Lilith1 komentáře u knih
Je vidět, že knihu napsala novinářka podle vyprávění hlavní hrdinky a na celém ději se to podepsalo, bohužel v neprospěch příběhu. Nevím jaká je úroveň vzdělání v Itálii, ale troufám si říct, že děti u nás mají tedy v třinácti letech mnohem větší povědomí o sexu, tady jsem si nebyla jistá, zda čtu příběh z nedávné současnosti nebo příběh z minulého století, ještě bych něco takového očekávala v nějaké zemi s islámským náboženstvím, ale na Itálii bych to opravdu netipla ani omylem. Nezbývá věřit, že se příběh odehrál skutečně tak jak se odehrál, Anna byla skutečně velice naivní a díky chování faráře a řádové sestry, se styděla a bála požádat někoho dalšího o pomoc. Popravdě, dojem z příběhu veškerý žádný, jen pocit zhusení, že se vůbec něco takového může mezi lidmi odehrávat.
Čekala jsem masakrózní horor a byla příjemně překvapena, strhující fantasy. Vzhledem k tomu, že se jedná o volné pokračování osvícení, mě sice překvapilo, že tam proběhla i menší změna žánru, ale ne nepříjemně. Příběh mě vrátil do rozpoložení v jakém jsem se nacházela při čtení Temné věže, takže jsem mu neměla problém odpustit i malé skvrnky na kráse. Danny je čtenáři sympatický i se všemi svými zápory, které ho provázejí životem. Abra, také nevtíravým způsobem člověku pronikne pod kůži a už jen čekáte co nového ta holka ještě dokáže. Z příběhu sosáte děj, jak Pravý rod páru z kanystru, a s přibývajícím počtem přečtených stránek se začínáte bát, že dojde. A taky že jo, celý souboj s Kloboukovou Rose vycykluje rychleji než Taťka Vrána. Na můj vkus to pan King tentokrát skončil moc rychle a pár stran navíc by neškodilo. Ale i tak za mě plný počet.
Na knihu jsem se po Želarech (jak filmových, tak knižních) upřímně těšila a jen jsem se bála, aby právě proto nedorazilo zklamání. To se naštěstí nestalo a mohla jsem si tenhle krásný příběh vychutnat plnými doušky. Jen ve filmu mi přišel závěr víc propracovaný, tady byla Jozova smrt taková syrová a nečekaná. Nimćméně opravdu působivý příběh, psaný ve velice čtivé formě.
Moc příjemné počtení. Připadáte si jako byste četli pohádku, malinko sklouznete ve vzpomínkách k dětem z Bullerbynu, či jiným podobným a najednou jen tak mezi řečí (nebo přesněji mezi slovy v řádcích, chcete-li) objevujete velké životní pravdy. Zásadový Atikus si čtenáře získá právě svými životními postoji, malá vypravěčka Čipera, bezelstným pohledem na svět, její bratr Jem charakterním chováním a bolestným odhalováním toho, že pravda ne vždy zvítězí. Vesměs se začnete cítit jako jeden z obyvatel Maycombu a místní obyvatele vezmete za své s jejich klady i zápory. Budete toužit zahlédnout Bubu Radleyho, pohrdat Ewellovími, vědět co znamená když je někdo Cunningham nebo si myslet své o papírovém sáčku pana Dolphuse Raymonda. V pohodovém duchu se přenesete všedními dny, k dnům dramatickým, které nemluví jen o době dávno minulé, ale vypovídá nadčasově i o době dnešní.
Zábavné povídky, které se točí, kolem psů, života, psů, žen, psů, práce, psů a jiných zvířátek. Takové to počtení, v kterém se každý najde a u kterého nemusíte nijak přemýšlet, stačí si jen vychutnávat krátké příběhy :)
Důkladně probrané smutné téma, loučení s čtyřnohým kamarádem. Téma je samozřejmě dojemné, zpracování zdá se mi že dost pokulhávalo. Ale jinak knížku ocení každý kdo má rád psy.
