lena.o.knihach komentáře u knih

Zakončení trilogie Smrtka se mi líbilo. Na začátku jsem byla trochu zmatená, rozjezd byl pomalejší, ale určitě se do Zvonu pusťte co nejdřív. Ten konec stojí za to.

2 14.04.2021

M. Meyerová mě po Měsíčních kronikách a Renegátech nezklamala. Četlo se to samo a moc se mi líbilo prostředí záchranného střediska pro mořská zvířata. Postavu Quinta jsem si oblíbila, ale hlavní hrdinka mi občas lezla na nervy. To nic ale nemění na tom, že se mi Instant karma líbila a vám bych ji jako takovou letní a oddechovou romanci doporučila.

2 02.04.2021

Sbírka vánočních povídek od českých současných autorů pro mě byla nutností. Nádherná kniha na pohled s ještě krásnějším názvem mi v knihovně nemohla chybět. A vám by také neměla.

Já jsem myslela, že mě na Vánoce čeká milé a veselé čtení, kdy se budu uculovat od první strany až po tu poslední a šeredně jsem se spletla. Ale víte co? Myslím si, že mi přesně takovéhle hořkosladké povídky udělaly mnohem větší radost. Byly upřímné, já si pár z nich užila víc a pár z nich zase míň. Žádnou z nich bych ale nevyškrtla.

Neustále vzpomínám na tyto povídky: Bezpečné místo, Bratrské pouto, Nejdelší noc v roce a Vánoční zločin. Za mě byly úplně nejlepší.

2 16.12.2020

Byla to má první kniha od Petry Soukupové a rozhodně si od ní chci přečíst něco dalšího. Její nejnovější román mi neskutečně sedl a příjemně mě překvapil.

Alice je vášnivá kuchařka, Richard sportovec. Kája tráví dny u počítače a Lola chce psa. Na první pohled možná působí jako spokojená rodinka, ale uvnitř to skřípe. I když Petra Soukupová popisuje život obyčejné rodiny, zanechalo to ve mně mnohé. V příběhu nechyběly ani pasáže z pohledu dětí.

Život není žádná procházka růžovým sadem a Alice i Richard to moc dobře vědí. Občas to nebylo zrovna lehké čtení a krutá realita v příběhu nechyběla. Mně se ale Věci, na které nastal čas moc líbily. Bylo to čtivé, jednoduché a bavilo mě to.

Když jsem se dostala na konec, nejdřív jsem si myslela, že se stala nějaká chyba, že nemám tu e-knihu kompletní, ale ne... přesně takhle to skončilo. Jako vážně? Radši bych četla další povídky než takový závěr.

2 10.12.2020

Většinou jsem na Auroru viděla negativní recenze, proto jsem do knihy šla s nulovým očekáváním. Jen jsem zkrátka měla po dlouhé době chuť na sci-fi. A ejhle, ono to zas tak špatný nebylo.

Přestože všem ostatním sedm vypravěčů moc nesedlo, já jsem s nimi zas takový problém neměla. Jasně, asi by to bylo lepší s menším počtem hlavních postav, ale mně to nevadilo. Nejvíc jsem si oblíbila Auroru, Kala a Fina. Zbylé postavy byly na vedlejší koleji. Stále jsem ale měla přehled o tom, z jakého pohledu čtu danou kapitolu.

Pár scén mi přišlo dost vtipných, zasmála jsem se i nahlas. Nechyběl tomu ani typický sarkasmus, který jsem od dua Kristoff & Kaufmanová čekala. Hlavní zápletka mě nepřekvapila, ale nalákala na druhý díl.

2 18.11.2020

Závěr Nikdynoci mě neskutečně zklamal. Byla jsem připravená na všechno, čekala jsem ledacos, ale že ještě před polovinou ji budu muset odložit, protože mě šíleně nudila, to fakt ne.

