leleia komentáře u knih
Už několikrát jsem měla rozepsaný komentář, ale nikdy jsem ho nedopsala. Kniha se mi líbila, byla nádherně ponurá, postavy byly jako živé, Bethel mi se svým fanatismem a zvláštními zákony naháněl husí kůži.
Jediné, co bych vytkla je závěr - přišel mi překomplikovaný, možná zbytečně protažený, ale zároveň jaksi rychlý...
Až si knihu přečtu znovu, pravděpodobně komentář upravím. Přece jen jsem se ji snažila přečíst co nejrychleji, protože byla safra napínavá :) Autorku hodlám sledovat, její styl mi učaroval!
Foglara jsem nečetla, takže nemůžu knihy porovnávat... ale na druhou stranu, kolik dnešních dětí Foglara čte? Proč bychom se nemohli odpoutat od staré dobré klasiky a ocenit nové knihy. Děti z mého okolí Prašinu milují a tato série je pravděpodobně nejpůjčovanější sérií v naší knihovně. Postavy i příběh velmi dobré, skvělá atmosféra plná tajemna. Těším se, až se v pořadníku na další díly dostane i na mě :)
Ke knize mě přivedlo množství různých videí a recenzí, které tvrdily, že druhou polovinu stoprocentně promáčím slzami... No nestalo se, ale přesto jsem si knihu opravdu užila. Postavy byly velmi dobře propracované, Achilleův příběh byl krásně převyprávěný. Myslím, že by toto dílo mohlo k řecké mytologii přitáhnout lidi, které o ni původně neměli zájem.
Určitě si přečtu i Kirke :)
Myslím, že by nebylo úplně fér srovnávat film a knihu. Film se tváří skoro jako fantasy, zatímco kniha je úplně o něčem jiném. Je hrozné ztratit někoho milovaného a nemoct se ani rozloučit. Silná a citlivá kniha.
Filozofie mě nikdy nebavila, trochu jsem doufala, že ve mně tato kniha vykřeše aspoň prťavý zájem o věc. Bohužel, od poloviny jsem se modlila, abych to už konečně měla za sebou. Gaarder spoustu myšlenek ve svých knihách recykluje (život jako loterie, úvahy o vesmíru, úvahy o smrti), Sofie byla neskonale otravná, z některých pasážích odkapávala arogance. Další čtení (ke kterému je čtenář v knize nepřímo vybízen) se opravdu konat nebude.
Film jsem viděla před roky, knihu jsem měla v ruce poprvé. Nedokázala jsem se od ní odtrhnout. Kdo má rád příběhy s magií a tajemstvím, by si ji měl určitě přečíst.
Myslím si, že by tato kniha měla být zařazena do povinné četby. Málokdo si dokáže pojmy autismus nebo Aspergerův syndrom spojit s nějakými konkrétními projevy. Sama s autismem žádné zkušenosti nemám, takže nedokážu posoudit, jak výstižně ho autorka popsala. Každopádně to byla velmi poučná četba, kterou budu aktivně doporučovat.
Poměrně krátká kniha s přímočarým příběhem. Opravdu jsem si ji užila, ale možná bych ji ocenila trochu delší (rozpracovanější). Bylo fajn, že byl u každé kapitoly obrázek vypravěče, takže jsem se neztrácela v tom, kdo zrovna mluví. Lehce mě však zmátla poslední kapitola. Pokud se nepletu, je to jediná kapitola, která má vypravěče Petříka. Asi bych mu těch kapitol dala víc, protože už jsem ho jako vypravěče ani nečekala.
Líbilo se mi, že autor čtenáři nepředložil jen zjednodušené biblické příběhy, ale přidal k nim i své poznámky. Tyto poznámky, příklady a přesahy k aktuálnímu světu mohou dětskému čtenáři pomoct některé příběhy lépe pochopit. Možná jen těch úvah nad mimozemšťany a výzev k ekologii by tam mohlo být méně.
Safírové ledňáčky jsem si opravdu užila. Za roztomilou obálkou se skrývá napínavý příběh se zajímavými fantastickými prvky a spoustou dobrodružství. Líbilo se mi grafické zpracování knihy. Ilustrace jsou v knize parádní, kapitoly nemají jména, ale obrázky, které jsou pak i v obsahu. Body navíc za písmo! Oceňuji, že to není klasické černé písmo na zářivě bílém papíře. V pohodě jsem zvládla číst venku, aniž by mi slzely oči. Milovníkům dobrodružné literatury mohu jen doporučit :)
Co k této knize napsat, když vše podstatné už bylo řečeno. Krásný příběh a ještě krásnější zpracování. Neřekla bych, že konec byl smutný, naopak. Přinesl klid a mír.
Znáte ten pocit... Chodíte okolo nějaké pizzerie, jídlo voní až ven a vám se sbíhají sliny. Jenže nemáte čas, tak chodíte okolo a máte na tu pizzu strašnou chuť. Konečně si ve svém natřískaném programu najdete chvilku, zajdete do pizzerie a tu vysněnou pizzu si dáte. Vypadá dobře, voní dobře, ale prostě nesplní vaše očekávání. Takové jsou moje pocity ze Strašidelného Brna. Některé příběhy kopírují ty nejohranější duchařské povídky, jiné prostě nikam nevedou, jiné si vysloužily prostou "meh" reakci. Nejděsivější je opravdu povídka o rozkopaném nádraží.
Brno mám ráda, i přes všechny výhrady to nebyla špatná kniha. Prostě jsem zvyklá na strašidelnější strašidelné příběhy :)
Krásná kniha s originálním příběhem a příjemnými postavami. V prvním čtení jsem ji zhltla na dvakrát, hnala jsem se za koncem a doufala, že bude šťastný. Teď, když jsem ukojila svou zvědavost, bych si ji chtěla přečíst znovu a pomaleji, abych si mohla příběh vychutnat. Tato knížka za druhé (a třetí a čtvrté...) přečtení určitě stojí.
Čekala jsem něco lehce jiného. Kniha mi místy přišla nepřehledná, písmo bylo v určitých částech nečitelné a někde dost malé. Pro starší a slabozraké opravdu není a myslím, že i spoustu dětí by ta maličká písmenka odradila.
Rodiče mi vždy tvrdili, že do některých knih musí člověk dorůst. Mám takový dojem, že Štorchovy příběhy k takovým knihám patří. Bronzový poklad jsem zkoušela číst před několika lety, ale nedokázala jsem se prokousat snad ani první kapitolou. Když jsem knihu dnes vytahovala z knihovny, měla jsem z ní obavy, bála jsem se, že zase skončí v kolonce "nedočteno". Nestalo se tak.
Krásné i smutné vzpomínání na dětství. Seifert byl UMĚLEC, mistr slova.
Bible ovlivňuje myšlení a kulturu už dlouhá staletí a příběhy z ní patří k všeobecné vzdělanosti. Ne každý se však zvládne biblí prokousat, spousta dospělých s tím má problém, co teprve děti! Olbracht podal biblické příběhy jednoduše a srozumitelně a vynechal náboženské pasáže, za což jsme mu my ateisté poměrně vděční. Příběhy jsou doplněny krásnými ilustracemi.
Jako malá jsem Nezbedné pohádky milovala a četla pořád dokola. To už bohužel přešlo, kdybych nemusela, tak je nedočtu. Pro hezké ilustrace a krásné vzpomínky dávám 3*
První setkání s Kainarem pro děti. Přidávám na seznam knih, které bych chtěla přečíst svým budoucím dětem.
Jako dítě a dospívající jsem se této knize úspěšně vyhýbala, teď toho lituji. Krásně a vtipně napsaný příběh.