Květinka008 komentáře u knih

1) vtipné to není, aneb omílání "vtipu" s banánem ob tři stránky se "přejí"
2) nulový děj, v podstatě "vynucená" zápletka, která je tam jaksi navíc (záminka, jak se stážistka dostane do firmy)
3) sexuální vulgarismy jsou v pohodě, pokud tak mluví pouze jedna postava, ke které se to hodí ("zlobivější" dvojče)
4) číst se to dá jen asi do půlky, kdy se z postupně vznikajícího vztahu stane laciné porno
5) nedoporučuji.

11 08.07.2020

Super :-) Víc vyjádřím citátem přímo z knížky: "Mamce se v duchu omluvím. Vždycky jsem se smála, když mluvila o svých kolegyních jako o "holkách". Teď vidím, že měla pravdu. Nejspíš tam uvnitř všechny zůstaneme dívkami... I když nás semele rotačka života."
:-) (mámě v knize bylo plus minus 36 jako mně ;-) )

11 04.01.2020

SPOILER - komentář obsahuje informace, které prozrazují část děje
Knížku jsem četla dvakrát, poprvé když byla ještě docela neznámá, viděla jsem film... A pořád nevím, co si mám myslet. Je to pro mě kniha, stejně jako "Algernon" či "Garp", po které zůstane hlodat v hlavě červík a vždy po nějaké době mě donutí sáhnout po příběhu znovu. Filozofie, personifikace, alegorie... Je toho moc k odkrývání.
Tentokrát mě zaujala náboženská diskuze tří duchovních, hinduisty, muslima a křesťana na str. 72. A hodnocení náboženství samotným hrdinou: "Křesťanství je náboženství, které má neustále naspěch. Podívejte se například na stvoření světa za sedm dní. Dokonce i na symbolické rovině je to horečnaté tempo... Pokud hinduismus plyne pomalu jako Ganga, křesťanství se hemží jako Toronto v dopravní špičce. Je to náboženství rychlé jako vlaštovka, neléhavé jako sanitka... V momentě jste zatraceni nebo spaseni..."

11 22.11.2019

Vlídný příběh... jinak ho nazvat neumím. Jemný, hluboký, naučný a přitom vtipný a lehký. Jesku jsem si zamilovala, jako by byla moje vlastní :-) Přemýšlím, že si knihu pořídím do své knihovny a budu se k ní vracet.

11 07.05.2019

Pramáti vše romantických příběhů mě potkala až v pokročilém věku jako jedna z knih čtenářské výzvy. Podle diskuze "kniha, která byla zmíněna v jiné knize" je tahle snad nejcitovanější, proto jsem ji "musela mít" a nelituju! A odkazuje na ni schematicky i má oblíbená Bridget Jonesová, co říct víc než... * * * * * !

11 24.01.2018

Netrpím přílišnými sympatiemi či antipatiemi vůči hrdinům knížek, které čtu, prostě je beru, že jsou. Nicméně kdyby opravdu žila... Emmu bych si za kamarádku nevybrala. Nemám ráda hloupé, sobecké a povrchní lidi. Ta domýšlivost! Sebestřednost a bezohlednost vůči své rodině, vůči dítěti, které jako by ani neexistovalo! Pyšná a nesoudná až do konce – dokonce i když prosí o peníze u notáře na splacení dluhů za své rozmary, všímá si zařízení salónu a myslí na to, že takové by potřebovala. Je to naivní pipka i ničivá femme fatale, těžko rozhodnout, zda vypočítavě a záměrně anebo jde o tak šílený charakter. Během čtení jsem si dělala výpisky výraznějších duševních pochodů nebo pocitů této hrdinky a zpětně při čtení si uvědomuju, že se pod povrchem dost nudné knížky skrývá jedna z nejlépe vykreslených postav, se kterými jsem se v literatuře potkala.

Co říct na adresu ostatních?
Homais – ukázkový maloměšťák, taková ta vlezlá slizká osoba, kterou každý již někdy potkal i v reálu, a na kterou se nikde „nevaří voda“, protože si je vědom svých hranic, nepřekračuje je a ze všeho vyklouzne.
Dítě – postava, která jako by vlastně ani nebyla… I služka dostala více prostoru.
Rodolphe – nudil se, ulovil, využil, co se mu nabízelo, dal ruce pryč, vše celkem bez námahy.
Léon – omlouvá ho mládí, ale také se nemusel nijak zvlášť snažit.
Charles – slaboch, který dostal v životě to, co si „zasloužil“. Měl se chovat jako chlap – ovšem mohl? Nebyl jeho život předurčen okamžikem zrození z takových rodičů?

Čtení mě nebavilo, ke knížce se pravděpodobně už nevrátím, ale na rozdíl od mnoha jiných se jí povedlo nechat stopu na delší dobu.

11 13.10.2017

Autorka napínavé romány zkrátka umí. Nemohla jsem se odtrhnout a dočítala do noci... Musím se přiznat, že jsem trochu šidila a za polovinou knihy koukla na konec, abych se mohla lépe soustředit na jednání jednotlivých postav. Ač to běžně nedělám, byla jsem ráda, protože bych netušila... Hvězda navíc i za vývoj postav v romantické dějové linii. Zkrátka všechno do sebe krásně zapadlo a to je pro mě důvod, že si knížku nechávám a za pár let se k ní ráda vrátím.

