KudrnatáHolka komentáře u knih

To jako vážně? Po přečtení jsem měla pocit, že nevím, jestli jsem těsně před koncem nezačala číst jinou knihu.
Čtivá ta kniha určitě byla, Irsko mám moc ráda a mytologii také. Ovšem to rozuzlení? Z toho jsem tedy byla velmi zklamaná. Že nikdy vraha neuhodnu, to mě nemrzí, aspoň jsem pak překvapená. Ale že dojde až na tak za vlasy přitaženého vraha a vyvrcholení celého příběhu?
Celá kniha po rozuzlení působí hrozně nekompaktně a po jejím dočtení jsem byla zmatená a celkem zklamaná. Vyobrazení hlavní hrdinky mi přišlo poněkud nereálné.

4 12.02.2022

Po přečtení této knihy se mi hlavou honilo hlavně to, jako dokonale byl celý příběh vystavěný! Člověk si celkem dlouho říkal, co ta holka sakra blbne, stojí jí za to žít v tak nevlídných podmínkách? Zvlášť v zimě? A pak, krůček po krůčku, stránku po stránce autorka odkrývá, sděluje, stupňuje... a odhalí... Jasně, něco malinko vytušit šlo, ale popis všech těch událostí a reakcí zúčastněných, při něm mi zůstala pusa dokořán. A závěr ve mě vzbudil, naštěstí, vlnu naděje, za kterou děkuji :-) Byla potřeba.

17 05.02.2022

Velmi milé čtení o zajímavé a náročné práci veterinářky. A také o předsudcích nedůvěřivých horalů v nádherné irské krajině (pár let zpět jsem tam shodou okolností byla, takže bezva náhoda :) ). Styl vyprávění je moc příjemný a poutavý, smála jsem se a občas i brečela, obdivovala přístup hlavní hrdinky ke zvířatům a její nadšení pro povolání, které je i jejím posláním. Je to oddechové čtení, ale stojí za ten hezký pocit, který to v člověku zanechá.

3 05.02.2022

(SPOILER) Další napínavý návrat Fina Macleoda, a to si říkal, že je na odpočinku :-) Pár kapitol před koncem knihy jsem si říkala, že na tak dávnou minulost už se nemůže nikdy přijít, že vše se stalo příliš dávno, a pomalu jsem se smiřovala s neuzavřeným koncem. Ale co se nestalo... Minulost nechtěla být zapomenuta, a tak díky další Finově skvělé práci byla odhalena celá a případ se uzavřel. Vážně jsem si v tu chvíli oddechla :-)
Střídání dějových linek mi přišlo tentokrát zajímavé tím, že až po přečtení pár prvních vět jste kolikrát rozluštili, které dějové linky se právě čtená kapitola týká. Jen mi to stupňování napětí a líčení prostředí a situací přišlo ve vzpomínkových kapitolách Tormonda příliš zdlouhavé.
A tohle si fakt neodpustím - proč, prosím, to ignorování telefonátu v závěru knihy, a ještě natolik zjevné??? Tohle mi prostě k Finově precizní práci nesedí.

6 29.11.2021

Nádhera... První stránky knihy byly dechberoucí. V knize naleznete lidsky napsáno to, co mnohým z nás běží hlavou, když se dostanou do krize, to, nad čím uvažujeme, když se snažíme z té krize dostat. Civilní styl psaní, bez poučování a zbytečných příkras (neubránila jsem se trochu srovnání se stylem Petra Casanovy, který o velmi podobných věcech píše trochu jinak). Sdělování osobních zkušeností, se kterými někdo souzní, jiný ne. A ano, napadlo mě, že meditovat a rozjímat o tichu na plážích nebo v čisté přírodě, kdy člověk opustí ty starosti všedního dne, je jistě snazší než v bytě, ale o laskavost k lidem kolem sebe, k rodině i sobě samému, se člověk může snažit vždy a všude. I když to lehké rozhodně není.

5 16.11.2021

Nejsem úplně cílová skupina, ale kdybych byla, myslím, že by mě tahle sága chytila a nepustila. Je napsaná čtivě a napínavě. Zápletka je ze začátku zdánlivě jednoduchá, ale překvapivě (jako mnohy jindy) půjde o mnohem víc, a první díl dává na vědomí, že to bude dost drsné. Rozhodně si totiž nebere servítky v popisech bojů a v úmrtí postav...

