laura komentáře u knih

Jako náctileté se mi to líbilo. Teď ale nechápu, CO se mi na tom vlastně líbilo.

Příběh o zkracování vzdáleností, času, sukní i vlasů :) Příběh o jednom pivovaru, jedné velké lásce, nespoutanosti, mládí, o radosti ze života i o bláznovství. O tom, jak se vaří pivo, hlučném strýci i o šplhání na pivovarský komín. O odvaze, byciklech, kremrolích i rozštípaném nábytku a petrolejových lampách...

Kdysi mi to připadalo vtipné. Teď jsem pár scén četla s velkým přemáháním (chudák kocour, chudák pes). Vtipné mi to nepřipadalo vůbec - spíš hodně drsné. Bláznivé. Pitomé.

Ale navzdory tomu z příběhu dýchá nostalgie dávno ztracené doby - jako pavučina vás omotává, vtahuje vás do sebe a vy to cítíte. Vnímáte. Vdechujete. Vy tam JSTE.

Šplháte na komín.
Rozsvěcujete jednu lampu po druhé.
Koupete se v dřevěné vaně.
Vzpomínáte.
ŽIJETE...

(film jsem nikdy neviděla)

19 23.10.2024

LÉTO.
VODA.
SLUNCE.

A dívčí sny.

Příběh o jednom létu, třídním cyklokurzu, hradech, zámcích, bouřce a internetu. O snech, naději, víře i nenávisti. O kočovném životě, prvních láskách i prvních jizvách na duši.

Naty je influencerka.
Alex všechny jí podobné nenávidí.

A pak se jednoho dne setkají.

Letní, milý příběh o vášni, odsudcích, přátelství a sociálních sítích. O tom, že někdy skrz ně lze člověku ublížit - a jindy zase pomoci. O pravdě a lži. O zášti a krutosti. Ale především o lásce...

Snivé, milé a něžné. Jako bývají dívčí sny...

(než se z nich probudíme :)

19 29.08.2024

Někdy však můžete udělat správnou věc a přesto vás mučí pochybnosti...

Dechberoucí, čtivý a bolavý příběh o tvrdé dřině, bídě, tabákových plantážích, prvních láskách, bolesti i lžích. O manipulaci, eugenickém programu, bezmocnosti i krutosti. Příběh o naději, víře i touze uniknout osudu...

NÁDHERNÁ obálka!

Když se na ni dívám, vidím dvě dívky, které běží vstříc svým snům. Vidím Ivy a Mary Elle, plné naděje a víry v lepší život, jaký dosud nepoznaly. Vidím jejich touhu po lásce, po štěstí, touhu docela obyčejně žít. I odhodlání splnit si své sny. Jenže realita je někdy úplně jiná než sny...

A pak je tu ta odvrácená tvář světa, o které se moc nemluví. Co je to za svět, kde někdo může rozhodovat o někom jiném bez jeho souhlasu a vědomí, jen proto, že to zákony dovolí? A co je to za zákony, které TOHLE dovolí? Jak si vůbec někdo může myslet, že je lepší než jiný, jen proto, že do vínku dostal od života lepší start?

A kam se v tomhle příběhu ztratil člověk?

A přesto si myslím, že ještě máme naději. Dokud mezi námi budou lidé jako je Jane. Jako Gavin. Dokud budou takoví jako Ivy Hartová a Henry Allen. Dokud se poslední z nich nevzdá a bude bojovat - za nás za všechny...

Na první pohled nepoznáme, jakou měl člověk minulost, jakým utrpením prošel a ni jaké hrůzy prožil...

Něžné, krásné, bolavé.

Četla jsem už podruhé, ale i tentokrát jsem bulela jako želva...

19 18.07.2024

Čtivý, milý příběh o pevném sourozeneckém poutu, přátelství, muzikantech, jednom turné, spoustě smíchu, pochybnostech i nejistotě.

Bylo to vtipné, originální a správně ulítlé. Pohodová kniha na léto, kterou zhltnete maximálně nadvakrát, ale za pár dní si už nejspíš nebudete pamatovat, o čem byla :)

Děj byl možná až moc předvídatelný a víceméně se tam toho vlastně moc nestalo, ale i tak se mi to líbilo. Nicméně ji pokládám za nejslabší od této autorky - nejen rozsahem, ale i obsahem.