10 10.01.2023

Nadhera! Miloucky pribeh, jeste milejsi ilustrace a krasne pocteni. Puvodne koupena knizka na Halloween u kamaradcinych deticek, ale myslim, ze si ji nakonec necham :-)

10 24.10.2022

Woodová patří mezi mé oblíbené autorky a tuhle knihu jsem doposud neznala. Líbilo se mi s hrdiny prozkoumávat neprozkoumaný záhadný kontinent, se svou představivostí jsem díky autorčinu umu vylíčit prostředí pobývala v dolech, písečné bouři, jeskyních prapředků i nemocnici plné umírajících lidí... Nemluvě o tom, že stezky písní jsou nádherné nehmotné dědictví dávné kultury... Určitě se k ní ještě někdy vrátím!

10 27.04.2022

Kniha, která mě velmi překvapila a když se mě někdo zeptá, co jsem četla, neumím to žánrově vymezit. Nejvýstižnější se mi zdá feature (popis viz bak. práce str. 16 dole: https://docplayer.cz/68501473-Zanry-v-tistenych-mediich-zanr-story-v-brnenskem-deniku-rovnost.html ). Ani román, ani sborník, ani literatura faktu, ani encyklopedie... Od každého trochu společně s přiznanou vypravěčkou a v této její knize také s přiznanými fikcemi. Konečně snad autorce nebude nikdo vyčítat překrucování, dle mého názoru se s chybějícími částmi příběhu poprala její fantazie výborně! (V noci mě napadly dvě otázky, které bych jí k tomu ještě ráda položila.)

Zároveň Kateřina Tučková poodkryla, jak autor s příběhem žije, kudy chodí, má ho plnou hlavu, dívá se kolem sebe jinak... Ani já už se nebudu na ulice města, které mi jinak příliš k srdci nepřirostlo, dívat stejně. Dokonce mi svou Fabrikou pomohla k větší shovívavosti, smířlivosti i k přemýšlení o vší brněnské ošklivosti (pracuji přímo v oblasti těch zdevastovaných areálů...). Knize by neškodil na vnitřním přebalu umístěný současný plánek města s vyznačením polohy těch nejvýznamnějších textilek - ať už zmizelých, anebo v dnešní podobě přestavěných/rozbořených.

Při čtení jsem někdy přeskakovala strany s vysvětlenými pojmy dané doby (mimochodem také výborné texty, stručné, jasné, logicky zapadající, doplněné obrázkem!), protože jsem byla zvědavá na další osudy rodiny Offermannů. Ale poté se k nim ráda vracela. Konec knihy je velmi smutný - tak jako lidsky... A významný rod, který v mnoha směrech ovlivnil i dnešní podobu Brna, vyprchal do ztracena...

Zpětně mě mrzí, že jsem nebyla na výstavě Moravský Manchester, říkala jsem si, že látky mě nezajímají... Asi jako mnoho lidí, kteří si nedokázali za názvem představit tak širokou historii a tematický záběr. Příště budu u všeho, v čem bude mít prsty K. Tučková, určitě obezřetnější! :-)

10 25.07.2018

Během studia jsem musela přečíst hodně pedagogicko-psychologických knih. V tomto případě jde spíš o populárně-naučné pojetí, snahu o moderní přístup k pedagogice, nicméně text na mnoha místech téměř kopíruje Moderní didaktiku. Nic divného - stejný autor, který vyrábí jednu knihu za druhou, ale nemyslím, že by to tak mělo být. Také přemýšlím, co je "líného" na přístupu, kdy má učitel naopak věnovat žákům zvýšenou pozornost, pracovat s formativním hodnocením, slovním hodnocením... Líného učitele si představuji jako naprostý opak - že rozdá písemku, nafláká pár známek do žákovské a hluboce nad tím nepřemýšlí. Série knih "Líný učitel" má podle mě jediný cíl - vydělávat peníze :-/

9 04.06.2023

Vzhledem k tomu, že mám ráda záměnové komedie ve filmovém zpracování, byla tato knížka v Levných knihách za 79 Kč (!) jasnou volbou na páteční večer. A rozhodně nezklamala očekávání! Originální pojetí, nepostradatelná lovestory i zábavné okamžiky. Knížka splnila účel oddechu po náročném týdnu, proto plný počet :-)

9 23.01.2022

Miluju... :-) Už od puberty po ní sahám pravidelně na zlepšení nálady, také podle toho vypadá :-)

9 24.09.2020

Fenomén hygge v praxi :-) Zajímavý nápad - prostředí PR agentury, se kterým se člověk běžně nesetkává, neotřelé místo - Kodaň a zajímavé, vyvíjející se postavy. Letní čtení jako vyšité, a vtipné k tomu... Ráda se ke knížce časem vrátím.

