Kristyna_Bubu komentáře u knih
Já od této autorky četla kdysi Spolubydlící a byla to jedna z nejkrásnějších oddychových knih, které se mi kdy dostaly do ruky ️ Měla jsem ji půjčenou z knihovny a následně si knížku koupila, protože si ji chci přečíst zas a znova. Výměna je taky úžasná, byť se mi líbila o trošku míň. Leena si vymění "život" se svou babičkou - odstěhuje se na dva měsíce na venkov a babička naopak do rušného Londýna. Rozhodně doporučuji, pokud si chcete odpočinout a přečíst si milou knihu ️
nová Yrsa!!! Já se tak těšila a jako všechny předchozí ze série mě vůbec nezklamala baví mě ta propletenost, kdy zdánlivě jednotlivý příběhy jsou samostatný a pak do sebe zapadnou a je to jasný od začátku knížky to jede nak na tobogánu, čtenář nemá šanci se ani chvíli nudit. A jako vždy - na konci "překvápko" navíc a Huldar a Freya jsou boží!!! ️
....kniha, která se možná dostala povědomí díky filmu, kterej běžel nedávno v kinech... Já jsem film neviděla, chystám se na něj, můžu tedy hodnotit jen knihu a nemám srovnání - zatím. Moc, moc se mi líbila!! Pravda, hned na začátku mě trošku zarazilo, jak se okamžitě objevuje smrt, říkala jsem si, a jééje, to bude pochmurné a negativní... Ale nebylo. Naopak, ta kniha je plná lásky, naděje. Dokazuje, že přáteli se mohou stát i ti, do kterých bychom řekli, že se budou spíš nenávidět. Připomíná nám, jak je důležité věřit tomu, co si přejeme a chceme. Myši patří do nebe rozhodně stojí za přečtení a jako bonus nás celou knihu provází nádherné ilustrace. Moc doporučuji!
Po oddechový literatuře chci následující:
Zasmát se
Dojmout se
Popřemejšlet
Bavit se
Tahle novinka to pro mě splňuje na jedničku čyři kámošky, kdy každá má svoje problémy, se scházejí v kavárně, tam si dají vždycky něco dobrýho čokoládovýho a probírají, co se jim v životě děje. Ať nefungující vztah, problematiku drog v rodině, hledání pravý lásky... Moc dobře se mi Čokoládový klub četl, je to příjemná kniha v dnešní nelehký době. A plus má rozhodně za tu přenádhernou obálku!!! Jen tý čokolády bylo už občas moc doporučuju!
(SPOILER) Nemůžu říct, že by mě tenhle thriller ňák zvlášť oslnil teda teď možná malej spoiler - tak bacha!!
Celá knížka je o tom, jak sedmiletý dítě chce zabít svojí mámu ️ já nevim, pro mě to bylo dost monotónní a ve finále vlastně o ničem
Čtvrtej díl od Yrsy ze série s Huldarem a Freyou. Opět prostě jízda, já to miluju!!! Pro mě má všecko, co má detektivka mít, většinou se případy týkaj rodinnejch vztahů, nějakejch tajemství a to mám ráda. Navíc Yrsa umí překvapit nejen odhalením vraha, ale ještě tomu dodá třešničku třeba na poslední stránce. Pro mě jsou to ohromně čtivý detektivky a Poprava nebyla výjimkou Přečteno za pár dní a budu vyhlížet další díl! A taky trošku doufat, že Huldar s Freyou už konečně budou mít to rande!
Ač je to autorčina prvotina, je moc povedená. Atmosféra Provence na vás dejchne už od prvních stránek, člověk vidí ta levandulová pole při západu slunce, třpyt ve skleničce vína a cítí vůni eclairs a madlenek a drobenkovejch koláčů. Nechybí láska, dávný tajemství a vše dopadne tak, jak má. Tenhle žánr mi vždy trvá dýl přečíst, pak ve mně ale zůstává stejně tak dlouho takovej zvláštní klid na duši
Thilliezův thriller/detektivka Pandemie byla pořádná jízda! Zezačátku mi trošku trvalo, než jsem se začetla, ale pak děj nabral spád a jelo to až do konce. Docela mě štve, že jsem nečetla předchozí díly, protože je tam toho dost "navazujícího". Ale i tak se mi kniha moc líbila a je opravdu neskutečný, jak autor vystihl to, v čem teď žijeme, i když Pandemii napsal před pár lety zpět. Dávám 75% a teď si přelousknu nějakou oddechovku, protože toto byl docela nápor na nervy!!
