lenyleny komentáře u knih
Knihu jsem dostala k vánocům, ale nějak jsem stále neměla chuť si ji přečíst. Ale protože je ve čtenářské výzvě přečtení knihy do patnáctého místa některého ze "žebříčků " tak jsem se do ní také pustila. Podle recenzí jsem si myslela , že se jedná výhradně o holokaust a život v koncentračních táborech. Knih s tímto podobným tématem jsem již několik přečetla, ale toto není kniha o holokaustu a koncentračních táborech , je to spíše román o životě jedné rodiny zasazený do té strašné doby a po ní.. Kniha je velmi čtivá, má spád . Jsem ráda že jsem si ji přečetla.
Knížku jsem si vybrala do čtenářské výzvy. Knihu jsem poprvé četla na střední škole a to je již opravdu, ale opravdu velmi dávno. Tenkrát, i když se mi líbila, ve mně vyvolala pocit spíše beznaděje. A tak jsem byla zvědavá, jak na mne bude působit nyní, kdy má člověk již život skoro za sebou. A musím napsat, že teprve nyní na mne kniha zapůsobila v celé své velikosti. Spisovatel Remarque a jeho knihy můžete číst opakovaně a vždy na vás bude stejná kniha působit trochu jinak a vyvolá ve vás jiné rozpoložení. Ale vždy to bude nepřekonatelný zážitek, tak jako i kniha Na západní frontě klid.
Po přečtení takového příběhu si člověk uvědomí, že i zdánlivě obyčejné a všední příběhy lidí okolo nás jsou vlastně jedinečné a svým způsobem obdivuhodné. ( akorát o nich nevíme) Člověk žijící v současné době musí obdivovat s jakou sílou a zároveň laskavostí zvládala vše, co ji život naložil.
K této knize jsem se vrátila přesně po padesáti letech a to nejen kvůli čtenářské výzvě. Zjistila jsem, že si některé básně nepamatuji a to jsem je uměla skoro všechny. No čas zapracoval a paměť nepracovala. A tak bylo nutné si tuto klasiku připomenout . (ale již se je neučím nazpaměť). A ještě musím napsat, že se mi sbírka líbila o mnoho víc než na střední škole.
Skoro všechny knihy spisovatele Herriota jsem již četla, hodně si z nich pamatuji, ale přesto se k nim stále vracím. Tak jsem sáhla i po tomto dílu. Zase ve mne zanechal pohodu, teplo, dobrou náladu a pocit jistoty, že zase bude lépe. Děkuji za takovéto knihy.
Čtenářská výzva mne přiměla k přečtení jiného žánru, než běžně sleduji a čtu. A jsem ráda. Kniha mne vtáhla hned od začátku. Je to skvělé. Jen mi trochu vadily ty popisy technologií a procesů, ale to tam také vlastně patří. Vlastně nemá chybu. Takže velice doporučuji.
Poslouchala jsem jako audioknihu. Začala jsem poslouchat v autě, ale hned jsem usoudila, že to není ono. To potřebuje klid, pohodlně se usadit třeba v křesle a poslouchat, rozjímat, velmi často se nad tím zamyslet a ještě častěji se od srdce zasmát. (třeba u kapitoly o jezevčíkovi). Doporučuji jako protistresovou terapii. Určitě se k poslechu budu vracet.
Musím přiznat, že se mi do čtení moc nechtělo a to hlavně z důvodu objemnosti a váhy knihy. Ale spisovatelův styl psaní a propracovanost postav , no kdo by se do toho nepustil. Nelituji jedním slovem nááááááááádhera. Četla jsem déle , ale vychutnala jsem si to. Již se fyzicky připravuji na druhý díl.
Několikrát jsem viděla film, ale poprvé jsem si přečetla knihu. A musím přiznat, že se mi kniha líbila více než jakékoliv filmové zpracování. V psané formě si více čtenář vychutná myšlenkové pochody detektiva a jeho vysvětlení a dedukce.
