Litocha komentáře u knih

Hezká knížečka pro nejmenší s hravými a veselými Žáčkovými verši a neméně hravými a veselými Milerovými ilustracemi. Na seznámení s některými exotičtějšími zvířaty více než vhodné (fascinuje mě, jak Miler na dotvoření obrázku maloval rostliny - není to klasická uniformní kytka, ale různé druhy, třebaže stylizované - kakosty, bromélie, pampelišky, narcisky...).

4 22.06.2016

Taky si myslím, že má Seifert povedenější sbírky, a není jich málo. Možná na mě působí trošku nadbytečně, protože se zde neustále opakují stejné motivy (na druhé straně ty, které jsou pro Seiferta zásadní) - Praha, láska, dětství a mládí, protože své vzpomínky zachytil v prozaických Všech krásách světa a protože mi mnohdy spíše než poezii připomínají tyto básně prózu - občas se zablýskne zajímavá metafora nebo přirovnání, ale většinou je na mě text málo rytmický a působí spíše jako běžné věty rozsekané do veršů. Mám mnohem raději Seifertovo melodické a poetistické období, ale i v posledního tvůrčím období podle mě vytvořil povedenější verše, než jsou v Halleyově kometě. Zajímavé útržky by se ale našly.

"A přece celý život jsem se pokoušel
obléci lásku do průsvitných tónů,
aby nic nebylo zakryté.
A teď už mlčím."

4 14.06.2016

Nebylo to špatné, ale ani to není nic světoborného. Připadalo mi to jen takové narychlo nahozené, málo propracované. V rámci žánru určitě existují povedenější knihy.

4 12.06.2016

Dinosauříci jsou pořád roztomilí, příběh mě moc nezaujal. Jiné ze stejného světa jsou zajímavější.

3 27.02.2024

Autor se začíná vyčerpávat, za mě nejslabší ze všech tří knih. Některé nápady jsou recyklované, jiné mě neoslovily. Nejvíce mě svou překvapivostí zaujal asi had.
Z knih jsem se rozhodla udělat kompilaci a použít ji na besedu s dětmi. Z tohohle dílu jsem použila nejméně stránek. Jsem ale zvědavá, jak sérii přijmou děti. Mám tušení, že by se jim mohla dost líbit.

3 02.10.2023

U mě leporelo zabodovalo. Nic naplat, Jiří Suchý to se slovy vždycky uměl, takže mě jeho hravé veršíky potěšily. A ilustrace jsou svébytné, nejsou podbízivé, ale ani natolik "originální", že by byly až ošklivé (jak na mě občas působí ilustrace některých současných tvůrců). Sice se mi od Lukeše více líbí jeho obrázky zvířat, ale ani proti ovoci nemám námitky :)
(Překlepů je škoda, ale tentokrát mě kupodivu neotrávily tolik jako u jiných knih.)

3 15.04.2023

Váhám nad tím, jestli je ta kniha tak blbá, až je skoro dobrá, nebo je jen blbá. Celé ty cca tři minuty, co jsem ji četla, jsem nevěřila svým očím. Beran chodí na lov bažantů, dětičky nechává ovce prostřednictvím andělů strážných vyválet v hnoji, zápletka s medvědem-beránkem je naprosto šílená... Jestli si mám vybrat, jestli nad knížkou ječet, nebo se smát, vybírám si smích - ale nejsem si jista, jestli to autor takhle zamýšlel :)

3 14.04.2023

S touhle knížkou jsem se úplně minula. Nepochopila jsem, proč vlastně vznikla, "vtipnost" u mě nefunguje, holčička je pro mě moc rozcapená a neustálé opakování, na kterém knížka stojí, mě neskutečně štvalo. Před úplným zatracením ji zachraňují jen Bornovy ilustrace.

3 31.05.2022

Pro mě asi nejpovedenější díl - je nejdobrodružnější, má hezký nápad a výchovné tendence z něj tolik netrčí. (Posloucháno - na přání dítěte opakovaně - jako audiokniha.)