Já jsem po absolutně skvělém Božím hrobě chtěla peckovní finále. Peckovní tam bylo jen pár postav Jonnen, Mercurio a Sid. A samozřejmě Zatmění. Postrádala jsem Pana Laskavého. To jsme si od autora nezasloužili. Takhle nám sebrat to nejlepší z celé trilogie.

A jedna postava tam byla dokonce úplně zbytečná. Aby se nejspíš měly Mia a Ashlinn o kom dohadovat. Jinak by ty pusy otevíraly jen v posteli. Nenapadá mě, proč by se jinak vracel do příběhu.

Někdy jsem měla chuť přeskakovat řádky, protože mi přišlo, že se tam nic moc neděje. Teda až na jednu dobrodružnou výpravu. Jinak to byla pořád dokola omílaná pomsta, pomsta, pomsta, sex (aby se neřeklo) a zas pomsta a dál nic nového.

2 17.10.2020

Z druhé knihy Kateřiny Šardické mám smíšené pocity. Stále nějak nevím, zda se mi to líbilo nebo ne. Tak si to hezky rozdělíme na plusy a mínusy.

Co bylo super? Atmosféra, prostředí a postavy.

Postav tam nebylo málo, ale ani jste se v nich neztráceli. A každá z nich byla úplně jiná. Víc se mi líbila ta starší generace rodičů. V každém domě na vesnici fungovala jiná pravidla a děti se také vychovávaly rozdílně. Ať už mě příběh zavedl do kteréhokoli obydlí, nikde nic nebylo stejné.

Vůbec mi nevadilo, že neznám přesné časové období. Ani jsem to při čtení vědět nepotřebovala. Naopak to knize přidává více toho tajemna.

Autorčin styl psaní mi neskutečně sedl a příběh se mi odehrával přímo před očima. Dokázala jsem si představit trhanou chůzi i pařáty, které se po mně natahují. Na druhou stranu mám pořád v hlavě obyčejný bubáky pod postelí. Z nich už jsem ale vyrostla.

Přesně tak. Dostáváme se k tomu, co mi už tak super nepřišlo.
Já bych ten námět ještě trošičku vyšperkovala. Já vím, že se to snadněji řekne, než udělá. Jen jsem chtěla, abych kvůli tomu nemohla spát, aby ve mně kniha vyvolala ten strach nechat nohu přes okraj postele. Bohužel se tak nestalo.

Závěr byl na můj vkus uspěchaný. Vůbec by mi nevadilo dalších 50 nebo 100 stran čtení navíc.

3,5 zaokrouhlím na 4. Přeci jenom Noci běsů stojí za přečtení.

2 04.10.2020

Já jsem tak ráda, že je celá sága už za mnou a od upírů budu mít zas klid. Každopádně jsem splnila jeden můj velký rest a hlavně o to mi šlo.

První polovina knihy jde absolutně mimo mě. Jak čekáme, co a kdy z Belly vyleze. To by se dalo shrnout celé na jednu stránku, ale dobře no. Pořád musím uznat, že je to velmi čtivé a příběh rychle ubíhá, i když se tam zrovna nic moc neděje. Takže se to přežít dalo.

Ale když nad celou sérií přemýšlím, stále mi tam chyběla pořádná akce. Tak když už tady máme válku mezi upíry, rozbroje mezi upíry a vlkodlaky, tak by tam mohlo být něco trochu akčnějšího, ne? Místo toho, abychom byli na místě činu, kde se válčí, tak jsme radši schovaní s Bellou. Prostě byla celá sága více romantická a když jsem všechny čtyři díly musela vydržet s takovou hlavní hrdinkou, tak se mi nemůžete divit, že ji nakonec hodnotím průměrně.

Kdybych ji četla před lety, možná by to dopadlo líp. Možná...

2 13.09.2020

Proč jsem od Pavla Bareše doposud nic nečetla a čekala až na Metu? Netuším. Fakt ne. Ale tak... asi vím no, ale nebudu tady sprostá, tak si to nechám radši pro sebe.

