LG73
komentáře u knih

Mě Östlundh opět zaujal. Oproti prvnímu dílu je tentokrát atmosféra příběhu více ponuřejší a autor se ještě více zaměřuje na psychiku a činy jednotlivých postav. Kniha neobsahuje přemíru napětí, ale nabídne čtenáři vhled do nitra lidské duše.


Příemné oddechové čtení. Zápletka na mě ovšem působil trošku překombinovaně a ubrala na kvalitě samotného příběhu.


Dlouho jsem váhala, zda si tuto knihu přečíst. Přece jen se podle anotace nejednalo o typické krimi ze severu. Ale nakonec jsem se nechala přesvědčit samotný autorem, když jsem se zúčastnila besedy na veletrhu Světa knihy. Autor mě opravdu mile překvapil a tak jsem si hned běžela koupit první díl jeho trilogie a rozhodně jsem udělala dobře. Příběh má originální zápletku, neschází mu napětí a čtenář rychle zjistí, že nic není takové, jak se na první pohled zdá. Už se těším na další díly.


Kallentoft opět nezklamal a naopak zase překvapil. Kdo se dokázal přizpůsobit jeho specifickému stylu psaní bude opět nadšen.


Jestli něco musím ocenit, tak je to člověk, kterého napadlo vymyslet geniální marketingový tah a vytisknout na přebal knihy varování pro čtenáře. Je to totiž skvělý způsob, jak upozornit na koupi jedné určitě knihy na knižním trhu, který je zavalený detektivkami severských autorů. Ovšem knize to hodně ubírá na kvalitě. Samotný děj se zabývá spíše otázkou psychoanalýzy a rozhodně v něm nejsou žádné krvavé scény, které by mohly zapůsobit na psychiku slabých jedinců. Už jsem přečetla mnohem "odpornější" příběhy, po nichž jsem měla v noci divoké sny :). Vraní dívku mezi tyto knihy nemůžu zařadit. Děj byl od poloviny knihy snadno předvídatelný a kniha vlastně nemá žádný konec. Ale jsem ochotna počkat na pokračování a uvidíme, třeba mě druhý a třetí díl přesvědčí, že si zaslouží pět hvězdiček.


Mám ráda historické detektivky, takže jsem byla moc zvědavá, jak mě zaujme tato anglická autorka. Možná jsem však udělala chybu, že jsem nejdříve přečetla až druhý díl. I když na první navazuje velmi volně, objevuje se tam řada postav, které výrazně souvisí s prvním dílem a já jsem měla trošku problém se orientovat v ději, protože jsem neznala přesné souvislosti předchozího příběhu. Ovšem detektivka měla nakonec spád, přestože odhalit skutečného vraha zase nebylo tak těžké. Sice bych Anatomii vraždy nezařadila na nejvyšší místo top ten historických detektivek, ale určitě stojí za přečtení.


Yrsa opět nezklamala. I když přirovnání K Přeletu nad kukaččím hnízdem na obálce je trošku úsměvné. Nevím, koho to v nakladatelství napadlo, ale jedná se o naprosto rozdílné žánry, takže pokud někdo očekává něco v tomto stylu, musí být zklamán. Ovšem, kdo už se s touto islandskou autorkou setkal, bude novou knihou opět nadšen. Další z kvalitních detektivek s jistou dávnou tajemna vám rozhodně nedovolí spát dříve než zjistíte, kdo je skutečný vrah.


Toto je kniha pro náročnejšího čtenáře. I když je Persson označován za klasika švédské detektivní literatury, jeho příběh je více než detektivkou. Člověk se musí přizpůsobit neobyčejnému stylu psaní a především na začátku knihy se musí hodně soustředit, aby se v ději orientoval. Ale podle mě se vyplatilo vydržet a knihu dočíst až do konce. Persson skvělým způsobem popisuje švédskou společnost, politiku země i obyčejné mezilidské vztahy a dovoluje nahlédnout do míst, kam běžný smrtelník nemá přístup.


Nevím, jak přesně tuto knihu hodnotit. Rozhodně, je to zajímavé čtení, ale očekávala jsem více detektivního příběhu, zvláště, když hned v úvodu autor zabije docela brutálním způsobem 19 lidí. Ale samotné vraždy jsou spíše doplňkem celého příběhu, který je zajímavou sondou do historických i současných reálií Číny. Ovšem právě popis Číny mi přišel až někdy zbytečně zdlouhavý a ubíral celé knize na kráse. Na druhou stranu však musím uznat, že autorovi myšlenky mají hloubku a stojí se nad nimi zamyslet. Možná mě trošku zklamal i samotný závěr. Přece jen jsem očekávala trošku něco jiného. Ovšem kniha je určitě velmi kvalitně napsaná a stojí za přečtení.


