laura komentáře u knih

No řekněte sami, která z nás, matek, tohle nezná? Další porce vtipné kaše Simony Monyové. Tahle kniha neměla prostě chybu. To musí uznat každý, kdo ji četl...

12 31.10.2017

První knížka od Simony Monyové, kterou jsem přečetla. I u této knihy jsem se smála natolik nevázaně, že jsem vzbudila zájem mé náctileté dcery, a ta si ji následně také přečetla. Ano, Simona Monyová uměla vtipně podat a popsat i situace, které když zažíváte, vtipné moc nebývají. Ale jak dobře tohle všichni známe... Není nad to se zasmát vlastní hlouposti ;) Ačkoli ne všechny její knihy jsou vtipné, tahle k nim patří - a to i přes ne zrovna optimistický konec....

12 31.10.2017

Jedna z nejvtipnějších knih Simony Monyové. Tak jsem se u ní smála, že se mě děti chodily ptát, co se mi stalo... Pokud se chcete pobavit a zase jenom pobavit, rozhodně doporučuji....

12 31.10.2017

Úžasná kniha, moc jsem se na ni těšila. Naprosto skvěle napsaný příběh, autorka umí psát vtipně i napínavě, knihu jsem doslova zhltla....

12 13.07.2017

Bez chybičky, bavila mě moc, vtipná, nechybělo napětí, a i když většinou dost brzy vím, kdo za vším je, stejně ji řadím k těm nej od Lindy Howard...

12 13.07.2017

Původní název knihy je Falešná manželka - k příběhu by se hodil daleko více, ačkoli se děj odehrává převážně za hustého sněžení, v mrazu, mlze a zimě... To ovšem není to, z čeho vás mrazí...

Čtivé, napínavé, nepředvídatelné. Líbila se mi dvojice vyšetřovatelů - byli neotřelí, zajímaví, sympatičtí a zábavní.

Mrazivý příběh o lásce, žárlivosti, zradě a pomstě. Příběh plný intrik, bolesti a osamění. O tom, že každá hra jednou skončí. A ne vždycky to dopadne dobře. O přetvářce, falši, pokrytectví a zášti. O nebezpečí, vzestupech i pádech. Vždycky můžeme něco získat. Ale můžeme i něco ztratit...

Četlo se to skvěle, nemohla jsem se odtrhnout. Přesto jsem na konci zůstala s prázdnýma rukama. Něco tomu prostě chybělo. To něco, abych si řekla: No pááááni!

11 09.12.2024

Realita versus věda. Život, smrt, láska, touha, krása i bolest. Fyzikální zákony a ty životní. Zklamání, samota, víra i naděje.

...a ty zatím hraješ
Na klavír svůj valčík
Vyčítáš mi občas že moc utrácím
Pereš dětské prádlo
Které spolu se sny
Přišpendluješ jako mokré motýly
Na prádelní šňůru telefonních drátů
Kolíčky svých marných slz a úsměvů

Pro stesk platí zákon
Zachování hmoty

Neztrácí se Neubývá
Vrůstá do zpěvu

Takové to pohlazení po duši v našem uspěchaném světě. Uvědomění si, že v tom nejsme sami. Že každý něco získává - i ztrácí. Že každý bojuje se svými tajnými démony i těmi viditelnými. Že jsme na tom vlastně všichni stejně a směřujeme ke stejnému cíli...

Smrt je
Jak se zdá
Jen konec člověka

...a kdo nežije jak ochočené zvíře
Netancuje podle toho kdo mu zahraje
Může klidně žít a umřít v dobré víře
Že už jednou nohou vstoupil do ráje

Líbilo se mi to.

11 12.10.2023

Čtivé, zajímavý námět, ale tak nějak to v půlce vyšumělo. Téma tu už bylo mockrát a tenhle příběh nenabízí nic, co by ho ozvláštnilo. Přesto se to dobře čte a nic víc většinou od nenáročné oddechovky neočekáváte.

Nebo jo? ;)

11 02.08.2021

Čtivé, vtipné, předvídatelné - ale já se bavila. Kovboj byl na zabití :) Ale Sandra občas taky. U takového příběhu prostě chcete ten šťastný konec, ať je jak chce sladký. No a co si budeme - všechny knihy této autorky jsou si podobné. Přesto, čas od času, po nich prostě sáhnete - ačkoli už dopředu víte, jak to dopadne.

Ach jo :)

11 25.07.2021

A karty se obrátily - a to doslova. Myslíte si, že už ten svět dokonale znáte, že víte, co můžete čekat - a najednou je všechno zase jinak. Trošku mi to pokazilo dojem z předchozího dílu. Jako bych najednou četla úplně jiný příběh. A taky že jo.

Nové postavy zamíchaly kartami stejně jako osud. A pak už to jelo. Napínavé, opět velmi čtivé, vůbec ne předvídatelné. Zhruba od poloviny jsem jela na jeden nádech. Překvapivé! Skvěle vygradované. Šokující.

Jo, tohle se mi líbilo snad ještě víc než první díl... Ale do úplného ach tomu přece jen něco scházelo...