Knihu jsem přečetla obzvlášť rychle, skoro jedním dechem. Neskutečně mě to bavilo. V příběhu lze najít mnohem víc než jen gumové kachničky. Hlavní postava mi sedla, o zápletce ani nemluvě. Zkrátka to bylo boží. A to já zrovna slovo boží moc nepoužívám, tak aspoň vidíte jak výjimečná Meta je.

A já teď půjdu rovnou na Projekt Kronos a vy hurá na Metu. Předpokládám, že zbylé autorovy knihy máte přečtené.

2 03.09.2020

Jó, tohle můžu. Ale haló! Kde je mapa?!

Jsem tak neskutečně ráda, že jsem této fantasy dala šanci. To víte, mám na seznamu spoustu jiných (věřím, že skvělých) knih, jenže pak začnu všude vídat Šedý bastardy a nadšené ohlasy a nějakej seznam může jít stranou.

K těm skvělým ohlasům se hrdě přidávám a všem starším čtenářům a fanouškům fantasy ji musím doporučit. Byla to jízda. Vážně. S Kaňourem, Šakalem a Nádhernou jsem se ani na chvilku nenudila. Bylo to skvěle vymyšlené a propracované. Když už s tím ale bylo tolik práce, tak by ta mapa byla jen takovej malej detail, ne? Strašně moc mi tam scházela.

Doufám, že u nás vyjde i pokračování, protože chci s touhle bandou zažít ještě další dobrodružství.

2 24.07.2020

Věděla jsem, že to bude skvělé. Také mi bylo jasné, že se ani nenaděju a už budu na konci. Dokonce jsem počítala i s tím, že se Supernova zařadí mezi nejlepší knihy v letošním roce. Ale ten epilog? Co mi to ta autorka dělá?

V Renegátech nelze určit ten nejlepší nebo nejhorší díl. Všechny tři knihy jsou totiž nadupané až k prasknutí a dokud se prostě nedostanete až na samotný konec, nebudete vědět, kde vám hlava stojí.

Renegáti nebo Anarchisté? Toť otázka. V každém díle jsem na ně měnila názory a každou chvíli jsem fandila někomu jinému. O to víc mě to čtení bavilo. Neměla jsem jen jednoho supr čupr hrdinu, se kterým jsem to táhla až do konce.

A co je vůbec nejlepší? Dočkáte se přesně toho, co vám na obálce Supernovy slibují. Že je to epické ukončení bestselleru. Mají pravdu. Pokud jste na tom stejně jako já a nemáte moc v lásce superhrdiny typu Thor, Spiderman, Captain America a další.. tak tyhle v Renegátech si zamilujete.

2 15.06.2020

Třetí díl série Tři temné koruny pro mě byl zatím nejslabší. Jak jsem byla plná očekávání a snila jsem o další akcemi nabité knize, po rozečtení Dvou temných vládkyň jsem se nestačila ani divit.

Příběh se začal ubírat úplně jiným směrem, než jsem čekala a moc mě to zrovna neuchvátilo. Do popředí se dostalo dost vedlejších postav a těm hlavním už moc prostoru nezbývalo.

Také jsme se toho hodně dozvěděli o historii celého ostrova. Sice to byly zajímavé informace, ale pro mě ne moc záživné.

A na konci mě Kendare Blake přece jenom nezklamala. Naopak mě poslední třetina knihy hodně bavila a na závěrečný díl se už moc těším. I když tato kniha nezačala úplně dobře, i přes to všechno skončila skvěle a navnadila na epické finále.

2 29.05.2020

Někdo by mohl říct, že tohle bylo tak dokonale promyšlené, až je to k nevíře, ale na mě toho bylo až příliš. Mně by se líbilo, kdyby to nebylo tolik komplikované.

Námět se mi líbil, postavy taky, ale podle mě jsem úplně zbytečně četla kapitoly královen, když už z názvu vím, že se toho “šťastně až navěky” nedožijou.

