leleia komentáře u knih
Tohle je přesně ta kniha, kterou si koupíte z hecu. Pak sedíte u kamarádky doma a u několika litrů vína se bavíte nad tím, jak nebetyčně blbé to celé je. Titěrný děj plný děr, příšerně repetitivní erotické scény, hloupé postavy, až bolestivě špatné dialogy...
Nechci urážet jen autorku a její dílo, pustím se i do překladu. Nabyla jsem dojmu, že překladatel(ka) tohoto veledíla nejspíš nemá moc zkušeností. Místy to bylo přeložené dost neobratně. To, co funguje v angličtině, se nedá vždy použít i v češtině...
Původně jsem chtěla napsat delší komentář, ale po dočtení si přijdu jako po mrtvici, takže krátké shrnutí: chabý příběh, hloupé postavy, trapné dialogy, nudné porno. Zvědavcům a zájemcům doporučuji, aby si knihu raději půjčili. Nemá smysl za Karmín utrácet peníze (to si raději kupte těch několik litrů vína).
Co vzniklo na Wattpadu, by mělo zůstat na Wattpadu. Alespoň v tomto případě. Nesympatické postavy, klišé na klišé, děj o ničem, uspěchaný konec a odfláknutý doslov.
Donutila jsem se knihu dočíst jen proto, abych mohla dokončit čtenářskou výzvu. Příčetnost jsem si udržela díky předstírání, že čtu thriller. Ale byl by to skvělý thriller! Mnohem lepší než tahle romantická slátanina...
Tyto 3 příběhy jsou o moci. Jsou to příběhy o tom, jaké to je, mít moc nad jinými lidmi i jaké to je, být bezmocný, být v moci jiného člověka. Velmi zajímavá kniha, opět mírně depresivní, ale musím přiznat, že růžovoučká a šťastná kniha od Dvořákové by mě lehce vyděsila. Líbilo se mi také, že každý příběh byl psaný jinou formou. Budu všem vřele doporučovat :)
Sérii jsem se rozhodla číst podle vnitřní chronologie příběhu, začínala jsem tedy tímto dílem. Do čtení jsem šla s matnou vzpomínkou na film; vědomím, že se jedná o velmi významnou knihu pro děti a mládež; ale také s tím, že nejsem cílová skupina. Musím přiznat, že jsem byla lehce zklamaná. Příběh nebyl špatný, ale postavy mi přišly vyloženě černobílé a u křesťanský podtext mi drásal nervy. Doufám, že další díly budou v tomto ohledu trochu mírnější.
Thriller není můj oblíbený žánr, ani už si nepamatuji, jak se tato kniha octla na mém seznamu knih k přečtení. Nicméně byla tam, tak jsem si ji půjčila.
Začátek se hrozně vleče, nějakého napětí se člověk dočká až v poslední třetině. Kniha zvládla být nějakým způsobem hrozně předvídatelná a překvapivá zároveň. Postavy byly takové nijaké.
Nechci hodnotit negativně jen proto, že toto není má obvyklá četba, proto zlatý střed a 3*
Moje první (a rozhodně ne poslední) setkání s FMD. Něžná je krátká novela, která na první stránce člověka chytne a pustí až na poslední.
Autorka prostě umí psát ponuré knihy plné naštvaných lidí, kteří spolu ze zásady odmítají komunikovat.
Takovéto knihy se špatně hodností. Každý text si zaslouží vlastní hodnocení.
K Továrně na absolutno se ráda vracím. V některých částech je cítit, že je Čapek napsal, protože musel rychle něco předložit, ale přesto je to velmi zajímavé dílo s parádním nápadem - 5*
Hordubal je můj další oblíbenec - 5*
Povětroň mi z trilogie vždy přišel nejslabší - 3*
Obyčejný život - 4*
Život a dílo skladatele Foltýna - 3*
Italské listy, Anglické listy, Výlet do Španěl, Obrázky z Holandska, Cesta na sever - připomínka, proč Čapkovy knihy nemám moc v lásce. Nuda. Jediné pozitivum byly poměrně roztomilé ilustrace. 2*
Dobře, jsem pevně odhodlaná předstírat, že se toto nikdy nestalo a Nástroje smrti jsou trilogie. Co to sakra bylo? Jak se autorce podařilo z fantasy udělat telenovelu? Všechny ty vztahové trable byly brutální otrava, super postavy byly najednou na zabití, děj byl nezajímavý. Všichni mi byli jedno. Mohli v poslední kapitole poumírat a bylo by mi to jedno, protože s postavami z předchozích tří knih měli pramálo společného.
Bohové, Alek byl inteligentní , pochybuju, že by mu nějak výrazně vadilo, že pro svého staletí starého partnera není ten první a jediný. Ale no tak!
Nejhorším prohřeškem této knihy je to, že je prostě nudná. Nemám v plánu sérii v nejbližší době dočítat, budu svůj drahocenný čas věnovat raději knihám, které za to stojí.
Přečteno do čtenářské výzvy. Mozkové buňky, které mi po přečtení této knihy zbyly, tiše pláčou. Chápu, je to harlekýnka, ale opravdu to byla jedna z nejhloupějších romanťáren, které jsem kdy četla.
Druhé setkání s knižní tvorbou Tima Burtona. Nádherně děsivé ilustrace, krásně morbidní básně. Zvažuji koupi, ale rozhodně bych kupovala v originálním znění. Český překlad je dobrý, ale místy trošku drhne...