19 27.06.2024

Knížka v ruce může být opravdovou záchrannou kotvou - když je moře života příliš nevlídné, můžeš se upnout na příběhy a nechat se jimi přenést do bezpečí...

Příběh o vině, smutku, ztrátě, osamění i o bolesti. O tom, jak jít dál, když už vám na nic nezbývají síly...

S bolestí se to má tak: nejprve jde vždycky jen o její intenzitu, spouštěč není podstatný. Zesiluje, dokud nedosáhne sta procent, a pak ji zkrátka musíš nějak přežít, ať je příčina jakákoli. Jak hluboko do tebe bolest pronikne, jak dlouho tam setrvá a co všechno zničí, závisí právě na spouštěči. Některé věci jsou horší než jiné. Když nás ale někdo kopne do ledvin, je v první chvíli jedno, proč to udělal, všichni nejdřív ležíme zkroucení na zemi a pokoušíme se dýchat.

O nových začátcích, jednom setkání, dívce, starci, psu, slepici a urně. O spoustě tajemstvích, které v sobě ukrýváme a o kterých se neodvažujeme mluvit.

Skutečně osamělí jste jen tehdy, když jste opuštění, když na světě zbydete...

Příběh o vyrovnávání se se smrtí, o strachu žít a touze zapomenout. O odpuštění, naději a síle lásky.

Na smutku je hloupé to, že se svět kolem nás prostě točí dál. Člověk se cítí příšerně, ale všichni ostatní chodí do práce, do kina, dívají se na komedie a smějou se, úplně normálně spí a zkrátka... žijí svůj život. Najednou jsme úplně sami, protože ze sebe máme úplně jiný pocit než lidé kolem - svět se hroutí. Ale ne, realita je jiná: nehroutí se. V běhu věcí nejsme důležitější než kdokoli jiný...

Chvílemi dojemný, křehký a něžný příběh o jednom nečekaném shledání. Příběh plný životních pravd, bolesti a křehkosti lidských citů.

V nás všech tiká časovaná bomba, my lidé jsme v zásadě nekonečné množství časovaných bomb se zcela rozdílnou dobou i důvody detonace, explodují ale nakonec všechny, to je jisté. Předtím prosviští krevním oběhem a nechají nás žít naše životy a dávat zvířatům nová jména a jíst preclíky až do chvíle, kdy to zkrátka přestaneme dělat.

Milé, úsměvné, bolavé a opravdové. Přesto mi něco do konečného wow chybělo.

Život se nedá zastavit, nejde to. A smrt se zase nedá kontrolovat, protože je chtě nechtě součástí té bláznivé jízdy jménem život...

19 07.06.2024

Tímhle to končí?
Tímhle to všechno teprve začíná...

Další z úchvatných a nezapomenutelných příběhů Petry Langové. Příběh o jedné velké lásce. O stejně velké bolesti. O ztrátách, chybách a přešlapech. O tom, že vždycky někdo odejde s prázdnou... že vždycky někdo někomu ublíží...

Jenomže všechno, co nás v životě potká, se děje z nějakého důvodu...

O důvěře, nevinnosti, šarmu a malování. O hledání sebe sama, svých kořenů, místa, kam člověk chce patřit.

O duších a o tom, co v nich schováváme. O citech. O slovech, která umí zranit víc než cokoli jiného. O odpuštění i o hrdosti. Ale především o lásce.

Něžné, krásné, vtipné a realistické. Příběh o životě, lvech, jednom spisovateli a spoustě nedorozumění. O tom, že najít štěstí nebývá snadné, ale když už ho potkáte, neměli byste ho nechat odejít...

19 22.09.2023

Když si Emma bere Jacoba, netuší, že za pár týdnů přijde o všechno. Válka jí vezme práci, rodiče i manžela, a nakonec i vlastní identitu, když se jako Židovka musí skrývat a vydávat za někoho jiného...

Příběh o lásce, ztrátě, nevinnosti i prozření. O lžích, nenávisti, zradě a bolesti. Příběh o síle přátelství, odvaze i nemilosrdnosti osudu. O tom, že člověk má vždycky na vybranou...

Co všechno jsme ochotni obětovat pro lásku?

Emma zvláštním zásahem osudu začíná pracovat pro nacistického velitele Richwaldera jako jeho asistentka Anna Lipowská a postupně se s ním sbližuje... Nenávidí ho (nebo by ho měla nenávidět), ale...

