lapagerie komentáře u knih
Tenhle díl mě opravdu zaujal výrazným prvkem - a to slepotou Karla IV. v případě výchovy jeho prvorozeného syna Václava. Karel najednou ztrácí svůj status velkého císaře, diplomata a válečníka a stává se chybujícím otcem, který odmítá vidět to, co mu ukazuje okolí. Že Václava rozmazluje. Ano, z historie to víme, ale číst o tom formou deníku je daleko působivější.
Druhý díl série jsem četla s určitým očekáváním a nebyla jsem zklamána. Zajímavý náhled na Karlův život s Alžbětou Pomořanskou. Víme, že to byla žena silná jak tělesně, tak charakterem. Ale možná byla i tvrdohlavá a vznětlivá a vztah mezi ní a Karlem se možná často nehezky napínal. A nejen kvůli korunovaci a protěžování Václava. Ale to Alžbětě neubírá na ceně. Přecejen to byla mladá dívka, vhozená do světa velké politiky.
Čtivě napsaný "deník" Karla IV. Musím říct, že jsem k sérii přistupovala s trochou skepse, ale jsem příjemně překvapená. Líbily se mi "myšlenky" Karla IV., jeho uvažování nad událostmi, které se skutečně odehrály, které se ho osobně dotkly. Vztah k otci, matce... Představuji si, že tak nějak nad tím klidně mohl přemýšlet.
Taky jsem, jako mnoho jiných čtenářů, doufala, že jde o příběh z rudolfínské doby. Anotaci jsem bohužel přečetla rychle a ne příliš důkladně... Návštěvníci z jiných světů, spousta jmen a "označení", která se neustále mění, klony... Pro mě chaos. Paní Vaňkové zůstanu věrná, ale jen historickým ságám.
Příběh není marný, ale rozhodně mě nevtáhl jako Kmotr. Sem tam jsem se musela přemlouvat, abych vůbec četla dál.
Příjemné čtení o Michelangelovi a Leonardovi, jejichž příběh se prolíná ve Florencii v letech, kdy Michelangelo tvoří Davida. Líbil se mi kontrast mezi "hejskovským" snílkem Leonardem a "dělníkem" Michelangelem. Kapitoly jsou přehledně členěné, každá se střídavě věnuje vždy jednomu z hrdinů. Román vystihuje jen krátký časový úsek v životě obou umělců, který ale myslím leckoho povzbudí, aby si o nich přečetl více.
Původně jsem se domnívala, že půjde o červenou knihovnu opepřenou záhadou ústavu pro choromyslné. Ale byla jsem příjemně překvapena spádem děje i některými zajímavými zvraty. Dějová linka Izzy mě až tak nezaujala, brala jsem ji spíše jako nutné pojítko mezi minulostí, v níž se odehrává příběh Clary a současností, a bez něhož by nešlo příběh uzavřít.
Téma studené války mě nalákalo, ale knížka nakonec nesplnila má očekávání. Jde o "špionážní detektivku" a to není můj šálek kávy.
Na knihu jsem poměrně dlouho čekala, ale nesplnila má očekávání. Nedokázala jsem se pořádně začíst. Příběh Beryl mě nezaujal a ona sama mi nebyla sympatická. Nakonec jsem se i ztrácela ve vedlejších postavách - ty spletité vztahy, jména, rozvody, milenci...
Navíc jsem čekala, hlavně po úvodu, příběh o pilotce, létání. Ale jde spíš o život "před létáním"...
Boženu Němcovou mám ráda. Povídky mě bavily, i když mi dělaly problémy dialogy v nářečích :)
Knížka by mohla být zajímavá. Ale rušilo mě, že o každé ženě psal jiný autor. Některé kapitoly mě svou formou vůbec nezaujaly a měla jsem pocit, že jsem se vůbec nic nedozvěděla. Škoda.
Čtivá knížka, víceméně fabulace, o milence anglického krále Eduarda Plantageneta. Protože se o paní Perrersové moc neví, může to být zajímavá varianta náhledu na její život.
Krátké detektivní povídky z období středověku. Příjemné nenáročné čtení.
Hezké povídky, které se dobře čtou. Pravda, u některých výrazů jsem se musela podívat do vysvětlivek, abych věděla, o co jde. Například "karasaté děvče" je kupodivu kudrnaté :) Pobavila mě povídka Karla, hned se mi vybavilo Cimrmanovo: "Ty nejsi Vlasta, ty jsi Vlasta? "
Po "Šedých tónech" jsem si ráda přečetla i další knihu Rut Sepetys. Líbilo se mi téma. O Titaniku ví všichni, o Wilhelmu Gustloffovi se moc nemluví a přitom obětí bylo tolik... Členění knihy na jednotlivé vypravěče mě zpočátku trošku pletlo, ale pak se linie usadily. Díky krátkým kapitolám má kniha spád, udržuje přiměřené napětí. Konec byl tak náhlý, že jsem se musela vrátit o kapitolu zpět, abych dokázala pochopit, co se komu tedy stalo.
Sůl moře je silný příběh, ale "V šedých tónech" ve mně zanechalo víc.
Jako autora historickách románů ze sředověkých Čech pana Hanibala fakt nemusím. Ale říkala jsem si, že období první republiky je zas něco jiného, anotace byla slibná a obálka krásná. Obálka je totiž na knize to nejhezčí. Příběh samotný mi přišel natažený, bez gradace. Zamilovaný unylý študentík z chudších poměrů, poněkud povrchní dceruška továrníčkova židovského původu. Pořád jsem čekala, kdy se "něco" stane. A ono se převratného nestalo nic. Tedy nic, co byste nečekali.
Další z fantastických knih Alison Weir. Kniha má sice přes 500 stran, ale když se začtete, připadá vám krátká a chtěli byste číst dál. Příběh Kateřiny Aragonské, první ženy Jindřicha VIII. je příběhem ženy neuvěřitelně statečné, odhodlané a přesto podle pravidel své doby pokorné a oddané.
Moje čtvrtá knížka od Polácha a opět jsem byla spokojená. Stále je pro mě top jeho Richenza, ale i tohle bylo zajímavě zpracované téma. Kostnický koncil znám jen jako dějinnou událost, která zahájila husitské války. Díky Danielle jsem aspoň trochu pronikla do celé problematiky koncilu a složitých politických a církevních machinací, které vyvolaly. Přiznám se, že některé učené disputace jsem přeskočila, ale jinak pro mě byla kniha velmi čtivá, zápletka zajímavá. A Zikmund Lucemburský pro mě zůstává pravým následovníkem Karla IV. Velmi schopný a velmi inteligentní panovník.
Velmi čtivá knížka o dceři Přemysla Otakara, Markétě - Dagmar. Hezky podaný příběh i díky vypravěčce - nespoutané Anně. Je pravda, že o Dagmar se člověk z beletrie moc nedozví a je to škoda. Určitě to byla pozoruhodná žena, která se za svůj krátký život dokázala zapsat do srdce svého lidu.
Zajímalo by mě, jak by ve skutečnosti vypadala situace, při níž by se Markéta setkala s Konstancií Uherskou...
Knížka se moc pěkně čte, má spád, napětí, nějakou tu romantiku - prostě od všeho kousek. O Alžbětě z Yorku jsem toho moc nevěděla, tedy kromě toho, že byla matkou JIndřicha VIII. Zaujal mě její románový postoj k Richardovi III., většinou je tento panovník postavou ne zrovna sympatickou.