lenkazezapadu komentáře u knih
Romcom, co je zároveň i historickou fantasy zní fakt zajímavě (btw to měl být ještě retelling artušovských legend, ale s tím tak trochu nesouhlasím) a všechno tohle bylo fajn, ale stejně s nemůžu zabavit pocitu, ze tam něco chybělo. postavy byly (snad kromě Areka) hodně ploché, romantická linka/hlavní zápletka by se dala vyřešit v prvních pár kapitolách, ale zase celý ten příběh na tom byl postavený, takže to asi není chyba (?).A dost mě mrzí, že tam vůbec nebyl popsán ten svět, magie etc (třeba víme, že existují víly, ale to je všechno, co o nich víme, like wut?). Na druhou stranu jsem se místy fakt nasmála, četlo se to dobře a kupodivu jsem se k tomu i ráda vracela. A fakt se mi líbila myšlenka, že to bylo naprostou lgbtq+ free, nikdo tam nic neřešil a bylo to prostě takový klidný v tomhle směru.
Tahle kniha a moje láska k ní je slovy nepopsatelná. Takhle originální a skvěle promyšlené dílo jsem snad ještě nikdy nečetla. Všechny postavy jsou skvěle vykreslená a dost morally gray, což fakt můžu (nejoblíbenější je ale pořád Libby ). To akademické prostředí tomu dodává ten správný šmrnc, i když nastaly chvíle, kdy to na mě bylo až moc chytrý a trochu (víc) jsem tomu nerozuměla. Líbí se mi taky, jak se příběh hezky táhne svým vlastním tempem, nikam nespěchá, ale zároveň se tu nacházejí vážně ohromující zvraty. Kdybych opravdu chtěla najít chybu, tak snad jen to, že konec mi přišel docela useknutý. Ale zároveň je to série, takže mi to vlastně ani nevadí. (Kdy bude další díl?) Tohle… si prostě musíte přečíst, abyste rozuměli, proč je to tak úžasný. Protože je, tečka.
Čarodějnice jsou tak strašně moc úžasná knížka! Vážně oceňuji zasazení do konce 18. století a vyhrání si s touhle dobou, co se té fantastiky týče. Všechny postavy jsou naprosto dokonale vykreslené, tím myslím i ty vedlejší. Do teď jsem si nevybrala, která ze tří sester je mi nejsympatičtější, poněvadž každá má něco do sebe. Alix E. Harrow píše naprosto nádherně. Tolik krásných slov. Zároveň však musím hrozně moc pochválit překlad Adély Špínové, smekám. Tahle kniha je prostě vážně dobrá a budu ji doporučovat snad úplně všem! Přečtete si to!!
Sci-fi nečtu, takže jsem byla vážně ráda, že se tu neobjevuje spousta odstavců s fyzikálními termíny, kterým nerozumím. Příběh je podávám jednoduše, ale ani to mi vlastně nijak nevadilo. Postavy jsou za mě velmi dobře napsané, stejně jako romantika, která ač je na jednu stranu klišé, na tu druhou působí opravdu zajímavě. Cestování mezi dimenzemi není jinak extrémně originální, ale mě to vážně bavilo, především fakt, že byla každá jiná a zároveň všechny byly tak trochu podobné našemu světu. V určitých částech jsem byla lehce zmatená a to především z postav, ale i z děje. Konec byl dechberoucí, tohle jsem vážně nečekala, ale zároveň to dává perfektní smysl.
3,5/5
Na Skleněný trůn jsem byla poměrně zvědavá a opravdu jsem si i myslela, že by se mi to mohlo líbit. Evidentně nemohlo.
