lalela komentáře u knih

Když jsem četla recenze, moc jsem se na knížku těšila. Vidím velký potenciál v příběhu, bohužel by musel být napsaný jinak, nebo někým jiným. Celé odstavce knihy mi přijdou napsaná jednou adolescentem, jednou dospělou osobou, nic nemá řád. Některé pasáže jsem si musela přečíst dvakrát, abych pochopila, kdo co říká, nebo si myslí. A pak, když jsem si přečetla, že autorka cestuje, bylo by možná lepší napsat cestopis, bez příběhu Kamily. Klidně do cestopisu zařadit i vlastní pocity - viz chrám s Buddhou. Pasáže z cest mě moc bavily, bylo to krásné nahlédnutí do cizích kultur a toho, jak se dá za málo peněz cestovat do dalekých zemí. Rozhodně by se mi četl líp výborný cestopis než podprůměrná knížka.

1 19.06.2022

Skvělá napínavá detektivka, sice je od půl knížky jasné, kdo je vrah, ale nic neubírá tomu, že musíte prostě číst dál, protože chcete vědět proč a jak. Jednu hvězdičku ubírám za covid, ten mi tam neseděl, možná to bude zajímavé, až to někdo bude číst za deset let. Jinak doporučuji, nemohla jsem se odtrhnout.

2 18.06.2022

Po Žitkovských bohyních jsem Bílé vodě moc šancí nedávala. Ale kniha mě příjemně překvapila. Tentokrát se mi líbilo i prokládání příběhu historickými dokumenty, neboť dokreslovaly celou linii příběhu. Kniha je zajímavou sondou do života jeptišek, kam nemá moc lidí šanci nakouknout. Ke konci knihy se vše spojuje a kniha je opravdu výborně napsaná.

9 09.06.2022

Celou knihou nás provází život Heleny, která je samej chlap, a od začátku ví, co chce. Docela jsem jí fandila, aby si našla v životě to svoje, ale přišlo mi, že se spíš celý svůj život trápí, ač měla dítě, manžela, milence, majetek, zajímavou práci, všude bylo něco, co jí ten vysněný život kazilo. Celou dobu jsem čekala, že Hubert zemře, a ona se osvobodí a začne žít ten svůj život naplno. Kniha jako taková byla dobrá, četla se dobře, ale některé postavy tam byly vyloženě navíc, nebo do děje zasáhly jen okrajově, a pak bylo mnoho nevyřčeno.

1 20.05.2022

Krátká povídka, vyprávěná očima dítěte, ale bylo v ní obsaženo vše, co bylo potřeba. A pak na ten příběh myslíte, a říkáte si, co bylo asi dál. A pak si říkáte, kolik takových dětí v okolí máte....

Kniha se četla sama a nešlo se od ní odtrhnout. Stále vás to popohání dál a dál. Prolínaly se tam dva příběhy, které se následně spojily a všechno do sebe zapadlo. Rozhodně přečtu další autorovi knížky.

9 15.05.2022

Tolik očekávaná kniha a tolik zklamání. Příběh sám o sobě je úžasný a věřím, že kdyby ho paní Lednická napsala jako román, tak to bude bomba. Ale toto, co je v knize.....Románové pasáže úžasné, ale pak ten psaný dokument, trochu mi to připomíná knihu Žitkovské bohyně, ze které jsem též nebyla nadšená ohledně toho, jak byla napsána. To co bylo dovysvětlováno pod každou románovou pasáží bych si možná mohla dohledat na internetu. Rozhodně lepší zpracování o Životicích bylo v knize od Danuty Chlupové Jizva. Škoda.

4 15.05.2022

Nečetla jsem Životice, proto mě překvapilo, že knížka Jizva je o osudech lidí z Životic. Krásně a citlivě napsaná knížka. Moc se mi líbilo vylíčení prolínání Čechů a Poláků v pohraničí za války. Nikdo si nedělal hlavu s tím, že je cizinec v cizí zemi, dříve lidé žili jednoduše a těžce. Hlavní hrdinka pátrá po minulosti své tchyně-maminky a dobere se rozluštění celoživotního tajemství. Jednou bych se chtěla na ta místa z knihy podívat.