V tomto díle Kallentoft rozehrál ještě výraznější a dramatičtejší psychologický příběh týkající se hlavní hrdinky, která naplno propadne alkoholismu. Přesto se ji nakonec povede rozlousknout složitý případ vraždy. Od knihy se určitě nedá čekat nějaký výrazný spád....Kalllentoftovi knihy se snaží spíše odhalit hlubší myšlenkové pochody hlavních hrdinů i samotných obětí. Je potřeba si na takový styl zvyknout a přizpůsobit se mu. Přesto mám jeho knihy ráda, protože odhalují skutečný život se všemi jeho strastmi.


Wau.....tato kniha je fakt docela síla. Autorská dvojice už mě překvapila svoji první knihou a jejím zpracováním, ovšem Odplata je mnohem silnější kalibr. Autoři zde zpracovávají téma trestu smrti a dokázali podle mě vytvořit velice silný a zajímavý příběh, který vás opravdu donutí přemýšlet o společnosti, ve které žijeme a pojetí "naší" spravedlnosti. Příběh je podle mě v určitém směru až absurdní a nereální, ale dokonale demostruje, že nic není jenom černé a bílé a všechno se dá zneužít proti nevinnému člověku. A nejvíce oceňuji samotný závěr. Po celou dobu jsem neměla pocit, že čtu detektivní příběh, ale posledních pár stránek mě přesvědčilo, že knize nechybí ani pořádná detektivní zápletka a odhalení vraha bylo pomyslnou třešničkou na vrcholu dokonalého dortu.


Olsen nikdy nezklame. Miluji jeho detektiva Carla Morcka, který působí dojmem, že ho detektivní práce značně obtěžuje v jeho oblíbeném šlofíku během pracovní doby a jeho asistenty Assada a Rose, kteří jsou tak rozdílní, že působí až komickým dojmem. Kromě toho je třetí díl zatím nejlepším příběhem. Při četbě mě někdy až mrazilo v zádech a byla jsem ráda, že narozdíl od hlavních postav se nacházím na útulném a bezpečném místě.


Princezna z Burundi rozhodně není klasická severská detektivka. Vlastně bych řekla, že mrtvola muže je spíše takovým doplňkem, který rozehraje složitý a promyšlený psychologický příběh, odhalující niterné pocity a každodenní všední starosti všech knižních postav, vykreslený na pozadí mrazivé švédské zimy. Určitě se jedná o kvalitní a zajímavé počteníčko.


Dlouho a netrpělivě jsem očekávala další dílko z dílny Browna a po první kapitole jsem věděla, že mě čeká pár probdělých nocí. Inferno mě zcela pohltilo a především mě překvapil samotný závěr knihy. Nic nebylo tak, jak by se mohlo zdát a kdybych mohla, tak dám knize i sedm hvězdiček.


Jedná se o první knihu, kterou jsem od této autorky četla a byla jsem trošku zklamaná. Je sice pravda, že ji člověk zvládne přečíst za pár hodin, ale děj není příliš zajímavý. Ani by mi nevadilo, že se inspirovala Agathou Christie, ale celá zápletka se určitě dala lépe zpracovat. Ale zkusím dát Camille Läckberg ještě jednu šanci a přečtu si jinou její knihu ;).


Miluji styl Kelerových knih. Překvapivé a skvěle konstruované změny v ději, vystupňované napětí a místy až hororová atmosféra. Podle mě není potřeba knihu dlouze hodnotit. Doporučuji přečíst a nechat se strhnout příběhem.


Äsa je prostě úžasná. Čím více dílu napíše, tím je to lepší. Její knihy jsou stále stejně promyšlené, nechybí napětí, zajímavá zápletka a skvěle vykreslený popis kruté švédské zimy. Kniha se béječně čte a velice těžko odkládá.


Další z napínavých knih Lisy Jacksonové opět nezklamala. I když musím uznat, že autorka má trošku problém, jak ukončit své příběhy. V prvním příběhu ze série detektivek Alvarezová a Pescoliová konec prakticky vynechala a teď ho pro změnu zase trošku překombinovala. A je to opravdu škoda, protože umí vymyslet strhující a napínavý děj, který člověka nutí knihu odložit až po přečtení poslední stránky. Ovšem právě přečtení poslední stránky způsobí, že nemůžu při hodnocení dát všech pět hvězdiček.


Pokračování Osamělé smrti jsem se trošku bála, ale autorka mě překvapila. Knize opět nechybí napínavá atmosféra a odhalit skutečného vraha není vůbec jednoduché. Trošku mě ovšem zklamal konec. Lisa Jackson dokázala vymyslet komplikovanou a velice čtivou zápletku, závěr však doslova "odflákla". Kniha by si zasloužila důstojnější a především delší ukončení. Čtenáře pohltí napínavý příběh napsaný ve dvou dílech a pak se všechno vyřeší na jedné stránce formátu A5. Člověk je pak malinko zklamaný :).


Další kniha Berryho nezklamala, ale ani zcela nenadchla. Benátská zrada byla příjemným odreagováním po dlouhém dni, ovšem autor napsal určitě napínavější knihy. Knize však opět nechybí napětí, hrdina, který přežije všechno i pátrání po ztraceném artefaktu respektive hrobu Alexandra Velikého.
