly naprosto skvělé. Prostě život je boj.
V Tvém náručí
Jana Lapšanská
První část je vyprávění sestry Jany o jejím životě, odchodu do kláštera a životu především v době komunismu. Druhá jsou úryvky z jejího deníku, kdy najednou je zřejmé, že to nebyla silná žena, ale citlivá a bojující, o to víc mě to zaujalo. Následují dodatky a fotodokumentace. Děkuji, že takové knihy dnes vycházejí a dají se zapůjčit i v městské knihovně.
Muž se srdcem kovboje
Jack Schaefer
Na knihu jsem si musela dlouho zvykat a zlobila jsem se, že se čte tak pomalu. Pak jsem to pochopila, neboť jinak by se nedala nasát atmosféra a povaha dotyčného. Od té doby jsem si začala knihu užívat a často jsem se nahlas rozesmála. Pak jsem musela rodině vyprávět důvod k smíchu. Konec je vrcholem knihy, dojal mě.
Ráda jsem se s touto knihou seznámila.
Hledej Pokoj a zůstávej v něm
Jacques Philippe
Kniha, která mě vzala za srdce, tak moudrá a tak prostá. Budu si její kapitoly číst dokola, ten pokoj v srdci za to stojí!
Chlapec, který rozdával sny
Luca Di Fulvio
Kniha plná surovosti, detailních popisů sexu a šťastných náhod na potkání. Jestli mi připomínala nějakou jinou knihu, tak bych se přiklonila k Staříkovi nebo Analfabetce, a to v druhé půlce knihy, kdy se z chuďasů staly téměř přes noc superhvězdy. Bohužel jsem zde nenašla ani jednu sympatickou postavu. Takže: Dobrou noc, New Yorku...
To by se zvěrolékaři stát nemělo
James Herriot (p)
Kniha, ač zdlouhavá, je plná jemného anglického humoru a nadhledu. Pobavila jsem se.
Říkali mi Leni
Zdeňka Bezděková
Nádherná kniha o ryzím dítěti (o české popelce?), které není milováno. Smutné a krásné.
Láska
Stanislav Kostka Neumann
Tak tomuhle říkám poezie. Autor si umí hrát se slovy a jeho verše plynou hladce a hravě, jsou srozumitelné, vtipné a jemné. Není nic, co bych vytkla.
Johnny si vzal pušku
Dalton Trumbo
Kniha pokládá otázky po smyslu žití, hranicích svobody a polemizuje o tom, co vůbec může vítězství/prohra/průběh války způsobovat ne u těch, co vládnou, ale u těch, kteří bojují za (svou?) svobodu. Dá se nezbláznit se z těchto úvah v těle, které má dvacetiletý hlavní hrdina?
Dívky z Montmartru
Cathy Marie Buchanan
I když si nelibuji ani v historických románech, ani v Degasových obrazech či baletu, kniha ve mně zanechává hlubokou stopu. Musela jsem si Degasovy obrazy prohlédnout, a doporučuji je: především baletky, sošku a Fyzignomii zločinců (https://www.edgar-degas.org/the-complete-works.html?pageno=1).
Kniha je psaná velmi mile, krásně zde vyznívají sesterské vztahy, jsem ráda, že dopadly dobře!! Klobouk dolů před autorkou!
Dobrý člověk ještě žije
Romain Rolland
Po několika měsících konečně dočteno. V první polovině jsem nechápala, o co autorovi vlastně jde - zesměšnit nebo oslavit hlavní postavu? Souhlasit s jeho způsobem života? Nebo nastínit tehdejší dobu? Až když jsem knihu odložila s tím, že mi nic neříká a přečetla si recenze a pak ji zas vzala do ruky a na zátah ji dočetla, trochu jsem pochopila oslavu denního života člověka, který se snaží život prožít a ne jen přežít. Který nebere tragédie života tragicky, ale s vědomím, že lze i s nimi jít dál, a celkem dobře je využít ve prospěch dalšího života. Občasné vložení životního moudra je také moc přínosné (občas jsem si ho musela přečíst víckrát). Sečteno a podtrženo: krušné životní situace Colas zvládal velmi dobře, v běžném životě by ho člověk zabil!
Heřmánkové údolí
Hana Marie Körnerová (p)
Knihu jsem sfoukla během dvou dnů. Prostě mě zajímal Annin příběh. I když bych v mnohém z jejího života nepřekousla a vyznívala mi z toho názor, že žena je jen naplněním mužových potřeb, tak se mi kniha moc líbila. Možná, že se tak lehce četla, měla spád, napětí a vytvářela představy... Už od autorky druhá kniha, určitě ne poslední.
Postel, hospoda, kostel
Zbigniew Czendlik
Za mě: neurazí a nenadchne. Příběhy a názory, které předkládá mi připadají obšlehnuté, už jsem je někde četla, slyšela. Některé věci mě zarážely, např. přirovnání kázání k minisukni. Některé myslím, že ještě nepochopil, např. že modlitba je i něco hlubšího než jen vnitřní dialog. Některé jsou líbivé, a to si zase říkám, proč ne. Proč neukázat duchovní život z té lepší strany, když všude se jen poukazuje na to negativní.
Navzdory básník zpívá
Jarmila Loukotková
Ač neholduji historickým románům, sáhla jsem po této knize z důvodu vzpomínky na Paní Učitelku literatury ze střední školy, která uměla o knihách (i o této) krásně vyprávět; cítila jsem to jako dluh mládí. Autorce hlubokou úklonu za její vytříběný jazyk; z deště nebo z podzimu dokáže vyloudit odstavec plný obrazů a vůní.
Zelená míle
Stephen King
Do knihy jsem nahlédla a rozhodla se, že si ji vezmu na dovolenou. A protože má jen, tuším, šest kapitol, musela jsem s ní šetřit. O to víc jsem ji prožívala, konzultovala s ostatními účastníky zájezdu, a vymýšleli jsme možné pokračování. Silný příběh, který mi zasáhl do života, budu si knihu pamatovat!
Poslední aristokratka
Evžen Boček
Pobavila, u knihy jsem si odpočinula. Hodnotím ji dost vysoko, protože mám plnou hlavu starostí a nemám kapacitu pojímat romány historické či psychologické. Jindy bych k ní byla přísnější, opravdu jde jen o odlehčení tématu, nic přínosnějšího, k čemuž může název svádět.
Dánská dívka
David Ebershoff
Kdybych předem věděla, o čem kniha je, nečtu ji. Nejsem příznivcem ani zastáncem těchto "anomálií", ať jsem nazvána třeba homofobní (nebo transfobní?). Myslím si, že nikdo z nás si nevybral svůj život, své tělo, rodinu, děti, zdraví apod. Není to o zodpovědnosti a dospělosti tuto tíhu - kdo jsem - životem nést? Celou knihou, kterou jsem četla silou vůle, jsem si kladla otázku, co kdyby si hlavní postava tvrdě musela vydělávat na denní chleba, nebo žila ve válce a musela bojovat o holý život, měla by na toto myšlenky? Nebyly to jen problémy vyplývající z blahobytu a nudy? Na jedné z posledních stran autor říká: "Translidé i v současnosti běžně čelí předsudkům, nevědomosti, často i hroznému násilí." Mno, tomu dnes čelí kde kdo - postižení, křesťané atd atd. A v mnohem větší míře a nehovoří se o tom, jak o nafouknutých gender problémech, jako je např. trassexualita.