9 11.05.2022

Skvělá knížka. Paradoxně mě uchvátil více popis tolika krásných míst v Brně, než samotná zápletka detektivky. Při čtení jsem nabyla pocitu, že do Brna musím jet a projít si nějaký ten historický okruh ve městě. Ale k příběhu. Opět měl přidanou hodnotu, dozvědět se z detektivky o historii hodinek, které se vyráběly v Čechách je překvapující a vcelku dost poučné. O Emě jsem si nazapamatovala takřka nic, jen, že skvěle prováděla, o hodinkách mi v paměti zůstalo téměř vše. Buďme na naše předky hrdí. Jsem ráda, že jsem se ke knížce dostala.

5 09.05.2022

A opět moje oblíbená nálepka bestseller. Na knížku jsem se těšila, a říkala si, třeba se dočkám toho, že nálepka bude zasloužená. Z příběhu jsem byla zmatená, nejdříve to vypadalo slibně, ale postupně jsem knihu dočítala jen abych ji měla dočtenou. Nadšená jsem nebyla, mnoho věcí v knize bylo opět nevyřčených a čtenář si je musel domýšlet. Postava Jonathana se vůbec nevyvíjela. Celý příběh byl takový povrchní. Takže můj šuplíček neurazí nenadchne je obohacený o další knihu. Velké zklamání

4 07.05.2022

Knížka s pár stránkami psaná formou deníku, ale dozvíte se v ní všechny pocity, které tyran i týraná žena měli. Jedno pořekadlo praví, že druhý si k tobě dovolí jen tolik, kolik mu dovolíš ty. A tak žena ustupovala a dovolovala, a trpěla, trpěly i její dva synové, pak celá rodina. Jednou si dovolila odporovat a on sklapnul patky. A pak už bylo zase vše ve stejných kolejích. Tohle opravdu dokáže vydržet málokdo a věřte, že i když vám chlap bude říkat, že bez něj nejste nic a bez něj nic nedokážete, tak dokážete a život bude lepší a hezčí. Vždycky je řešení a vždycky je čas i cesta odejít. Jen musíte přemluvit to silnější Já ve vás, že jste dost silná, a silná zůstat.

2 02.05.2022

Na tuhle knížku jsem se moc těšila. Náhradní mateřství a všechno okolo je tak citlivé a zajímavé téma, bohužel myslím, že příběh měl obrovský potenciál, který nebyl využitý. Spoustu věcí se v knížce dozvíte jen v náznacích, nebo velmi okrajově. Když už se začne něco okolo některé postavy trochu rozvíjet, vzápětí je to utnuto a vy si musíte zbytek vydedukovat, domyslet. Opět jedna z knih do poličky neurazí nenadchne.

02.05.2022

Pro mě opět úžasná knížka z dob komunismu. Skvěle popsané intriky, praktiky té doby. Celé čtení ve mě příběh ožíval, protože jsem dítě komunismu. Budovatelské nástěnky, sousedé, kterým nic neujde, Sylva a její věrná Zloba. Kolikrát vyslyšela svou Zlobu a tím ztratila důvěru své Anežky. Sylva měla pevnou vůli a jistotu v sebe samu, bohužel život nám mnohdy zařídí jiné konce.

5 01.05.2022

Knížka z pohledu dospívajícího chlapce. Vyspívá morálně i fyzicky, má úplně jiné starosti než jeho vrstevníci. Musí se vyrovnávat s řadou věcí v životě. Hodně krutých věcí. Jak já toho jeho tátu nenáviděla, protože to byl bačkora. Ale ze Štěpána vyrostl samostatný zodpovědný kluk, a tak by to mělo být. Je to skvěle napsaná knížka.

