Krukron komentáře u knih

Poslední kabriolet je pro mne knihou, kterou milovala moje babička. Byl to nádherný zážitek a zároveň možnost nahlédnout do snů a pocitů její generace. Od prvních řádků jsem prožíval naplno to, co ona, i když ne v Americe. Mrzí mě, že mě bláhovost vlastního mladí tolik zdržela a já tuto knihu četl až po její smrti. Kdybych to udělal dřív mohli jsme si o ní víc povídat a určitě bych se jí na spoustu věcí chtěl zeptat. Je to úžasná kniha. Přečtěte si ji a dostane se Vám pocitů jedné velmi romantické generace, která se uměla postavit složitosti života.

12 07.06.2020

Konečně mám přečteno! Ale opravdu jen kvůli nedostatku volného času, protože tato kniha je parádní. Nádherný román a přirovnat ho o vínu, musel bych říct, že je to vyzrálé se vším všudy. Těším se na další knihy pana Gaimana a tuším, že nebudu mít nikdy dost ????

3 31.05.2020

Můj první úplně přečtený Fulghum. Trochu ostuda, že jsem s ním začal až takto pozdě. Ale jsem rád, že právě touto knihou. Trochu se divím, že nemá až tak kladná hodnocení. Někteří říkají, že se čte nejhůř. To nemůžu potvrdit. Je to kniha plná moudrosti a hlavně těžkých životních situací. Je jak filozofická tak duchovní a přitom si toho vlastně vůbec nemusíte při čtení všímat. Začal jsem ji číst, v období života, kdy hledám trochu odpovědi a nevím jestli mi pomohla. Asi ne, ale je mi s tou knihou nějak dobře.

3 29.03.2020

Kotleta opět rozvinul téma postupného vývoje Apokalypsy, co k tomu napsat. Je to prostě pořád dokola a pořád se to číst dá. Jen mám pocit, že z toho občas trochu čiší opakování a určité "vyžírání" sama sebe. Je to jasný příklad, že někdy je lepší mít trilogii a pak se pustit do dalších nových věcí. Ale abych zase tolik nehanil. Knížka je čtivá takřka bleskově, je tam spousta akčnosti a patosu ala Terminátor, spousta hlášek a zajímavé dějové změny..až se člověku nějak nechce věřit, že by to ta Alice všechno zvládla ????????????

2 12.03.2020

Hořečnatě přečteno. Ke konci jsem bojoval s epilogem a taky trochu s komentářem na konci, který popisuje život autora. Ale nakonec musím smeknout. Fantastický příběh z hlediska doby, kdy byl psán. Je to neuvěřitelné a těžko se chápe, že někdo na přelomu století devatenáctého může takto psát. Nicméně kniha už v této době má tzv."Vousy". Je to i jazykem, který je prostě z jiného tisíciletí ;) Jsem rád, že mám tuto klasiku pomyslně odškrtnutou na svém seznamu knih.

1 17.01.2020

Kraťoučká jednohubka od pana Schinka. Je to super rychlé počtení a líbilo se mi to, ač je z toho cítit lehká nevypsanost, kterou jsem nečekal, protože už jsem za sebou měl jeho ostatní knížky. Ale nezklamal, to určitě ne!

02.01.2020

Jeden z nejlepší dílů série. Muži Hlídky jsou stěžejní linkou celé série a mám pocit, že každý díl, ve kterém se s nimi setkám, je lepší a lepší. Příběh má i detektivní charakter a je to prostě radost číst.

6 18.12.2019

Po dlouhé době jsem to konečně dočetl. Nejdřív druhou půlku od Veroniky. Pak byla opravdu dlouhá pauza a konečně dotčen i Jáchym. Hodně zapeklitý příběh o životních osudech a situacích. Někdy mi přišlo, že to bylo moc náhod, ale o tom asi právě romány jsou. Jinak odpočinkový a příjemný Hartl, tak jak ho mám rád. Ale předchozí kniha mi seděla víc.

2 14.12.2019

No prostě se mi to pořád líbí :D

1 18.07.2019

Klasika, moc milá a úsměvná. Žádné drama, ale klidné čtení pro potěšení ????

3 12.06.2019

Tak koukám jako puk. Můj přístup k této sérii je od začátku takový vlažný. Na jedničku jsem narazil nějakou prapodivnou náhodou a říkal jsem si, že to bude zase nějaká průměrná brakovinka (ne že bych tyhle věci nemiloval tělem i duší:)). Nicméně od prvních řádků jedničky se u mě dostavil "syndrom vtažení" do knížky. Na konci jedničky jsem měl takové to, sakra, co to bylo a kdy hergot vydají další díl!!! Pak jsem v návalu další literatury vlastě trochu pozapomněl na tuhle specialitku. Když vyšel druhý díl, dost jsem váhal, jestli si to vůbec koupit. Trvalo snad měsíc, než jsem po této knize sáhl a to ještě tak nějak z trucu... a BUM! Zase trefa do černého. Opět stejné pocity jako u jedničky a na konci opět kroutím hlavou, jak vydržím do příštího pokračování??

