lenka9250 komentáře u knih
Tedy velké UFFFF. Je to opět velmi silný příběh, hodně opomíjený pohled na válečné a hlavně poválečné osudy lidí "druhé strany". Historie se neustále opakuje, bohužel se všemi hrůzami. Zároveň ukazuje, jak snadno si generace neporozumí. Člověk si uvědomí, jak moc by se ti mladší měli snažit vcítit se do historie těch starších, jak svět není černobýlý a vše má své, někdy hodně bolestné, příčiny. A že někdy ti, které z nepochopení odsuzujeme a zavrhujeme, jsou vlastně hrdiny své doby.
Knížka mě hodně obohatila, začala jsem přemýšlet o věcech v jiných souvislostech.
ALE... našla jsem ji v povinné četbě svého 17 letého syna... a nemyslím si, že má na ni věk. Jistou povědomost o historii by jistě získal, na pochopení celé hloubky však musí mít člověk "odžito".
Jednoznačný adept na povinnou literaturu. Tohle by měli číst všichi mladí, kteří rudý režim nezažili. Žže chybělo málo a jak to tu všechno mohlo být. Co to znamená ta svoboda a že vůbec není samozřejmá a je třeba se o ni starat a pečovat
Člověku zůstává nad takovým "absurdistánem" rozum stát. Tohle by si měli přečíst lidé, co si stále na něco stěžují... Knížka nutí k přemýšlení, k jinému pohledu na svůj vlastní život, nad žebříčkem hodnot...
Vytaženo z knihovny z nouze (volba Jirásek nebo toto) a VELKÉ překvapení. Překvapivě čtivý román. Jedna hvězda dolů za starý překlad u tohoto vydání, působil z dnešního pohledu místy už archaicky.
Vynikající! Můj první King v rámci výzvy. Poslouchala jsem jako audioknihu v podání Helgy Čočkové. Skvěle odvyprávěný příběh.
Krásně napsaná kniha o lidech, kteří mohli žít úplně jinak, ale ...
Poslouchala jsem jako audioknihu. Fiktivní příběh, který s realitou tehdejších všedních dní asi moc společného neměl. Ale napsané je to hezky, stále se něco děje, v knížce je vývoj, jednotlivé postavy a vztahy mezi nimi hezky vylíčené. No když to člověk srovná s jinými, více dokumentárními knížkami, je to spíš taková červená knihovna...
Zajímavé čtení o první dámě, jen se mi zdálo poněkud zkratkovité, mohlo být zajímavé se dozvědět více, pohledy jejích přátel na ni, větší popisy událostí, kterých se zúčastnila. I přes to všechno jsem se dozvěděla pro mě nové informace.
Poslouchala jsem jako audioknihu v podání skvělého Jiřího Ornesta.
Knížku jsem přečetla rychle, děj byl ve svižném tempu. Ale Tiché roky a Listopád mě zaujaly víc, nutily mě víc přemýšlet o jednotlivých postavách a událostech, které se mi zdály více propracované.
Poslouchala jsem jako audioknihu v podání p. Mrkvičky. Dokonalé spojení obsahu a formy. Příběh vlastně velmi jednoduchý, ale přesto tolik krásných myšlenek a báječných slov.
Ježíš to bylo krásný. Něco takového prožívám se svou babičkou, "světlé chvilky" jsou čím dál vzácnější. Někdy je to úsměvné, někdy na slzu, no kdo ví, co nás jednou čeká.
Doporučuji přečíst všem, starým, mladým, možná někde pomůže i k lepšímu pochopení světa těch druhých.
Finální dojem je velká deprese aneb někdy je vlastní rodina dost peklo. Neveselé téma o mladé ženě, která vlastně nedostala šanci... A podnět k zamyšlení, že když je někdo divný, nemusí to být jeho volba.
Knížku jsem poslouchala jako audio. Poslouchala se dobře, text měl spád, nic nudného, co bych chtěla přeskočit. Příjemné jsou mezi dějové psáže vložené vsuvky o houbách.
Půlku knížky jsem přemýšlela, jestli je to pro děti nebo pro dospělé, veselé nebo smutné a že fantasy ani moc nemusím. Ale nemohla jsem přestat, bylo to, jako když skládáte puzzle a každý dílek je velké překvapení, kam vlastně zapadne. To mě dost bavilo.
PS: malá Elsa vůbec nebyla jako nevychovaný malý spratek, jak tu někteří další konstatují. Jeví typické znaky AS, takového "drobečka" mám doma, nejde dělat nic jiného, než se s nimi naučit žít.
Poslouchala jsem jako první, před "babičkou" a asi jsem si to užila víc, když jsem neznala víc souvislostí. Vyprávění mi přišlo neuvěřitelně vtipné. Každý jsme nějaký, ona to Britt Marie nedělala naschvál. Takoví lidé reálně jsou a mají to v životě těžké. Každopádně knížku doporučuji.
Rozhodně zajímavá knížka, náhled do jiné kultury, chvílemi velmi neuvěřitelných zvyklostí, následně i pro člověka z postkomunistické země do absurdna dovedené totality.
Poslouchala jsem jako knihu v podání Hany Maciuchové, za to by měla být šestá hvězda.
To bylo strašné a ještě horší, nedoposlouchala jsem! Prvoplánovité. Jasně, potenciál nějaký byl, ale tohle? Těch "náhod" na mě bylo až dost.
Právě jsem doposlouchala audioknihu. Nádherná. Perfektní přednes Terezy Bebarové a Miroslava Táborského. Jen konec mi přišel jakoby vypuštěný...