Kyri
komentáře u knih
Můj hlas půjde s tebou. Naučné příběhy Miltona H. Ericksona
Sidney Rosen
Jsem moc ráda, že tohle existuje v češtině a mohu si to pohodlně přečíst, protože čtení podobných textů anglicky je docela náročné i díky hraní se slovy a jejich významy a zacházení s konfuzí. U některých kazuistik je patrné, že se paradigma změnilo a dnes by musel být přístup jiný. Ericskona nevnímám jako laskavého pána, spíš jako potměšilého a velmi chytrého hráče. Nicméně, co dokázal, je úchvatné, a je skvělé si to moci přečíst. Doslov pana Barbariče mi přišel poněkud nadbytečný, ale naprosto chápu, že se chce taky trochu zviditelnit.
Brouci v hlavě: Jak se zbavit vtíravých myšlenek
Sally M. Winston
Líbí se mi, že pomáhá identifikovat a dát racionální pohled na vtíravé myšlenky. Velmi se mi nelíbí, že nabízí jediné možné správné řešení, které ale vlastně zahrnuje už odmítnuté přístupy. Taky se mi nelíbí, že autoři dehonestují terapeuty, kteří to vidí jinak. Je to takové obchodně trapné.
Knížka má moc pěknou obálku. Je dobře napsaná. Pro nezaujatého, ale problémem postiženého, klienta, to může být užitečné. Trochu to ale vyzívá, že když to nebudete dělat podle nich, neuspějete. A je to chyba špatné teorie toho, kdo vám pomáhá. Navíc tedy ty teorie stále prokazatelně fungují...
Falešné kosti
Kathy Reichs
Je to zatím nejslabší z toho, co jsem od autorky četla. Atmosféra je napjatá a nepříjemná. Hlavní hrdinka má pořád nějaké nepříjemné emoce, do všeho se vrhá sama. Přijde mi, že občas vypadává z děje, takže přejde do faktického shrnutí typu novinářského článku. Děj se uzavírá na víckrát, takže tam není žádné napětí. Je to sice autentické (v reálu se taky čeká, co vypoví obviněný a jestli se přizná), ale naprosto nudné.
Obejměte svého vnitřního kritika
Hal Stone
Kniha je určitě užitečná pro seberozvoj a podporuji názor, který tu už padl, že na rozdíl od mnohých opravdu k něčemu je. Když to vezmu pragmaticky z odborného hlediska, tak je to jen jeden z možných přístupů. Některé techniky bych neupoužívala, protože mi přijde zbytečné se moc vrtat v příčinách a projevech, zjišťovat, kdo za to může. Naopak část, která se věnuje řešení, je opravdu stručná. Nenašla jsem tam nic pozoruhodného, nového a nebylo to ani moc užitečné díky stručnému pojetí.
Tourettův syndrom
Howard I. Kushner
Velmi dobrá publikace o vývoji názorů na vznik a terapii Tourettova syndromu. Zároveň to ukazuje vývoj postojů ve společnosti a je to trochu i sociologická sonda. Dozvěděla jsem se spoustu užitečných i zajímavých informací.
Toníkův zlý sen ... a jak mu s ním babička pomohla
Ben Furman
Skvělá knížka, která dokáže pomoci dětem od nočních můr. Pěkná, lehká sugesce. Užitečné pro rodiče. Na konci obsahuje stručné rady.
Na cestě
Jack Kerouac
Je to kniha své doby. Myslím, že stojí za to přečíst si, jak přemýšlela jiná generace. Já jsem ji poslouchala, když jsem sama chodila přírodou. Je to fajn i proto, že když mě něco zaujalo, nic mi neuteklo, protožee v knížce děj volně plyne, ale vy na něm nemusíte ulpívat. Takže jsem si to užila. Nicméně je to spíš rozšiřování obzorů a zpestření výletů, není to moderní knížka, takže současného čtenáře tak moc za srdce nevezme.
Dlouhý krok do tmy
Tomáš Bandžuch
Jsem nadšená. Není to jen detektivka, ale zároveň jsem se vzdělala. O tom, co se dělo v době vzniku Československa, jsem se toho v dějepise moc nedozvěděla. Autorovi se podařilo pátrání po zločinci provázat s historickými událostmi, které byly podány neméně napínavě. Výborně pracuje s psychologií postav. Mám radost, že jsem po téhle knize sáhla a vřele ji doporučuji. Ještě dodávám, že nejsem fanoušek historických knih, ale přesto mě kniha chytla a nepustila.
Mlha nad Shadow Sands
Robert Bryndza
Kniha se mi líbila mnohem víc, než Kanibal z Nine Elms. Příjemné je prostředí. Má to prvky hororu, ale jen takového lehkého. Opravdu příjemné odpočinkové čtení.
Sirotci z Brooklynu
Jonathan Lethem
Zpočátku tam na mě bylo moc popisu a ke čtení jsem se spíš přesvědčovala. Postupně jsem si na styl autora zvykla. Navíc to postupně začalo mít víc styl detektivky. Zpočátku to bylo víc o popisu vztahů a seznámení s hlavním hrdinou. Vlastně mě na tom nejvíc bavily situace, které hlavní hrdina dokázal vytvářet díky svému tiku. Bylo to prostě takové lehké a vtipné zároveň. Konec mě moc nepotěšil, protože je všechno vysvěleno slovy ženy, která to hlavnímu hrdinovi všechno vysvětlí. Nevím, jestli už to chtěl mít autor za sebou, tak to takhle zkrátil....
Podivuhodná výprava z pokoje až na kraj světa
Norton Juster
Není to můj šálek kávy. Je to určitě vtipné a moudré, ale prostě ne pro mě.