Na film koukám pravidelně každé Vánoce, ani jsem nevěděla, že existuje i knížka... Byla jsem z ní nadšená i lehce zklamaná zároveň. Známý příběh je krásný, překlad dobrý a ilustrace famózní. Zklamala mě délka knihy. Je to opravdu kratičké, přečteno máte za pár minut, potkáte se pouze s Jackem, Nulíkem a Santou, pro další milované postavy už není prostor.
Knížku jsem si ze zvědavosti půjčila v knihovně, ale po přečtení jsem rozhodnutá si ji koupit. Většinu perliček jsem znala, tak jako jiní jsem nad jinými nevěřícně kroutila hlavou. Líbí se mi, že autorky zvolily takovou úpravu, která umožňuje vpisování poznámek i odpovědí. Diktáty už byly jen třešničkou na dortu.
Musím přiznat, že na začátku mi Clary (a její spratkovitost) vadila. Přesto mě to neodradilo od čtení. Tento díl byl poměrně zajímavý, natřískaný akčními scénami a nečekanými odhaleními. Měla jsem z něj pocit jakéhosi ukončení. Konflikt s Velkým Špatným vyřešen, tak zazvonil zvonec a pohádky byl konec, ne? Trochu se bojím pustit do dalšího dílu. Bojím se, že to bude rozředěné, o ničem. Pokud by byly nástroje smrti trilogie, vůbec by mi to nevadilo...
Druhý díl mi přijde stejně silný jako ten první, kniha se čte jedním dechem. Líbí se mi komplikované vztahy mezi postavami, akční scény i autorčin humor. Zážitek mi lehce kazí jedna maličkost - český překlad. Chápu, že přeložit knížku není nic lehkého. Chápu, že i překladatelé mají svá oblíbená slova a často používané výrazy. Ale opravdu by nebylo možné nahradit pár "chlapců" třeba "klukem"? Proboha proč se Magnus Bane změnil na Krasomila Pohromu? Toto není Harry Potter, kde podobná jména krásně zapadala do příběhu a podivínského magického světa. Tady působí Krasomil jako pěst na oko!
Právě jsem zjistila, že Krasomil je pohromou pouze v prvním vydání série. Jdu se podívat po tom druhém. Magnus zní o tolik lépe...
Jedna má kamarádka mě neustále nutila, abych si Město z kostí přečetla. Úspěšně jsem se tomu až do teď vyhýbala - film na mě dojem neudělal a z toho přihlouplého seriálového zpracování jsem viděla jen první díl. Nakonec jsem si řekla: proč ne? Byla jsem příjemně překvapena. Není to žádná top geniální fantasy, ale rozhodně stojí za přečtení. Příjemné ukrácení dlouhého zimního odpoledne.
Na Čarodějky jsem narazila, když jsem si šla do knihovny pro Smrt obchodního cestujícího. Nevím, nakolik je kniha věrná skutečným salemským procesům, takže nemůžu posoudit její naučnou funkci, ale myslím, že jako literární dílo je perfektní. Millerovi se podařilo (v dramatu!) nádherně vystihnout tísnivou atmosféru, prospěchářství lidí, krvelačnost, davovou hysterii, strach. Zařadila bych mezi povinnou četbu.
Četla jsem i lepší (ale také horší) klasiku. Kupodivu se mi titulní povídka líbila nejméně. Zdálo se mi, že se vleče do nekonečna a jazyk místy zadrhával. Vítězem je pro mě Markheim - krátký a k věci, na pár stránkách autor vyjádřil zdárně to, co mu v Podivuhodném případu trvalo věčnost.
Lehce mě zklamal vzhled knihy. Stránky nedoříznuté a natištěné křivě - neměla jsem u sebe zrovna nůžky, tak jsem si je musela opatrně dotrhat...
Filmy Pán prstenů patřily vždy k mým oblíbeným, říkala jsem si, že nastal čas na zhlédnutí Hobita. Chtěla jsem si však před tím přečíst knihu, abych si příběh a postavy nezafixovala podle filmového zpracování (tak jak tomu je u Pána prstenů). Jsem za to ráda. Hobit je krásná kniha plná dobrodružství a přátelství. Lituji, že jsem si ji nepřečetla dřív.
Nerada čtu knihy, které jsem ve svých nácti letech milovala. Většinou si je znechutím. U Hobita by se mi to ale nejspíš nestalo...
Jeden komentář pro celou sérii...
Tuto mangu jsem před roky náhodou našla v dětském oddělení městské knihovny, do které jsem chodila. Mno, knihovníci by možná občas měli nakouknout do knih, které půjčují, protože toto bylo ve velmi těsné blízkosti Garfielda a dalších family friendly komiksů. Lidi, to že je to kreslené neznamená, že je to pro caparty. Oddělení pro mládež je jen po schodech nahoru!
Viděla jsem i lepší kresbu (dnešní čtenáři jsou možná příliš rozmazlení aktuálně populárními mangami), ale zažila jsem i mnohem horší. Jasně, příběh je jasná duchařina, ale kdo hledá nějaké hluboké děje plné filosofických úvah, by asi neměl číst duchařskou mangu, ale sáhnout po románu. Věděla jsem, co v této manze hledám - ukrácení dlouhého odpoledne. To jsem našla.