Lilith1 komentáře u knih
Moc příjemně se mi četla, asi i proto, že mi párem ústředních hrdinů připomněla staré dobré akčňáky z mých mladých let. Pátou hvězdičku nedávám jen z důvodu, že jsem vraha odhalila ještě před koncem, což mě trošku okradlo o překvapení na konci. Každopádně teď na mě čeká na nočním stolku Sochař smrti a už se těším až se do něj před spaním pustím :)
Jak jsem již zmínila v komentáři u druhého dílu, měla jsem obavy, jak si autoři zvládnou poradit s překombinovaností zápletky. Bohužel moje obavy nebyly liché a řešením bylo překombinovat vše ještě mnohem víc. Jediné štěstí, že se jim při tom povedlo udržet to v jakési rovině a udržet smysl příběhu, ačkoli několik pasáží je jasně nedořešených. Co ten únos u ruského kola? Myslím, že ten mohl být v klidu vypuštěn, nebo tedy zapracován do děje o něco lépe. Co se týče Vigga a jeho "odhalení" v závěru, to tedy bylo dost přehnané a zase bych řekla že zbytečně. Další dojem z knihy je takový, že prakticky každá postava včetně těch kladných je svým způsobem narušená a to zase ubírá na věrohodnosti příběhu. Abych to shrnula - méně je někdy více.
Mile mne překvapila dějová linie z Brazílie a vlastně i celkové zpracování deníku. Bez přeslazeného očekávání, spíše jen popis reality a vžívání se do otcovské role kdy si hlavní hrdina ujasňuje i vztahy s otcem vlastním a řeší i vztahy svého dědečka a jeho syna.
No zase jedna kniha o které můžu s určitostí prohlásit, že se k ní nikdy nevrátím. Chvilku se mi nechtělo uvěřit, že jde o příběh z dnešní doby. Dost tomu nahrává postava báby, která celkově posunuje příběh o víc než půl století zpět. Být celá kniha o ní a její rodině asi by si mě získala víc, tady propojuje fenka Dašenka život báby s životem autorky, o které se ale v podstatě stejně nic nedozvíme. Závěr měl být snad zajímavý tím, že je pro běžného smrtelníka zcela nepochopitelný a jakékoliv poslání, které zřejmě měl nést, postrádá.
POZOR ---KOMENTÁŘ OBSAHUJE SPOILER-----POZOR--KOMENTÁŘ OBSAHUJE SPOILER
Na jednu stranu se vůbec nedivím skvělému hodnocení. Kniha je napínavá, drsná, čtivá, s postavami se čtenář hladce sžije, ta troška nadpřirozena ve vidinách Mollie není ději na škodu. Co mi, ale hodně vadí, když něco naruší děj příběhu a je to třeba i maličkost jako v tomto případě. Takže - Dan Tayler - jak později zjistíme Michale Madden a zároveň hlavně Ryan Turner, prodával svůj dům přes Amandu Reillyovou, jak sám řekne, několikrát se s ní setkal a dokonce s ní po telefonu mluvil o tom, že má na dům kupce - Ryana Turnera. Takže ačkoliv věděla jak Tayler vypadá a znala i jeho hlas, jede mu pak prodat jeho vlastní dům? A navíc ho ani nepozná? Nic jí není podivné? Au, au, au..... Prostě pro mou osobu, to je hodně zásadní díra v ději. Nebýt tohohle kiksu, tak dám nejspíš plný počet, protože vše ostatní je logické, dotažené, ač v souvislosti Molliiním otcem možná už mírně překombinované, ale kruci, když je logika ve všem ostatním - číslování, použití krve předchozí oběti a vůbec je na ni kladen velký důraz, pak tady mi silně chybí a celkově to narušuje celý dojem z příběhu. Takže je mi líto, ale za mě je to jen za tři hvězdičky.