Komiksy mám ráda a tohle byla příležitost se zábavnou formou poučit o všeobecně známých i méně známých věcech z oblasti financí. Byť dluhy (alespoň zatím) nemám, tak pro mě byla přínosem alespoň informace o RPSN. Takže vtipná knížka, kterou by si hodně lidí mělo přečíst přímo povinně. Hvězdička dolů jen za předvídatelnost ohledně toho jak to dopadne v každém dílu s prasátkem :)
Tak vzhledem k tomu že v názvu je zmínka o strašidelných příbězích, tak u některých se o jejich strašidelnosti dá vyloženě polemizovat a u jiných je absence jakékoliv strašidelnosti zcela zřejmá. Některé povídky čtenáře vtáhnou, jiné jsou dost předvídatelné, některé nudné, jiné napínavé. Jako u většiny povídkových knih, se dá těžko očekávat, že budou mít všechny stejnou kvalitu. U povídek je fajn, že zpravidla si tam od něčeho kousek vybere každý. Za mě převažovala ta větší část povídek dobrých a zajímavých, na můj vkus by mohly být mnohem děsivější, ale na to že některé nejsou zrovna takové jsem byla upozorněna už v předmluvě a tak se naštěstí zklamání nekonalo. Top trio z mého poledu - Pop Art, Černý telefon a Dobrovolná Internace.
Nejprve jsem četla druhý díl, takže při čtení tohoto, už jsem přišla o moment překvapení a tušila jakým směrem se bude děj ubírat. Ovšem nijak mě to neochudilo o čtenářský požitek. Jen bych vytkla drobnější nedostatky ohledně psí etologie (tříměsíční štěně které již při značkování zvedá nohu? atd.), které ovšem autor v druhém dílu již vychytal. Tam mě právě zaujalo poměrně dobře zpracované chování psa a kvalitně začleněné do příběhu. Pěkné zapojení psích záchranářů a i upozornění na množírny psů a varování před necháváním psa v autě, to vše bravurně zapracováno do příběhu. Prostě tato kniha okouzlí nejen milovníky psů z řad laiků, ale i kynology jako takové.
Celkem jí nemám co vytknout, jediné co mi přišlo hodně ošizené je Grahamova smrt. Prostě je o ní jen zmínka ačkoliv by se s ní dalo pracovat mnohem lépe. Vůbec mi přišlo, že autor naťukl zajímavá témata, tím čtenáře navnadil a pak od nich z neznámých důvodů naprosto upustil. Takže téma dobré, zpracování pokulhává.
Četla jsem ji snad tři týdny, pokaždé se mi u ní povedlo úspěšně usnout, tak moc mě zaujala. Téma nebylo veskrze špatné, ale tak nějak už nebylo nad čím přemýšlet. Vrah byl naservírován hned v začátku a pak už se příběh neměl kam rozvíjet. Ačkoli možnosti by byly, čekala jsem třeba soud a následnou reakci veřejnosti. Bohužel nepřišlo nic. Samotné polapení vraha, Simonsenem sice trošičku rozhýbalo stojatou hladinu děje, ale asi jen jako když hodíte malý kamínek. Žbluňk, a zase klid. Ani vyšetřující tým ve mně nevzbudil žádné sympatie, postavy se mi pletly jedna s druhou, nikdo nevyčníval z davu. Myslím, že potenciál knihy byl mnohem větší, jen kdyby byl zručněji zpracován.
První díl jsem zatím nečetla, ale druhý mě absolutně nadchl. Báječně popsané psí chování a dokonale přiřazené k situacím s kterými naprosto korespondovalo a tím dávalo ději a vyprávění o putování psí duše, coby strážného anděla, nádherně uvěřitelný smysl. Navíc propojením s životním příběhem CJ, její matkou a Trentem vznikl poutavý scénář, který čtenáře musí absolutně pohltit. Takže plný počet a těším se na první díl :)
Byla pro mě trošku zklamáním. Prostě nemám ráda knížky kde se vrah najednou vynoří dá se říct odnikud. Jediné štěstí, že to celé nestálo jen na něm. Hlavní hrdinka si moje sympatie taky nezískala, nejvíc sympatií si zasloužila asi jejich matka. Závěr hodně překombinovaný, hlavně mi hlava nebere proč by jí Len dohazoval takovéhoto řešitele problémů? Alespoň, že to zatvrzelé mlčení Bena nakonec dávalo jakýs takýs smysl. Nápad to byl dobrý, ale chtělo to s ním trošku lépe pracovat, celkově dobře hodnotím čtivost a postavu Bena, která nebyla proti ostatním plochá. A hlavně celou dobu při čtení se mi v hlavě honilo, proč a kdo je zabil, takže mozek měl o svůj díl zábavy postaráno.
