Lilith1 komentáře u knih
Po stránce informační, je to skvělá kniha, kde se člověk dozví spoustu věcí o nemoci motýlích křídel, ale i o práci asistenčních psů a jejich výcviku. Po stránce beletrické už to tak slavné není, podivný plochý styl vyprávění po delší době omrzí, nicméně naštěstí informační hodnota dokáže tento prohřešek překrýt tak, že čtenář knihu neodloží, ale zvládne až do konce.
Moc nemusím, tenhle typ vleklých a táhlých popisů krajiny a podobně, ale musím říct, že v Hermafroditovi mi nijak výrazně nevadily. Zajímavý pohled na několik generací, které mělo spád, takže jsem se od Desdemony a Leftyho postupně přes Miltona a Tessie propracovala ke Callie a Článku jedenáct, tak přirozeně, že mi kniha přišla jakoby byla napsána podle skutečné události. Příjemný styl vyprávění se mi zamlouval, tak určitě bude následovat i Smrt panen.
Tak dlouho jsem tuhle knihu odkládala a pak když jsem se do ní pustila, tak to bylo velmi milé překvapení, naprosto něco jiného než jsem čekala. Vše popsáno bez obalu někdy vážně dost syrovým způsobem, ale zároveň tak že ani na tom největším záporákovi nenajdete jen to špatné. Hodně odvážné dílko na svou dobu a díky kontroverznímu tématu bude mít co říct ještě hodně dlouho.
Tak do tohoto dílu jsem se pouštěla s velkými obavami. Ono ne nadarmo se říká, že když dva dělají totéž, není to totéž. Popravdě, prokousat se první částí bylo peklo, nuda, nuda, šeď. Chvála bohu si autor najednou vzpomněl, že ústřední postavou byla Lisbeth a do druhé části už ji nezapomněl přidat. Musím říct, že co se týče návaznosti na první tři části, tak se zadařilo a od půlky knihy mi už ani nevytanulo na mysl, že pokračování píše Lagercrantz a ne Larsson. Ruku na srdce, možná za to může i časový odstup, který od přečtení předchozích částí nastal. Každopádně se s tím popral statečně a výsledek není vůbec k zahození, naopak příjemně doplňuje předchozí části drobnými detaily, jako původ přezdívky apod. Pro mou maličkost až moc technických, matematických a hackerských termínů, ale dalo se tím prokousat. Takže pro mě ve finále docela příjemné překvapení, které si ty čtyři hvězdičky zaslouží.
Mě tedy vážně bavila. Taková fakt ze života, plná vtipných hlášek a u děje člověk může vypnout a nepřemýšlet. Kdo hledá něco hlubšího, měl by se poohlédnout jinde.
Po dlouhé době humoristická knížka u které jsem se i od srdce zasmála. Dokonce se povedlo autorce i opravdu vážná témata podat s takovou grácií a nadhledem, jako jsem se s tím už dlouho nesetkala.
Vzhledem k tomu, že tomuhle žánru moc neholduji, jsem ji začala číst s velkou nedůvěrou. Jenže pak to začalo nabírat takové grády, že jsem najednou litovala, že se blížím ke konci. Ten by ovšem zasloužil větší péči a myslím, že počíst si o tom jak se posádka dostane na Zemi, by nebylo marné. Každopádně moc, dobře zpracovaný nápad a to že se člověk nad některými hláškami Marka Watneyho musí smát i kdyby nechtěl, je už jen třešnička na dortu.
Tak jsem si říkala, co po Misery, Temné půli, Skrytém okně do skryté zahrady může King na toto téma vlastně ještě říct. A jak se ukázalo, jeho možnosti opravdu zdaleka nejsou vyčerpány a i v příběhu, kterým pokračuje Pan Mercedes, dokázal že stále umí překvapit. A to že umí navnadit na další díl, o tom opravdu žádná.....klep.
Příjemné lehké počtení, které zavede čtenáře do zákulisí hereckého života. Strašně mi teda připomínala knížky Jiřího Sováka, takovým tím stylem vyprávění. Nicméně i ty jsem měla ráda.
Tak tyhle postapokalyptické příběhy mám mám celkem ráda. Musím říct, že na svou dobu, je to poměrně dobře promyšlený příběh, který by se v menších úpravách dal solidně zařadit do jakéhokoliv období.
