Lokina komentáře u knih
Ať už jsem ji chtěla číst či ne, stejně si cestu Kytice ke mně našla. Četla jsem ji k maturitě a některé balady se mi četly lépe, jako třeba Vodník nebo Kolovrátek. Jiné se mi moc nelíbily, např. Dceřina kletba, ale neodradilo mě to a já u četby Kytice zůstala až do konce. Kytice je smutné, strašidelné, ale i poučné dílo, ukazuje, že po vinně vždy následuje krutý až někdy neadekvátní trest. Alespoň jednou by si to každý měl přečíst.
Co jen k této knize napsat? Je to součást jedné z nejúžasnějších trilogií a já byla nadšena být součástí tak velkolepému příběhu. Svět Středozemě je nádherný, nevyzpytatelný, neustále vás překvapuje a odhaluje nejen krásu, ale i temná a zlá místa, kde hrdinové musí najít naději a sílu dál bojovat.
Entové, jejich historie byly jedny z úchvatných částí knihy. Tak jako bitva o Helmův Žleb, která byla popisována velice poutavě.
Postava Sméagola patří k nevýraznějším charakterům a scény, kde vystupuje, patří k mým oblíbeným. Velmi jsem si oblíbila udatného Rohira Eomera, který byl v těžkých časech oporou strýci Théodenovi.
Je to radost, číst skvost, jako je kniha Dvě věže.
Kdo chtěl zakusit od pana Čapka něco jiného než například R.U.R. nebo Bílou nemoc, určitě se mu zalíbila Dášeňka. A komu taky ne? I já jí podlehla. Milovníci psů toto dílo ocení, už jednom pro ten fakt, že Karel Čapek měl psy rád a o to víc knihu Dášeňku jsem měla a mám ráda. Dílo je i poučné a ukazuje dětem, co obnáší mít mazlíčka a že pes není věc, ale živá bytost, která má své city. Plusem jsou dobové fotky, které dávají knize magickou moc. Knížka je líbezné, miloučké a roztomilé dílečko, které by nemělo chybět v každé knihovničce.
Z každé stránky na vás dýchá prázdnota a tíživá atmosféra zdevastovaného světa.
A i když je příběh opravdu skličující, depresivní a strašidelný, je v něm ukryta síla a odhodlání vydržet, že i v tomto beznaděje ponurém světě lze hledat alespoň kapku světla na lepší život.
Kniha je kraťounká, ale zanechá ve vás velkou stopu. Knihu jsem si chtěla přečíst jako první, než si pustím film. Podle kladných recenzí se film drží knižní předlohy a Viggo Mortensen hraje hlavní postavu...tak vzhůru na něj :)
Po dlouhé době jsem měla zálusk na nějakou detektivku. A když už na mě v knihovně čekal další díl série Erika Fosterová, bylo rozhodnuto. Jde o "oddychovou" detektivku. Příběh byl od začátku plynulý, čtivý, napínavý, obohacen o zvraty, které mě ponoukaly dál a dál číst. Do nového zvířecího kamaráda Eriky jsem se zamilovala :)
Knihou jsem mile překvapena a těším se na další díl.
Mně se to líbilo. Sice to nemělo tak rychlý spád, jak se píše na přebalu, kniha je spíše pomalejší, některé záležitosti se tam opakují, ale i tak je čtivá a napínavá, o tom žádná. Mám ráda knihy, kde je příběh vyprávěn více postavami a tato není vyjímkou.
Typy na vraha jsem měla, nakonec to dopadlo jinak než jsem myslela. Konec je otevřený a svým způsobem zajímavý.
Za mě je kniha dobré, oddychové čtení a do tohoto počasí, je skvělým rozptýlením.
Pustila jsem se do velmi zajímavého čtení a budu ráda v tom pokračovat. Upřímně hru jsem nikdy nehrála a seriál jsem viděla před knížkami. V prosinci má vyjít druhá řada, tak dozrál čas, abych si přečetla celou sérii.
Teď když začíná podzim, jsem si nemohla vybrat lepší fantasy. Na to že to jsou povídky k hlavnímu příběhu, už se mi ten svět začíná líbit, který je temný, nebezpečný a neustále vás něčím překvapí. Geralt je super, morous s dobrým srdcem, kterého si musíte oblíbit.
Tak jsem zase nešlápla vedle a odnesla si pěkný, knižní zážitek. Hora mezi námi je výborný, dobrodružný survival román s lehkým podtónem romantiky.
Je zima a přicházející sněhová bouře a na letišti spěchá na svou svatbu Ashley, stejně tak pospíchá i chirurg Ben za svými pacienty. Oba nasednou do letadla, které by je mělo rychle dopravit domů. Ale letadlo se zřítí a je čeká boj o holý život.
Kniha je vážně neuvěřitelně čtivá, napínavá. Bena jsem si ihned oblíbila i ten jeho realistický pohled na svět. Ashley byla silná žena se smyslem pro humor a ohromila mě jejich velká vůle zůstat na živu. A kdo by si nezamiloval Tanka/Napoleona?
Je to úžasná kniha o odvaze, naději, strachu a lásce a pokud ještě váháte, tak vůbec neotálejte!
A já se jdu mrknout na film :-)
Vůbec jsem nevěděla, co vlastně budu číst. Připadala jsem si jak Alenka. Mě samou překvapilo, jak rychle kniha dokázala zaujmout a pohltit. Velkým pomocníkem byl seznam jmen, za to palec nahoru.
Co se týče samotných fyzických a matematických problémů, řešení v příběhu, s tím jsem měla menší problém, to pochopit. Někdy to byla občas hádanka, jestli si autor vymýšlel nebo jestli ve světě fyziky takové pojmy existují. Žádný fyzik nejsem, to je jenom můj osobní problém.