Postavy, ať už hlavní, nebo vedlejší, neměly absolutně žádný charakter. Tak například hlavní hrdinka Celaena má jednu jedinou vlastnost, a to že je nejlepší. Ve všem. Ale především nejlepší vražedkyně. Vztahy mezi těmi postavami taky nedávaly smysl a ona romantická linka mi pěkně lezla na nervy. Autorka sice měla poměrně dobrý nápad na celý world building, ale zpracování pokulhávalo. Jediná trochu dobrá věc je za mě magie, i když se tomu příběh věnoval až ke konci a nijak to moc nevysvětloval. Největším kamanem úrazu však byl děj a zápletka. Nuda. Nastaly chvíle, kdy jsem si už říkala, že teď by to mohlo být fajn. Hm, nebylo. Vůbec mě to, co se tam dělo, nezajímalo a chtěla jsem jen, aby byl konec. Styl vyprávění neshledávám ani špatným ani dobrým. Nečetlo se to nějak zázračně rychle, ani jsem v textu nenašla nějaké pěkné pasáže, které by stály za podtrhnutí.
Do dalších dílů se nechci pouštět. Sice je spousta názorů, že jednička a dvojka jsou trochu slabší, ale pak se to rozjede, jenže tohle očividně opravdu není nic pro mě a já chci celou tuhle záležitost hodit za hlavu. Někam pěkně daleko.
Tohle je jedním slovem nádhera. V téhle knize ani nejde tolik o samotný děj a zápletku, ale spíše o onu myšlenku a poselství. Vše je to sice zaobaleno v poměrné jednoduchosti, ale to je právě ten důvod, proč to funguje. Kdyby však byl příběh delší, nebylo by to ono. Moc mě také bavil jazyk, jakým je to vyprávěno. Ilustrace od Roviny Cai jsou dechberoucí a krásně Batšebin příběh doplnily. Byla jsem schopná se na jedné kresbě zastavit a dlouhou dobu se jí jen kochat. Rozhodně velmi doporučuji a vím, že se k této knize několikrát vrátím. Ať už k samotnému příběhu nebo si jen užít ilustrace.
Postavy stejně jako v předchozích autorčiných knihách jsou černobílé, zápletka moc nedává smysl, objevuje se zde až moc náhod, romantická linka mi přijde problematická. Co se vážnějších témat týče, tak na začátku se mi líbilo zpracování hateů na sociálních sítích, jenže ke konci to bylo jaksi zapomenuto. Zpracování úzkosti za mě bohužel moc dobré nebylo nehledě na to, že se vše vyřešilo jedním příspěvkem na instagram. Opět knížce nemůžu upřít čtivost, autorčin styl vyprávění není špatný, bohužel to vše padá na příběhu. Grafické zpracování je samozřejmě také krásné (po chvíli jsem samozřejmě byla líná číst cokoliv jiného než chaty). Co se konce týče, tak nejsem fanda ani knižního, ani alternativního, i když právě ten byl za mě menší zlo.
4,3/5
Typických romantických knížek jsem sice nepřečetla tak moc, ale i tak mám pocit, že mě něčím nepřekvapí a dost často mě nudí. Hypotéza lásky mě ale svým stylem opravdu zaujala a rozhodla jsem se, že ji dám šanci. A nelituji.
Moc mi sedla hlavní postavy Caro, ve které jsem se často viděla (až na to, že ve fyzice se totálně plácám ). Nejdřív mi přišla Gabriela jako správná kámoška a Keiko spíš mi připadala ne úplně fajn, ke konci se ale můj názor obrátil. A teď obě dvě hodnotím pozitivně, i když chyby mají
Konec jsem odchadla až v posledních cca 15 stranách. A to je co říct. Moc se mi líbilo, jak byl napsán a… to si musíte přečíst, abyste mi porozuměli
Spočítej hvězdy mi doporučila moje kamarádka, za což jsem ji strašně moc vděčná, poněvadž bez ní bych se o téhle knize snad ani nedozvěděla .
Když jsem si ji byla půjčit v knihovně a uviděla, že má jen 125 stránek, lekla jsem se , že to pro mě nebude dost dlouhé a že si budu přát stránek víc. Nic takového jsem ale vůbec nepocítila, ba naopak jde vidět, že autorka opravdu věděla, co je dobře a co ne, protože to rozvržení děje (včetně) konce se mi moc líbilo
Prohlížení nejenom na druhou světovou válku, ale i na svět jako takový očima desetileté dívky bylo moc krásné. Protože ač Annemarie nemá zas až tak naivní pohled, pořád je jen dítě a tak tam jde vidět ten rozdíl.