11 28.06.2021

Dobrá, ale ne skvělá. Napínavá, ale zdála se mi předvídatelná. Možná kdybych ji četla znovu, budu to vidět jinak. Takhle ale spíš průměr...

11 04.05.2021

Zajímavý příběh, ale nic extra. Trošku nuda, ačkoli ty zvonky... Každopádně jsem asi čekala víc...

11 04.05.2021

Mrazivá atmosféra, krutost, bezmocnost. Někdy před vlastním osudem neutečete. Ale můžete se o to pokusit.

A tak Annabelle utíká. Z místa na místo, schovává se ve stínech, snaží se přežít. Co se stalo před pětadvaceti lety? Proč se nikdy nemohla ohlédnout zpátky, zastavit, zůstat?

Příběh, který do vás zatne drápky a už vás nepustí. Který vám bude dýchat za krk a vy se budete ohlížet po stínech, které vám běží v patách. Syrová, obnažená hrůza. Bolestivé ztráty. Ale také nezdolné odhodlání, odvaha a vytrvalost. Jen ten, kdo se nevzdá, může nakonec vyhrát.

Čtivé, napínavé, dějově zajímavé a hlavně nepředvídatelné. Ačkoli... Kdo ví ;)

11 27.02.2021

I tohle byla jízda. Děj nabírá obrátky a adrenalin ze stránek přímo tryská. Nemáte kdy se nudit. Když už si myslíte, že jste to konečně pochopili - je to zase jinak. Pravda je zabalená do lží a klamů a zdá se, že se v nich zcela ztratila...

Mně se to líbilo. Napínavé, nabité akčními scénami, překvapivými zvraty, i tím, že si nemůžete být jistí, kdo za koho kope :) Párkrát mě autorka slušně zaskočila. O tom, že zrada bolí a v boji o moc nakonec vlastně nikdo nevyhrává...

11 14.02.2021

Drsný, temnotou prosáklý příběh graduje a kolo osudu se nemilosrdně otáčí. Ne všichni zůstanou na konci stejní, ne všichni se těch šťastných konců dočkají. Asi jsem pořád doufala, že to skončí jinak...

Smutné, kruté, nelítostné, bolavé. Zůstala ve mně lítost. Ponurý, deštivý, mlhou prosáklý Londýn už budu navždy vidět stejně.

Ale i tak to bylo krásné...

11 16.01.2021

No nevím. Příběh těžkopádný, nudný. Zápletka předvídatelná a mockrát obehraná. Dočetla jsem jen ze setrvačnosti a ke knize se už vracet nebudu. A nejspíš ani k autorce. Tohle asi nebude můj šálek kávy...

11 03.01.2021

Začátek trošku rozpačitý. Chvíli trvalo, než mě příběh pohltil. Ale pak - pak jsem se zamilovala. Do šestnáctého století, do Florencie, do dob, kdy všechno bylo jinak - a přesto láska zůstávala stejná...

Krásné, romantické, něžné. Takové to pohlazení po duši, které cítíte ještě dlouho po dočtení...

11 28.12.2020

Po skvělém rozjezdu v Osamělé smrti trošku zklamání. Napětí a překvapující zvraty, které mě doslova přimrazily ke stránkám v 1 díle, jsem tady postrádala. Příběh byl předvídatelný a ničím nepřekvapil... Kdo za vším je pro mě nebylo překvapení...

11 27.12.2020

Nádherné ilustrace. Ty mě ke knize přivábily. Už jen kvůli nim jsem si chtěla tenhle nevšední příběh o přátelství živé a mrtvé dívky přečíst.

Příběh o jednom zapomenutém domě, o dívce, která v něm navždy uvízla a přesto si víc než cokoli jiného přeje být živá...

A pak jednoho dne potká jinou dívku. A vznikne neobyčejné přátelství.

Moc hezky se to četlo a to dávno nejsem cílová skupina. Něco mi tam nesedělo a občas mi děj přišel moc kostrbatý, tak jakoby násilně našroubovaný, ale jinak knize nemám co vytknout.

Nadčasový, trošku pohádkový, trošku hororový příběh, kde nic není nemožné a tma je vlastně jen deka, kam se všichni schováváme - ti mrtví, i ti živí ...

11 25.10.2020

Četla jsem v sedmnácti a tehdy mě to dostalo na kolena. Příběh lásky, zrady a pokory. Příběh ženy, která chce překročit svůj stín, ale nepodaří se jí to. Příběh muže, který ten svůj překročil a stejně mu to nepomohlo.

Příběh, který už si do detailů po těch letech nepamatuju, ale přesto jsem nezapomněla. Na tu zkaženost, na tu čistotu. Na bolest, touhu a vášeň. Na chvíli, kdy všechno vsadíte a prohrajete. Na okamžik, kdy toho litujete. Na chvíle, kdy věříte a kdy věřit přestáváte.

Příběh plný kruté reality života, která nemá s nikým slitování, a zároveň plný naděje, že jednou... možná... to všechno bude jinak...

...a nebo taky ne ;)

11 20.10.2020