lilites komentáře u knih
Julian, starý osamělý pán, který kdysi něco znamenal. Monica, žena která touží po rodině. Hazard, který bojuje sám se sebou. Riley, pohodář, který má všechno na háku. Alice, která má v životě vše a ani tak není šťastná. Lizzie, která nenechává nic náhodě.
A Mary, Julianova manželka, která zemřela před 15ti lety...
Je tohle všechno pravda.... nebo lež?...
Jak může jeden zelený zápisník s napisem ,,Projekt Skutečnost,, změnit život tolika lidem..
Tahle kniha je moc hezká, ale i smutná, veselá, energická, misty i pomalá a občas až trochu neuvěřitelná, mísí se v ní tolik pocitů a na konci je mi trochu teskno, ale zároveň vím, že někde tento,, Projekt,, opět úřaduje, jelikož se dostal do dalších rukou..
Potřebovala jsem nějakou oddechovku a tak mi do ruky padla Touha. Knižní svět je rozdělen na dva tábory, jeden říká, že je kniha skvělá, druhý že je to nuda a blbost.
A já se přiznám bez okolků, mě se to líbilo!
Myslím, že letos na moc YA/NA, Fantasy literatury nemám štěstí, ale tohle se fakt povedlo i když je cíleno na mladší ročníky než jsem já. Co vám budu povídat, vrátila jsem se do dob, kdy byli upíři, čarodějnice, vlkodlaci a další pradávní tvorové strašně populární. A nelituji toho..
Kniha je protkaná romantikou od první kapitoly, ale je to tak roztomilé a kdo by si občas nechtěl přečíst příběh osudové lásky, odehrávající se za nepříznivých okolnostech.
Ta chemie mezi Grace a Jaxonem mě fakt bavila, dokonce i to jak strašně je Grace naivní, vůbec si totiž neuvědomuje, kde se ocitla a co se kolem ní děje..
Je to prý první kniha z šesti, tak doufám a myslím, že se nám příběh z Katmerské akademie ještě tolikrát zamotá, že nebudeme vědět kde nám hlava stojí a já se těším až si další knihu přečtu ( jestli u nás vyjde ) a zase se u ní pobavím, zasměji a vypnu...
Druhý díl z Aramteshe se nese v duchu prvního, ale už to není takové.
Některým sériím by prostě slušelo nebýt sériemi.
Opět mi trvalo se začíst a závěrečná bitva byla dle mého dost rychle odbitá..
Takže tato duologie vás nevystřelí do euforie, ale také ani neurazí..
Zářijová svetla, pravá,,Zafonovka,, má vše..
má spád, děj, je mysteriózní, napínavá. To si prostě musíte přečíst..
Všechny knihy od Zafona jsou dokonalé. Dokáže čtenáře upoutat, donutí ho se i bát a ty zápletky a konce .. no prostě sen.. Hýčkám si tyto knihy v knihovně jako perly, protože už nenajdu takového spisovatele a mrzí mě že nestihl napsat více tak dokonalých knih, které uměl napsat jen on.
Zajímavý a zvláštní příběh introvertního, podivínského pošťáka, který žil život někoho jiného a přitom jeho samého.
U této knihy je podle mě potřeba trochu číst mezi řádky a nenechat se zmást velice pěknou, avšak exotickou poezií. Ale záleží na každém čtenáři, jak naloží s rozpoložením z dočtené knihy.
Kniha je velmi čtivá svým příběhem. Zajímavý námět. Celkově hodnotím jako velmi dobrou odpočinkovou knihu o které se Vám bude místy i zdát. Z této trilogie byla tato kniha a dodatková kniha Povídky podivných nejlepší, zbylé dva díly byly též dobré, ale už tolik nepoutaly pozornost.
Útok na pekárnu! Hlad! Svědomí!
Zoufalý člověk dělá zoufalé činy...
Autor píše velmi čtivě, člověk po přečtení jeho knih se zamýšlí nad sebou samým, nad životem, nad světem.
Další povedená publikace.
Krásné oddechové čtení, které v člověku zanechá stopy, a nutí ho stále nad příběhem přemýšlet. Prostě dokonalé.
Kniha mě opravdu pobavila, avšak občas to autor až přeháněl (každá situace chce trochu nadhledu a nesmí se to brát tak vážně). Pro mě je to skvělé oddechové čtení a určitě doporučuji.. :)
Musím říci, že Město v oblacích jsem dlouho odkládala z důvodu obsahu i obsáhlosti, ale jakmile jsem se začetla - nešlo přestat..