5 04.04.2019

Povinná sériovka a pro mě zase jednohubka od Kyši. Je to rychlé a hned přečtené, trochu moc osekané z mého pohledu, ale ono zase lepší, když se s tím nemaže, jen ty otevřené konce... vlastně uzavřené konce :D :D

1 27.03.2019

Na komentář k tomuto skvostu jsem musel trochu počkat. Ještě stále to asi nemám úplně všechno v hlavě srovnané, jak bych potřeboval. Ale to se nepovede asi ani za delší dobu. Nebudu zřejmě dostatečně objektivní, neb Spidera Robinsona jsem si zamiloval již před několika lety po přečtení Callahanova přesčasového baru. Celkově mě ovlivnil nejen styl psaní, ale i kouzlo jeho myšlenek. Je to zároveň cítít i z tohoto díla. Přece jen, když se spojí Henleinův nápad (a nutno říct, že tohle byl opravdu jenom nápad - pár stran textu, ale max 8 listů a nějaké nahrávky, ve kterých se zmínil, že to v podstatě není ani rozpracované) a do toho láska a obdiv Robinsona k tomuto velikánovi... Zkrátka je to přesně tak jak to mám rád. Chutná to jako nejlepší svíčková od babičky, kterou vám někdo naservíroval ve třiceti, když už nebyla šance, že by Vám ji babička uvařila - jo a se šeti knedlíky :)

19.03.2019

Moje první Třeštíková, vím jsem ostuda :) Musím uznat, že je to taková bleskovka, čte se to velmi rychle, možná až příliš. Někdy mám pocit, že je autorka dost skoupá na informace a projevuje se to i ve stylu. Krátké strohé věty odkapaví jako voda z netěsnícího kohoutku. Zato myšlenky a kniha jako celek těsní moc dobře. Největší tajem bylo čekání na tu osmičku, ale pak jsem se dočkal a tak mám z toho hezký pocit. Jenom ty otevřené konce, to je prostě nešvar - vždycky to ve mně vzbuzuje pocit, že když už autor neví, co s tím, tak tam nechá "prostor pro čtenářovu fantazii" (to nemám rád, neb fantazie mám dost, ale takto neukončené dílo je pro mě vždycky trochu zklamáním - působí to na mě odfláknutě) :):)

4 19.03.2019

Můj první kontakt s čínskou literaturou.. první kontakt se zajímavým sci-fi. Pěkné téma, hodně zvláštních obratů a nápadů. Na mě to už trochu působilo, že autor ke konci nevěděl jak z toho všeho ven. MOžná to na mě bylo až příliš mnoho pokusů skloubit vědu a fantazii. Začátek, první polovina až do dvou třetin byla tak nějak srhující a četla se rychle. Konec mě ovšem hrozně moc zklamal. Najednou se mi zdálo, že to zabalil, oslím můstkem si chtěl naběhnout na další díl, ale z mého pohledu se mu to těžce nepovedlo. Já dávám málo jen tři nebo čtyři hvězdy do hodnocení, o to víc mě to to překvapuje, že je to u autora a knihy, která doslata cenu Hugo, ale nějak mi prostě nesedl ten závěr, který to celé absolutně posunul do divné dimenze..
18.3.2019 - Možná jsem to trochu přehnal s kritikou, ono je vidět, že s tím měl autor hodně práce a tři hvězdy je i na mě dost málo, tak to opravíme na čtyři :D Ale stejně se nedokážu ubránit tomu, že mu to trochu přerostlo přes hlavu :)

2 08.03.2019

Je to opět zvláštní kousek série. Tahle se trochu vymyká klasickým Zeměplochám. Četla se mi zprvu "hůře"(myšleno nestandartně ne obtížně), protože má nějaké zvláštní jiné tempo..Je to asi těmi věcmi kolem náboženství a podobně. Celková atmosféra je něco mezi pouštními nomády a budhistickými mnichy a do toho kalolicismus?? No prostě změt zvláštností.. Ale je to jako s každým Pratchettem, ke konci zbude úsměv - někdy pravda trochu Zubatý :)

5 25.02.2019

Čarodějky mě vždycky potěší. Jako každá knížka od Pratchetta v této linii. Jsou trochu pohádkové, úsměvné a milé. Je tam i trocha toho filozofovaní, ale jen tak jako nevtíravě. Určitě krásný odpočinek u pohodové pohádky na dobrou noc.

4 31.01.2019

Hlava 22 není kniha, kterou bych přečetl tzv na jeden zátah. Můj vztah se kní vytvářel v průběhu čtení a měnil se s každou novou kapitolou. Nejsilnější dojmy přišly hlavně na začátku, kdy jsem měl pocit, že čtu něco mezi M*A*S*H*em a Monty Phytonovskou groteskou. Ale postupně mě často třeštila hlava z toho, jak zajímavě se vyvíjí příběh této knihy. V posledních kapitolách mi někdy bylo i tak úzko, až jsem si občas večer musel dát panáka na uklidnění...

6 18.01.2019

Je to opět výborné čtení. Moje druhá zkušenost s panem Hartlem a je celkem jasné, že budu pokračovat v dalších knihách. Jak jednoduše se to čte, člověk si říká, že se to musí psát samo.. Ale to je právě ten kumšt. Jen ten doslov mě pořád nutí přemýšlel, jestli na to taky ve svých 33 letech mám :)

2 16.01.2019

Dostal jsem ji od kamaráda, nutno říct, že jsem ji četl opravdu kouskovaně po jednotlivých kapitolách. Tohle je přesně "záchodovka". Prostě čtu na oné místnosti, ale pokaždé odcházím s tím, že musím hned konzultovat s ženou mezinárodní politickou situaci :). Ne, ale vážně je to napsané moc dobře I pro laickou veřejnost. Je to totiž dílo pochopitelné, je vidět hodně zkušeností autora a je vidět hlavně všeobecně jasná propojenost věcí, kterou si možná uvědomuji, taky mi přijde jasná, ale sám bych to neuměl formulovat. Je vidět ten rozhled a odbornost.

5 26.12.2018