K postavám jsem si i za tak krátkou dobu udělala šílený vztah a na konci jsem byla napnutá, jak to všechno dopadne, přála jsem si, aby vše byly v pořádku a aby se nic nepokazilo.
Knížka má své chybky a rozhodně nebyla tak emotivní jako třeba V šedých tónech, ale to snad ani od díla, co je určena pro čtenáře cca 8 – 12 let, chtít nemůžu.
Spočítej hvězdy vám tedy neskonale mohu doporučit, anebo pokud máte mladší sourozence (nebo kdokoliv jiný koho znáte) v tom věku okolo 10 let a není jim historie úplně šumák, rozhodně tahle kniha může být ta, kterou začnou
4,5/5
Noci běsů mají jednoznačně hrozně skvěle vykreslenou atmosféru a myslím, že nejvíce si je jde užít v druhé půlce podzimu nebo v zimě ️
V mnoha názorech ostatních jsem si všimla, že dost lidí mělo problém s postavami, že si k nim netvořili žádný vztah, že se do nich nedokázali vzít atd. Já si dovolím nesouhlasit, protože mě všechny postavy totálně vzaly Nejvíc jsem si oblíbila Dorku, o druhé místo s pak dělí Astrid se Sonjou.
Konec jsem stejně jako u Sáry absolutně nečekala. Tohle je prostě něco, co neodhadnete
V nějakých místech jsem chvilkami měla pocit, že je to hodně podobné Sáře, ale když se na to kouknu teď, mám pocit, že si Katka vzala ze Sáry jen to dobré, něco zlepšila a vylezlo z toho tohle geniální dílo
Velmi se těším na další knihy od autorky, protože Katka má opravdu dar psát
5/5
Okamžik pravdy pro mě byl okamžikem překvapení. Od Kasie West jsem v červnu četla Náhradního kluka, který se mi ale vůbec nelíbil I přes to jsem si řekla, že Kasie ještě jednu šanci dám. A vyplatilo se
Hlavním trhákem pro mě bylo, že hlavní hrdinka je plavkyně, a i když tam toho mohlo být možná o krapet víc, zklamaná nejsem
Moc mě bavilo pátrat po tom, kdo je Heath Hall. V půlce knížky jsem měla tip, Hadley si to pak myslela taky a jestli jsem to uhádla…? možná
Zapojení vážnějších témat, propojena s miloučkou feel good romantikou se fakt povedlo
4,5/5
Medvědín jsem četla hodně dlouho, ale vůbec nelituju, že jsem mu svůj čas věnovala. Tohle dílo je tak plně emocí, já jsem plná emocí. Za dobu čtení jsem toho cítila spoustu, nejčastěji však smutek, bezmoc a vztek na celé lidstvo. Objevuje se zde hodně postav, ale kupodivu jsem se v nich byla docela schopná zorientovat. Sice se hodně dlouho čeká, než se stane to hlavní a prvních tak 150 (?) stran vlastně jen poznáváme Medvědín, ale ono to za to stojí.
Je i seriál na HBO GO, toho jsem někdy před třičtvrtě rokem viděla půlku, pak jsem rozkoukala něco jiného a už se k němu nevrátila, ale teď si ho rozhodně pustím, protože já ten příběh m-i-l-u-j-u.
Tohle dílo se rozhodně neřadí do ya literatury, není to nic oddechového a příjemného to číst, ale pokud si myslíte, že to ustojíte, prosím, jděte do toho. Stojí to za to. Tohle rozhodně bude jedna z nejlepších knih za rok 2021.
