Kovářskej komentáře u knih
Už ani nevím po kolikáté se vracím ke Kopčemovi a jeho tlupě. A i teď na stará kolena se rád zasním a toulám se po tehdejší krásné, nedotčené krajině...Teď už i se svou vlastní tlupou, svými syny.
...četl jsem to jedním dechem s běháním mrazu po zádech...I na slzy došlo.Strašné je, když si uvědomíme, že to bylo doopravdy a ne zase tak dávno...Vážím si toho,že žijeme teď a tady a máme se , jak se máme...Knihu jsem četl v době, kdy jsme s partnerkou čekali miminko...o to větší to byla síla a prožitek. A také uvědomění si toho, co v životě máme a co je důležité.
Kniha,která nikoho nenechá chladným...Už jen při představě koncentračního tábora, malých dětí...všudepřítomného pachu smrti, tuhne krev v žilách.
Už jsem to psal u jiných knih s touto tématikou.
Zaplať PánBůh za to , že žijeme teď a tady. A tak, jak žijeme. A buďme za to vděčni.
Nedokážu si představit, že bych musel s dětma nastupovat do dobytčáku a dál....Lidi by si měli vážit toho co mají.....
Myslím,že nejde hodnotit Písmo svaté. Je tu a tak to je. A je na každém jak k němu přistupuje. Pro každého znamená tato kniha něco jiného...
Jedna z mých nejoblíbenějších knih, ke které se často vracím. Po prvním přečtení jsem dokonce podnikl cestu ve Vincentových stopách...musel jsem to cítit na vlastní kůži. Paříž, Arles...A také jsem to tam cítil...
Jak jsem k této knize přišel? Znal jsem ji jen z doslechu, ale když se mi poprvé dostala do rukou a já uviděl úžasné ilustrace Borise Jirků, musel jsem ji mít. Vlatnit. Stále na očích. Donesl mi ji Ježíšek. Lehce omšelou, ještě vonící antikvariátem. Na poprvé jsem se občas ztrácel, ale nebylo to na škodu. Donutilo mě to, vytvořit celý strom rodokmenu Buendiových...A že není malej.Celý příběh mám dodnes spojený i s atmosférou, při níž jsem knížku četl. Vzpomínám, jak jsem do ní byl ponořen, za oknem hustě pršelo, byl horký srpnový den a vzduch byl prosycen ozónem a elektřinou. Pokuřoval jsem dýmku a z vedlejšího pokoje zaznívaly tóny symfonie pro klavír a violončelo od Mozarta...Už utekla spousta let, vše je dnes jiné, ale ta kniha je tu se mnou pořád a dáli Bůh, ještě dlouho bude.
Bueno dias don Márquez
Výborná kniha. Jako u většiny Clavellových knih mě dostávalo jeho líčení atmosféry a popis prostředí, kde se příběh odehrává...Občas jsem měl sám pocit, jak jsem propocenej, hladovej, jak cítím vůni fermentovaného tabáku, nebo jak si uvědomuju chuť obyčejného vajíčka...Nebudu lhát, když napíšu, že jsem chtěl ochutnat i toho hlodavce...Mám rád, když mě příběh takto vtáhne k sobě a já tam najednou jsem a vidím, cítím...
Prostě klasika, ke které se opět vracíme. Chci kazajku, chci malou smrt a chci odsud pryč....Někdy by to bylo fajn, ne?
Bílý den? Celé dětství, cokoli jsem dělal, ptal jsem se sám sebe, jak by to dělal Bílý Den...Byl mi velkým vzorem...Když to vydržel on, vydržím to i já...No, vlastně to tak trochu mám dodnes:-)
"Hej hola, už je bílý den"
Silný příběh, který nám ukazuje, že když něco opravdu chceme, můžeme toho dosáhnout a taky toho dosáhneme. Spadnout až na samé dno nám dává na vybranou. Zůstat ležet v bahně, nebo se odrazit a stoupat vzhůru za svým...Příběh se mi proplétal s vyprávěním mé prababičky,která ve dvacátých letech odjela do Ameriky také za prací...O to silněji jsem celý příběh vnímal.
Jedna z knih, u které se těšíte večer do postele, co bude dál.....
Nádherná KNIHA. Je to přesně ten typ knihy, která vás vezme zpátky do dětství a současně víte, že bude pokladem i pro vaše vnoučata za 50 let...Tato kniha je bez přehánění KLENOTEM mé knihovny.
Tato kniha je tak trochu tajemná a pro mne už jen tím jak jsem k ní přišel,neuvěřitelně silná.
Našel jsem ji úplně vespod v regálu v Tesku za 99 Kč. Byla jediná. Nádherně zpracované rytiny, kvalitní vazba i papír...Vůbec jsem nechápal, kde se tam ta kniha vzala.
V knize jsou nádherně vyobrazeny výjevy ze Starého i Nového zákona...mohu říct, že jistá vyobrazení v této knize tak trošku usměrnila můj život...
Znamená pro mě hrozně moc a mám ji rád.
Hledejte ji a pokud najdete,nebudete litovat.
Je to těžkej kalibr, ale plnej moudrosti. Kniha a to co je v ní potřebuje čas...A taky být na ni připraven.
Taková malá domácí bible, průvodce životem...Spousta moudra...Tuto knihu mám moc rád a moc ji doporučuji všem co hledají svoji cestu...
Asi tak. Jinak bude člověk na tohle dílko pohlížet v rebelantských 18ti a jinak po čtyřicítce. Když jsem to četl já, bylo to pro mě něco nepoznaného, nevšedního. Jazyk , kterým Cave všechno popisuje jen umocnil smrdutost bahna v němž se vše odehrává...Patří to k tomu. Jo, je to depresivní, temné, ale to byl Nickův záměr a myslím si, že to co chtěl, se mu povedlo.
Skvělá kniha a silný příběh, který se točí kolem mého života už od dětství.Srdcová záležitost ve všech směrech.
Je dobré mít tuto knihu u sebe. Často se mi otevře na stránce, kterou v tu chvíli právě potřebuju číst a...Není snadné mnohé pochopit, ale pokud nikam nespěcháme, máme čas přemýšlet....A o tom to také je. Nehltat jen lačně stránky, ale vnímat text a nechávat je v hlavě uzrát...
Svého času jediná kniha, kde se člověk mohl dozvědět něco o tajemství tohoto řemesla.Pokud člověk dělá, najde si své postupy a způsoby provedení, ale do začátku je to výborná kniha a perfektně zpracovanou historickou částí-historie kovářství...
Kniha mého dětství...Krásnej příběh a nádherné akvarelové ilustrace...Už ji po mě mají moje děti..
Čtení této knihy patří asi k určitému věku a stádiu dospívání, kterým jsme si všichni prošli.
Tedy doufám:-).
Je fajn si občas přečíst i něco "nesterilního"....