Nejprve jsem viděla film a velmi se mi líbil, takový humor s nadsázkou. A na základě filmu jsem přečetla všechny následné díly. Ne každý se mi úplně zamlouval, ale byly to takové oddechovky. A tak jsem si jako oddechovku přečetla i první díl. Musím přiznat, že film se mi líbil víc. Také oddechovka ,ale asi nejpovedenější z celé série.
Vím, že se k této knize zase vrátím. Vlastně nevím kolikrát jsem ji již přečetla.
Jsou knížky ke kterým se vracíte i několikrát. Pro mne jsou to všechny knihy od pana Herriota. Tak třeba tuto jsem četla několikrát a nikdy mne neomrzí a vždy najdu něco "nového",čeho jsem si při předešlých přečtení tak detailně nevšimla. Zde mne zaujala jedna věta
" Je důležité vědět, že toto je náš jediný a neopakovatelný život a že je na nás, abychom ho přijímali statečně a úsměvně." Tak to dělám a proto se vracím k těmto knihám.
Přímočaré a laskavě jednoduché vyprávění je prostě balzámem na duši.
Tak dnes jsme s vnučkou dočetly tuto nádhernou knihu. No vlastně dočetla jsem já , vnučka poslouchala každý večer před spaním a i když je v jiném městě tak WhatsApp umožňuje mnohé třeba i prohlížení krásných ilustrací, které děti tak milují.
Pohádky se moc líbily a my se nyní rozhodujeme co budeme číst dál. No máme na to několik dní protože nyní čte druhá babička. Ale určitě se nějaká knížka najde.
Určitě lepší než předchozí díl, ale prvnímu a druhému dílu se to nevyrovná. Je to příjemná oddechovka. A hlavně se velmi dobře čte a člověk se při čtení i zasměje.
Jsou knihy které nadchnou, jsou knihy které se nám nelíbí. A existují knihy, ke kterým se vracíme třeba několikrát a pro mne je to právě kniha "To by se zvěrolékaři stát nemělo". Nejsem si jistá proč, ale asi pro tu čistotu pojetí života ,života lidí i zvířat. Prostě je to oddechové a zároveň plné života. Díky za takové knihy.
Celá tetralogie byla skvělá. Postavy se mi nepletly, návaznosti příběhu srozumitelné, vypravěčská kvalita jako vždy vynikající. Určitě se k celému dílu ještě vrátím.
Je pravdou, že se o krutostech z války a zejména koncentračních táborů nečte snadno,ale tato kniha vlastně umění spisovatele, vše vyjádřit a popsat mne uchvátilo. Před nedávnem jsem četla knihu Krabice živých- je to kniha s podobným námětem, ale toto je mistrně napsané. Pro mne asi nejlepší kniha od tohoto PANA spisovatele.
Podle toho jak je u nás doma tato knížka ohmataná se dá snadno usoudit, jak byla a je všemi milována. U nás doma patří do VIP řady knížek. Všem doporučuji zařadit do dětské knihovny. Přeji hezký požitek a radost.
Tuto knihu jsem četla velmi dlouho, protože jsme ji četli s vnučkou a to jen když přijela na návštěvu a spala zde. A to zase není tak často. Vnučce se kniha líbila, ale dost věcí jsem ji musela vysvětlovat. Pro mne to byl návrat do mládí a oživení znalostí. Myslím si, že se k této knize vnučka vrátí později, až bude starší.
Tak tento díl se mi líbil ještě víc než první.(ale více hvězdiček dát neumím). Po přečtení jsem si uvědomila jak slavné dějiny jsme měli, jak velcí panovníci v Evropě Češi byli, jak velkou autoritu měli. A nemohu říci ,že jsem si zopakovala dějepis, spíše jsem se toho mnoho nového dozvěděla a doufám i naučila. Třetí díl je již na nočním stolku a moc se na něj těším.