4 16.11.2021

Fin je velmi sympatický hrdina, vlastně skoro stejně starý, jako já, což mi přišlo zvláštní, protože pocitově bych ho tipovala na muže spíše kolem padesátky. Děj je napínavý a dobře vystavěný, stupňuje se zvědavost čtenáře a jednotlivá tajemství se pomalu odhalují.
Co mi trochu vadilo - přecházení mezi první a třetí osobou a závěr možná až příliš nabitý dějovými zvraty - všechno se to semlelo nějak rychle. Co mě naopak fascinovalo - dechberoucí a nádherně vylíčené přírodní scenérie, které jsem nakonec prozkoumávala i na Google mapách přes "street view" :-) May je mistr poetického popisu krajiny, což pro mě knize dává vyšší rozměr.

14 15.10.2021

Z počátku jsem ke knize přistupovala s opatrným nadšením, protože leckdy je anotace úžasnou vábničkou, ale kniha se člověku líbit nemusí. Během četby mě ale obě časové linie knihy, ta z 1. světové války i ta, která se odehrává po 2. světové válce, mistrovky střídané, až skoro jako filmový střih, naprosto pohltily. V obou liniích jsou velmi silné a odvážné ženy, které si navzájem pomáhají, leckdy i za cenu nejvyšší. Celý zážitek z knihy velmi umocňuje i to, že postavy jsou do velkých podrobností inspirovány skutečnými ženami (a muži). Bylo fascinující moci se ponořit do tohoto světa mně dosud neznámého a zjistit informace, o kterých se všeobecně příliš neví.

9 22.09.2021

Moc fajn, milé, inteligentně a vtipně napsané povídání o lidech z pohledu psa.

5 20.07.2021

Velmi silný příběh o neuvěřitelně silné ženě...

19 12.07.2021

(SPOILER) Pro mě byl třetí díl, na který jsem se vážně hodně těšila, velkým zklamáním. Autorka v Naslouchači i Fajovi ukázala, že psát umí, že umí pracovat s dějem i čtenářem. Ale třetí díl... Z toho zůstal pocit podivně nastavované kaše. Vše důležité by se dalo stáhnout na 150 stránkách, možná i méně. Těžko říct, co autorka zamýšlela přidání postavy Odona, zda se projeví nějak i v dalších dílech. A buni? Přišel mi zatím trochu jako deux ex machina, bez něho by Ilan nenašla nekropoli ani meče. Od hledání a úkolu, který Ilan dostala, jsem čekala přece jen více.
Teprve ke konci knihy se autorka jakoby vrátila ke stylu psaní, který tak dobře ukázala v předchozích dílech a pro který si ji myslím čtenáři zamilovali. Dějový, čtivý, plný napětí. Takový byl (bohužel až) konec třetího dílu, proto dávám tři hvězdy. A jen doufám, že čtvrtý a pátý díl ukáže, že autorka se bude té dějovosti a čtivosti držet, že ta vzestupná tendence, která se zatím velmi nesměle ukázala až ke konci Nasterey, nabere daleko vyšších obrátek.
P.S. Co se týká nadávky "do prasečí řitě", která je tu také hodně komentovaná, nevadila mi přímo ta nadávka, ale její na mě až příliš časté opakování.

7 03.07.2021

S povídkami to bývá tak, že některé se líbí a některé holt méně. Stejně jsem to měla i s touto povídkovou knihou. A když k tomu připočtu zvykání si na autorův styl, jednoduché knihu přečíst pro mě nebylo, ale nakonec určitě nelituji. Všechny povídky se z velké části odehrávají v jedné jihočeské vesnici a jsou mezi sebou spojeny jak lokací, tak mezilidskými vztahy jednotlivých aktérů povídek, což je velmi příjemné. Každodenní život je zde vylíčen s přehledem a znalostí prostředí, velmi věrohodně. Možná proto se některé povídky nečetly tak snadno, vztahy jsou prostě složité, ne vždy pěkné. Na druhou stranu po přečtení jiných zůstane hezký pocit, úsměv na tváři a naděje, že se ty vztahy mohou také změnit k lepšímu. Poslední povídka se trochu vymyká svým předchůdkyním, osobně bych ji považovala za takový zastřešující rámec, mapující vývoj a charakter vesnice na jednom ze stavení.

2 16.03.2021

Laskavé čtení s atmosférou černobílých filmů pro pamětníky, u kterého se člověk zasměje. Některé příběhy staví na medicínských pojmech či hantýrce, které laik nechápe, ale příběhy, které jsou srozumitelné i nám laikům, to bohatě vynahradí.

1 12.03.2021

Asi jsem už nějak odvykla syrovému drsňáctví některých fantasy knížek, nebo jsem možná už moc stará :D První kapitola mě každopádně dostala. Na druhou stranu - člověk rozhodně neměl problém se do knihy začíst a celý děj, vylíčený stručnými a jasnými větami a napínavý, se mi pak v hlavě odvíjel jako film, což při čtení mám ráda moc.