Bylo to fajn, ale ten svět se dal využít mnohem lépe. A kdepak já jsem tohle jen slyšela. Nedávno jsem tenhle problém řešila i v recenzi na Bouřnou vránu, tam by to podle mého šlo taky vymyslet líp. Teď se chystám číst Holubici a hada. Doufám, že tam tohle řešit nebudu.

2 15.04.2020

Tohle byla naprostá pecka! Potřebuju další díl! Neskutečně moc mě to bavilo. Přečetla jsem ji strašně rychle a pane bože, jak se mám teď pustit do další knihy?

Bylo to tak napínavé a strašně dobře promyšlené. Ani na chvilku jsem se nenudila. Bylo to čtivé, plné překvapení a akce. Nechyběla ani ta správná dávka romantiky, nebylo ji moc, ale ani příliš.

2 15.04.2020

Do knihy jsem šla hlavně kvůli Jennifer Nivenové, pro kterou je to mimořádně výjimečný příběh. A také kvůli obálce.

Prolínají se zde dvě dějové linie. Jedna se odehrává v současnosti, kdy se sedmnáctiletá Angie snaží najít svého otce. Druhou linku vypráví její matka. Ta se odehrává v minulosti, kdy je ve věku Angie.

Mimořádný příběh to opravdu je, ale zas tak výjimečný není. První láska, hledání pravdy, nalezení sebe samotné... to jsou témata, která se vyskytují v mnoha jiných knihách. Přesto knihu hodnotím kladně, protože se mi líbil styl psaní a postavy si mě získaly. A co si budeme povídat... klišoidní věci mi nevadí.

2 15.04.2020

Panebože. Tohle mi neskutečně sedlo. Bylo to naprosto úžasné čtení. I když jsem na konci zrovna já nebrečela, tak se vsadím, že vy byste to nevydrželi.

Já zbožňuju hru na klavír a od 1. třídy na základní škole mě ta láska ještě neopustila. A tenhle příběh pro mě znamenal o to víc, poněvadž já jsem si to hraní vždycky užívala, hrála jsem pro radost, ale to, čím si v knize prochází Beck... to mě postupem času úplně odrovnalo.

Teď jen sedím u psaní této recenze a myslím jen na to, že na tom snad nikde na světě není někdo stejně jako Beck. Že každého to hraní na klavír baví a že není fyzicky i psychicky trestaný za špatný tón.

2 15.04.2020

Mezi všemi young adult knihami tahle vyniká svou fantasy stránkou. Díky Krvavému lístku jsem si uvědomila, jak moc samotný žánr fantasy zbožňuju a měla bych ho zase začít víc číst. Tady šlo totiž především o magii, která navíc dávala smysl. Do knihy jsem se začetla hned od první strany, ale mnohem víc se to rozjelo až v druhé části. A upřímně mi nejdřív vůbec nedocházelo, že čtu retelling o princezně husopasce.

V jednu chvíli jsem autorku proklínala, protože mi málem ukápla slzička. Ale to se vám zřejmě nestane, jen já jsem totiž taková citlivka. Pokud máte plné zuby těch běžných a ničím nezajímavých příběhů, rozhodně byste měli dát Krvavému lístku šanci.

2 15.04.2020

Mám přečteného celého Pottera, takže jsem se teď s čistým svědomím mohla pustit do osmého dílu.

Hele, asi takhle. Pro fajnšmekry HP to byl určitě skvělý zážitek - setkat se po tolika letech opět s tou nejznámější hlavní trojicí, poznat jejich děti, vrátit se znovu do Bradavic. I já si to užila, ale už mi to přijde trochu takový vynucený, co by jako ještě vymysleli, aby toho Pottera oživili a vydělali na něm.

Scorpius byl ale skvělý. Nejskvělejší.

2 05.04.2020

Ani ve snu by mě nenapadlo, že bych z knihy mohla být až tak nadšená. :)
Mimochodem, také jsem vždycky toužila mít malé "zvířátko", které by se mi schovávalo v kapuci nebo se mi omotalo kolem krku. :D

2 19.06.2015

Nejlepší kniha z celé trilogie!

2 15.04.2015