lenka7679
komentáře u knih
Paní jara
Leandra Sold (p)
Rozmýšlela jsem se mezi čtyřmi, nebo pěti hvězdami, ale obálka je tak nádherná, že to rozhodlo.
Příběh je rozhodně originální. Zařadila bych ho nejen do žánru fantasy, ale i postapo dystopie.
Velmi mě bavilo prolnutí minulosti s přítomností. Postavy byly správnou dávkou sympatické a naopak. Romantická linka byla zatím pouze naznačena. Zasvěcení do světového řádu je zajímavé a chytlavé. Děj měl spád, nikde nedrhnul, příběh se četl sám. Vše co mělo bylo vysvětleno a tajemství zůstala zahalena právě tak akorát, aby probouzela zvědavost a fungovala jako motor.
Konec mě navnadil a já se nemůžu dočkat, jak bude příběh pokračovat.
K přečtení mě zlákala anotace v kombinaci s obálkou. Hodnocení skoro chybělo, tak jsem měla trochu obavu. Rozhodně jsem neprohloupila a příběh o Vesně a jejích sestrách mohu jen doporučit. Zároveň je to i mé první setkání s autorkou a já už teď vím, že si určitě přečtu i všechny předcházející knihy.
České autorky jsou pro mě skutečně velkým a příjemným překvapením. Dosahují a leckdy i převyšují kvality zahraničních autorů.
Sama mám dvě sestry, víte vy co se děje v dívčím pokojíčku plném sester? A myslíte, že jsou bohyně jiné? Co když ne? To jsou otázky, které vás určitě napadnou hned v úvodu příběhu. Určitě se nebojte začíst a začněte objevovat kouzlo Vesny.
Genesis
Chris Carter
Rukopis Chrise Cartera je nezaměnitelný. Od začátku jsem do knihy zaplula, jako bych předchozí díl dočetla včera a přivítala se s Garciou a Robertem, jako se starými dobrými známými.
Tento díl je obzvlášť těžký a depresivní, když člověk ví, co se dělo na jeho pozadí. Knihu jsem měla dočtenou, ještě zde nebyl ani jeden komentář, jenže já jsem nemohla napsat své dojmy, bylo jich tak moc, že se nedaly lehce shrnout.
Tím, že mám přečteny všechny knihy, tak jsem si zápletku troufla typnout velmi záhy. Nebudu jmenovat kdy, mohlo by to být bráno jako spoiler. A měla jsem upřímnou radost, že se mi to podařilo.
Příběh je skutečně brutální a rozhodně ho nedoporučuji slabším povahám. Naopak všem, kterým se líbí tvorba Chrise Cartera, tohle musíte mít.
Exodus
Kate Stewart
Z mého pohledu se mi jeví první díl zkrátka lepší. Byl nabitější, žhavější, překvapivější a romantičtější. Všechno v něm mi přišlo opravdovější.
Ve druhém díle mi chyběla hlavní hrdinka, nebo spíš její charakter. Jak jsem četla i v recenzi níže, stala se z ní posedlá lítostivá holka, která se chtěla tvářit, že je nezávislá, s vlastní sebeúctou a hrdostí, aby o větu později poslala všechno do kopru a to se opakovalo ne jednou, ale stále. Toto je věc, která mě neskutečně vytáčela a kvůli tomuhle fňukání jsem se nemohla do knihy začíst. Chyběl mi v ní náboj prvního dílu. Chyběly mi žhavé scény, kterých se autorka v předchozím díle vůbec nebála. Místo nich se mi dostalo neustálého rozjímání a litování. I přes tato úskalí jsem se do knihy okolo sté stránky konečně začetla. Je mi líto umučeného potenciálu, ale vzhledem k prvnímu dílu a když si odmyslím ten fňukavý marast okolo, je to stále důstojné pokračování, které si po prvním díle musíte přečíst, i když toho budete chvílemi hořce litovat.