5 12.03.2021

Díky krátkým kapitolám se mi podařilo do knihy začíst velmi rychle. Příběh byl napínavý, místy dost drsné až nechutné scény, kdy jsem se svou čtenářskou imaginaci snažila raději krotit (stejně se nedala). Pachatel inteligentní a aspoň jsem byla patřičně překvapená, když se můj tip absolutně neshodl s realitou. Mezi jednotlivými případy byly dobře promyšlené, detailní souvislosti. Velmi silná zaujatost proti Hessovi a popírání očividných faktů byly v knize časem až otravné a k vzteku - ale to je asi střet mojí naivity s tím, že i v takových situacích, jako je řešení brutálních vražd, jsou lidi, kteří řeší svoji kůži a zadní vrátka.

12 25.02.2021

Příběh Lovec draků mě fascinoval tím, jak byl plný lidskosti a naděje. Kniha Tisíce planoucích sluncí mě nepřestávala spíše nepříjemně udivovat svou brutalitou. Od určitého dějového zvratu jsem se občas skoro bála otočit na další stránku, bála jsem se, co šíleného hrdinky příběhu potká. Ano, byl to velmi silný příběh, plný lidské - ženské síly, plný odhodlání najít si aspoň malé drobné radosti v hrůzách každodenního života v podmínkách, které si my tady u nás můžeme jen těžko představit (dlužno dodat, že naštěstí), ale těch hrůz a překážek na mě bylo v této knize prostě moc. A je mi hrozně smutno, že někde se něco takového může dít a děje.

7 05.02.2021

Tak trochu symbolicky dočteno v den, kdy již bylo jasné, že Donald Trump hlavou USA podruhé nebude.
Od knihy jsem asi čekala více faktů či trochu jinou formu, nakonec se, dle mého, jedná o spíše sociologický exkurz do prostředí, ve kterém Donald Trump vyrůstal, s velkým důrazem na postavu jeho strašího bratra (otce autorky) a vztahu jejich otce k nim a k jejich sourozencům. Takže, chtíc nechtíc, se mi celou dobu hlavou honila myšlenka, možná trochu otřepaná, že za všechno můžou rodiče.
Uznávám také, že pro mnohé čtenáře nebudou asi některé příhody v knize uvedené žádnou novinkou. Pro mě byly - občas mi nad jednáním rodiny zůstával rozum stát a občas jsem se cítila dost frustrovaná.
Přes počáteční nedůvěru, kterou ve mě vzbudil autorčin styl psaní v úvodu, jsem si nakonec vlastně zvykla a nebyl-li to trhák, bylo to aspoň hodně zajímavé počtení.

2 12.11.2020

Celá knížka mi přišla spíše jako rekapitulace základních údajů o anglických svátcích, zvycích a tradicích, které jsme probírali kdysi na střední škole. To zopakování bylo sice příjemné, ale v podstatě mě v knize nic moc víc nezaujalo. Vtipnost, která byla avizovaná v anotaci, jsem hledala spíše marně a některé kapitolky mi přišly zmateně poslepované.

2 11.09.2020

Z recenzí jsem byla na knížku opravdu zvědavá, ale na první pohled mě zaujal název a přebal - obojí dle mého moc povedené.
Co se týká obsahu knihu - sci-fi, které mě chytilo od první věty, s velmi sympatickými hrdiny a hrdinkami. Atmosféra knihy je vlastně poklidná, byť jsou v ní působivé dějové zvraty.
Planety, mimozemské bytosti včetně pozadí jejich vývoje a kultury, lodě "vrtající" se materií vesmíru, posádky, vztahy - to vše je v knize vykresleno někdy hodně podrobně, přesto vlastně nenásilně a velmi citlivě, a každé líčení a popis vždy zapadne do děje.
Rozhodně se chystám číst další díl a moc se těším na osudy posádky Poutníka a jejich přátel.

4 07.09.2020

Vůči žánru YA bývám docela dost skeptická, ale kniha Uvnitř mé hlavy mě zaujala a líbila se mi. Hlavně pocity a zážitky Alex byly velmi zajímavě vykresleny, taková zvláštní sonda do života psychicky nemocné dívky, kdy ta dívka dokázala být nádherně (sebe)ironická. Příliš mi nesedlo americké středoškolské prostředí a "detektivní" zápletka byla taková všelijaká, ale přesto neodolám a dávám knize plný počet bodů. :-)

2 23.05.2020