"Sám vidíš, že není tak těžké být šťastný. Všechno máme v sobě... štěstí, lásku, pohodu... i ten smysl života. Jen si to uvědomit a nehledat nikde jinde než sám v sobě."
Je to takový až detektivní příběh o muži, kterého všichni ve městě považují za bezdomovce a neškodného blázna. Že je vše jinak se ukáže v jeden osudný den nehody... Příběh o lásce, nenávisti, odpuštění, o tom, zda je opravdu možné sám sebe změnit... Bylo to silný, možná i duchovní, hodně k zamyšlení... Napsaný neskutečně čtivě, člověk knížku přečte opravdu za dva večery... "Nikdo se za vás nemůže narovnat a nebo nadechnout, to musíte udělat vy sami."
#docteno 7/2021 ????
"Sám vidíš, že není tak těžké být šťastný. Všechno máme v sobě... štěstí, lásku, pohodu... i ten smysl života. Jen si to uvědomit a nehledat nikde jinde než sám v sobě."
Je to takový až detektivní příběh o muži, kterého všichni ve městě považují za bezdomovce a neškodného blázna. Že je vše jinak se ukáže v jeden osudný den nehody... Příběh o lásce, nenávisti, odpuštění, o tom, zda je opravdu možné sám sebe změnit... Bylo to silný, možná i duchovní, hodně k zamyšlení... Napsaný neskutečně čtivě, člověk to přečte opravdu za dva večery... "Nikdo se za vás nemůže narovnat a nebo nadechnout, to musíte udělat vy sami."
Mně se to líbilo, fakt! Má to svý části, který jsou nudnější, ale není to uslintaná slaďárna, kterou by člověk možná podle názvu čekal... Místama jsem se i smála nahlas. Milý, vtipný, smutný, dojemný, hezký. Doporučuju jako supr oddychovku!
Chtěla jsem něco, co mi rozproudí krev. Uvítala bych víc detailního popisu, nicméně je tam vášeň, láska a příběh, kupodivu celkem uvěřitelnej, když člověk přimhouří očko :-) Jako oddychovka super.
Tři vnoučata, Flynn, April a Nessa se scházejí ve vesničce, kde jako malí trávili prázdniny u své babičky. Ta zemřela a zanechala jim jasný úkol, na kterém mají společně pracovat a až jej dodělají, dostanou truhlu, která je schovaná u souseda (fešáka mimochodem) a ukrývá nějaké tajemství...
Námět super, těšila jsem se moc, leč ouha... Nemohu knize upřít to, že se velmi lehce čte, patří mezi ty nenáročný oddechovky... Jenže pro mě nemá to "něco navíc". Nezasmála jsem se, nedojala, nerozčílila... I když to poslední vlastně jo. Ta jejich babička mi totiž byla celou knihu tak strašně nesympatická, až mi to vadilo. Postupně se v knize dočítáme důvod, že vlastně za své nálady nemohla (a autorka se snaží na tento problém i poukázat, jak píše v epilogu), ale stejně... No a ten obsah truhly, na kterej vlastně celou knihu čtenář čeká? Ach, ruku nahoru, kdo byl zklamanej?
No, nevadí, tak třeba příště, milá Carolyn...
"Člověk vždycky v určitý okamžik narazí na dno, pod které už to nejde, jen ho každý má jinak hluboko."
Čtení jsem si užila, knihy od Markéty mám prostě ráda. Zbývá mi už jen přečíst Intymně. Kdybych ji měla porovnat s ostatními, za mě byla asi nejslabší. Ale vím, čím to je. Nemohla jsem se nějak naladit na notu hlavní hrdinky Emy, protože ona je prostě naprosto jiná povaha než já. Možná i kvůli tomu, že sama je - i když možná zdánlivě - bez emocí - sama jsem emoce u čtení až tolik necítila. Je ale pravdou, že jsem při pár kapitolách měla husí kůži. Líbilo se mi to přenášení děje do minulosti jednotlivejch postav, přičemž jsme se tak dozvěděli, proč je postava taková, jaká je a že svým chováním a rozhodnutím ovlivnila život i dalším členům rodiny. Doporučuju!
