lanusinka komentáře u knih
Jak je zvykem u pozdějších dílů Zeměplochy, nejde už jen o humor pro humor, ale i o hlubší pohled na lidskou hloupost a malost...
Nebavilo mě to tak jak mě Deaver bavívá, ale je to pěkný pohled na to, že i když nacisty u nás často vnímáme jako strůjce války, tak neméně zrůdně se zachovali i k vlastnímu národa...
Skvělé pokračování Prokletí Chalionu, tentokrát s hlavní hrdinkou plnou ironie a sarkasmu, která si nenechá jen tak něco líbit... Další rozšíření nápaditého světa...
Celkem zábavné čtení, i když musím říct, že McKenna s Aline byli tak sladcí až z toho trnuly zuby... Naštěstí to vyvažoval druhý pár, Livie s Gideonem...
Klasický příběh z noční strany. Jenom mě štvalo, že se John s Betii cicmal, jsem myslela, že je větší chlap. Ale možná to byl záměr autora...
Když to čtete jako pohádku, dá se, ale takové množství nelogičností na jedné hromadě jsem už dlouho neviděla... Chlapík, co je od sedmi let otrokem a v devatenácti uprchne, umí najednou bojovat jako ninja, irský mnich se vždycky zjeví jako Deux ex machina a všechno vysvětlí a v 17. století na pirátské lodi sestaví horkovzdušný balón... Pobavilo, ale ne tím správným způsobem...
Pokračování rozhodně nezahanbí předchozí díly, je vidět, že se postava Milese vyvíjí a že co dělal v osmnácti už nedělá ve čtyřiadvaceti....
Tonička Bolavá se svými druhými myšlenkami je prostě dokonalá...
Tak trochu jiná romance. Jak už je u této autorky zvykem, nemusí se dotýkat jenom šlechty, ale i jiných zajímavých lidí... 4te se jením dechem...
Sympatické postavy a napětí od začátku do konce... Sice mi občas přišlo že některé závěry se objevují jakoby zázrakem, ale co...
Ohó... Tohle byla jízda... Celé mě to opravdu bavilo, a obzvlášť přemožení satyra pomocí myší pastičky a přesvědčení boha kreacionismu o tom že vlastně nemůže existovat bylo bezkonkurenční...
Jedna z nejlepších Pratchettovek... Sice je v ní mnohem míň střelenýho humoru než obvykle, ale oproti tomu je posílen příběh... A ten za to stojí...
Tak jsem si to v půl sedmé půjčila v knihovně a v půl páté ráno dočetla... Taková jednohubka, kde se spíš než co jiného řeší pocity a city hlavních postav série. Akce jde tedy do kopru, ale vůbec mi to nevadilo. Jenom doufám, že se tenhle trend v příštích dílech trochu zvrátí... Jo a fňukna Richard je napřesdržku, opravdu nesympaticky se vyvinul...
Moc pěkně. Každá z povídek jiná, ale všechny opravdu stojí za to...
Po dvou slabších dílech konečně zase John Taylor, jak ho mám ráda... Konečné řešení otázky Lilith zajímavé a rozhodně jsem ho nečekala...
Příjemné odpočinkové čtení z prostředí, které není zase až tak obvyklé...
Přečetla jsem asi jenom stovku stránek a odložila... Na můj vkus moc filozofování a ani ty vtipy nebyly moc vtipné... A Zlomyslena byla na zabití, fakt nesympatická postava...
Narozdíl od Manhattanu mi tady Rune přišla dost napřesdržku... Ale stejně to byla pěkná knížka...
Krásně sepsaná romance, která oproti podobným nenabízí hrdince aristokrata, ale chlápka bez titulu, což je sympatické...
Trochu změna oproti akčnějším předchozím dílům, ale pořád příjemné čtení...