Lenka4 komentáře u knih

Zajímavé, mile a zábavně poučné. Objevné je zjištění míry vědomostí v 17. století. Přidanou hodnotu představuje porovnání se současnými vědeckými poznatky a uvádění na pravou míru pomocí doplňujících poznámek a komentářů. Ty jsou často vtipné. Je znát, že jejich autory Balbínův text oslovil a práce s ním je bavila.

22.08.2019

Je toto vůbec poezie? Autor konstatuje, co vidí, ovšem chybí tomu básnický duch. Některá dílka spíše evokují školní slohovou práci.
Sušárna č. 3
Vždycky ti bude chybět jedno vyčouhlé patro
bezpečné pro představu efektivní sebevraždy
jistotné pro spatření nepojmenovaného kopce
Místo toho půjdeš do sklepa do sušárny č. 3
přihlížet unavené schůzi o zateplování domu
kde společným rysem budou nicotné reference
Baráky mají být stejně vysoké O prázdninách
budou na každém pokoji tři lůžka Na dvou se
prospíme my Na třetím objednaný profesionál

21.08.2019

Autoři téma pojali velice široce, možná až příliš. Některým záležitostem se věnovali více, některým (neméně důležitým či zajímavým) méně a další jen letmo zmínili. Důkladnější propracování doplněné větším přesahem do současnosti by znamenalo několik dalších let práce, ale výsledkem by mohla být vynikající obsažná a informačně cenná studie. Fakta, která autoři sesbírali a sumarizovali, nejsou sice moc přehledně uspořádána, ale lze předpokládat, že budou dále badatelsky využívána.

20.08.2019

Porozumět některým básním je obtížné, místy i nemožné. Z rychle pádících myšlenek, nápadů a úvah pero stihlo zachytit jen některé. Není však třeba snažit se chápat vše, o čem básník přemítal. Stačí sdílet s ním jeho poklidnou odevzdanost a obdivovat osobité vyjadřování.
Umírající básník
Ruka s nehty obarvenými mojí krví
drží v dlani kámen vašeho srdce.
Komu ten dar, když to není léčivý bezoár?
A čí je ta ruka, těžce pralehounká?
Jen tuším… Vždycky jsem jen tušíval
a také myšlenka byla jen obraz
a cit jen podobenství… Ovšemže byl tu také proud,
stále však ještě bez hladiny… Za cenu života
jsem chránil svobodu, já toužíval a žasl,
a i když jsem snad míval vidění bez zjevení,
byl jsem tak věrný, že jsem se stal svědkem…

1 19.08.2019

Úporná snaha o propojení osudů všech tří protagonistů působí dost rušivě. Možná by bylo vhodnější zpracovat příběh každého samostatně, leč důkladněji, uceleněji a přehledněji.

1 13.08.2019

Odpudivé sprosté rýmovačky nevalné úrovně vhodné leda do prostředí čtvrté cenové skupiny.
„Jiskří v dálce blesk
a kapky plesk plesk plesk“

09.08.2019

Hřbitov – poklidné místo, kde se oči kochají jemnou krásou hrobu porostlého barvínkem, zatímco myšlenky se rozlétají po celém světě a ještě dále. Tento hřbitov nevyvolává úzkost, inspiruje k úvahám.
Zpoždění
Už jsem tam nedošla
Popelní horu vítr rozfoukal
borůvky brusinky zbůhdarma opadaly
pramen potoka zaniká
sám kámen se pohnul Vypuká snad panika?
Jako by ji svým štětcem zmát Salvador Dalí
se rozpadá krajina a teče v ní s vodou kal?
Nemožné
Možné?
Přání zbožné že můj svět zmizí když pozbyl mne
Nebeští jezdci dál poženou nebem šimly
Snad hlídky strak a sojek ty si ještě všimly
(Řekněte kdo si jinak povšimne)

08.08.2019

Některé události jsou tak drásající, že je těžké přinutit se je číst. Věčný pokoj duším těch, kteří je museli prožívat.

6 07.08.2019

Z této spižírny odejde čtenář lačnící po duševní potravě hladový.
Na sedadle č. 57
déšť unáší autobus
tam vzadu se bojí spát
aby nezasnil
už ne obeplout svět
už ne někoho potkat
déšť unáší autobus
hned spí jak o nemoci
andělíčku
jiná cedule a přesto město
ze kterého utekl?

05.08.2019

Zatímco výletníci uchváceně obdivují krajinu, ospalý čtenář si toužebně přeje, aby se něco konečně začalo dít. Leč, i to, co se začne dít, je podáno značně nevzrušivě. Více akční je až samotný závěr, nad jehož některými ději je lepší se moc nezamýšlet. A všichni jsou tak neskutečně hodní, milí a laskaví …

02.08.2019

Shrnutí lokalit rozšíření choroby a statistické údaje o počtech nemocných a zemřelých. Suchost textu nezmírní ani občasné zmínky o známých osobách postižených chřipkou, neboť jsou podány se stejnou strohostí a bez detailnějších souvislostí. Chybí více podrobnějších informací o vědeckém zkoumání původu chřipky, způsobech léčby a jejich úspěšnosti. Pochvalu si zaslouží bohatý obrazový doprovod. Něco tak bizarního, jako je chřipková maska pro kuřáky, se hned tak nevidí.