8 28.04.2022

Říkám si, pořád čteš knihy z války, jenže ač jsou svým způsobem o stále stejné době, která se nemění, tak je kniha pokaždé jiná. A tahle byla sakra jiná. Ester,Šárka,Lotte měla obrovské štěstí v neštěstí. Prožila vlastně v té nešťastné době krásný život. Stále měla milující rodiče i když pokaždé jiné. Ten konec mě dostal, stále jsem doufala, opravdu mě hodně dostal.

9 28.04.2022

Po přečtení knihy jsem zůstala úplně v záseku. Kolik ještě nevíme věcí, o kterých se nepsalo a postupně vyplouvají na povrch. Příběh je drsný, hodně drsný. Když už si myslíte, že to nemůže být horší, tak ano, je to ještě horší. Kdo tu hrůzu přežil, odchází nadobro zlomený. Knížka mě zcela ohromila.

21 27.04.2022

Tolik bych k té knížce chtěla napsat recenzi, že byla úžasná, úplně se vcítíte do všech osob, tolik bych toho chtěla napsat, ale nemůžu, protože se momentálně cítím jako ta matka. Jako máma stále toho syna omlouváte, litujete, a on je tak prohnaný, že ví, jak na vás. On si jede na svý feťácký vlně a vy se doma klepete, protože vám hlavou běží strašný věci, jen ne, to podstatný. Máte to pod nosem, ale prostě to dlouho nevidíte, a když to konečně uvidíte, nechcete to přijmout, protože to tak nemůže být, určitě ne, je to omyl. Knížku jsem četla s tlukoucím srdcem, tušila jsem, jak to dopadlo. Tekly mi slzy spolu s maminkou Honzy a teď bych se chtěla probudit za pět let. Třeba už všechno bude dobrý.

9 26.04.2022

Knížku jsem těžce dočítala, jen abych ji nemusela zařadit do škatulky nedočteno. Mnoho bylo nevyřčeno, mnoho bylo nevysvětleno, mnoho nedovysvětleno. Ač toto nebyla prvotina paní spisovatelky, mohla bych děj knihy přirovnat ke slohové práci žáka střední školy. Zápletka byla zajímavá, ale tak nějak těžce průhledná. Žádný překvapivý boom se nekonal, spoustu postav bylo v knížce zmíněno jen okrajově. Myslím, že bych ji mohla dát ještě šanci, ale nenadchla. O to víc mě mrzí, že je to opět spisovatelka z mého kraje.

1 25.04.2022

Jak já jsem byla napjatá, která že to je. Ta jedna z pěti. Přátelství, které bylo přátelstvím jen proto, že k sobě tak nějak patřily. Ony si myslí, kdovíjak se neznají, ale to jejich přátelství je vlastně jen strašně povrchní, v knížce postupně vyplouvají na povrch bolístky a tajemství každé z pěti přítelkyň. Mnohdy si lidé z chování druhých udělají o člověku úplně jiný obrázek a toho člověka zaškatulkují do nějaké přihrádky. Pak, když se odkryje tajemství, zjišťují, že toho člověka vlastně neznají a ta přihrádka, do které ho uložili je vlastně úplně špatná. Naštěstí jsou to mámy kvočny a dokážou si pomoci i poradit. Knížka byla báječná a ten konec mě dostal, i když jsem to od poloviny tak trochu tušila, jak to asi bude. Ať žije Edvina!

4 24.04.2022

Dala jsem tři hvězdy, těžko psát o knížce. Příběhů na toto téma je tolik. Nevím, nakolik je knížka autobiografická, ale ten příběh byl pro mě zmatečný, trochu přitažený za vlasy, ne téma anorexie, ale to vše okolo. Některé věci nebyly vysvětleny a pak se o nich psalo, jako kdyby to mělo být jasné. Knížku jsem přečetla, protože mě zajímal další pohled na toto téma, ale zase až tak dechberoucí pro mě nebyla. Určitě bude mít své příznivce.

1 24.04.2022