5/5
Mrzí mě, že Sestry ve zbrani a písni na Instagramu (minimálně tom českém) nejsou moc vidět. Tohle je totiž velmi originální ya fantasy se skvělými postavami, vztahy mezi nimi (především ten sesterský mezi Evadne a Halcyon, u toho mě moc bavilo, že jsem se na to mohla koukat z obou pohledů), koncem, pomalou vcelku nedůležitou romantickou linkou, kterou si ale zamilujete a obálkou. Dobře, to bylo trošku povrchní Každopádně, ač se může zdát, že Sestry jsou jen další obyčejná ya fantasy o zachraňování světa, tak ne. Nebo vlastně ano, ale rozhodně to není klišé a nudné. Plusy taky za inspiraci řeckou mytologií. Měla jsem strach, že Rebecca Ross nedokáže vykompenzovat tu pouhou inspiraci ve starověkém Řecku s tím, aby v knize pořád vylo vidět, kde autorka brala námět. Ale podařilo se a já vám moc Sestry doporučuju, protože opravdu stojí za to ️
5/5
První polovina Dámského gambitu mě naprosto uchvátila a nemohla jsem přestat číst. Pak ale přišel zlom a já jsem jen klouzala po povrchu stránek a čekala na zázrak. Některé pasáže mi přišly, že by stálo za to, je trošku více rozepsat, a naopak u podrobného popisu šachových partií jsem se nudila, poněvadž tomu prostě nerozumím. Co mě překvapilo, je jak svižně se celá kniha čte. U 40 let starého díla bych čekala trošku hutný a složitější styl psaní, to tady však není. Možná je to překladem, ale byla jsem za tento fakt ráda. Ve výsledku jsem si ale Dámský gambit užila, ač chyby má. Co však nemůže změnit je, že se mi zkrátka minisérie pořád líbí víc. Vypadá to nádherně, hraje tam Anya Taylor-Joy s Thomasem Brodie-Sangsterem, pěkná hudba vše podtrhuje a ani se nenajde moc vystřižených, či zkrácených scén. Takže pokud kouknete jen na seriál, o nic vlastně nepřijdete, ale pokud už jste jeho fanoušky a chcete si předlohu přečíst, jděte do toho a uvidíte ️
4/5
Renegátů jsem se bála. Vlastně jsem se do nich zprvu ani nechtěla pustit, protože příběhy se superhrdiny jdou mimo mě. Ale Marissa Meyer je dokázala vystavit tak výborně, že mě to prostě bavilo. Hned u prologu si mě Nova získala, jednoznačně je to jedna z těch opravdu dobrých hlavních hrdinek. Co mi tolik nesedlo, byl styl psaní, který je dosti jednoduchý, ale pak naopak dostaneme dlouhé popisy např. místnosti . A další věc co mě zarazila, bylo obrovské množství chyb v textu. Od špatného slovosledu, přes chybějící písmena, až po nesmyslné opakování slov ve větě :((. Čekala jsem také mnohem více akce. A ono by ty pomalejší momenty nevadily, kdybych někdy neměla pocit, že se nudím. Každopádně musím vyzdvihnout autorčin um napsání skvělých postav. Nova, Adrian, Ruby, Oscar, Honey – ty všechny jsem si zamilovala. Naopak Ingrid mě štvala (což byl určitě záměr) a u Dany jsem měla pocit, že jsem ji neměla šanci poznat a objevovala se v průběhu takřka zbytečně. Romantická linka je úžasná, ale na závěr mi trošku chyběli Ruby s Oscarem, i když zase rozvíjení vztahu Novy a Adriana se mi moc líbilo. Konec mě překvapil. Jakože fakt hodně, i když jsem to možná měla čekat. Nebyla jsem si jistá, jestli do dalšího dílu půjdu, ale teď vím, že bezpochyby ano.
Jo a jsem jednoznačně Anarchista.
4,5/5
Všechny stránky Amelie mají své chyby. Hlavní hrdince Amelii někdy až vše moc snadně spadne do klína, někdy se příběh stává dost nepravděpodobným, ale mě tahle knížka tak strašně moc sedla do nálady, že jsem ji byla schopná všechny tyto fakty odpustit, ač jsme si je stále uvědomovala. Amelie je psaná nádherným jazykem se spoustou překrásných myšlenek, což podtrhuje ta tuna lepíku, co jsem vypotřebovala :D. Postavy jsem si zamilovala všechny, líbilo se mi jak jsou vykreslení reálně, ale ani jedna není nudná.
Podtrženo sečteno, v jiné situaci by mě tahle kniha nejspíš tolik nedostala, ale naštěstí jsem ji četla v době, kdy jsem něco takového potřebovala, a možná mi v nějakých ohledech Ameliin příběh i pomohl.
4,7/5