Kyri komentáře u knih
Tak tohle vážně nedám. Je to nepřehledné a nudné. Vážně je nutné dělat výčet svatých patronů a jak hnusně zemřeli. Asi je to pro někoho, koho zajímá víra nebo spíš teologie.
Knihu jsem koupila, protože jsem věřila autorovi. Příště budu opatrnější a přečtu si recenze, než za něco takového zaplatím.
Bohužel jsem si omylem přečetla nejdřív druhý díl a pak až tento, první. Na jedné straně se mi líbí nápad a fantazie autora. Namachrovanost hlavního hrdiny je docela roztomilá. Pořád se něco děje, což je taky fajn. Jen mi konec přišel poněkud neuzavřený - radši bych, kdyby to byla jedna tlustá kniha, kde by byly oba díly.
Při moci tvůrců mi není jasné, že se vůbec mohou dostat do problémů, které vznikly, a navíc je nedokážou řešit poněkud snáze. To je jedna, ale dost zásadní logická chyba.
Nejlepší kniha o projektivních metodách, jakou jsem četla. Přehledné a srozumitelné. Je vidět vysoká odbornost, která umožňuje zjednodušení a srozumitelnost. díky
Ačkoliv je to kniha o moudrosti, moc moudrá mi nepřišla. Jde o sesbírání a kategorizaci dat, která jsou suchá. Pokud bych se měla učit na zkoušku, asi mi to pomůže, ale pochopení nebo vlastní obohacení nepřinese. Zklamala.
Je to klasická učebnice, která často vychází z trochu starších zdrojů. Vychází z ní většina diplomek, takže v ČR zřejmě velmi vyžadovaná a populární věc. Získáte základní přehled, uděláte na základě toho zkoušku, nic nového a převratného tam ale nečekejte.
Myslím, že autor náhodně patlal dohromady různé věci a doufal, že v tom někdo něco najde. On sám nevěděl co. Bohužel mi to tak připadá např. u Birthday Girl, kdy už by měl vědět, co píše. Norské dřevo, nebo Kavka na pobřeží to tedy opravdu není.
Četla jsem to anglicky. Text je velmi jednoduchý a tak banální, že se to dá dobře zvládnout. Za to jsem vděčná.
Wind byl občas trochu úsměvný, Pinball 1973 byl opravdu hrozně slabý.
Potvrzuji ale, že číst se to dalo. Když si představím, že by to byly prvotiny někoho neznámého, tak bych to asi hodnotila lépe.
Myslím, že si stačí přečíst obsah.
Pro inspiraci:
"Splyňte s okolím - Přizpůsobte svůj styl oblékání", "Buďte vždy o krok napřed - Oblékejte se o třídu lépe", "Vězte, že jste neustále hodnoceni - Dbejte o svůj zevnějšek"...
Rady vycházející ze selského rozumu s naprosto zbytným komentářem. Obsah opravdu stačí. Velmi povrchní. Kdo by se podle toho řídil, zřejmě by působil jako automat, nebo někdo prkenný a předstírající (což by byla pravda), povyšovaný a oblíbený by byl jen těžko.
Kniha mě nezaujala, a to natolik, že jsem ji před pár lety už četla a zapomněla na to. Zjistila jsem to až u druhého příběhu, kdy uprchlík z Afriky zavraždí prodavačku a autor ho ospravedlňuje, že za to chudák nemůže, protože měl těžký život. Když vynechám, že moc nepreferuji povídky, nelíbí se mi ani snaha autora znovu otevřít uzavřenou a dobrou sérií tím, že napíše, co bylo před tím.
Na tak dobrého autora to bylo dost chabé.
Na to, že tohle vlastně není můj žánr, jsem to překvapivě přečetla jedním dechem. Začátek byl pro mě trochu pomalejší a chvíli jsem se orientovala v prostředí (nečetla jsem z této série nic jiného). Líbil se mi nápad (prostředí tvůrců světů) a byli mi sympatičtí i hlavní hrdinové. Za co ale dávám většinu hvězdiček jsou autorovy různé drobné vtípky.
Tahle kniha od Lenormanda by zřejmě tolik nedráždila čtenáře, pro které je těžké přijmout trochu jiný styl, ve kterém autor soudce Ti pojal. Moc se tam neobjevují pomocníci soudce a První paní je tam také jen trochu. Bohužel pro mě byla celá první polovina nudná a nemohla jsem se začíst. Velmi se mi ale líbila cca poslední třetina, kde už bylo jasné, kdo je vrah, ale soudce Ti se snaží ho usvědčit. Tahle část je vtipná, lehká a velmi čtivá.