Takže ono se těžko hodnotí něco o čem když to člověk čte, tak ví jak to dopadne a kdo je vrah. Prostě průšvih je nečíst knížky chronologicky jak jdou za sebou, ale přečíst si Levharta a pak se vrátit ke Sněhulákovi. Ale zase i přesto, že jsem věděla jak to dopadne, byla zápletka natolik dobře propracovaná, že udržela můj zájem, sympatie k Harrymu zas o chlup vzrostly a člověka zaměstnalo hlavně přemýšlení o motivu a různé možné konstrukce děje. Ve finále se mi Sněhulák četl líp než Levhart a mám k němu snad i méně výtek. Takže dávám plný počet.
Pokus o pokračování Mafie v Praze dobrý, leč o jeho zdařilosti se opravdu dají vést polemiky. Výrazně postrádám děj, sice se knihou táhne cosi jako dějová linka, ale nazvat to příběhem by bylo značně přitažené za vlasy. Oceňuji, že i přes absenci příběhu je to celé ještě docela čtivé, spíš ale díky tomu, že si čtenář vybavuje situace z reálu. Nadsázka a satira jsou fajn věci, ale jak se říká čeho je moc, toho je příliš. To jak jsme na tom na naší politické scéně víme všichni dobře, aniž by nám to muselo být připomínáno takovouto skoro násilnou formou. Doufám, že třetího dílu se nedočkáme, protože to co máme na Hradě nyní by mohlo být popsáno takovým způsobem, že by se jednomu mohlo chtít brečet, případně si rovnou prohnat hlavou kulku.
Tak jsem si knížku půjčila v knihovně v domění, že se jedná o předlohu, ke stejnojmenému filmu. Po prvních třech stranách kdy jsem si říkala, co to je za postavy, vždyť ve filmu tohle vůbec nebylo, mě konečně napadlo si přečíst anotaci. Nejdřív se dostavilo zklamání, že vlastně to co jsem čekala je v úplně jiné knize, ale pak jsem se začetla a zamilovala si obyvatele Želar do jednoho. I přes to, že někteří se nechovali zrovna vzorově (např. inženýr Šelda jeho pití a následné zabití Baryka),ale když člověk tak nějak ví co je k jejich chování vede, dokáže jim mnohé odpustit. Je to velice pěkně zpracovaná kniha, s kterou se dá sžít a postavy čtenáři přijdou jak skuteční lidé z jeho života, přesto že děj se odehrává za první republiky.
Čekala jsem tento díl o poznání slabší, ale mile překvapil. Dokázal zaujmout a vtáhnout do děje a co hlavně - pobavit. Samozřejmě srovnávat ho s prvním nelze, ale pořád vyloudí úsměv.
Já prostě celou tu Thomasovskou sérii nějak nemusím. Myslím, že některé další postavy z Koontzových knih by si zasloužili pokračování daleko víc než právě tahle. U mě v tom hrají roli osobní antipatie, proto jsem se začátkem prokousávala horko těžko, navíc si moc nepamatuji děj těch předchozích dílů, protože mě prostě "nechytly" a o to hůř pak vidím souvislosti. Navíc jako by se v průběhu série měnil úplně žánr, protože tohle už mi přišlo spíš jako vědeckofantastický román, než to na co jsem byla od Koontze doposud zvyklá. No nechám sebe sama překvapit jestli skousnu i další díl....
Koho by nepotěšilo oživení postav, u kterých už nečekal že se s nimi setká v novém příběhu? Tentokrát víc pohádkovém, (přirovnala bych ho k Dračím očím), ale o nic méně napínavém. Milé překvapení, ale kvalit některých dílů Temné věže prostě dosáhnout nemůže, ovšem to ani nebyl autorův záměr, řekla bych.
Tak nejdřív jsem viděla film a to asi knihu zachránilo před tím abych ji neodložila při tom nudném a zdlouhavém začátku. Kupodivu jsem v knize našla to co mi chybělo ve filmu a naopak. Přes tu počáteční nudu, kterou se autor snaží čtenáře naladit na tu správnou vlnu, aby zbytek knihy byl opravdu parádní jízda, se musí člověk přenést. Rozhodně je to brilantně podaný příběh a vymyslet takovouto neotřelou a originální zápletku v dnešní době, kdy jsou miliony témat propírany stále dokola s drobnými obměnami.... smekám.