9 26.08.2020

Vtipné, pravdivé a příjemně přímočaré. Je zajímavé, kolik "autistických" charakteristik se dá použít obecně.
"Obrátím mu peřinu tak, aby neměl zapínání u hlavy, protože to nenávidíme všichni." :-)
"Je pro ně důležitější vědět, jakou mám televizi, než jak se mám."
"Děti jinakost odpouští, nevychovanost ne. Je potřeba, aby tu zkušenost získala už teď, protože v dospělém světě to funguje přesně opačně."
U přímých citací výroků dětí na černých stránkách se člověk hodně pobaví a řekne si - nojo, oni to vidí zpříma, my máme naučená jednání.

Jednotlivé kapitoly jsou fejetony, motivy se opakují, nedoporučuju číst na jeden zátah. Trochu mě popuzuje autorova opakující se kritika/navážky do lidí, kteří nedokáží postižené přijímat a adekvátně reagovat - ne každý to má v sobě a dokáže bezprostředně reagovat, určitě to mnoho lidí nemyslí zle. V tomto spatřuju od autora nepříjemnou nadřazenost, včetně zdůrazňování jeho vlastní "dokonalosti", jak on ty děti přijímá, miluje a práce ho uspokojuje (ač si to musí kompenzovat popíjením).

Na závěr cituji k zamyšlení: "Nejlepšími pečovateli jsou lidé, kteří sami měli život dost na hovno, a díky tomu dokážou hovna rozpoznat u druhých. Nemusíte třídit odpad a nemusíte ani nikoho pouštět sednout v tramvaji, i tak můžete být pro autistu výhra." Řekla bych, že to platí i pro kohokoliv jinak postiženého, znevýhodněného, starého... Každý se dokáže srovnat/má blíž k něčemu jinému.

9 12.04.2018

Chtěla jsem knihu do čtenářské výzvy, ale bohužel. Po prvních několika desítkách stran jsem si říkala, že deníku jedné ženy z roku 1945 už stačilo... Přeskočila jsem, přeskočila... Všude stejné. Další kniha, kterou odkládám a nerozumím, proč je takovou klasikou. Každý máme vzpomínky na své dětství, pubertu, chození s budoucím manželem a těžké budování svého prvního hnízdečka - a některé z nás to umí napsat i do deníků... Ale "neobtěžují" tím knižní svět. V dnešní době stovek blogů (včetně matek na mateřské, které se potýkají se současnými potížemi) a dennodenních komentářů lidských životů na facebooku, kterými jsme zaplaveni, je kniha už jen přežitkem své doby. Nicméně se Betynce nedá upřít, že byla zřejmě první a pravzor :-)

9 31.03.2018

Už druhý den po dočtení mi vrtá hlavou, proč jsou sestry Brontëovy taková klasika... Větrná hůrka je sice příběh napínavý, ale člověk čte a čte spíše proto, že doufá v brzký konec všeho trápení. Vedle odporného Heathcliffa je druhou hlavní postavou vypravěčka - hospodyně Nely, žena prostá, která to sice myslí vše dobře, ale má na průběhu událostí také svůj podíl. Na Heathcliffa se dá nahlížet z mnoha úhlů pohledu - pedagogického, psychologického, ale taky psychiatrického... A pro mě zůstává otázkou, jestli všechny slečinky té doby byly rozmazlené, povrchní, sobecké a naivní až hloupé kachny - do jedné!

9 01.03.2018

Knížku mi dala mamka přečíst už v pubertě, nedávno jsem se k ní opět vrátila, znám film... Vždycky budu obdivovat sílu Betty to vše zvládnout, najít si cestičky, přátele, překonat strach. Jako mladá jsem hodně přemýšlela i o Mahtob, s níž jsme stejně staré... Betty svůj příběh napsala i jako varování ostatním ženám, přesto se objevují podobné knihy (např. Let vážky) a ukazuje se, že jejich naivita je nekonečná... Knížka by měla být "povinnou" četbou každé idealistické slečny, obzvlášť v dnešní době...

9 25.07.2017

Můj první Hartl a musím říct, že rozhodně ne poslední! Baví mě jeho jazyk, obraty, postavy. Výborná myšlenka, že člověk má vlastně každý rok 52 příležitostí užít si něco neobvyklého, zajímavého, kdy může rozbít tu týdenní (pracovní) rutinu a třeba i něco změnit. Hvězda dolů za množství postav, ve kterých jsem měla dlouho docela chaos a trvalo mi pojmout jejich vztahy. Obecně jsou ale všechny uvěřitelné a autentické, i se vší svou ne/sympatičností.

8 27.04.2022

Zatím ji mám novou, než bude úplně přečtená a užitá, uplynou měsíce až léta... Ale početla jsem si v čekárně u doktora a dopředu smekám a chválím - jednoduché a přehledné recepty i řazení, neobvyklé a pro mě neznámé druhy sladkého k slaného pečiva a především hezké fotky. Tohle obvykle na moderních kuchařkách a blozích nesnáším - rádobyuměleckou naaranžovanost, zde ale fotky přiměřené a vypovídající o tom hlavním - pečivu. Diky za tento počin!

8 27.05.2021