Liilith komentáře u knih

Kniha populárního reportéra a čechofila je otevřenou bilancí. Sám autor ji nazval svým záchranným lanem. Skvělý pozorovatel a vypravěč tentokrát pátrá ve vlastních i cizích příbězích. Z jakékoliv situace, z kteréhokoliv místa. Skládá vedle sebe rozhovory a pozorování, aby odhalil pravdu. Ta ale není jedna. Zdá se, že jsou stovky malých pravd. Žádná z nich není lepší nebo větší. Nic nemá přednost. Jako jakýsi rejstřík pravd je koncipována sama kniha. Titul je rozdělený do dvou částí. První se nese v duchu osobního vyprávění, deníku. V druhé části nám Szczygieł nabídne pravdu hlemýždě z Krymu, náhradní pravdu, pravdu bez iluzí nebo třeba pravdu českého spisovatele. Autor si ve své knize podržel styl lehkého a chytrého psaní. Některé pasáže vypráví jen pomocí dialogů, skvěle ovládá zkratku a neztrácí humor.
„Projekt: Pravda“ v sobě nese společenské, náboženské i filozofické otázky. A také otázku, která je v souvislosti s pravdou asi nejpodstatnější. Zda ji opravdu chceme poznat.

1 12.10.2017

V anotaci ke knize najdete, že jde o „dojemně upřímný a zábavný“ román. Zábavu (jako takovou) ale v knize nenajdete. Vyzdvihla bych spíše umění a schopnost dojmout a pookřát i otrlé čtenáře.
Proč tedy takové knihy číst? Proč si radši nepřelouskat něco méně vážného co zaručeně dobře skončí? Autorka se nepodbízí líbivou zápletkou a vsází na upřímnost. Ukazuje čtenáři život s postiženým dítětem takový jaký je. Někdy šťastný, jindy naprosto beznadějný. Nedokonalý a přesto, nebo právě proto, krásný.

2 29.09.2017

Knihu mohu jen doporučit, ovšem počítejte s tím, že mnohé pasáže vás silně zasáhnou. Příběh je psaný velmi otevřeně a čtivě. Autorka se nevyhýbá ani situacím, které by třeba jiný rád skryl. Zajímavé je, že se na stránkách dozvíte i dost o tom, jak to v Severní Koreji v době autorčiny puberty a mládí vypadalo s láskou, namlouváním a později i s manželstvím. Rozhodně se od stránek jen tak neodtrhnete.
Kniha má sice poněkud poetický název, ale otevřená zpověď autorky nemá s poezií nic společného. Nejkrutější pasáže nás čekají ve vězení. Člověk je až zhrozen, co všechno ti lidé museli vydržet a jaké krutosti na nich byly páchány. Strašné podmínky, neustálé bití a ponižování. Zkažené jídlo, žádná hygiena a důstojnost. A na svobodě to není o nic lepší. Kvůli kousku nějakého jídla se lidé zrazují, ženy nabízí svá těla a hladové děti pitvají výkaly zvířat a hledají v nich nestrávené kusy kukuřice. Něco takového si ani neumíme představit. Nejhorší je, že všechna ta zvěrstva a hrůzy nejsou jen fikcí, ale krutou realitou.

2 10.09.2017

"Já nebudu mlčet a nikdy se nevzdám".

Hněv a hrdost – kontroverzní kniha, kterou v 2001 napsala významná italská novinářka a spisovatelka Oriana Fallaciová.
Kniha napsaná pod bezprostředním dojmem z 11. září, jde tedy o emotivní, vášnivě vypjatý text, napsaný s vnitřní poctivostí a touhou sdělit pravdu tak, jak ji autorka chápe.

31.08.2017

Kniha lákala mně od chvíle kdy jsem ji na pultech viděla, jen jsem se bála, že hrůzy z Afghánistánu nebudou emočně k učtení. Nakonec jsem si ji přeci jen zakoupila. Vzhledem k uprchlické vlně mě čím dál více zajímá, jak žijí, co si doopravdy myslí afghánští obyčejní lidé. Také mě zaujalo, že je to z pohledu žen. Americká spisovatelka rozebírá osudy dvou Američanek, dvou Afghánek a jedné Britky. Příběh Kavárničky v Kábulu je sice smyšlený, ale založený na zkušenosti a příhody postav se inspirovaly skutečnými osudy včetně autorčina. Na začátku se člověk nestačí divit, co vše je v Afghánistánu běžné: kniha vtáhne do děje a šokuje. Posléze však sklouzne k rutině a předvídatelnosti a čtenářův zájem postupně uvadá. Ožije až před koncem, kdy hrdinové začínají jednat a děj graduje, sám závěr opět nepřekvapí. Kavárnička je nejsilnější v místech, kdy si nehraje na vyprávění příběhu, kde je cítit její reálný základ zvyklostí nejen žen, ale celé muslimské společnosti. Mrazivé, smutné a pro naši společnost naprosto neuvěřitelné věci zapojuje nenásilně do zápletky a podává je s věcnou samozřejmostí, s níž je postavy zažívají a přijímají. V pozadí však zcela oprávněně zní jejich naléhavost.