O tom, že i nacisté byli (občas) jen lidé. O výčitkách svědomí, alkoholu i vině. O odboji, neuvěřitelné houževnatosti a síle.

Četlo se to dobře a nebýt toho nereálného konce, všech těch náhod, byla by to skvělá kniha. Ale v reálném životě by se to takhle nikdy nemohlo odehrát. Na to tam bylo moc nesrovnalostí. Škoda.

Krásný příběh když odhlédnete od dobových reálií. Jinak nepravděpodobná pohádka pro ty, kteří jsou ochotni uvěřit i nemožnému...

Co my víme? Třeba se to opravdu mohlo stát...

19 24.08.2023

Pojďte a budete se bát. Budete nadskakovat při každém jen trošku podezřelém šelestu, budete se krčit před každým stínem, který se mihne na zdi, budete se bát v noci zhasnout.

Anita se možná nebojí, já klidně přiznávám - bála jsem se. Ale přesto jsem nedokázala přestat číst...

Svět upírů, lykantropů, zombie, ghoulů, oživovatelů, kněží vo-doo i lovců odměn. Svět natolik barvitý, že vás nepřestane bavit, naopak, nakonec budete litovat, že už nemáte co číst...

Je to čtivé, nabité energií, tajemnem, nebezpečím, kouzly, nenávistí i láskou... Sotva se Anitě podaří vyřešit jednu záhadu, hned je tu další a další a další...

Čtenář se nemá kdy nudit, nemá kdy popadnout dech a oddychnout si, že je nebezpečí zažehnáno, protože než si to stihne uvědomit, hlavní hrdinka už zase vězí v další šlamastyce a je nucena čelit dalším zkouškám své odvahy, čestnosti a nezřídka i svému svědomí... Odolá svodům nadpozemsky krásného a svůdného upíra Jean-Clauda? Nebo ho raději vydá jeho nepřátelům, aby se ho navždy zbavila?

Napětí, dynamický spád, čtivost, barvitý děj, nečekané zvraty, vývoj postav zdaleka ne černobílých... Jo, tohle mě moc bavilo!

19 10.05.2023

Ach, žlutý les, ten žlutý les! To je ten kousek štěstí, to je místo pro úvahy. V prosluněném podzimním lese je člověk čistší...

Příběh jedné veliké psí lásky, oddanosti, naděje i beznaděje. Příběh plný zbytečné zášti, krutosti a zloby, ale i věrného přátelství a neochvějné víry v dobro. Příběh o jednom nešťastném psovi, který miloval, věřil a čekal...

...když pes ztratí naději, umírá přirozenou smrtí, tiše a bez reptání, umírá utrpením, o kterém svět nemá potuchy...

Kdysi jsem viděla film. A pak jsem si koupila knihu. A trvalo spoustu let, než jsem sebrala odvahu si tenhle psí příběh přečíst znovu. Ať už je vám patnáct nebo padesát, srdce vás bolí stejně. A pokaždé ve mě něco umírá...

Ach, Bime!

19 21.03.2023

Příběh o tom, jak je pekelně těžké dělat dobré skutky - a nebo, že by ne?

Lili je čertovská holčička, kterou ze všeho nejvíc zajímá, jaké to je v lidském světě. Tak moc se tam chce podívat, že k nebezpečné výpravě přemluví i svého kamaráda Jonáše a oba dva využijí toho, že jednou za rok se pekelná brána otevře a čerti mohou projít do světa lidí...

O lidech, čertech, cestě za novými dobrodružstvími, o stesku, lumpárnách, kamarádech a odvaze. Protože někdy ti malí mají víc odvahy než ti velcí...

Knížka je plná nádherných ilustrací a příběh je napínavý, čtivý a pořádně zamotaný...

19 09.02.2023

Nikdy neustupuj...
Nikdy se neboj...
A nikdy, nikdy nezapomeň...

A tak přicházejí. Mia a její cestující. Zatmění. Stínový kocourek. Ashlinn. Tric (mrtvý nemrtvý). Gladiatii.

Musíš nechat minulost umřít. Jenže někdy neumře - někdy ji prostě musíš zabít...

Mia vyhrála Venatus Magni. Všechno mělo skončit - ale velmi brzy všichni zjistíme, že vlastně nic neskončilo. Že to teprve všechno začíná...

Ti, kdo nic nechtějí, nic nezískají - a ti, co za nic nebojují, si nic neudrží.