Všechno je krásné od Eleanor Ray pro mě byla taková "pomalá" kniha o ztracené, ale znovunalezené naději, o samotě, ale především o lásce. Amy opustil před 11 lety přítel, prostě zmizel. Opravdu odešel s její nejlepší kamarádkou, o které už taky neslyšela? Uzavřela se do sebe a teď má plnej dům věcí v krabicích, který dosahujou až ke stropu, nedostane se ani do ledničky, ani ke krbu, sotva projde po schodišti do patra. Nedokáže se jich zbavit, to harampádí je tam s ní, to ji totiž neopustí. Pak ale získává stopu a zjišťuje, co se před lety stalo... A při tom jí pomáhají moc sympatičtí sousedé, obzvlášť ten jeden, malý Charles
Knihu považuju za odpočinkovou, milou, a i když je tam až detektivní zápletka, pořád je pro mě spíš takovým milým pohlazením. Dávám 75%
Přiznejme si - a teď vážně:
bez přátel vždy život vázne.
Život není k životu,
když sám stojíš u plotu.
Tohle byla tolik krásná kniha! Já to tušila už od začátku. Zaujala mě díky překladu Emila Hakla, kterýho mám moc ráda už leta... vlastně od tý doby, co jsem přečetla jeho novelu O rodičích a dětech, za níž vyhrál Magnesii Literu. Pes Moko a jeho oko je kniha o přátelství, o jinakosti, o životě, o lásce. Psaná je v jednoduchých verších, melodických, krátkých. Proto se tak hezky čte dětem, pro které je zřejmě prvotně určená, já ale říkám, že by si ji měli přečíst všichni dospělí.
Pejska Moko trápí chybějící očičko, všichni se mu kvůli tomu posmívají, a tak se jej vydá hledat. Při svém putování potkává chlapečka Viliho, jenž je taky odlišný od ostatních dětí, rozumí totiž zvířátkům. Přidá se k pejskovi a putují spolu. Na své cestě potkají další "tvorečky", kteří jsou z nějakého důvodu taky jiní a trápí se tím. Co myslíte, najde Moko svoje oko? Poselství knihy je asi jasné. Přečtěte si ji! Zahřeje vás na srdci.
"Dobré srdce, čistá duše,
ty jsou přece podstatné.
Když nás osud začne zkoušet,
netřeba to vzdávat, ne?
Nemusíte z jinakosti
míti žádné obavy.
Návod na to je tak prostý:
láska všechno napraví."
Rowlingová dala text na internet a požádala děti o ilustrace... Neskutečný, co děti dokážou nakreslit, to se mi na knížce líbí asi nejvíc ... K obsahu, Ikabog je určenej pro děti od 7 let, snažila jsem se vžít do tohoto věku a představit si, co na to malí čtenáři... Asi nejvíc mě štvalo, jak je děj pořád na jedno brdo, je tam docela dost kruťáren, ale má to vše, co má pohádka mít, i poučení, že lhát se nevyplácí a láska zmůže hodně.
Stejně jako u dopisu nejsme jen v jedný časový rovině, část příběhu se odehrává v psychiatrický léčebně v padesátých letech a část vlastně v současnosti. Kupodivu musim říct, že se mi předchozí Dopis líbil víc! Ovšem autorka Klíč napsala opět neskutečně čtivě, od tý knihy se prostě nejde odtrhnout Tady je bezpochyby ohromně poutavý téma blázince, ale Dopis mě nějak chytl za srdce
PS: Já četla snad před 15 lety, možná dřív, Mlčení od Diane Chamberlain a to je teda jízda, na to nezapomenu do konce života!
PS2: obálka ale získává ode mě 200% !!
Kate a Lauren jsou ségry, každá má jinej život, ale pravidelně se scházej každou neděli u svý mámy na oběd. Jenže jednou někdo zazvoní a za dveřma stojí Jess, která tvrdí, že je jejich nevlastní sestra... A jak to všecko bylo a co se před lety stalo a nestalo, se postupně dozvídáme... Knížka je velice čtivá, plná zvratů, když už si myslíte, že víte, o co jde, zas se to za pár stránek změní. Mám thrillerů přečteno už kvanta, četla jsem lepší, ale i horší. Za mě lepší průměr, ráda si přečtu ještě autorčinu první knížku - Matčinu hru, ta je prej lepší.
Debut Lizzy Dentové Nevinný záskok. Jsem spokojená, kniha je přesně taková, jakou jsem chtěla a čekala - vtipná, pohodová, na konci napínavá, nechybí samozřejmě láska ️️ Všem je jasný, jak kniha dopadne, ale to u tohoto typu literatury bývá a mně to vůbec nevadí, ba naopak. Bavila mě Birdy, která jako neřízená střela vzala za svou kámošku Heather místo someliérky v luxusnim hotelu, i když o vínu neví nic. Heather ani nikdo další netuší, že se vyměnily...
Doporučuju! Jen bych ji možná o pár desítek stran zkrátila