Celkem hodně mě překvapila vlna kritiky na tuto Koontzovku. Nicméně, sto lidí, sto chutí. A tedy abych se také vyjádřila k tomuto dílu. Dostal mě prostě ten originální nápad. Možná bych uvítala absenci Jasů a Mlhů a taky ten úplný závěr na mě byl trošku moc happy. Ovšem celou dobu jsem čekala že odpornost spočívá v něčem fyzickém a tohle vyústění by mi na mysl skutečně nepřišlo. Ok bylo zapojení loutek, ačkoliv mi možná uniklo, proč na ni Gwyneth měla takový problém sáhnout, když Addisonovi, to žádný problém nečinilo. A to nenápadné zapracování nadcházející apokalypsy.... Přišlo mi to dost čtivé, i když většina textu patřila spíše fylozofování, což mi opět přišlo jako dobrý tah. Fylozofování někoho kdo vlastně neví, proč je takový jaký je, žije ve vyhnanství, většinu času opuštěný, takovému člověku snad skutečně nezbývá nic jiného, než se hojně zaobírat svou myslí. Takže až na pár much, které to má, tomuhle příběhu dodává originální nápad prostě grády.
Ještě štěstí, že mi padla v knihovně do ruky náhodou a netěšila jsem se na ni, protože by se dostavilo hořké zklamání. Dokonce jsem se po půlce knihy, musela pro sichr podívat znova na obálku, zda je tam skutečně Kingovo jméno. Co se děje týče, postava Jamieho mi oproti jiným hlavním hrdinům Kingovek nijak dvakrát nepřirostla k srdci, to už měl víc šťávy reverend Jacobs. Jediné co mě tak nějak vytrhlo z čtecí letargie bylo pátrání po vyléčených a jejich osudy, ale jinak nuda, nuda, šeď, šeď a v posledních několika stranách jako by se autor snažil všechno dohnat, ale výsledek i tak neslaný nemastný. Zázračná elektřina na mě byla možná prostě jen trošku moc. Také nevím, buď mi to uniklo a nebo jsem prostě jen nepochopila proč Jamie byl klíčem. Možná jsem prostě jen nepochopila celou knihu. Každopádně doufám, že ta další bude revivalem k tomu na co jsem byla doposud zvyklá a na co se vždy v Kingových knihách těším.
Jestli mě něco může naštvat tak je to otevřený konec, připadá mi jako by autor už nevěděl jak dál a tak čtenáři snaž se sám. Vyžehlit se to dá jedině dalším dílem. Jinak není co vytknout. Klasická oddechovka, kdy nemusím přemýšlet a děj si plyne v pohodovém rytmu. Asi bych ale uvítala trošku změnu a víc překvapení, tady od chvíle ve vířivce bylo jasné, že ti dva se ještě setkají, ale zas takovou výhradu k tomu nemám :)
Musím uznat, že Policie byla samé překvapení, největší asi co se týče Beáty, to bylo vskutku nečekané. Ale i zamotání děje kolem Valentina a jeho útěku. Jsem si jistá, že pokud bude další díl, jakožto, že vzhledem k tomu že si autor neponechal zadní vrátka, nýbrž bránu jak stodola, tak se jej velice pravděpodobně dočkáme, dostane Aune pěkně zabrat. Dobrou taktiku vidím v podsouvání čtenáři možné pachatele, horší mi přišlo to, že vesměs nešlo o žádného z nabízených, to bylo celkem zklamání. Nicméně veškerá omáčka okolo (např. Truls, Silje) dodávaly příběhu grády a udržovali děj v pořádném rytmu.
Ačkoliv od čehokoliv válečného nebo poválečného dávám zpravidla ruce pryč, jakožto psomilovi mi nemohl tento titul uniknout. Byť se psa dotýká spíše okrajově, byl to natolik čtivý příběh, který mě velice oslovil. To jak hodnoty může člověk změnit díky nedorozumnění a zklamání, je zde velice dobře popsáno a vede k zamyšlení. Nicméně co se psa týče, vztah jeho majitele k němu, je pro mne naopak velice nepochopitelný, obzvlášť pokud pes byl vlastně jedinou blízkou připomínkou domova. Také pravděpodobnost, že by tak věrné zvíře z ničehož nic našlo silnější citovou vazbu mi přijde poměrně nereálná, ale toť spíš z pohledu pejskařky než čtenářky.
