Lienilda komentáře u knih
Jako bych už v jiné autorčině knize o stejné hlavní hrdince četla. Unavená životem, nespokojená v manželství, ztrhaná z práce a péče o domáctnost, o dospělé dítě a o rodiče. Alespoň že ten závěr to spravil, ale popravdě jsem postavám takový obrat nevěřila.
Knihu jsem měla přečtenou velmi rychle, kdyby tam nebyly takové mezery mezi řádky, možná by to bylo i jen 150 stran, jednohubka.
Obsahově velice zajímavé, jen těch bas piv co jsem "vypila" při čtení s autorem knihy bylo opravdu mnoho :) :)
Knihu určitě doporučím dále, bylo to nesmírně zajímavé čtení. Jen mě mrzelo, že se více pan Etzler nerozpovídal o politice jednoho dítěte. Byla tam zmínka na začátku, že "ještě se k tomu dostanu" a pak už jsme více méně nic moc nedozvěděli.
Líčení reportáží skvělé a byla jsem v šoku co všechno zažil a co všechno Číňané kamuflují.
Kniha se sice čte pěkně, lehce, ale jaksi ty postavy a příběhy nejsou úplně propracované jak bych si představovala. Například láska naší hlavní hrdinky je postava jak z červené knihovny. I popisované události jsou sice zajímavé, ale prostě jen o nich čtete. Neprožíváte žádný jejich žal, smutek, vyčerpání z každodenního bombardování a spaní v úkrytu.
Měla jsem od knihy mnohem větší očekávání...
Přečteno v rámci výzvy - příběh odehrávající se v horách. Jako malá jsem v devadesátkách dostala vydání s růžovou obálkou a ilustracemi Marie-José Maury a zkrácenou verzí příběhu. Ty ilustrace byly prostě nádherné a já tu knihu četla stále dokola. Musím se u rodičů po té knížce podívat.
V současnosti jsem si půjčila v knihovně vydání od původní autorky, nezkrácené, ilustrace se mi až tak nelíbily (nakladatelství XYZ), ale číst ten příběh v nezkrácené verzi bylo zajímavé. Hodně prostoru je věnováno náboženství a mravokárným poučením a také je tu více zmíněna minulost dědečka.
Hodnotím jako velmi pěknou a lehce přečtenou knihu.
Vydání téhle knihy jsem netrpělivě očekávala mnoho měsíců, mezitím jsem si ho zkrátila neméně dobrým seriálem C.B. Strike.
A mně to vlastně vůbec nevadí, že to má tolik stran, nenudila jsem se ani chviličku. JKRowling je skvělým pozorovatelem a popisovatelem lidské psychiky. Co mě překvapilo byla vztahovačnost a jakási nespokojenost Robin, která se prolínala celou knihou. Ale to je na tom to skvělé, že postavy jsou vícevrstevnaté a Robin pro mě až asi v tomto díle vystoupila ze škatulky "hodné holčičky".
Pátý díl této série a mně to úplně připomnělo 5. díl Harryho Pottera, kde se povětšinu dílu setkáváme s Harryho náladami. Tak třeba se konečně dočkáme a v 6. dílu bude láska, stejně jako v Bradavicích :) :)
Ale teď vážně, opravdu skvělý díl, líbil se mi asi nejvíce z celé série. Konec a odhalení vraha mi vyrazilo dech, skvěle popsané. Moc se těším na další knihu a vůbec mi nevadí, že to bude opět objemná bichle jako tato.
Vypujcila jsem si knihu jako takoveho romantického rychlopruvodce Paříži pri mych par dnech dovolené v Parizi. Necim jsem se i inspirovala. Třeba tolikrát zmiňovanou cukrárnu Laduree (zakusek Ispahan je fakt boží), bych bez knihy naprosto minula.
Co se mi opravdu libi, s jakou vášní autorka popisuje jidlo a pamatky, ktere překrásně doplňují dojem z místa. Na druhou stranu u rozhovorů hlavnich hrdinu jsem chvílemi "mlátila hlavou do zdi" jak to bylo špatně popsané a trapné.
Celkově je to průměr. Jenny Colgan, která píše podobné knihy jako Caplin, to má podle mě mnohem lépe propracované.
Četla jsem postupně všechny díly, které vycházejí nově od Albatrosu s úžasnými krásnými ilustracemi a hodnotím tento pěti hvězdičkami, protože je podle mě stejně výborný jako první díl. Je vtipný, melancholický, záhadný, láskyplný, všechno co od toho očekáváte.
Dlouho jsem přemýšlela, jestli knihu zařadit do kategorie výzvy, kde autor prožil 1. světovou válku. Poté jsem si přečetla její životopis na anglické wikipedii, kde se píše, že Lucy Maud sledovala zprávy o 1. světové, velice prožívala "znásilnění Belgie v počátcích války", psala burcující články a vyzývala obyvatele Kanady k nákupu dluhopisů.
V nejbližší době si plánuji přečíst biografii autorky: "Sen o Zeleném domě" od Liz Rosenberg a zajímá mě, co všechno se z jejího života promítlo do psaní knih o Anně.
Mimořádná kniha o extremistické formě mormonské víry.