Je to taková zvláštní kniha o knihách a o tom jak na nás může takový starodávný příběh působit napříč staletími.
Postupně se nám prolínají příběhy několika lidí v různých časových úsecích, které spojuje právě starořecký příběh pastýře Aethóna, který jim prakticky pomáhá překlenout nějaká jejich těžká životní období.. Anna a Omeir v 15.století, Zenón v 20-21. století, Saymour v 21. století a Konstance v blízké budoucnosti 22.století..
Je až neskutečné, jak vlastně všichni tito lidé jsou propojeni, napříč časem i kontinenty a že je spojuje právě kniha s příběhem bláhového pastýře...
A tedy úplně nejvíc mě dostal ten konec, neskutečné a excelentní..
Také zde můžeme najít spoustu témat k zamyšlení, což naprosto zbožňuji...
Poslední prázdninový týden je opravdu ,, výživný,, tudíž jsem potřebovala číst něco milého.. Což splňuje snad každý příběh z Muminího údolí. A vzhledem k ještě stále probíhajícímu létu to byl jasný výběr.
Mumínci jsou moje láska už od dětství, obzvláště pak postava Šňupálka se mi v srdci hluboko zakořenila..
Bláznivé léto nás zavede do Muminího údolí. Léto začíná, maminka vyrobila první plachetnici pro Mumínka...ale něco je jinak.. jindy klidná hora začala vypouštět saze..a pak přišla veliká potopa..
Muminí rodinka přišla o domov, našli si však nový..plující dům.. který je ale velmi zajímavý i strašidelný zároveň... plný různých známých i neznámých věcí... Je to totiž divadlo..
Situace se začíná komplikovat, část rodiny se nečekaně rozdělí. Přichází trable s hlídačem, Šňupálkem a lesními dětmi..
Nakonec se vše v dobré obrátí, všichni se opět shledají a v pořádku se vrátí do údolí. Voda opadne a zbývá si užít ještě notný kus léta...
Skvělé pohlazení po duši....
Poslouchala jsem jako audioknihu...
Ale mě se bohužel tato kniha do vkusu moc netrefila. I přes skvělou interpretaci pí. Bebarové, jsem se nemohla zaposlouchat do příběhu....
Tenisová rodinka Stana a Joy, jejich čtyři děti, kteří mají dost problémů sami se sebou, nečekané ,,zjevení,, neznámé Savannah, kterou si Joy nezvykle rychle oblíbila a nenadálé Joyino zmizení...
Přišlo mi to takové nemastné neslané, místy nudné a natahované.. prakticky jediné co mě nutilo poslouchat až do konce bylo to, že jsem se chtěla dozvědět co se stalo s pohřešovanou Joy a jestli se životy jejích dětí alespoň trochu ustálí.
Odpovědí jsem se sice dočkala, ale nečekala jsem ten konec až tak růžovoučký, jaký je..
Ale pokud hledáte něco odpočinkového, mírně napínavého s dobrým koncem a máte rádi když vás půlka postav v knize štve tak hurá do toho..
Za mě takový průměr až mírný podprůměr... není to můj šálek kávy...
Upřímně?...
I kdyby Irving napsal recept na limonádu, nebo nekrolog, tak bych si ho přečetla, protože on umí popsat věci velmi čtivým a zajímavým stylem, který mi prostě strašně sedí..
Proto i tento Irvingův životopis, ačkoliv to není úplně typické Irvingovo dílo, je pro mě skvělá lahůdka, kdy můžu sledovat jeho život, myšlenky, debatovat o literatuře a zápasit v různých univerzitnich tělocvičnách..
Jako doplňková kniha pro fanoušky Irvinga skvělé, ale rozhodně nedoporučuji těm, kteří s ním teprve začínají, myslím si že by vás to nebavilo..
Má druhá kniha od pana Luckse a opět velmi zajímavá, plná vzpomínek na dětství probíhající před a během druhé světové války..
O tom jak vyrůstal v komunistické rodině, ale přesto se toužil stát členem Hilerjugend.. O chvílích veselých i smutných...O bombardování Hamburku, ztrátě milovaného bratra a nešťastnému povolání k Waffen SS, životu v zajetí i o návratu do poválečného Německa..