01.08.2017

Mám ráda literaturu faktu a tohle je její vzorový příklad.
Brilantně napsaný příběh o poslední ženě, která si vyslechla rozsudek trestu smrti.
Špičková analýza Olgy, díky její zanícené "upřímnosti" i popis mentálních pochodů, maximální čtivost, veškeré potřebné detaily včetně dopisů, psychologických, psychiatrických a právnických posudků ... Čtenář se tu dozví v podstatě všechno, co by ho k tomu mohlo zajímat.

3 19.07.2017

Případ Amelia bych charakterizovala jako psychologický román s příchutí detektivky. Rozhodně nečekejte žádný thriller ani vyvražďovačky. A jestli nemáte rádi školní prostředí, raději se mu vyhněte. Ale jestliže si chcete přečíst opravdu kvalitní knihu, která vás zasvětí do života i smrti mladé holky a jejích problémů, rozhodně nesáhnete vedle. Napětí je maximální a vyvrcholení enormní. Navíc má kniha i velice pěknou obálku, takže ji v knihkupectví prostě nemůžete přehlédnout.

1 07.07.2017

Jestli hledáte inspiraci, jak dětem přiblížit svět barev, jejich míchání a prolínání, přemýšlíte, jak popsat pocity, které v lidech jednotlivé barvy a odstíny vyvolávají tak knížka Oskarovy barvy bude jako dělaná pro vaši potřebu.
Nádherné ilustrace Andrei Petrlik-Huseinović jemně doplňují příjemný, čtivý text.

18.06.2017

Takový obyčejný román o knihách. Dosti popisný. Není špatný, ale asi vám ani nic neujde, když si jej nepřečtete.

3 18.06.2017

Vynikající kniha a úžasný životopis velkého člověka. Jaký by byl kdyby mohl žít a pracovat v dnešní moderní době? Dokázal nepředstavitelné věci a přitom nezapomněl odkud pocházel. Uměl vydělat spoustu peněz, ale ty dokázal přímo krásně utratit a myslet i na tu nejubožejší ženu svého dětství. Co dodat?

3 11.06.2017

Pískový vrch polské autorky Joanny Batorové je originální svědectví padesáti let poválečné historie očima tří žen různých generací.
Šťastným se ukazuje být již samotný výběr prostředí, v němž se mnohovrstevnatý a strhující příběh odehrává. Původně německé město Waldenburg se s koncem války a posunem hranic Polska západním směrem proměnilo v polský Valbřich, odkud byla většina původních obyvatel vysídlena do Německa.
Jejich domovy následně zabrali – popřípadě si zde postavili vlastní – přistěhovalci ze všech koutů Polska. Tak do Valbřichu na konci války přicházejí též hrdinové románu, z nichž se stávají obyvatelé domu na sídlišti Pískový vrch, jemuž se příznačně přezdívá Babylon. Do takto široce pojatého gesta se toho vejde dost: vykořeněnost poválečné generace a komplikovaný vztah k vlastní historii, každodenní fungování v podmínkách socialismu na polský způsob, komplikace s hledáním role, kterou má v životě člověka sehrávat katolická církev…
Za pozornost stojí rovněž autorčina práce s jazykem – využívání nářečních prvků, konfrontace různých jazyků či vybavení některých postav svébytným idiolektem.
Knihu vám rozhodně doporučuji ...

10 31.05.2017

Pohádka o kocourkovi Zrzečkovi si získá srdce každé malé milovnice těchto roztomilých čtyřnohých chlupáčů.
Nádherné ilustrace Zdeňky Študlarové jemně doplňují příjemný, čtivý text

22.05.2017

Gustava Klimta mám jako malíře ráda a tuto knihu jsem si s chutí přečetla. Chronologický přehled díl významného malíře dodnes na mnohé působí podmanivě vyvoláváním dekadentních pocitů, erotična a tajemného napětí přelomu století. Pokud existuje umělec, jehož umění je skutečně erotické, pak je to Gustav Klimt.

1 22.05.2017

Perfektní dětská knížka v které Žabák Jeroným - velký myslitel a vědátor snaží se motivovat své kamarády k tomu, aby se vzdělávali. Zvířecí děti moc baví to jak je učí - formou myšlenky „škola hrou“. Každá kapitola to exkurze do světa vědy i techniky.Kniha je vyloženě určena ke společnému čtení, obsahuje různá slova, jimž menší děti nebudou rozumět a které bude třeba jim vysvětlit. Nádherné ilustrace skvělé doplňují text.
Mým dětem se knížka moc líbila.