Po 2 letech přečteno znovu a už teď vím, že ještě někdy se k ní vrátím. Jedna z knih, která mě přiměla googlit další podrobnosti, rodinný business s oleji, dům na google maps, youtube rozhovory s Tarou atd. Doufám, že někdy v životě autorka ještě napíše pokračování svých memoárů.
Náročná kniha, nedá se číst v kuse. Alespoň já jsem si musela jednotlivé příběhy kouskovat a kombinovat s lehčí literaturou. Vadilo mi, že o tom kdo vypráví jednotlivé příběhy se dozvíte vždy až na konci, po půl straně v lepším případě, spíše však po několika stranách. Vždy jsem musela listovat tam a zpět abych měla představu o tom kdo mluví a dávalo mi to smysl.
Jinak je to zcela jistě jedinečná kniha, jen by mi vyhovoval jiný formát. Například formou rozhovoru (jako Svědectví o životě v KLDR).
Jelikož jsem v Kodani kdysi byla, velmi mě potěšily kodaňské reálie, na které velmi ráda vzpomínám, zvláště Tivoli a Nyhavn. Pobavilo mě, jak se v knize turisté podivovali, že Malá mořská víla je tak malá... Mám stejnou zkušenost :D
Takže plusové body za krásné popisování turistickych cílů a zajímavostí (o kterých jsem neměla tušení), za hodně kávy a skořicových šneků (hmm, musím si je brzy zase upéct).
Na druhou stranu to není žádná svetoborna literatura, ale k odreagování skvěle poslouží.
Jen mě ještě zajímalo jak to dopadne se Sophii, ale po přečtení anotace k druhému dílu Pekárna v Brooklynu, mám jasno.
Novinářka s vlastní bolestí, která bere spravedlnost do svých rukou. Pěkné zakončení, otevírající dveře druhému dílu.
Neobyčejná kniha o jedné neobyčejné rodině. Výrazy které mi lezly na nervy byly: sestra mi na uvítanou olízala obličej; trtkat; satanské jedovaté prdy. Opravdu v některých chvílích jak kdybych četla Hartla :)
Čtvrtým dílem profrčíme 3 roky Annina života jako ředitelky na střední škole. Zezačátku jsou tam pouze dopisy Gilbertovi, kde milostné řádky jsou vynechány (škoda). Někdy 2 odstavce, někdy 2 listy. I tak jsou dopisy velice dlouhé, mně by asi upadla ruka než bych to napsala.
Anna tu nalezne nové přátelé, pomůže spoustě lidem a dětí a většinou pomáhá do svazku manželského :). Již vyšel 5. díl "Annin vysněný domov", nenechám si ho ujít kvůli krásným ilustracím Ivony Knechtlové.
Zajímavé propojení s komiksem... Hlavní hrdinku a její chování ve 14 letech prostě nechápu. Za mě zatím nejslabší kniha Picoultové. Ale těším se na další.
Má očekávání od další Hartlovy knihy nebyly moc velké (Nejlepší víkend mi přišel dost slabý). Začátek této knihy vypadal výborně, úplně jsem se vžila do Alešovy stísněné situace a neuměla si představit, že si dobrovolně/nedobrovolně naložil, co si naložil. Další spousta stránek byla jenom taková výplň vaření večeří, vulgaritek a myšlenek životem unaveného chlapa, které spravil až dost dobrý závěr. Přesto další knihu od pana Hartla už číst nebudu, nemá mi co nového nabídnout. Na závěr ještě pochvalim obálku, ta k příběhu krásně pasuje.
Asi jsem v téhle knize neviděla co jsem měla a konec mi přišel už úplně crazy. Celkově se to četlo hezky a člověk se mezi postavami a dějem neztrácel. To zase jo. Ale přesto bych knihu asi nikomu ze svých přátel či rodiny nedoporučila, na to je celkem umělecká. Doporučuji přečíst první a nejstarší komentář zde, hodně mi osvětlil.
Tento třetí díl se mi zatím líbil nejméně, měla jsem problém s velkým skákáním v ději. Je popsána třeba jedna epizoda v Redmondu a střih - další kapitola, najednou sedíme u krbu někde úplně jinde a o několik měsíců později a děj mezitím není přiblížen.
Nové vydání od Albatrosu s ilustracemi Ivony Knechtlove je úžasné, moc se mi líbí, i jak vlepena záložka koresponduje barvou s barvou hřbetu. Čtvrtý díl už mám připravený doma a na pátý se také chystám.
Neměla jsem žádná očekávání od této knihy, rok na mě koukala z poličky, protože jsem měla dojem, že jako autorčina prvotina to bude slabota... Ale musím přiznat, vlastně se mi to docela dost líbilo. Od autorky jsem četla všechny knihy a tuto bych zařadila podle oblíbenosti spíše do první půlky. Hlavně se mi líbilo vykreslení vztahu matka, dcera, babička a problémy se kterými se snažily vypořádat po svém. Utrpení Joy při nevolnostech v těhotenství jsem duševně prožívala úplně s ní.
Ilustrace Anety Žabkové známe z časopisu Puntík a máme je moc rádi. Syna čeká k narozeninám kniha Botička od A.Ž., tak jsem zvědavá. Od pani Fišarové je toto moje první kniha a je tedy suprova. Krátké kapitoly na večerní čtení, ale stejně jich přečtěte vic... děsivě krásné obrázky a vtipný, místami nechutný příběh :) dětem se stoprocentně bude líbit.