Je zde krásně vidět, jak nás v dětství ovlivňují nejen naši nejbližší, ale i prostředí ve kterém žijeme..jak si utváříme názory a jak prožíváme stejnou situaci každý jinak..
Já mám Murakamiho moc ráda a tato kniha mi dost dlouho ležela v knihovně a čekala na přečtení, protože na autorovi knihy musí mít člověk náladu a čas..čtou se mi vždy pomalu, protože u nich hodně přemýšlím...
Hon na ovci nebyl jiný... Ze začátku nenápadný příběh, rozvod hlavního hrdiny.. nenaplňující práce, stagnující život... nová přítelkyně s velmi zajímavýma ušima a ještě zajímavější problém s ovcemi..
Dokážete si představit, že vás někdo pošle hledat ovci? Jednu neobvykle zvláštní ovci mezi tisíce jiných a máte na to měsíc.. pokud ji nenajdete můžete přijít o všechno, co vám zbývá... Jenže co se stane, když ji najdete, nebude to ještě horší?
Putujeme zde i historií japonského Hokkaida od osídlování až po moderní dobu..
Nejde samozřejmě jen o příběh, který je protkaný podivnostmi, mystičnem, místy lehkým fanatismem, jde tu také o spoustu zajímavých myšlenek, které vás nutí zamyslet se nad různými věcmi..
Rozuzlení celého příběhu mě celkem překvapilo a musím uznat, že mě i dost zamrazilo, ale bylo to perfektní zakončení..
Nezařadí se asi mezi mé nejoblíbenější knihy od autora, ale rozhodně jsem ráda, že jsem si ji konečně přečetla...
Tato ,,fantasy,, mě zaujala svou anotací, ale to co je skutečně vevnitř je celkem mazec..
Z nevinné fantasy se vyklubal celkem až erotický román 18+ ...
Hlavní dějová linka má však potenciál: Callypso- siréna, která neměla moc hezký život a v nejtěžší chvíli se obrátila na nejnebezpečnějšího muže široko daleko a uzavřela s ním smlouvu. Handlíř nebo-li vílí král noci s ní uzavírá jednu dohodu za druhou, ale připomíná že jednou bude chtít dluhy splatit..
Objeví se po sedmi letech a potřebuje pomoct. V Jinosvětě se ztrácí vílí válečnice a vrací se v kómatu v rakvích a každá má s sebou novorozence, kteří nejsou úplně normální.. Záhada která má jméno: Zloděj duší...
Samozřejmě to mezi Callie a Handlířem jiskří a jejich vztah postupně graduje víc a víc až vygraduje a my se dozvídáme jak to všechno vlastně s nimi je.. Poté je Callie unesena a vězněna, lehce přeměněna a nakonec zachráněna, jenže tím se zdá se všechno teprve otevírá a však tato kniha končí...
Ze začátku mě strašně štvalo jak moc vulgárně se postavy vyjadřují, postupem to naštěstí trochu sláblo, ovšem erotično by se dalo krájet od začátku až do konce ... Trochu mi to připomínalo Divokou říši, i když tady je vše víc uvěřitelné a postupné, takže to nevypadá jako úplné klišé i když těm se v těchto knihách asi nelze úplně vyhnout..
Noo jsem zvědavá na druhý díl...zda se dozvíme více z Jinosvěta a jak bude příběh pokračovat..
Pátý díl ze série Hříšní lidé království českého.
Tato kniha mě před lety zaujala v knihovně a díky ní vlastně vznikla moje láska k této sérii od pana Vondrušky...
Musím však konstatovat, že teď patří, pro mě, k těm slabším dílům, poněvadž mi prostě vadí když se Oldřichovi z Chlumu do vyšetřování plete jeho manželka Ludmila a také mi tu chybí klasické špičkování mezi panošem Otou a velitelem Divišem..
A o čem tento díl pojednává?
Cestou z Prahy na Bezděz najde Oldřich umírajícího mnicha, který mu stačí prozradit, že se někdo chystá zavraždit krále..najde se u něj znamení v podobě pětilisté růže...dalším případem je vražda mělnického lékárníka a nakonec se dočkáme i ,, únosu,, paní Ludmily..
Je to nabité, a všechno opět krásně propletené a nakonci jako vždy perfektně vyřešené..
3,5*
(SPOILER) Potřebovala jsem nějakou oddechovejší literaturu bez složitého děje a bez tuny informací, tak jsem konečně sáhla po této knize, která na mě z knihovny kouká už asi pět let.
