laiheliini
komentáře u knih
Červená planeta
Joonatan Tola
Mám hrozně ráda tyhle syrové "příběhy ze života", zážitek z četby je pak úplně někde jinde. Moje první taková kniha byla nejspíš "My děti ze stanice Zoo", které jsem četla ještě na základce. Knihy, co v sobě mají podobným způsobem tu realitu, se člověku prostě dostanou chtě nechtě pod kůži. Tady je téma samozřejmě jiné - duševní zdraví, alkoholismus, chudoba - a navíc je kniha paradoxně fakt moc vtipná, takže se čte celkem s lehkým srdcem. Pod vší tou ironií a sarkasmem ten marast stejně ale je. Přečteno za 3 dny, kniha bezvadná.
Věci, které mi nedají spát
Mia Kankimäki
Kvetoucí sakury, mono no aware a cestováním ven z krize... to pomůže vždycky!
Arcižár
Eoin Colfer
Tohle byla zkrátka a dobře výborná zábava. Horko těžko sedmdesátkové hodnocení nechápu; možná je to tím, že knihu četli lidi, kteří od ní měli s ohledem na dřívější tvorbu EC poněkud jiná očekávání, ale jako žánrová jednohubka je to bezvadné.
Ženy, které mi nedají spát
Mia Kankimäki
Tohle bylo prostě fajn! Osudy jednotlivých "nočních žen" rozkmitají srdce - vždycky, bez ohledu na drsnost a bezútěšnost okolností, je možné v sobě rozdmýchat nový plamínek naděje a vyrazit za dobrodružstvím, ať už to pro člověka znamená cokoliv - nemusí to být nutně na jiný kontinent, ale samozřejmě může! :) Když se africkou džunglí dokázala prodrat Mary Kingsley ve viktoriánských hadrech, proč bychom si těmi našimi džunglemi cestu nezvládli proklestit i my!
Průsvitné srdce
Katja Kallio
Krása! Kniha a jazyk, které chytí za srdce - už dlouho mě nějaký text, navzdory tragičnosti příběhu, tak krásně, hluboce a melancholicky neokouzlil. Katja Kallio je znalkyní duše a její hrdinky jsou vždycky TOP!