Moje první kniha od této autorky, ale zcela určitě ne poslední. Sice jsem našla pár nesrovnalostí, nebo spíš věcí, které nebyly vysvětleny (např. proč ta ukolébavka?) Místy to bylo i krapet překombinované, ale rozhodně to bylo strhující. Originalita zápletky vše vyrovnala, takže já se těším na některou z dalších knížek :)
Jo není nad to se po letech začíst a vžít se znova do doby kdy mi bylo čtrnáct a ti starší kluci prostě měli své kouzlo. Příjemné letní počtení :)
Asi i proto, že jsem vyrůstala na akčních hrdinech podobného typu, jsem vůbec neměla problém se začíst a pak už jsem příběh jen s očekáváním hltala. Veškeré dějové linie krásně propojené a dávající smysl, ačkoli by čtenáře nenapadlo jak může vše souviset se vším. A ještě zadní vrátka v podobě Ingrid, která ponechávají prostor pro případný další díl. To co většina na tomto trilleru odsoudila, to se mi naopak líbilo. Proamerická propaganda mi také problém nedělala, konec konců, na vlastenectví autora nevidím vůbec nic špatného, však jde o fikci a věřím, že v reálném životě vidí i ta negativa, která by se do knihy nejen že nehodila, ale vesměs by pokazila celkový dojem. Za mě prostě pět hvězd, protože jsem se bavila objevováním nečekaných souvislostí, spádem děje a sympatizováním s hlavním hrdinou.
Docela příjemná oddychovka, která mi tedy nic moc nedala, ale k ukrácení času posloužila. Sice tenhle americký styl života moc nepobírám, od toho našeho evropského se diametrálně liší (chválabohu), ale jako zabiják času prostě přijde vhod.
Sedla mi víc než Temné kouty, oproti kterým mi byla hlavní hrdinka sympatičtější a příběh logičtější a díky poslední kapitole i méně předvídatelný. Hlavně mě do poslední chvilky nenapadlo, kde se najdou zuby zavražděných dívek a o to víc mi ten nápad přišel originálnější. Ale byl tam fajn spád událostí a dobře se četla.
Příjemné čtení na relax - nejde o horor, ale o detektivku se špetkou duchařiny, trošku i love story, ale všechno jen tak z lehoučka. Spíš mi knížka přišla jako delší a propracovanější povídka. Rozhodně ale nezklamala. Devina jsem si oblíbila a přiznám, že vraha jsem do poslední chvíle neodhalila.
Taková příjemná červená knihovna, která navzdory předvídatelnosti příběhu přináší akci v podobě případů z kliniky a dokáže i překvapit, třeba zrovna velkým požárem. Má v sobě krom Herriotovského názvu i právě to kouzlo jeho knih, kdy čtenář soucítí se zvířecími pacienty, pobaví se a venkovská atmosféra a lidé se mu dostanou pod kůži.
V průběhu čtení druhého dílu, ve mě neustále vyvstávaly obavy, zda autoři dokážou ukočírovat překombinovanost zápletky a v závěru trilogie přinést odpovědi na všechny ty otázky, které vytanuly jak ve Vraní dívce tak v Hladovém ohni. Ono se velice těžko hodnotí něco neuzavřeného, takže čtyři hvězdy dávám z přesvědčení, že se to povede a poslední díl dodá celému příběhu jasný záměr, smysl i rozměr. Zatím jde o samé otazníky a neustále přibývající omáčku kolem hlavní zápletky. Takže nezbývá než držet palce, aby závěr přinesl patřičné rozuzlení a celá série nebyla ztrátou času.
Tak mě se četla kupodivu dobře, zpočátku jsem tedy chvílemi tápala kdo je kdo, když se prolínala minulost, současnost a střídalo se vyprávění z pohledu Sofie, Victorie a Jeanette, ale rychle jsem si zvykla a asi tomu přispěly i kratší kapitolky. Naopak velmi oceňuji originální nápad, kdy je psychoterapeutka de facto svým vlastním klientem, dále spousty zvratů a omáčky okolo, dětský voják, Lasse, Bergmanovi, manžel Jeanette a jeho aférka, Gao nebo příběh Martina a jsem zvědavá co dále se z toho vyklube a zda se odpovědí na některé své otázky, které při četbě vyvstaly dočkám ve druhém díle.
Tak tahle knížka mě zrovna neoslovila, spousta postav, ale během čtení se mi nějak nepovedlo s nimi navázat žádný vztah. Navíc jsem nenašla ani odpovědi na spoustu otázek, které během příběhu automaticky vyvstaly. Děj mi připadal zbytečně natahovaný, až ke konci to dostalo větší spád. Celkem zklamání, čekala jsem mnohem víc.