Forsyth je vynikající autor. I když jsou tyhle povídky už staršího data, jsou vlastně i díky tomu velmi zajímavé. Co se mi tedy na rozdíl od ostatních tady nelíbilo, byl Šumící vánek na konci. Bylo to dlouhé, romantické a příliš popisné (to mám u autora sice normálně ráda, protože tím jsou jeho věci zajímavé, ale v tomhle případě mě to spíš nudilo). Vlastně ani nevím, co tím chtěl říct? Jestli se zamýšlel nad tím, co dokáže láska, nebo duchové, nebo naopak klasické, staré dovednosti ve srovnání s moderní technikou? Netuším. Ať tak či tak, neoslovilo mě to.
Kniha se mi líbila. Nepostárá napětí, akční scény, hrdina je tak trochu zoufalec, co se mi na něm moc nelíbí. Čte se to lehce. Na přemýšlení to není, ale opravdu pobaví.
Zatím nejlepší s lenormandových knih ze série. Souhlasím, že to není soudce Ti, že autor pozměnil charaktery a že zkusil využít věhlasu Gulika. Je potřeba si přiznat, že je to něco jiného a se soudcem Ti to má společného jen málo. Pokud se s tímto smíříme, je to prostě vtipné a napínavé dílko, které poskytuje navíc i úžasnou znalost reálií. Přečetla jsem to jedním dechem a bylo to velmi osvěžující. Moc se mi líbil konflikt tchýně s První paní i Tao Kan.
No, tahle byla opravdu slabá. Nejenže se inspiruje soudcem Ťi, ale ještě Agathou Christie a jejími Černoušky. Navíc to je utahané.
Docela se mi líbila fantazie o světě zavěšeném ve větvích. Líbila se mi i hlavní hrdinka, přestože tajemství z nejstrašnějších v minulosti u hrdinů knih většinou těžko snáším. Z mého pohledu byla kniha čtivá do poslední cca 1/4. Pak už mi to přišlo moc křečovité, šroubované a tlačila jsem se k závěru. Postava hlavního vraha mě trochu zklamala.
Celkově: nadšená nejsem, ale rozhodně se to dalo přečíst a bavila jsem se
Knížka se mi překvapivě líbila. Není to soudce Ti od Gulika, který je samozřejmě nepřekonatelný. Tenhle soudce Ti je trochu jiný, vzteklejší, horší manažer a méně moudrý.
Přišlo mi to ale docela vtipné a napínavé. Navíc má autor výborné znalosti reálií.
Začala jsem číst a říkala jsem si, že tento žánr a prostředí mě opravdu neberou. Když jsem si přečetla zdejší recenze, pochopila jsem, že už to bude jen horší. Takže jsem ráda, že mám knihu jen půjčenou. Nedočtené s díky vrátím. Recenzentům děkuji za jejich názory, moc mi pomohly. Tato kniha byl pro mě omyl.
Knížku jsem začínala číst pomalu a trochu ztuha. Vyplašily mě negativní recenze níže a taky její délka.
Nakonec ale musím říct, že se mi líbila. Je tam víc dějových linek, které se docela zajímavě proplétají. V hrdinech, kterých je taky víc, jsem se orientovala dobře - nejsou si podobní a mají i dost jiná jména. Co se mi méně líbilo, byla celková zápletka, protože nemám ráda postapo. Jinak to ale celé drží dobře pohromadě, líbí se mi jazyk i originální nápady. Prostě, celkově mě knížka potěšila a jsem ráda, že jsem ji četla.
Původně jsem psala, že paní Rečková byla nemocná a ještě před vydáním knihy zemřela. Je to sice pravda, ale tento typ obhajoby není zapotřebí.
Asi bych potřebovala tu půlku, pak bych dala 2,5. Nejspíš bych to četla znovu, kdybych se rozhodovala, takže by to bylo na víc než dva.
Působí to jako typ scénáře akční s....y typu Mumie. Postavy jsou spíš povrchní, než vykreslené, emoce silné, často sentimentální, municí se nešetří, nešetří se ani podříznutými krky.
Autor má vskutku fantazii, což je docela fajn. Některé informace nejsou využité nebo vysvětlené, ale vlastně jsem docela ráda. Víc už bych toho asi nedala :)
Kniha mě hodně oslovila. Snad jsem trochu víc pochopila, co se děje v Izraeli a v čem tam lidé žijí. Trochu jsem se ztrácela v postavách, sexu bylo trochu moc, ale myslím, že i to dokreslilo atmosféru. Stojí za to přečíst.