LaKrec komentáře u knih
Četli jsme se synkem před spaním. Pěkná kniha o malé objevitelce s historickým nádechem.
Fajnové čtení pro děti na dobrou noc. Pěkně ilustrovaná od Josefa Lady. Synovi se líbila...
Perfektní a zábavné čtení. Návrat do dětství a k jedněm z nejlepších příběhu ve Čtyřlístku...
Pěkné čtení o kočičím rošťákovi před spaním na dobrou noc pro synka...
Co napsat... Vše už je v komentářích od ostatních napsáno. Četl jsem několikrát a různá vydání a vždy si odnesl něco jiného. Nový a zase jiný pohled.
Trochu mě mrzelo, že jiná vydání mění jména zvířat a farmáře. Jiná je i "hymna" zvířat, ale samotná myšlenka zůstává stejná. A to je to, oč tu běží...
Četli jsme se synkem před spaním a náramně se bavili. Pěkně napsaná knížečka na dobrou noc...
Autentické svědectví člena židovského sonderkommanda v Osvětimi. Působil v krematoriu jako stříhač vlasů. To co zažil ve svých cca 21 letech ho poznamenalo na celý život.
Kniha je napsaná formou rozhovoru což ji přidává na autenticitě. Ilustrace francouzského malíře Davida Olèra zvyšují celkový dojem a dokreslují hrůzy, které se tam odehrávaly...
Knížku jsme četli před spaním. Ale nebylo to nic moc. Říše živých. Říše mrtvých. Protivný morčák Pip. Hromada slov jako hloupí, zmetci, pitomí a podobně... Člověk se tomu chce co nejvíc vyhnout a nakonec si to čte s dítětem před spaním...
No, co napsat...
Silné čtení, které s každou kapitolou stoupá. Začíná vlastně v Osvětimi, kde byla celá vraždící mašinérie ještě v plenkách a Müller se v krematorium teprve zaučuje. Poté je přesunut do nově vzniklé továrny na smrt, kde už to vše jede jako na běžícím páse. Velice detailně popisuje likvidaci Terezínského rodinného tábora a maďarských židů. Funkci spalovacích jam a mnoho dalších věcí...
Občas se člověk musel při čtení zastavit a vstřebat co a čeho byl sám Müller svědkem a jak několikrát unikl smrti.
Samotná kniha nepopisuje události, které se týkají Müllerova příjezdu do tábora ani to, kde byl před přidělením ke zvláštnímu komandu. Zaměřuje se hlavně na to co zažil v krematoriích a plynových komorách.
No, silná kniha... Co dodat...
Těžké, možná téměř nemožné bylo z toho pekla uniknout. A stejně těžké muselo být podat světu zprávu o tom co se tam opravdu děje. Podat to tak, aby tomu všichni uvěřili a chtěli proti zlu bojovat.
Protože na zlu se podílí i oběť pokud se nebrání...
Neuvěřitelný příběh člověka a svědectví o vyhlazovacího táborech. Pro mnohé nepředstavitelné co ani ne 20-letý musel zažít a nakonec se mu povedlo společně s Alfredem Wetzlerem uniknout z pekla Osvětimi.
Otázka kdo páchá zlo?
Jeho odpověď je možná tvrdá, ale ručí za ní svým životem.
"Na zlu se podílí i oběť, pokud se nebrání".
A proto se rozhodl uniknout zlu a podat světu Zprávu a varovat ostatní před utajovaným zlem za ostnatým drátem.
Četli jsme se synkem (7 let) před spaním. Kapitoly jsou docela dlouhé, ale svým obsahem udrží dítě vnímat příběh.
Ondra se o prázdninách u dědy naučí projevovat nesobeckou lásku. Vynalézavost. Pozná první dětskou lásku. Setká se se ztrátou psího kamaráda a nakonec si domů odváží nejlepšího přítele, štěně...
Roztomilá knížka pro děti o mašinkách. Četl jsem synkovi před spaním na dobrou noc.
Silná kniha co se týče příběhu člověka, vězně, který byl přinucen fotografovat pro nacisty jejich obludné praktiky. Portréty vězňů a nacistů. Jen díky němu se dochovali fotografické dokumenty z největšího koncentračního tábora.
Přežil jen díky svému umění fotografovat a možná i proto, že v jeho žilách kolovala zpoloviny rakouská krev.
Ha, supr...
Nečekané se stalo skutečností a Sachsová se kousla a zamotala Lincolnovi hlavu...
Tak tohle byla detektivní pecka. Akční Rakvový Tanečník se svoji genialitou málem přechytračil Lincolna... A ten excelentní závěr...
Pecka,...
Mělo to hlavu a patu. Tak trochu dramatický víkend... ;-)
To by jeden neřekl co se dá za tak krátkou dobu zažít a stihnout.
Vraha jsem netušil do poslední chvíle. A nakonec překvapil...
Až tak moc mě to neuchválilo. Očekával jsem od toho mnohem víc. Teda podle recenzí...
Král zkrátka využívá běžný obchodní styl. Něco za něco. Ať je to zboží, služba nebo jen přízeň okolí. A zároveň těží na naivitě a bezbranosti svých obětí. Ve svém uzavřeném prostředí je prostě Král.
Mnohdy běžně výdaný jev na pracovištích. Vedoucí a nadřízení jsou mnohdy nedoknutelní a za branou podniku jsou nuly...
Že začátku mě to příliš nenadchlo. Velice nereálná byla představa, že by vůbec někdo mohl katastrofu přežít.
Pokud se omezíme pouze na jevy spojené s tlakem vzduchu a nebudeme brát v potaz že bychom rovněž zmrzli,tak už od nadmořské výšky 3 000 by nás bez ochranné kyslíkové masky začala bolet hlava a začaly by problémy s dýcháním.
Ve výšce kolem 5 500 m by nedostatečné okysličování mozku vyvolávalo čím dál prudší bolest hlavy a dýchalo by se nám velmi těžce.
V 7 600 m bychom začali lapat po dechu a z naší krve by se začaly uvolňovat plyny v ní obsažené, které by způsobovaly záchvat kesonové nemoci (podobně jako u potápěčů).
Nad 9 000 m bychom bezkyslíkové masky upadli do bezvědomí.
Pokud bychom se dostali s dýchacím přístrojem a termooblekem až do výšky 19 000 m kdy se stala ona katastrofa, tak klesne tlak vzduchu natolik, že bod varu vody klesne v závislosti na tlaku až na cca 37°C. To je obvyklá teplota lidského těla došlo by až k varu naší krve. Takže asi tak k reálnosti přežití...
Jinak samotný děj a příběh udržuje čtenáře v neustálém napětí jak to celé dopadne. Což mě nutilo knihu dočíst až do konce. :-)
Na konci jsem si připadal jako u nějakého amerického filmu s ,,happy endem"