Lady.Lucrezia komentáře u knih
Naivita mladé dívky, hrůzy gulagu, drsný sex a přírodní spiritualita... To je oč tu běží. Více dějových linek, což z toho v druhé části knihy dělá hroznej bordel. Útržkovitě by mě to asi bavilo (linka Vorkuta), celkově fakt ne. Bohužel :(
Velmi příjemné, nenásilné, odpočinkové čtení, které Vám vykouzlí úsměv na rtech, obohacené o pár moudrých vět, které by tu jen málokdo čekal. Jde o takovou jednohubku na šedivé odpoledne.
U málo knih má člověk pocit, že je vtažen natolik, že je událostem „přítomen“, ale tento text to zvládl. Očima Lombarda nazíráme na Václavova bratra Zikmunda, který až do dnešních let není v českých dějinách nijak moc oblíben. Nicméně z jeho pohnutek i z dochovaných informací šlo o velkého panovníka Evropy. Jde o svižně čtivý historický román, který však má vcelku jednostranný pohled na věc. Pozor, audio je zkrácené oproti knize, zvláště pak na konci. Jsem ráda, že jsem mohla porovnat obojí a průběžně si hlídala celý děj.
Ducháčkovi, to je taková normální duší rodinka. Jejich 3 děti Vás provedou nočními městy, sbíráním mlhy a seznámí Vás se svými přáteli. Dobrá knížka pro malé čtenáře, nebo čtení od rodičů, odrostlejší už nejspíš tolik bavit nebude. Věřím, že ideální věková skupina bude 5-9 let.
Oba dva příběhy jsem dříve viděla ve filmovém zpracování než jsem je četla, ale naštěstí s dostatečným odstupem na to, abych si je pořádně pamatovala.
Rosemary má děťátko začíná jako romantický rodinný příběh, který se po snu o znásilnění rozvíjí jako Zmijovec titánský (květina s vůní shnilého masa, známá pro svou krásu a odér) ke svému rozkvětu. Po noci s manželem vyjde plán na děťátko, krásná doba očekávání se záhy změní, něco tu začíná smrdět a to pořádně. Rosemary místo aby kvetla těhotenskými hormony a šla nahoru na váze, hubne a vypadá jak zombie. Porodník se tváří, že je vše v pořádku, přestože Rosemary trpí bolestmi, zaručeně ze ztuhlé pánve a na místo vitamínových pilulek se domluví s její sousedkou známou bylinou zahrádkou na výživném koktejlu, který vypadá jako mixovaná žába, doplněno o stačí přidat vejce. Ti co mají námitky nebo by je mohli mít jsou odstraněni a Rosemary, která začíná věřit vyrčeným tezím o tom, že něco není v pořádku se začíná trochu ošívat. Co bude dál by bylo na spoiler a to nechci. Kniha odsýpá rychle a je ideální na podzimní až zimní temné večery.
Stepfordské paničky bych do horroru v knižním zpracování až tak neřadila, popravdě mi děsivé nepřišly. Děsivé by ovšem mohla být vidina příběhu očima hlavní hrdinky, ale takton jsem se vžít nedokázala. Bohužel v této knižce vidím tento příběh jako slabší kousek. Prošel mnou jak horký nůž máslem, zůstalo pár vjemů.
Důležité je zmínit kontrast obou příběhů, Rosemary neprahne po kariéře, je v domácniosti a kdyby chtěla manžel by ji podpořil. Oproti tomu Joanna ze Stepfordských paniček je sice vdaná, ale emancipovaná což nejde mužům ve Stepfordu na rozum a tak hrozba Ženy z velkým Ž musí být po sásluze náležitě potrestána-"vychována".
Kniha, která mě zaujala přebalem, názvem i anotací. Zaujetí pokračovalo dokud se příběh nepřesunul z rázovité Ostravy do Prahy, tam se něco zlomilo. Do té doby rozhodně 5*, dle mě by bylo lepší kdyby to tam skončilo. Skvělé a sympatické ústřední postavy (legionář Vácha, katolický farář Bronský a Hanka Sikorová, dynamika příběhu ubíhá jak v sedle Hančina závodního motocyklu, který sviští krajinou plnou paranormálna, alkoholu, putyk a kouře z Vítkovických hutí. Bohužel zlom, který přichází s výletem Váchy do Prahy je bolestivý pro mě jako čtenáře asi tak, jako by autor dostal polenem po palici a od té doby, bylo vše vzdálené a jako v mlze. Mírný posun tohoto "poúrazového" stavu nabízí poslední z povídek, která se pomalu, ale jistě vrací do původního stylu.
