lisc komentáře u knih
Přečetla jsem s chutí, i když konec byl trochu bez fantazie (jenom rychlé střílení a zabíjení), proti tomu některé pasáže - přechod Pustiny mi přišly dosti uvěřitelné a odpovídající mým představám post apo světa.
Úplně mě nenadchla, čekala jsem víc - detektivní zápletka spíše průměrná, na mě občas příliš brutality. Tohoto autora asi nebudu příliš vyhledávat.
Drsný středověk, kruté boje, bezmocnost lidí proti vrchnosti, žádná práva žen, dějinné zvraty k neuvěření, ale taky láska a přátelství, odpor proti bezpráví, statečnost rytířů i prostých lidí. Přečetla jsem jedním dechem, proti "Porodní bábě" je příběh víc založen na skutečných historických událostech, ale to mu nic neubírá na dramatičnosti.
Docela jsem se pobavila a při čtení nahlas nasmála: občas jsem si říkala, že nejde takové fantasmagorie ani vymyslet.
Tři časové roviny už mi přijdou trochu moc - nutně pak je aspoň jedna málo propracovaná. Líbila se mi nejvíc ta z viktoriánské doby, ta nejstarší je dost stručná a ta současná zase trochu rozvleklá a nezáživná. Jsou jiné knihy od Erskinové, které mě nadchly mohem víc, ale zase úplný propadák to není.
Tento díl se mi z celé trilogie líbil nejvíc, opět jsem se po přečtení podívala na film a tak si zážitek z knihy ještě posílila.
Vcelku dobré, ale předchozí díly považuji za napínavější, hlavně konec moc rychlý, jako by to autora přestalo bavit dopsat, tak to rychle usekl.
Psychologický román, celkově trochu náročnější četba, ale hodnotím velmi kladně hlavně pro určitou odlišnost proti anglo-americké literatuře, kterou hlavně čtu.
Jedna z nejlepších detektivek, které jsem od pana Vondrušky četla.
Tentokrát se mi příběh líbil trochu míň než ostatní Vondruškovy detektivky a do čtení jsem se musela nutit, až poslední cca čtvrtina mě strhla.
Četlo se mi dobře a hlavní postavy mi byly dost sympatické. Na konec některé dějové linky zůstaly otevřené a nedokončené - ale jestli je plánovaná série, tak je to pochopitelné.
Za mě spíš průměrná detektivka, trochu spádu a napětí až ke konci.
Po delší době jsem ji s chutí přečetla a pořád mě dojímá. Pro mě snad nejhezčí romantický příběh, který jsem kdy četla.
Vcelku jsem si dobře početla a líbila se mi minulá i současná dějová linie, jen třetí linka (žárlivá psychopatka Rhona) mi přišla zbytečná. Z novějších knih B. Erskinové (Řeka naděje, Šepoty v písku) se mi Spáčův hrad líbil nejvíc.
Druhý díl Přemyslovské epopeje mě rozhodně nezklamal! Ba naopak: Václav I. mi byl velice sympatický. Velký dík panu Vondruškovi, že umí tak poutavým způsobem přiblížit historii - máme minulost, na kterou můžeme být hrdí. Škoda, že totéž nemůžeme říct o naší současnosti.
Spíš jednoduchá detektivka, trochu rozvleklá, nijak zvlášť mě nenadchla, až ke konci trochu spád, ale vrah mi byl docela sympatický.
Nemám ráda takové knihy - četla jsem ji jenom pro potřebu Čtenářské výzvy. Zvláštně psaná , chvílemi velmi naivní výrazy jako pečení koláčků a pekaři (sex a zákazníci prostitutky), králičí tlamička (vagina), pak lhaní a určitá bezcitnost. Pro mě téměř k neuvěření, že je to někde možné - nejen dětská prostituce, ale i hrozné poměry v sirotčinci - potom bída probouzí v lidech ty nejhorší vlastnosti. Ale nakonec i v milionářském synovi a jeho kumpánech není po lidskosti ani stopy.
Pohodové čtení, místy až příliš idylické a rozvleklé.
Jako téměř vždy se mi detektivka od Dicka Francise četla dobře - nepotřebuji hromady mrtvol a litry krve, aby mě kniha udržela v napětí. Sympatický hrdina, skvěle vykreslené prostředí dostihů v Anglii a života lidí, kteří se v tímto oborem živí, na druhé straně bezohlednost a hamižnost světa mocných, ale taky humor a láska.
Byla jsem překvapená a trochu zaskočená - i když jsem věděla, že to bude něco jiného než předchozí detektivky s Jonem Linnou. Celkově na mě trochu moc temná a drsná, ale přestat číst jsem nemohla a po přečtení jsem musela přemýšlet: Kdoví jak to "tam" vypadá - snad ne tak jako v přístavu.