3 09.09.2020

Docela milá knížka se spoustou odkrývacích políček, kterou nám ale stačilo prohlídnout a přečíst jednou.

3 09.09.2020

Hezká knížka-básnička nejen o strachu a vyrovnávání se s ním, ale i o tom, jak nás ovlivňuje výchova. Škoda, že místy verše trochu drhnou.

3 14.07.2020

Knížky Mileny Lukešové a její objevování poetičnosti u obyčejných věcí mám ráda (i když raději asi poezii) a na Kamkámkovi se mi kromě právě takovýchhle poetických drobečků (a třeba pozměněné perspektivě, skrz kterou na věci pohlíží) líbil i koncept hledání společných rysů a rozdílů s různými zvířaty. Oko potěšily i ilustrace. A zajímavý byl i motiv svobodné matky, tohle téma se v době vydání knihy zrovna nenosilo. Některé momenty jsou ale zastaralé a dnes jen těžko přijatelné.

3 03.06.2020

Myšky byly první autorova kniha, kterou jsme četli, ale líbila se nám (nebo možná jen mně) nejmíň. Většina pohádek mě moc nezaujala, upoutala mě jen o velkém a malém myšákovi, malému se líbila o výletu (možná i proto, že u obou zvládne krásně domýšlet a doplňovat, co bude dál). Vlastně ještě větry všech světových stran mi utkvěly v paměti.

3 23.03.2020

Něžný příběh s tradičně krásnými Palečkovými ilustracemi, které klasickou stavbou příběhu vede malé čtenáře k uvědomění si, že je fajn být sám sebou a že krása není univerzální.

3 22.03.2020

Výtvarně povedených knížek pro malé děti vychází docela dost. Aby mě uchvátil i příběh, to už tak časté není. A tak to dopadlo i tady. Obrázky jsou opravdu hezké, příběh mě do kolen nedostal. Námětem podobný Pady mě zaujal více.

3 22.02.2020

Ilustrace jsou bezesporu krásné, ale text poněkud drhnul a celou dobu čtení jsem si říkala, jestli to není pro malé děti přece jen moc drsné. Syn se ale s křikem nebudil (i když příště bych ji radši přímo před spaním nečetla). Je důležité, aby zlo nezůstalo nepotrestáno. Ne nadarmo se říká konec dobrý, všechno dobré.

3 13.02.2020

Překrásně ilustrovaný příběh o touze po domově a strachu z odlišnosti. Moc hezké. Oceňuji i povedený překlad jména (bylo asi docela těžké se vypořádat s originálním Leaf).

3 03.02.2020

U nás se žádné bezbřehé nadšení nekonalo. Knížku jsme přečetli (verše jsou typicky žáčkovské - nedrhnou, občas se objeví i poměrně nečekaný rým), obrázky prohlédli (kolážová forma je rozhodně oživením, mě ale zaujaly více než syna - nejvíce se mu líbilo autíčko nasávající benzín), ale požadavek na opětovné čtení se neobjevil.

3 04.01.2020

O knížce jsem hodně slyšela, takže jsem byla natěšená možná až příliš. Sice bych si představovala propracovanější příběh a z rozdílů mezi dvěma světy by se jistě dalo vytěžit i více, ale i tak si mě napínavý příběh Martina a Lojzka získal. Pro cílovou skupinu je to jistě trefa (pokud tedy mohu soudit z reakcí cca desetiletých čtenářů).

3 21.12.2019

Celou dobu jsem doufala, že se třeba knížka vyšplhá aspoň na tři hvězdičky, ale ne. Hlavní hrdinka byla občas na proplesknutí, její sestřenice byla na proplesknutí skoro pořád, lásce jsem nevěřila, styl psaní byl mnohdy křečovitý, charaktery postav si protiřečily a hora klišé byla korunována pointou jako z telenovely. Ne, tohle mě opravdu neohromí.

3 13.12.2019