Málo kdy Vám lezou na nervy snad všechny postavy, ale u této knihy je velká šance, že tomu tak bude. Moje druhá kniha od G.Flynn a opět hodnotím podobně. Autorka umí psát svižné knihy, které neodhalují přespříliš předem, což oceňuji, ale musí více pracovat s psychologií postav, tam kde je to třeba a omezit popisy, které přehání až to v příběhu působí rušivě.
Noční můra vyjádřená jako komiks, proč ne? Tenhle sen bych nechtěla ani za nic. Hnus, odpor, zvrácenost. Výjevy slepené jako v reálných snových světech... Pěkný horror!
Třetí pokračování série poloupíra Darrena Shena, tentokrát na cestách v rodném městě pana Hrůzlyho. Tato kniha je sice napínavá, ale příběh je o poznání slabší než u první h dvou. Osobně doufám v to, že se to opět zvedne, uvidíme.
Jednoduché, krátké, moudré, přímočaré a k zamyšlení. Super knížka ;)
Zajímavý průnik do staré židovské Prahy. Meyrink knize dává krom samotného příběhu jistý mystický přesah, který ovšem většinu čtenářů mine. Pokud čtenář má nějaké znalosti židovské mystiky, může být pro něj kniha zajímavější. Bohužel pro mě po prvním čtení tak na 2,5*. Některé pasáže se mi líbily, jiné ne, celkový příběh bych asi odcitovat nedokázala. Špatně se mi do knihy začítalo.
Pokračování opět dopadlo na 3*, ale definitivně mě přesvědčilo, že na třetí chod dojde. Jako naprosto geniální mi přišla zahraniční creepypasta Dům pravidel (moje TOP) dále zabodovaly ze zahraničních povídky Beztváříčci, Dveře jsou od toho, aby se zavíraly a Vzkazy na druhou. Z tuzemské kuchyně nejvíce zaujaly povídky Karkulka, Neklikej a Sachalinský případ. Věřím, že výběr nebyl lehký a můj vkus je poněkud zvláštní, nicméně musím uznat, že až na malé výjimky je druhá antologie Creepypast vyrovnanější než ta první.
První povídková sbírka, která se mi od této sehrané tandemové dvojice dostala do rukou. Obsáhlý výběr povídek má své TOP kousky, sem tam přijde i slabší povídka, ale to u takového počtu ani nejde jinak. Ač je to primárně horror, líbí se mi jak autoři místy odlehčují a zejména pak, jakým stylem. Nekrosarium vřele doporučuji.
Krátký komiks, vydaný k výročí konce první světové války. Jednoduchá, ale přesto výřečná kresba v kombinaci černé a rudé nechává spoustu prostoru pro emoce. Působivé dílko.
Něco málo by chtělo dotáhnout, ale určitě se mi autoři trefili do noty. Rozhodně mě překvapila Kristína Haidingerová se svou povídkou Trest, prequelem k románu Děti Raumy, který zrovna vyšel (dostala jsem k Poslednímu polibku fakt pozdě :D). Dál musím pochválit výjimečně povedenou povídku Martina Štefka Hodinový manžel se slevou a v neposlední řadě i povídku z pera Anny Šochové Plejboj, která zde zařadila pro holky ze stejného profesního kouta pár dobře skrytých leč vtipných narážek. Plejboj byl pro mě rozhodně jednou z nejlepších erotických povídek a jsem ráda, že ji Honza Vojtíšek do antologie zařadil. Jediným, avšak velkým zklamáním byla pro mě Dřevěná sesle. Diuk umí psát mnohem lépe a tahle přeplácaná povídka s jednou "kvalitní" scénou, ubírá tu jednu * z celkového dojmu. Více se rozepíšu na blog :)
Příjemné, vcelku povedené oddechové čtení v luxusním materiálovém i grafickém zpracování.
Tuto knihu je pro mě těžké hodnotit. Některé poemy jsou brilantní, ale většinu je pro mě těžké uchopit, zejména kvůli pocitům jaké ve mě sbírka vyvolává.