A účel splnila.. je to taková opravdu nenáročná romantika z období před druhou světovou válkou.
Ocitáme se v Táboře roku 1937-39 a prožíváme první lásku Tomáše a Denisy, kteří jsou studenti gymnázia...
Všechno by mohlo jít, teoreticky, jako po drátkách, kdyby Denisa nebyla z židovské rodiny.. Osud tedy zamíchá kartami a rodiče stihnou před začátkem války poslat Denisu k příbuzným do Švýcarska..
Tomáš je přijat na studium medicíny, jenže po uzavření vysokých škol je na útěku a na konci knihy se mu podaří utéct přes hranice.. a tím je prakticky vše uzavřeno...
Ba ne, ještě je tu epilog, a v něm se dozvídáme, že oba hlavní hrdinové válku přežili, ale už mají rozdílné cesty..
Příběh, který vás neuvede v euforii, ale také ani neurazí..
Jak hodnotit knihu, která se zabývá tématem koncentračních táborů a lze takové knihy vůbec hodnotit?
Tak takovou otázku si kladu už několik let, vždy když nějakou takovou knihu dočtu..
Tudíž zkusím to i teď..
Tato kniha velmi, velmi málo, ale přeci, navazuje na knihu Krycí jméno Verity, která mě až tak moc nenadchla. S touto to mám bohužel dost podobně, avšak musím říci, že ,,Rose,, je mnohem lepší než ,,Verity,,.
Kniha je rozdělena na tři části.
V první se seznamujeme s hlavní hrdinkou Rose, americkou pilotkou ATA v Británii, která přelétavá letadla pro RAF..tato první část pro mě byla taková zmatená. Nevyhovovalo mi skákání v čase, kdy jsme se najednou ocitly o pár dní, týdnů jinde a mezitím se odehrálo spoustu věcí...
V druhé části se spolu s Rose dostáváme do Ravensbrücku, sice formou vyprávění, které si Rose píše do deníku až po útěku z tábora na samém konci války, ale toto vyprávění je celistvé a velmi poutavé.. Je to realistický popis, který však zvládnou i slabší povahy.
A třetí část se odehrává těsně po válce, kdy začínají Norimberské procesy. Zvláště pak proces s ,, pokusnými králíky,, na kterých němečtí doktoři prováděli v táborech nelidské pokusy..
Když to shrnu, tak první polovina, nic převratného, druhá byla mnohem lepší, ale upřímně existuje mnohem více lepších knih s touto tematikou, než je tato..
Neváhala bych však tuto knihu doporučit všem, kteří mají zájem se s touto tématikou seznámit, ale nechtějí se dostat do deprese, nebo těm kteří mají slabší žaludek na taková témata..
Prostě oproti např. Laskavým Bohyním je tato kniha hotová pohádka.. Tím, ale samozřejmě nechci schazovat vážnost tématu koncentračních táborů, jelikož je to téma otřesné v jakékoliv podobě...
Tak jsem po hooodně dlouhé době sáhla po Julesi Vernovi, se kterým mám takový rozporuplný vztah.. který se bohužel touto knihou moc nevylepšil..ale není to vina pana Verna, ale má - měla jsem si vybrat jinou knihu, méně technickou..
Ze začátku mě to totiž vůbec nebavilo, popis obrovské lodi, která popluje do Ameriky..spoustu technických a technologických souvětí ve kterých se ztrácíte, poněvadž jim nerozumíte :-D
Jenže pak se začal vyvíjet nějaký ten příběh a to mě začalo bavit.. přála jsem se dozvědět jak to dopadne s Fabianem, přízračnou osobou na palubě steamshipu a co doktor, který pravidelně jezdil na lodi Great Eastern a čekal na její ztroskotání?
Dočkali se všichni toho po čem toužili?
A musím též podotknout, že jediný popis, který se mi velmi líbil, byl výlet k Niagarským vodopádům..
Schrnu-li to, tak první polovina pro mě byla trochu utrpení a druhá takový průměr.
Až se budu chtít za nějaký čas opět s panem Vernem potkat v jeho knihách budu muset lépe vybírat...
Prostě mám tuto literaturu zakořeněnou jako vyloženě klučičí a ani se mi nechce do ní nějak extra zahrabávat.. ale je fajn občas vyjít ze své komfortní zóny.. ;)