A tak Mia bojuje. Vítězí i prohrává. Získává i ztrácí. Nejen sny, ale i přátele.

Když něco máte, je součástí strach, že to ztratíte.
Když něco tvoříte, je součástí strach, že to rozbijete.
Když začínáte, je součástí strach, že skončíte.
Strach nikdy není volba.
Ale můžete si zvolit, jestli ho necháte, aby vás ovládl...

Cesta, kterou Mia kráčí, je krvavá, bolavá a krutá. Ale...

Nejlepší způsob, jak se naučit vyhrávat, je prohrávat...

Drsná, šokující, adrenalinová honba za - za čím vlastně? Zadostiučiněním? Pomstou? Pochybným vítězstvím? Dost často mě autor zaskočil. Hodně to bolelo. Občas to bylo nechutné (víc než občas). Často kruté. Někdy krásné. Napínavé. Čtivé. Srdeční záležitost...

Žít v srdcích těch, které tu zanecháme, znamená žít navždy...

A najednou je konec. Budou mi chybět. Bylo to velkolepé, tak jiné, skvělé. Bylo to dechberoucí. A bylo to navždycky...

Úder srdce dlouhý jako celý život. Prázdná věčnost.
Jenom navždycky?
Úplně navždycky...

19 01.02.2023

...nehledě na to, co jste zač a čím se zabýváte, jednou z vás bude hostina pro červy a jednoho obratu vy i všechno, co milujete, zemře...

Boží hrob - Město mostů a kostí. Plné uliček, kaplí, stínů, pravd i lží. Město, které nikdy nespí. Nebo téměř nikdy. Město krve, krutosti a smrti.

...ti, kteří se nebojí plamene, se spálí... ti, kteří se nebojí čepele, vykrvácí... a ti, kteří se nebojí hrobu... zemřou...

Strhující jízda od začátku až do konce. Plná krve, vyhřezlých orgánů, střev, uťatých končetin a zlámaných kostí. Příběh o zradě, pomstě, chladnokrevné nenávisti, o lásce, o naději, i o přátelství. O spoustě odříkání, tvrdé disciplíně, o bezútěšnosti života v otroctví, o živých i mrtvých. O cestě za sebezničením.

Člověk musí přijmout svůj osud - nebo se jím nechat pohltit...

Mia se stává gladiatii - členkou Remusova kolegia. Otrokyní. Co všechno je ochotná obětovat, aby se mohla pomstít?

Když žijete jako pes, svoje blechy si nevybíráte...

Překvapivé. Drsné. Kruté. Bolavé. Příběh, kde zadržet dech nestačí. Kde autor nezná soucit ani lítost. Kde postavy umírají tak náhle, že se ani nestihnete leknout...

...když nehraješ, nemůžeš vyhrát...

Láska, nenávist, intriky, moc. Jak jednoduché. Jak prosté. Neustále se opakující. A někde mezi tím - stíny...

Nebesa nám propůjčují jen jeden život, ale díky knihám jich můžeme prožít tisíc...

...tak pojďme na to ;)

19 23.01.2023

Naše jizvy nás definují. Vyprávějí přívěh odvahy a schopnosti přežít. Mluví o tom, kdo jsme v naší nejhlubší podstatě, o výzvách, kterým jsme čelili a které jsme překonali.

Strhující, napínavé, překvapivé. Nabité adrenalinem a nečekanými zvraty, touhou po lásce, po moci, po pomstě. Téměř od začátku čtivé tak, že nechcete odložit. A díky princi Caldonovi okořeněné humorem, který mě bavil. Tahle postava, kterou zpočátku nesnášíte, vás mile překvapí. Protože nakonec jsem ho milovala. Byl možná tou nejlepší a nejméně čitelnou postavou ze všech...

Ne všechny jizvy jsou vidět - odvažuji se říct, že v nitru jich máme mnohem víc. Nikdy však nezapomeňte, že každá jizva je nádherná. A že byste se nikdy, ale opravdu nikdy, neměli za žádnou z nich stydět...

Šokující příběh lásky, zrady, touhy po pomstě, zášti, ale i přátelství, čistoty a krásy. Příběh o vášni, intrikách, bojích o moc, ale i o hledání pravdy, o pochybnostech, loajalitě, i prozření (ačkoli poněkud pozdě).