Archerův hlas
Mia Sheridan
Tato série má vzestupnou tendenci. Příběhy jsou čím dál lepší a propracovanější. Krásná a něžná knížka, která pohladí na duši a zároveň v ní nechybí ani náboj a vzrušeí. Má všechno, co taková kniha má mít. Vřele doporučuji, nudit se určitě nebude nikdo.
Temné a osamělé prokletí
Brigid Kemmerer
To byla tak pěkná pohádka. Pohádky jsou věčné. Svým způsobem je každá kniha pohádka.
Tady to byla jedna z nejzdařilejších předělávek Krásky a zvířete.
Bavilo mě střídání vyprávění, do knížky jsem se začetla rychle a příběh ubíhal překvapivě svižně a bez zádrhelů.
Konec byl skvělý.
Devět dní
Zuzana Strachotová
Já si teď hluboce sahám do svědomí a přiznávám, že jsem do nedávné doby české autorky zkrátka míjela. Nevím proč jsem si myslela, že nemohou psát tak dobře, jako zahraniční autoři.
Kniha je skvělá, čtivá, děj svižně ubíhá, žádné zdržování. Příběh je poutavý a pro mě je kniha bez vztahů suchá.
To nejlepší v nás
Colleen Hoover
Vtéto knize mě strašně rušily pasáže o minulosti. V jiných knihách od této autorky jsou ty vstupy do minulosti zábava, ale tady mi to prostě nesedělo. Příběh byl opět něčím jiným, ale nějak jsem se do toho nemohla ponořit a hltat jako ty předchozí.
Obětina
Sharon J. Bolton
Tak tohle byla jízda... Narazila jsem na knihu náhodou a divím se, že mi autorka unikala tak dlouho. Napsáno velmi čtivě, zápletka perfektní. U knihy jsem se nenudila a doslova ji zhltla jedním dechem. Vřele doporučuji a těším se na další.
Kaštánek
Søren Sveistrup
Místy ponuré a napínavé až dost, místy nudné. Nemohu si vybrat, kdyby jisté pasáže zmizely, bylo by to za pět, ale jsou tam, tudíž o jednu méně a doporučuji přečíst.
Mráz
Bernard Minier
Ztotožňuji se s jedním z komentářů. Martin je děsivý, na to, že mu bude 40 roků, tak dle popisu se chová minimálně jako o 30 let starší důchodce. Z jeho pohledu se zdá, že člověk o deset let mladší než on je skoro nedospělý puberťák. Stěžování si na moderní vymoženosti, hry, chování mládeže a dětí mě docela rozčilovalo a v knize to nemělo opodstatnění. Zcela zbytečné úvahy o ničem. Moralizování o úpadku společnosti...
Opravdu je minimálně 200 stran zbytečných. Stálé opakování a vysvětlování v knize nic nevyjasní, ale naopak je to čím dál méně přehledné.
Některé pasáže o ústavu byly naprosto zbytečné, což se bohužel dá zjistit až na konci, že některé věci byly napsáni snad jen aby byl splněn počet písmenek.
Kniha se četla hůře a místy jsem se do čtení až musela nutit.
Nicméně příběh byl jistým způsobem zajímavý a i když občas děj stagnoval, tak pak to dostalo nečekaný spád.
Závěr byl slabší a čekala bych trochu jiný konec.
Každopádně i přes zápory dám této sérii ještě šanci a jdu na další díl.
Noční pták
Brian Freeman
Opravdu udělá člověk vždy pravý opak toho, co mu někdo řekne? A je to pak jeho vina, že se mu stane něco špatného, nebo toho, co ho to nechal udělat? Super, po delší době konečně něco. Kniha má spád, dobře se čte, ne se všemi rozhodnutími souhlasím, v některých chvílích byly některé postavy dost otravné, ale tak to mělo být a proto je to tak super. Vřele doporučuji a těším se na přečtení další knihy!
