lanusinka komentáře u knih
Zajímavý a originální svět, který na rozdíl od jiných urban fantasy neobsahuje upíry ani vlkodlaky, ale duchy v jejich nejrůznějších podobách... A hlavní hrdinka je mnohem temnější.. Jsem zvědavá, jak se bude příběh dál rozvíjet...
Bližší pohled na Mesu a na její plány otevírá celou novou kapitolu dění v Honorverse... Opět s vtipnými postavami i tématy k zamyšlení...
Celá koncepce Dlouhé země je skvělá, navíc zaplněná úžasnými postavami...
Stále zábavné pokračování v pure fantasy stylu, pouze s netradičním nastavením ras... Hvězda dolů za nereálné popisy soubojů...
Naprosto parádní díl, který se z poloviny odehrává v 80. letech a vidíme mladého Davenporta, jaký byl tehdy a jeho srovnání s člověkem, kterým je teď...
Jedna z nejzábavnějších povídkových knih, příběhy bavily...
Jako ona to nebude špatná kniha, ale po padesáti stranách se mi prostě nechtělo číst dál, což se mi stává málokdy...
Jedna z mých nejoblíbenějších sérií... Jsem jenom ráda, že se svět rozvíjí a že se své knížky dočkala i Andrea...
Jako nebylo to úplně špatné, ale Merit je mi hrozně nesympatická a připadá mi jako hrozná fňukna...
Čtyři hvězdičky jsou za čistě subjektivní dojem a protože mám ráda tajné spolky, objektivně je kniha horší a ten, kdo ji pustil do tisku, byl tak trochu negramot, vzhledem k tomu,že tak na každé páté stránce byla chyba...
podle mě jeden z nejlepších dílů série, mám ráda i ty emocionální věci kolem Honor, nejen bitvy...
Ne že by se nelíbilo, ale ani nijak neuchvátilo...
Skvělý díl, obzvlášť se mi líbila postava Cappyho, sociopata všech sociopatů...
Já si nemůžu pomoct, ale mě takhle knížka prostě bavila. Jasně není to nějak vysoká literatura, ale na odreagování stačí, svět v knížce dává celkem smysl a co oceňuju hodně je to, že po první knížce není jasný se kterým s těch chlapů nakonec Merit skončí...
Asi nemám co bych knize vytkla. Sice bych si ji sama napřečetla, ale když už jsem ji dostala k narozeninám, tak jsem ji vyzkoušela a rozhodně nelituji. Místy jsem se hodně vcítila do postav, téměř každá z nich měla nějaký prvek, se kterým jsem se mohla ztotožnit. Rozhodně knížka, nad jejímž obsahem budu ještě nějakou dobu přemýšlet...
Jedna z nejlepších Deaverovek, má napětí, myšlenkové skoky nejsou úplně mimo mísu a hodně se mi líbí to propojení s teorií her...
Její historické knížky mi prostě přijdou lepší, originálnější... Tohle byla na můj vkus moc tuctovka...
Bylo zajímavé číst tuhle knihu hned potom, co jsem přečetla Orky od Peinkoffera. Jejich podání tohohle národa je úplně protikladné. Strážci blesku jsou vlastně úplně typickou fantasy o družině dobrodruhů, která musí najít magický artefakt a zachránit svět. Až na to, že v roli hrdinů jsou orci a v roli padouchů lidé se vším, co tomu patří, včetně popisů jejich zevnějšku orčíma očima. A asi nemá smysl moc zdůrazňovat jasnou paralelu k historii Ameriky a osudu jejích původních obyvatel...
Jako ne špatný, ale ta nadsázka byla už místy moc, tolika odsekaných hlav prostě nemohli tak snadno dosáhnout...
Ufff, tak jsem se tím nakonec prokousala. Ale dalo mi to zabrat. To co jsem napsala k minulýmu dílu bylo tady ještě markantnější, prostě přes originální příběh se ne a ne začíst. Ale dala jsem to a nelituji. Líbí se mi, jak je hlavní hrdina šedá postava, která má svoje slabiny. A Pruďas opět pobavil. Jsem zvědavá, jak to bude pokračovat...