1 02.08.2019

Smutek, ano smutek. Není ho však zbytečně moc? Neradno dlouho setrvávati v zachmuřeném světě.
Až se všechno slije do jednoho proudu
přítomné minulé i to co nás ještě čeká
až se reklamní tabule budou zdát skutečnější
než krásná květinářka v podchodu u nádraží
pak teprve přijde čas
přemýšlet o smyslu této cesty
A do té doby
budeme dál vstávat při budíku
a usínat s únavou
jak s vlněnou čepicí
hluboko naraženou do očí

01.08.2019

Po naivních veršících na začátku sbírku se náhle objeví silné příběhy. Autorka má citlivou duši. Své pocity vplétá do poezie, která čtenáře zasáhne nečekaně hluboko.
Dotýkání
brání
gumové rukavice
Anděl se dívá
klíčovou dírkou
ještě hoří svíce

30.07.2019

Pod zábavnou slupkou vtipných vět se skrývá hodně smutné jádro.

1 26.07.2019

Zajímavá rekapitulace. Její monotónnost zdařile evokuje obraz věčné nespokojenosti člověka toužícího po jiném životě, než který mu byl dán. I marnost jeho touhy osvobodit se z okovů všednosti a obvyklosti.
"V třídách sněhobílé školy
školy právě otevřené
příjmení se stane jménem
Start záběhu pro soukolí
Divíš se proč dětí tolik
sedí náhle bez pohnutí
Sošné ticho s vnitřním pnutím
Paní mluví nevíš o čem
prozatím jsi neochočen
utéct ven tě všechno nutí"

26.07.2019

Básně jsou nápadité formou i tématy, nesou v sobě myšlenku. Ve své poklidné atmosféře však skrývají jistý osten. Žel, za vulgarity jdou body dolů.
Bezčasí
Nic se neděje
neděje se nic
ani nic se neděje
Tak
střídá se naděje
i beznaděje
Opět na komín
přilétnou čápi
na komín čápi přilétnou
ou! ou! ou!
Jenom
vrabci z Čech
stěhovat se nebudou
Ou! ou! ou!

24.07.2019

Šťastně zvolená forma. Tematické zaměření kapitol umožňuje nepřerušovaně sledovat vývoj jednotlivých události, myšlenek a názorů. Klasická biografie by vzhledem k neuvěřitelně preciznímu vedení archivu pana Zikmunda byla patrně mnohem obsáhlejší, ale také méně živá a svěží.

4 22.07.2019

Verše plné smutku, úzkosti, obav, zklamání. Mistrovské verše.
Voják
Panáčkující zajíc do slechů
růžový vítr nabíral
kraj zdrcen byl a bez dechu
a voják stál

Zbytečný voják na stráni
kterou si říjen rozstýlal
trhalo nebe krákání
a voják stál

Koroptev v brázdě spala již
černý mrak vodu sál
šli utečenci kam šli nepovíš
a voják stál

Zbytečný voják v krajině
kterou mu kdosi bral
děti se ptaly po vině
a voják stál

Poslední skřivan srkal jas
jas který nesmráká
Každý z vás každý z nás
polituj toho vojáka

2 22.07.2019

Nesmělé vybídnutí k hledání duchovní cesty. Nesmělé co do formy – úporná snaha o rýmy (i „láska – páska“ našla uplatnění) působí mile naivně. Nesmělé co do intenzity sdělení – nejde o burcující nátlak fanatického světlonoše. Nejvíce potěší celkové pozitivní ladění.
Láska je tvá energie: „Láska je tvá energie, tak ráda ten šat oblékáš, Mistr tvůj ho stále šije, zdobí Láskou člověka. Ty v ní tančíš sněhobílá, tak tě vídám ve svých snech, lehká v letu jako víla, až běláskům se tají dech. Jak mám o tvé kráse zpívat, jak ji duhou malovat, když nemohu se vynadívat, jen pokleknout – a děkovat.“

16.07.2019

Atmosféru osobního vnitřního prožitku se autorovi do drobných obrázků nepodařilo vetknout. Zůstalo jen suché konstatování, prázdná slova. Ovšem „pomalu rostoucí bistro“ si zaslouží pochvalu.
Závod 03:
přišel
dneska na šatně
hádka o skříňku
o všechny věci
spravedlnost
se nakonec ukázala
všechno není
úplně ztracené
naproti oknu pomalu roste
bistro

1 10.07.2019