Skvělé! Ještě lepší než 1 díl...

PS: Kdy bude další?

19 21.12.2022

Teprve v tomto dílu se děj rozjíždí a začíná to připomínat adrenalinovou jízdu Měsíčních kronik. Vtipné, napínavé a čtivé. Jako doplněk k Měsíčním kronikám možná - jako samostatný příběh by to ale neobstálo...

Iko je každopádně jedinečná, skvělá, držkatá, loajální a tak lidská, jak jen android může být - a možná víc než to.

19 29.09.2022

Krásná obálka. A nostalgický návrat do světa Měsíčních kronik. Ale nic víc tento díl vlastně nepřináší...

Iko je prostořeká a svá - ale kdyby byla jiná, nebyla by to Iko. Bavil mě palácový strážce Kinney a jejich slovní přestřelky a sarkastické poznámky.

Kdysi dávno jsem četla komiksy, takže bylo fajn si tu dobu připomenout... Ale kniha je kniha. A Měsíční kroniky jsou nepřekonatelné...

19 29.09.2022

Příběh si mě získal zejména svými vtipnými dialogy mezi Lvem a Lvicí :)

"Možná bych měla bratru Jonathanovi říct, aby ti z papíru vytvořil mozek. Nebude horší než ten, co používáš teď."

"Teď nemůžeš rodit. Musíš počkat, než někoho přivedu."

Prostě: se slovy a ironií to J. Deveraux umí :)

Konec mě dostal. Slzy od smíchu a dojetí, které mě tisklo u srdce. Na odreagování doporučuji...

19 22.06.2022

Tak tohle bylo něco. Neskutečná adrenalinová jízda, kdy netušíte komu máte věřit. Jedna z nejlepších knih Mary Higgins-Clarkové. Napínavá, nabitá nečekanými zvraty, ještě nečekanějšími odhaleními, utkaná z pavoučích sítí tak jemně, že stačí špatně šlápnout...

Lauru litujete, fandíte jí, nedůvěřujete jí, podezíráte ji, bojíte se o ni, bojíte se, že vám celou dobu lže a zároveň doufáte, že mluví pravdu. Jenže co je vlastně pravda? Kde je ukrytá? V Lauřiných vzpomínkách, které si ona sama nevybavuje?

Co je lež a co už přetvářka?

Skvělá!

19 04.05.2021

Nejspíš nejlepší kniha Mary Higgins-Clarkové... Kniha, která vám ukradne srdce, a to srdce vás nepřestane bolet, ani když ji dočtete. Čtivé, syrové, bolavé.

Příběh, ke kterému se jistě za čas vrátím. Napínavý od začátku až do konce, plný naděje, která ač neustále zhasíná, se zase rozsvěcí, plný napětí, bolesti a lásky...

Krásná!

19 04.05.2021

Když jsem tuhle knihu otvírala, vůbec jsem netušila, do čeho jdu.

Příběh mě úplně pohltil. Čtivé, napínavé, překvapivé. Drsný svět, který nemá s nikým slitování. Krutost, zákeřnost, závist. Faleš, zrada, intriky. Ale také přátelství, čest a láska. To všechno tam najdete. Svět, který nám autorka představuje, je syrový, nepředvídatelný, mrazí z něj. Je všechno možné než to, co známe. A především je nebezpečný.

A proto jsou tu Neohrožení.

Jenže tu jsou i Sečtělí. Jsou tu Frakce, které lidi mají rozdělit...

Příběh o světě, kde o každém dalším nadechnutí rozhoduje náhoda. Kde boj je součástí každodennosti. Kde není čas pro váhání a pro strach. A kde to vítězstvím vlastně vůbec nekončí...

19 14.02.2021

Něco úžasného. Četla jsem několikrát, a čím víc ji čtu, tím víc mě dostává.

Pohádky tak trošku jiné, obyčejně neobyčejné, krutě pravdivé a přitom tak hřejivě lidské. Svým dětem jsem ji číst nemohla. Protože jsem se nedokázala nerozbrečet.

Hluboké, laskavé, bolavé a člověčí. Ačkoli se můj výtisk už rozpadá, nedala bych ji za nic. Jednou za čas se k těm příběhům ráda vracím - i když bulím téměř u každé pohádky...

Ale nejvíc, nejvíc u té čarodějnické...

Musíš být asi hodně nešťastná, když jsi tak zlá...

19 25.11.2020