Čtvrtý hrob pod nohama
Darynda Jones
Doufám, že se další díly přece jen vydají a že se někdo tam nahoře smiluje a dá nám, kteří si to prostě v originálu nepřečteme, možnost dočíst. Charlie je skvěle rozepsaná postava a jak jsem se při prvním díle bála, že děj bude už jen uvadat, tak opak je pravdou a věřím, že spisovatelka má stále co napsat. Chvilku mě štvaly rodinné vztahy, které už mi teď v posledním vydaném díle přestaly dělat starosti a opravdu mi přišlo, že kniha byla lépe čitelná.
První hrob napravo
Darynda Jones
Úplně skvělý a božanský, asi tak by to puberťácky okomentovalo moje věčně mladé já. Skvělá kniha, nejdříve jsem se přemlouvala, přeci jen dívčí romány už mě moc neoslovují, i když občas, no nicméně jsem byla překvapena. Jediné, co je nejsmutnější je, že další díly se nepřeložily a já už rok nemůžu pořádně spát, protože nevím, jak tohle všechno dopadne.
Dívka v ledu
Robert Bryndza
Robert Bryndza dokazuje, že je skvělý spisovatel, jeho knihy se čtou jedním dechem. Skvělý námět, zpracování, prostě na jedničku.
Čtvrté křídlo
Rebecca Yarros
Měla jsem obavu, protože ten hype okolo je neuvěřitelný. Jenže jsem neodolala. A upřímně musím říct, že ta kniha a především autorka, si zkrátka ten ohlas zaslouží. Jak častěji bývám zklamaná, tak zde jsem nadšená.
S lehkostí napsáno a s neuvěřitelnou lehkostí přečteno. Kniha se čte sama. Děj plyne bez zádrhelů a krásně navazuje na sebe. Nestojí nikde na místě a nesměle nepřešlapuje. Jsem ráda, že jsem neodolala a objednala. kdybych si knihu nešetřila, přečetla bych ji hned ten den, co jsem ji dostala, jenže já se kochala a tak jsem si čtení dávkovala. Na víc jsem to už bohužel nenatáhla.
Nebudu lhát, zápletka je jasná jako facka a spousta situací a vyústění se dá předvídat, jenže to, jak je vše vykresleno vás nenechá se do příběhu neponořit. Postavy a jejich charakter jsou skvěle vykreslené. Chemie mezi postavami funguje také přesně jak má. Záporáci jsou odporní, klaďasům to věříte taky.
Prostředí je velmi povedené a především neohrané. Líbilo se mi a jsem nadšená z draků, popisů okolí i akademie. Prostě jedna z letošních nejočekávanější novinek se povedla. A teď nezbývá, než čekat na další díl. Jediné, co zbývá ještě říct je, že doporučuji.
Přání!
Leandra Sold (p)
Jsem nadšená ze skvělého příběhu, který se mi odehrál před očima. První, co mě napadlo po dočtení je pohádka. Tuto knihu bych ohodnotila jako neskutečně krásnou, milou a nadýchanou pohádku.
Celou dobu, jsem měla před očima bílou sněhovou peřinu, rampouchy a zamrzlé rybníky. Autorka velmi mistrně pracuje s popisy jak postav, tak i scenérií a skutečně tak máte chvílemi pocit, že příběh vidíte a ne jen čtete.
Pro mě jsou Leandra Sold a ještě Vladimíra Šebová, jako z jiného světa. Obě pracují se Slovanskou mytologií a oběma se jim daří tvořit neskutečné příběhy v knižním světě přeplněném vílami, anděli, démony a upíry s vlkodlaky. Ne, že bych proti výše jmenovaným něco měla. Právě naopak, ale tady je to svěží závan něčeho jiného, ne tak propraného a mistrně zpracovaného.
A jestli bych se mohla přimluvit, hrozně ráda bych si přečetla i o ostatních.
Vřele doporučuji a moc děkuji za skvěle strávený večer v té nejlepší společnosti.
