lenkaknel komentáře u knih
Moje úplně první knížka o antickém Římu, odstartovala můj velký zájem o starověk.
Je v podstatě nemožné říct, jak by věci byly, kdyby nebyly tak, jak byly.
Mé přání, které zmiňuji v komentáři u prvního dílu, bylo splněno a Cínové ostrovy jsou mnohem čtivější než Osudové proroctví. Za přečtení však stojí obě knihy.
Fantastická! Knihy na toto téma mám opravdu ráda.
Jedna z prvních knížek, co jsem na tohle téma četla a těm, co váhají, mohu jedině doporučit.
Celkem zajímavá knížka, avšak asi ne každého bude bavit. Pátrání probíhá především "od stolu" a teprve na posledních (+/-) sto stránkách se přesouvá do terénu. Rozhodně tedy nečekejte zběsilé honičky potemnělým městem (tak jako já). I přesto však nelituji, že jsem knihu četla. Doufám jen, že druhý díl bude o něco živější.
Jed je pro mne naprostým zklamáním. V mých očích příběhu nejvíce uškodil hlavně fakt, že je vyprávěn ve třetí osobě a motá se pouze kolem hlavní hrdinky a neřeší jednání dalších postav, když jí zrovna nejsou nablízku (to už to rovnou autorka mohla psát v ich formě). Příběh mi přijde takový mělký. I co se tajemnosti týče, trochu pokulhává... Navíc po sto sedmdesáti stránkách (tedy polovině knihy!) víme pouze dvě věci: Cass musí najít tělo své kamarádky a neměla by Falkovi tolik věřit. To je dost chabé. Další díly rozhodně číst nebudu. Ale abych jenom nekritizovala, obálka je velice povedená a má u mě jednu hvězdičku.
Možná má očekávání knížka nesplnila proto, že jde o čtení pro mladší čtenářky (+/- 15).
Fantastická knížka plná zajímavých informací a podrobností, ale také plná tajemství obklopujících hlavní hrdinku, přičemž to největší je překvapením i pro ni samotnou... =)
Jednoznačně doporučuji!!!
Autor jako vždy nezklamal - skončilo přesně tak, jak se dalo čekat...pokud máte od Vandenberga již trochu načteno, pravděpodobně vás Kejklířova žena ničím nepřekvapí.
Tohle je moje první přečtená (troj)knížka od Lindsey Davis a jsem ohromně nadšená. Nevěřila jsem, že se detektivní příběh dá napsat vtipně. Teď už vím: JDE TO! Ještě teď, když si vzpomenu na některé epizody tak se málem dusím smíchem. Rozhodně se budu shánět po dalších knihách autorky (tak jsem sháněla a sháněla...až jsem všechny vysháněla) ! =)
Chápu zklamání mnohých z vás, Zimní přízraky totiž spadají do dětské literatury (resp. lit. pro mládež). Tomu podle mě odpovídá délka knihy a zpracování. S Hrobkou ani s Labyrintem se tedy dle mého názoru nedají srovnávat. Tím však nechci říct, že by byly špatné, rozhodně ne.
Fantastická knížka! Měla jsem ji přečtenou za jeden den (spíš bych asi měla říct za jednu noc...)