Kletba
Vladimír Šlechta
Úvod vypadal zajímavě, ale pak se to trochu vleklo, takže jsem knížku četla dost dlouho. Hlavní postavy se chovaly mimo očekávání (Goweryho ne-pacifistické jednání, řešení partnerských problémů Hargem, apod.), to mi moc nevyhovovalo. Je ale fakt, že tyhle pasáže jsem opravdu četla jedním dechem. Konec naopak takový nijaký, ale chápu, že bude ještě jedna kníha, tak do ní musí něco zůstat.
Návrat ke zdraví
O. Carl Simonton
Knížka je to opravdu stará. Ve své době muselo jít o průlomovou publikaci. Poprvé to vyšlo v osmdesátých letech, aktualizované to nebylo. Takže část informací je vousatá, nebo notoricky známá. Autoři udělali pilotní studii, ve které ukázali souvislost mezi zlepšením stavu u pacientů v terminálním stadiu rakoviny a využití imaginací a jiných psychologických postupů. Nicméně počet respondentů je minimalistický a statistika základní. Postupy v imaginacích jsou direktivní, metafory moc konkrétní. Přesto kniha ukazuje postupy, které se autorům osvědčily a lze je využít k další práci, tedy poté, co se trošku zmodernizují a opráší.
Neklidné pobřeží
Chris Ould
Nějak jsem nepochopila, proč se hlavní hrdina tak dlouho plácá po ostrovech. Kvůli tomu, aby mohl dělat svou práci o dovolené a zdarma? Vlastně se tam seznamuje se svými příbuznými a přitom je nenápadně vyslýchá... Proč ho místní policie proti všem předpisům tahá na výslechy a místa činu, mi taky uniklo. První 2/3 jsou neskutečná a rozvleklá nuda. Autor nahání stránky i tak, že si hlavní hrdina prochází turistickou bružuru s popisem toho, co by tam mohl vidět. Nedělám si legraci. Poslední třetina se dá docela číst. Pak už jsem vlastně byla i zvědavá, jak to dopadne. Nicméně žádný úderný závěr z toho taky nevypadl.
Yarminův syndrom
Petr Heteša
V poslední době mám pocit, že se náměty trochu opakují, ale tahle se mi líbila. Děj ubíhal, a když jsem neměla čas číst, ráda a snadno jsem se znovu začetla. Docela pěkný byl motiv školy, jejíž žáky a učitele chodil hlavní hrdina zachraňovat.
P.S.: Trochu se mi nelíbí stále se opakující motiv: když se autorovi nějaká slečna líbí, má kočičí čumáček. Možná to někomu přijde roztomilé, ale u mě to bohužel provokuje fantazii... Vážně by se někomu líbil chlupatý obličej s dvěma nosními dírkami bez nosu?
Máme na vybranou
Edith Eva Eger
Knížky, které se odehrávají v koncetráku, nečtu. Udělala jsem výjimku. Vlastně nelituji, protože je v textu spousta zajímavých myšlenek i informací o tom, co pomáhá a co je chyba, když chcete přežít, aniž byste museli zjistit, co všechno vydržíte a přežijete. Autorka založila svůj terapeutický přístup na "Když jsem já zvládla koncentrák, tak Ty zvládneš X a já Ti vyhučím díru do hlavy, abys to dal." Pro mě je to nepoužitelné, protože žádné takové trauma, naštěstí, nemám, takže nemám nárok hučet. Navíc mi přišlo smutné, že kvalifikovaná, chytrá, motivovaná a bohatá žena, s časem na práci na sobě, i přes velkou snahu nedokázala trauma zcela zvládnout. Tak mi to moc optimismu nedodalo.
Všechno dobré je k něčemu zlé aneb Řešení paní Hekaté
Paul Watzlawick
Velmi moudrá a lehkým perem psaná kniha. Už v mládí mě velmi obohatila, teď jsem ji četla podruhé. Oproti jiným knihám od Watzlavika je snadno pochopitelná a pozitivní.
O krok pozadu
Henning Mankell
Tato část série s Wallandereme podle mého názoru patří mezi ty velmi zdařilé. Přišlo mi to napínavé, líbila se mi práce s intuicí komisaře. Jeho zdravotní problémy mě naopak nechávaly klidnou :). Jen jsem trochu váhala, jestli by opravdu bylo možné, aby policisté vyšetřovali vraždu svého kolegy.
Prohnilé město
Leigh Bardugo
Autorka nesporně umí psát, gradovat děj, udržovat pozornost čtenáře a vytvářet napětí. Šest vran bylo čitelné pro dospělého. Tady je těch romantických scén typu "dýchl jí na krk" a ona o tom následující 2 stránky přemýšlí, trochu moc. Zároveň je to taky dost trendy. Já osobně už do dalších dílů nepůjdu.
Focusing
Eugene T. Gendlin
Ódy na to, že focusing je geniální, všeřešící metoda, kterou klient zvádne sám, se mi opravdu nezamlouvají. Je to prostě jedna z mnoha metod, která je v knížce popsaná do bezvědomí, aby se to mohl ten laik naučit. Hned na začátku autor zmiňuje kazuistiku, kdy mu volá klientka, jeho klientka, která focusing už umí (naučila se to s ním, ne z knížky), a stejně není schopná bez jeho pomoci zvládnout aktuální situaci. Tak asi tak je to pro laiky, o samoucích nemluvě... Když vynechám tyhle marketingové nesmysly, tak je metoda opravdu velmi pečlivě popsaná a nesporně je užitečná. Na mě trochu plytké čtení se stále se opakujícím obsahem. Podstata, která se mi smrskla do 2 A5 rukou psaných poznámek, je vysvětlená a užitečná.