17.05.2017

"Nejde o to, abychom se nehádali. Jde o to abychom se hádali rozumněji" -
Vtipně napsaná knížka, která vede čtenáře ke zvládání konfliktů mezi členy rodiny a ukazuje, jak jim předcházet.Teď už zbývá jen úspěšně aplikovat:-)

12.05.2017

Známé Ezopovy bajky převyprávěl autor Kasmir Huseinović. V publikaci na vás čekají tři bajky: O cvrčku a mravenci, Teta Liška a paní Čápová, Havran a liška. Zvířecí hrdinové, kteří se chovají a jednají jako lidé, přinášejí dětem mravní ponaučení.
Autor zábavné, ukazují malým čtenářům pohádkové příběhy, v nichž jsou hlavními hrdiny zvířátka a vedou je k zamyšlení, co je správné a co nikoliv. Věřím, že potěší mnoho malých dětí i jejich rodičů.

11.05.2017

Název knihy Vesnická a městská myš dává tušit, že bude o dvou myškách z různých prostředí. Je tomu tak, ale způsob, jakým jsou nejmenším čtenářům rozdíly mezi městskou a vesnickou myší předestřeny, musí nadchnout všechny pedagogické pracovníky i rodiče věnující se svým ratolestem. Naprosto nenásilně je v příběhu vylíčen poklidný život myšáka Lojzíka a uspěchaný životní styl městského bankéře Lexíka. Jelikož jsou to bratranci a neviděli se skoro deset let, dojde k jejich setkání. Příběh mohou děti povyprávět i díky nádherným ilustracím Andrey Petrlik. Ty zobrazují základní rozdíly mezi myšáky – vesnický Lojzík má na sobě kalhoty „zahradníky“ a v rukou drží mrkev, „kravaťák“ Lexík prakticky neodkládá svůj mobil a disponuje i hands-free...

02.05.2017

Když jsem na webových stránkách zahlédla tuto knížku s krásnou ilustrací na obale, věděla jsem, že si ji budu chtít přečíst. A taky samotný název mě hned zaujal - málokdy vidíte název knihy tak dlouhý jako je tady.
Humorná a vlídná knížka poukazuje na fantazii dětí, jejich představivost. Kapitoly v knize jsou dlouhé tak akorát, dá se však číst po částech, jen je třeba mít předem text načtený, aby nebylo nutné bohapustě improvizovat. Příběh o odvaze, přátelství, touze po rodině pohladí po duši malé i velké čtenáře.

28.04.2017

Knížka je milým skvostem, který potěší zejména díky ilustrátorce Vlastě Švejdové, která celé knížce dala nezaměnitelnou tvář.

26.04.2017

Kniha nemá prakticky žádný děj, přesto ale zaznamenala úspěch přímo fenomenální. Čím to? Protože se jí daří oslovit skrytá přání přecivilizovaného člověka a touhu po vyrovnaném životě, radosti z venkova, z přírody - a také z dobrého jídla. . Čtenář má pocit, že při čtení sám cítí vůni čerstvě natrhané bazalky, máty a saturejky a po otočení stránky mu za nehty zůstávají hrudky hlíny z čerstvě sklizených brambor.
Američanka Frances Mayesová, vysokoškolská učitelka popisuje, jak si koupila dům v Toskánsku, jak jej rekonstruuje a jak se jí v Itálii žije. Vypráví s nadšením a láskou; ať už mluví o potížích s řemeslníky, namáhavém čištění zanedbané zahrady nebo sklizni oliv, vždycky vás atmosféra vtáhne. Kapitola sama pro sebe je jídlo. Stejně jako v životě, i v knize zabírá velký prostor. Autorka v knize popisuje stovky kuchařských receptů. Pokrmy líčí tak barvitě a do detailů chutí a vůní, že knihu nelze číst s prázdným žaludkem. Tento aspekt knihy ocení především kuchařky a ti, kteří si oblíbili italskou kuchyni. Pokud ale právě držíte dietu, půst či protestní hladovku, pak si nechte knihu na později! Kniha je doslova útokem na smysly a byla by pro vás nestydatým pokušením. Mayesová pohrává si se slovy. Přísloví, citáty slavných filosofů a spisovatelů, bonmoty či popisy obyčejných věcí a dějů vyjádřené brilantními slovy dodávají knize jedinečné kouzlo.
Jestliže máte rádi Itálii, krajinu, podnebí a jedinečné lidi, kteří zde bydlí po celé generace, pak je to kniha pro vás.

3 26.04.2017