Myslím že zatím nejlepší díl z celé série. Nenašla jsem žádné nesrovnalosti v ději, stránky odsýpaly jedna za druhou a napětí gradovalo. Už abych měla v ruce další knížku od tohoto autora, je to jeden z mála, na jehož tvorbu se můžu těšit.
Tak vzhledem k tomu, že jsem očekávala humornou knihu, se dostavilo celkem zklamání. Jakožto seznámení s životním stylem Francouzů, by byla dokonalá, ale to by se nesměla tvářit jako něco čím není. Humoru je zde skutečně poskrovnu a určitě by se dalo vytěžit víc. Místy mě dost nudila, několikrát jsem u ní usnula, ale zase některé pasáže zaujaly.
Velice zdařilý příběh a můžu u něj jako u jednoho z mála říct, že do sebe všechny dílky skládačky nakonec správně zapadnou :) A také se kupodivu hodně dobře četl, ačkoliv Rachel nelze ozančit za zrovna sympatickou postavu. V závěru už se dalo vytušit kdo je vrahem, ale autorce se povedlo mlžit hodně dlouho, takže absolutní jistotu jsem až do odhalení prostě neměla :)
Tak na to že historické romány zrovna dvakrát nečtu, mě tahle knížka celkem chytla. Sice jsem ji četla poměrně dlouho, protože jména postav mi docela dávala zabrat, ale myslím, že když jsem si zvykla, tak to šlo už tak nějak samo a Kateřinin příběh mne opravdu bavil. Děj byl tak akorát prošpikován pikantnostmi ze soukromí i napínavými mezihrami, takže jsem celou politickou situaci v Itálii pobrala a Železní, Kateřina, Bianca, Malle a ostatní se mi dostali pod kůži a pak se to četlo už samo. Hvězdičku ubírám za předvídatelný konec, protože jinak to snad s Rodofem a Kateřinou dopadnout nemohlo.
Myslím, že mi hodně vadilo, to jak celou situaci ohledně starého Emanuela, vypravěč (David) chladně bere - žádné známky pochybností, výčitek, strachu z odhalení, prostě nic z toho, co by běžně v této situaci kdokoliv do té doby bezúhonný řešil. Tím pro mě celý příběh ztratil na reálnosti. Nehledě na to, že mnoho témat, která mohla být rozvinuta (záhadnost domu, změny barev), byla jen nakousnuta a ponechána na čtenářově fantasii. Určitě dávám přednost jinému stylu.
Ačkoliv tomuto dobrodružnému stylu moc neholduji, tak se mi knížka velice dobře četla a pobavila mne. Připomněla mi staré komiksové příběhy na toto téma. Spíš pro mě bylo překvapením, že autor S.Holmese vůbec napsal něco tak v žánru odlišného. Určitě stojí za přečtení.
Mrzí mě že to nemá žádný extra spád, jaký by si pořádný psychothriller zasloužil. Každopádně zvědavost nutí člověka číst dál a dál. Velmi kladně hodnotím propracovanost jednotlivých postav o to víc mě mrzelo, že vrahovi byl v tomto ohledu dán celkem hodně malý prostor. Taky bych uvítala více ohledně Nickiini lhavosti, to se dalo určitě také lépe rozvinout. Ale přes všechny tyto výtky, si přesto kniha za originální téma i zpracování čtyři hvězdičky zaslouží.
No na svou dobu dost kvalitní dílko. O hvězdičku méně za některé zbytečně zdlouhavé pasáže. Dost mě štvalo jak snadno se sebou Ro nechala manipulovat a že jí poměrně pomalu docházelo co se kolem ní vlastně děje. Ovšem zápletka velice originální.
Dva příběhy a ani jednomu z nich nemám co vytknout. Snad jen mě štvala Jana Brodská tím jak sebou přes všechny své kvality detektiva nechala zametat jak svým zetěm, tak Ladislavem. Ale bylo fajn se vrátit do doby bez mobilů, světa telefonních budek na karty a pevných linek. :)
No popravdě moje sympatie k tomuto autorovi začínají slábnout. Pořád ještě se mi líbí ten styl, který mi připomíná akčňáky devadesátých let (Jako Roberta bych klidně viděla Dolpha Lundgrena), ale začíná se vše tak nějak opakovat, a podobnost s předchozími mnou přečtenými knihami, nebude čistě náhodná. A mimochodem tady vraha považuji vysloveně jako podraz od Cartera, kdo četl asi ví a kdo ne, tak pochopí po přečtení.