lenya komentáře u knih

kniha mě upřímně příliš nenadchla, má krásnou myšlenku celoživotní lásky, ale na mě to bylo příliš "přeslazené" a moc táhlé, z druhé stránky kniha popisuje stáří, takže má být poklidná, bez prudkých zvratů a napětí...

1 25.06.2012

Určitě po knize sáhnu někdy znovu. Při čtení na mě doléhal klid, který umocňoval brilantně vykreslený popis prostředí. Zkrátka jsem se doma na gauči alespoň na chvíli cítila jako na dovolené v Bali u moře.

09.03.2019

V momentě, kdy jsem si knihu kupovala, jsem ani nevěděla, že má nějaké díly předchozí, i přesto splnila účel a moje očekávání - lehká, roztomilá, oddechová - člověk u ní nemusí moc přemýšlet. Začátek knihy měl spád, líbil se mi i popis Nového Zélandu, uprostřed byl děj podle mě moc táhlý a trochu nudný, nakrátko jsem přerušila i čtení, pořád dokola nějaké seznamování, zjištění, že to není "ten pravý" a pak zase znovu... Až v momentě, kdy začala Mari podnikat tajné mise, mě kniha opět vtáhla do děje a přečetla jsem ji jedním dechem až do konce, který mě - přiznám se - trochu dojal. Takže knihu bych i doporučila, ale jak se říká, méně je více, kdyby byla kniha z poloviny tak obsáhlá, dala bych o hvězdičku více.

10.08.2018

I pět hvězd je pro tuto knihu málo... První i druhá část pro mě byla nepředstavitelná. Vím, že Severní Korea je problematická země, ale nikdy jsem přesně nevěděla proč. Jsem stejná generace jako Yon-mi, ale já jsem nezažila komunismus. Tato kniha by měla být zároveň studijní materiál. Yon-mi mi krok po kroku srozumitelně vysvětlila historii, fakta, současnost. A pak to nepřeberné množství životních mouder... Obdivuji celou Yon-minu rodinu, skládá se ze samých neuvěřitelně silných osobností.
Doporučovala bych přečíst tuto knihu všem obzvlášť v současné době, kdy velmi často narážíme na téma uprchlíků.
Od poslední části jsem se nemohla odtrhnout... Při psaní o nutnosti znalosti cizí řeči se mi vybavilo: ,,Kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem."
Yon-min příběh mi poskytl k zamyšlení spousty a spousty myšlenek.
Takže já moc děkuji Yon-mi, že napsala tento příběh a sdílí ho s námi.

15.04.2017

Moje první kniha od autorky Agathy Christie, příjemná. Obecně moc nečtu detektivky ani povídky, ale čtení mě bavilo, zejména postava Hercule Poirota, potom několik postav v povídce a neuvěřitelné rozuzlení na závěr...

16.05.2016

Knihu jsem z části přečetla, a to jen z důvodu, že jsem ji dostala jako příliš nepovedený dárek. Tento druh literatury nevyhledávám. Vůbec se mi nelíbila. Jednu hvězdičku dávám proto, že měla pěkný obal a ilustraci...

23.01.2016

Na knize mě nejvíc zaujalo soužití hlavního hrdiny s přírodou, líbila se mi "živočišnost" knihy. Strom, koně, půda, jeskyně - symboly života... Ale souhlasím s komentáři níže, některé pasáže prostě byly trochu nudné... Také jsem čekala od Steinbecka asi trochu více, ale pořád je to skvost. Knihu nelze číst bez rozmyslu, člověk se nad obsahem musí zamyslet, potom má čtenářovi co říct.

29.07.2015

Působivá knížka, čte se lehce a přitom má čtenářovi co předat. Místy jsem měla náběh na záchvat smíchu (třeba v momentě, kdy studenti mediciny sedí v jídelně sami u stolu - zavání z pitevny - z toho jsem málem potřebovala kapesníček! :D ). Bohužel se mi něco málo za půlkou začala knížka trochu "táhnout" a odložila jsem ji. Ze začátku jsem byla nadšená z osobitých charakterů, prostředí, zápletek, ale v závěru knihy už to bylo pořád dokola. Nicméně určitě na mě kniha udělala dojem a zanechala ve mě pár myšlenek :)

04.02.2015

moje první "postátnicová" knížka :) kdybych to měla říct řečí hlavní hrdinky - snůška tuctových řečí, ze kterých je tak maximálně trapně - ale pozor! Tahle snůška je moc hezká i přesto, že je smrti - vlastně ne! O životě s rakovinou, a to je rozdíl :)

07.06.2014

ke knize se časem snad ještě vrátím, prokousala jsem se první částí, která mě vůbec nenadchla, ztrácela jsem se v postavách, děj neměl spád, nudil mě, až jsem nakonec knihu odložila...

30.07.2013

Působivá knížka, smekám před autorem, který dovedl bravurně popsat myšlenkové pochody a pocity mladé dívky Adriany. Místy byl ale příběh Adriany moc vleklý, takže jsem někdy přečetla stránku a na konci vlastně vůbec nevěděla o čem byla...

25.06.2013

Čtivý dojemný příběh, ale znovu bych po něm nesáhla. Život v sektě obklopený slepotou, naivní důvěrou a nikdy nekončícím očekáváním lepších dnů. Nejhorší je, že dítě k tomu přijde jako slepé k houslím. Dítě, které samo o sobě ještě nerozhoduje a plně důvěřuje matce, že udělá, co se čeká od role matky, a to je to nejlepší pro své dítě...

13.05.2013

kniha velmi zdařile vystihuje, co má - brutalitu, násilí a neschopnost vrátit se po konci války do všedního života... Místy se zachází do takových detailů, ze kterých se mi zvedal žaludek, nicméně ze Sofiiny minulosti ze žaludek zvedat má, takže kniha určitě splnila účel. Místy jsou dlouhé táhlé pasáže proložené náhlými zvraty a otřesy... knihu jsem přečetla, ale víckrát bych po ní asi nesáhla

25.06.2012