Tvoje vina
Mercedes Ron
Správňačka Noah mi ve druhém díle neskutečně pila krev. Taky sev příběhu skoro až do konce nic neděje. Vše se rozproudí až na konci, ale to dojdou stránky. Z vlastní zkušenosti je v trilogii druhý díl vycpávkový, což tady úplně sedí. Spousta zbytečných písmenek, točení se neustále na místě a nelogické jednání všech postav. Opravdu se chovají všichni divně.
Nehledě na to, že mi přijde, že autorka totálně přepsala charaktery postav.
Co se musí nechat, že se kniha čte docela lehce a má hezkou obálku.
Ani nevím, jestli se vlastně na třetí díl těším a chystám. Vzhledem k tomu, že už teď vím o čem nejspíš bude.
Brána pekel
Leigh Bardugo
Já jdu úplně proti proudu a souzním s Tesset. Prvak musím zkonstatovat, že jsem úplně blbá, protože jsem ve své předvánoční euforii viděla známé jméno, novou knihu a nezaváhala a koupila. Vědoma si toho, že až do svátků budu sušit, aby mě mohl manžel udělat radost pod stromkem. Přitom jsem zapomněla, že první díl byl ukrutná nuda a bavilo mě cca posledních sto stran, což je na takovou bichli žalostně málo. Úplně mi vypadlo z hlavy, že jsem se zařekla, že druhý díl tohohle utrpení, vynechám. Jenže od té doby, co jsem četla první díl uplynulo 150 knih, takže mě nesuďte příliš tvrdě.
A je to tady. Druhý díl mám doma, levná sranda to teda není a je mi z toho smutno.
Leigh Bardugo znám jako výbornou spisovatelku, ale tady se jí zkrátka něco vymknulo z ruky a skončilo to jako neslaný nemastný oběd.
Druhý díl většinou bývá, vycpávkový. Málokdy ne a když, tak je to velké překvapení. Tady ten druhý díl není jen zbytečný a ani vycpávkou bych ho nenazvala. Na bezmála šestistovce stran se dohromady nestane nic co by vlastně nikdo nečekal. Co jsem ovšem nečekala ani já je, že to bude všechno, co se stane. Tuhle knihu bych shrnula do povídky a to bych byla ještě štědrá. Na knihu to byl slabý námět. Želím ztraceného času, který mě přečtení stálo.
A teď se tady zaříkám, že do dalšího dílu už mě nikdo nedostane, pokud mi kniha nějakou náhodou nepřistane v klíně bez mého přičinění.
Lapeni
Emily McIntire
Já vím, že papír snese všechno, jenže si říkám, co mi v životě musí chybět, aby mě tenhle příběh uspokojil. Mám ráda kontroverzní příběhy, mám ráda rozmanitost a pestrost ve vyprávění. Jenže to jsem tady nenašla a půjdu proti proudu. Nejsem si totiž jistá, že tohle by mohlo nějak fungovat.
Postavy jsou neuvěřitelné. Příběh je vystavěn především na snaze šokovat, jenže dokáže spíš znechutit. Wendy je hloupá, až to nejde ani popsat, natož číst a Hook je zločinec, bez jakékoliv příkrasy. Připadám si, jako bych měla fandit masovému vrahovi, aby našel ve svém životě konečně trošinku toho lidského štěstíčka. Ani držet pěsti drogovým dealerům mě skutečně nic nepřesvědčí. Příběh, který je vykreslen v pozadí Hookova zrodu a snaha autorky ho tím polidštit tady selhává.
Těšila jsem se na retelling klasického Petra Pana, teď jsem zklamaná a připadám si ošizená. Jsem zklamaná o to víc, o co větší pecku jsem čekala.
A jestli ještě někdy v životě přečtu něco o škubajicícím penisu, tak si půjdu dobrovolně nalít savo do očí.
Nevím, o čem bude další díl, ale co vím jistě, že si ho nekoupím. Z kategore dark romance vznikají mnohem kvalitnější a vypracovanější příběhy. Třeba Amo Jones a její série Půlnoční běsnění.
