Lemurka komentáře u knih
Příjemné oddechové čtení. Knihu více ocení dámy, které jsou v dlouhodobém vztahu s mužem. Příběh je zamyšlením nad tím, že na manželství se musí pracovat neustále, aby si po odchodu dětí měli stále co říct ....
Jako první jsem viděla film a to byla možná chyba. Knižní verze mě tolik nebavila a zklamala. Tak jo. Tak jo. Tak jo. - spojení, který se v každým rozhovoru objevilo min. 3x mi pak už dost vadilo. Také mi nevyhovovalo, že přímá řeč nebyla v uvozovkách. Knihu jsem ani nedočetla do konce, neb jsem věděla, jak to skončí a číst dalších 80 stránek o putování a hledání zbytků se mi už nechtělo. Bylo to pořád to samé.
Denisa až neuvěřitelně naivní, stále věřila na lepší zítřky s manželem. Nesmyslně se za každou cenu chtěla stát japonkou, ale role japonské ženy jí moc nešla, když píše, že oni tohle neřeší.
Kniha je skoro víc popisem Japonska než příběhem. Vadilo mi skákání v čase, takže už na prvních pár stránkách se dozvíte, jak to asi všechno dopadne, takže během čtění vás už nic zásadně nepřekvapí. Žádný literární zážitek mi to nepřineslo.
Kniha me nezaujala.
Další skvělá kniha od autorky, četla se jedním dechem. Rozuzlení příběhu překvapilo.
Takové knížky jako tato mám ráda. Divoká příroda, napětí, romantika. Autorka většinou nezklame.
Od Joy jsem zvyklá na lepší, její knihy mě nikdy nezklamaly. Toto bylo ale hodně slabé, nechtěla jsem ani dočíst, nebavilo mě to. Skoro celou dobu se nic neděje (hrdinka zavřená v bytě, jen kouká z okna, přemýšlí, sem tam jí někdo navštíví či ona někoho pronásleduje...), chybí spád, napětí. Konec byl překvapivý, jen příliš rychlý a celkový dojem z knihy to nezachránil. Troufám si tvrdit, že skoro nestojí za přečtění.
Pokud to je vaše první kniha od autorky, nenechte se odradit, a zkuste jinou.
Mě se to líbilo, uvítala bych knihu klidně delší, více prouhloubený třeba děj v Persii, Jamese v Anglii.. . Největší překvapení byl návrat na Kiward, kde volně pokračoval příběh Jacka a Glorie z triologie na N. Zélandu.
Začátek knihy (Prolog) mě nebavil, už jsem chtěla knihu odložit. Ale zkusila jsem číst příběh Josefíny, ten už mě vtáhl do děje, nicméně ke konci mě už nebavil a další část jsem nečetla. Zato příběh z Turecka se mi líbil moc, vylíčení života v sultánově říši ... Autorka v knize používá velmi detailní popis.
Mě se to líbilo. Zajímavé, neotřelé, zvláštní téma, zmrazivé prostředí. Zamyšlení nad životem...Mají můj obdiv, že tu drsnou cestu a zimu přežili. Krátké kapitoly zakončené tak, že chcete pokračovat ve čtení. Překvapilo mě zakončení příběhu. Knihu si v budoucnu někdy přečtu znova.
Kniha se mi líbila, četla se dobře, nechyběla ani romantika. Autorka nezklamala.
Celkem příjemná oddechovka, četlo se to dobře. Jen ta umíněnost Olivie se mi zdála lehce přehnaná.
Kniha se mi moc líbila, pěkný příběh. Vše už bylo řečeno níže.
Knížky od Moyes mám ráda (či jsem měla), ale tohle mě vůbec nebavilo, nevtáhlo do děje, vlastně mi bylo uplně jedno co se bude či nebude dít dál ... Skončila jsem na straně 100 a dál už fakt ne. Styl psaní se mi zdál příliš jednoduchý. Ani druhý díl se mi nelíbil.
Opět krásný příběh, stejně dobrý jako první díl. Více se mi líbila druhá půlka knihy, především jak byl vykreslen těžký život horníků.
Knihy od L. Walden mám ráda, líbí se mi její styl, prostředí Nového Zélandu, rodinná tajemství a historie, prolínání minulosti a současnosti, romantika ... Ikdyž jsou její knihy dosti předvídatelné a značně podobné, jsou to příjemné oddychovky. A pokud si přečtětě tak 2 knihy za rok, tak je to v pohodě.
Tuto bych označila za tu slabší. Mín tak o 50 stránek míň, knize by to prospělo.
Možný Spoiler.
O PCT jsem se dozvěděla právě od Moniky Benešové z pořadu Sama doma. Její knihu jsem si hned šla půjčit do knihovny. Sice se četla celkem dobře, ale je příliš povrchní, zkratkovitá. Na to, že zachycuje 5 měsíců ,mohla být klidně delší, víc vykreslená.
Co mě dost vadilo a nebavilo, že na každé druhé straně se zmínila o svých problémech se střevy, to její neustálé ponižování sama sebe a jak ze sebe dělala neschopnou, rozmazlenou. Proč? Proč to pořád opakovat dokola??
Každopádně obdiv, že to zvládla a ještě větší obdiv, že se dokázala vrátit a zdolat Sierru Nevadu.
Moc hezky napsaná kniha, silný příběh. Jodi nezklamala. Akorát mě nebavilo číst o Turkovi (pro mě nepochopitelná nenávist, takovýho člověka bych ani nechtěla potkat).
Každopádně mě překvapuje, že i v dnešní době to mají černoši v Americe těžké (pokud je všechno pravdivé a né přitažené za vlasy)
Přečetla jsem přes 100 stran a vůbec mě to neoslovilo. Přikláním se ke komentářům menšiny. Myslim, že jsou lepší knihy zachycující dobu středověku.