Přes tyto překážky, se mi kniha zdála velmi čtivá, zajímavá a přitom zvláštně tajemná. Nejvíc mě bavila postava detektiva Ta'Š a jeho přímé jednání a surový humor.
Na druhý díl se těším, protože to bude ještě větší výzva.
Kniha Upálené se mi četla velmi dobře. Rozhodně k tomu napomohly kratší kapitoly, čtivý a svižný styl psaní. Nepatrný nádech nadpřirozena tam byl, ale strašidelné scény nebyly tak hrozné, aby se kniha řadila mezi horory. Na tajemství jedné z postav jsem přišla asi v polovině knihy. Tak mi konec nepřišel překvapující.
Jsem ateistka a téma církve a náboženství je pro mě vzdálené, ale v této knize je to zajímavě pojato a kniha poukazuje na palčivá místa, díky kterým je církev často kritizována.
Oproti dvěma předchozím dílům, které jsou povídkové, se Krev elfů jako první samostatný příběh o Geraltovi a Ciri četl o poznání lépe. Příběh je ucelený a soustřeďuje se na hlavní hrdiny. Líbí se mi, že Yennefer a Marigold dostávají více prostoru, protože na těchto postavách mi začíná více záležet.
Nevadily mi ani kapitoly popisující vývoj politické situace a jak se s nimi vládci vypořádávají a s tím i spjaté nekalé činnosti na odstranění vybraných postav.
Kniha se četla velmi dobře, ilustrace byly krásnou součástí tohoto úžasného příběhu, ve kterém hodlám pokračovat. :-)
Tak jsme se všichni dočkali a po čtyřech letech je tu další pokračování úžasné série od Petry Stehlíkové. Čekání na další díl bylo opravdu dlouhé a obávala jsem se oprávněně, protože z předešlého dílu jsem si pamatovala nepatrné útržky. Proto mně dělalo problém se ze začátku do knihy začíst, ale postupem času se to zlepšilo.
Ilan jsem měla ráda, ale tady se ukázalo, že se z ní stává puberťák, kterým cloumají hormony.
Byla jsem vděčná, že opět můžu být součástí tak skvěle vymyšleného světa. Velkým pomocníkem mi byl slovníček na konci knihy, protože v knize je použito plno cizích výrazů. K tragické smrti jedné z postav se ani nebudu moc vyjadřovat, protože bych si svými slzami zničila počítač.
Je pravda, že někdy toho tajemna, záhadných čísel a jmen bylo trochu moc, takže jsem se občas ztrácela a nedávalo mi to smysl. A i neustálým opakováním hádanek, na které se stejně nenašlo odpovědi. Když už jsem byla ale pohlcena koncem, který mně sebral dech a nějakým způsobem všechno do sebe zapadalo, najednou byl konec.
Takže se budu modlit ke všem svatým, aby autorka si pospíšila s dalším pokračováním.
Vloni jsem byla na exkurzi v Osvětimi i Březince a na doporučení pana průvodce, jsem si koupila tuto knihu. Začátek popisoval klidný život Violy a její rodiny, postupně se ale příběh stával smutnější a gradoval příjezdem rodiny do koncentračního tábora.
Knihou vás doprovází i dobové fotografie, díky nimž, jste si tu dobu mohli lépe představit.
Při čtení kapitol Violčina pobytu v táboře mi nebylo dobře, vůbec si neumím představit hrůzy, které tam zažívali. A asi větší překvapení pro mě bylo, že hlavní hrdinka, která přežila ty zvěrstva, dokázala založit rodinu.
Knihu velmi doporučuji.
Nebyla jsem si jistá, jestli si mám knihu přečíst, ale když byla k dostání v knihovně, dala jsem jí šanci. A dobře jsem udělala! Takhle si představuji román pro ženy. Jako něco kouzelného a nevyzpytatelného. Láska je zde čistá, jemná, romanticky nevtíravá. Příběh Dana a Stelly mně přirostl k srdci a hltala jsem každou stránku, abych se dozvěděla, proč nezůstali spolu. Konec je sice smutný, ale já se slzami na tvářích dočítala poslední stránku a byla jsem šťastná, že se opět setkali a našli v duši i v srdci klid.
Kniha se moc pěkně četla a já nemůžu dát nic jiného než plný počet.
Druhý díl mě sice bavil o něco méně než první, ale rozhodně mě to neodradilo, abych pokračovala v dalších dílech. Přijde mi, že povídky v tomto díle jsou složitější. V některých pasážích bylo až moc filozofování a málo akce na to, abych udržela pozornost. I přesto mě to bavilo, je to sice těžší čtení a na úvod hlavního příběhu si musíte počkat na dvě poslední kapitoly. Mně to nevadilo a přišlo mi to zajímavé zpracování. Jen epilog jsem nečetla, ten si nechám po dokončení série.
Marigold je zábavná postava, která umí z nepříjemných situací, vždycky nějak vybruslit a ještě si z toho udělat srandu.
I po druhém díle mě tato série baví čím dál více. Přiznám se ale, že Wang Miao z prvního dílu mi byl více sympatický než Luo Ťi. Postava Ta'Š si zachovala svoji náturu a stále je mým oblíbencem.
První polovina knihy je pomalejší, přesto se tam našlo plno věcí, které mě zaujaly. Tím, jak to pomalu začalo, tak to parádně vygradovalo ve druhou polovinu. Ta byla zajisté čtivější, záživnější, velkolepější a velice znepokojující.
Honem na třetí díl!
Na Netflix míří seriál a tak budu moci posoudit, jak se televizní zpracování povedlo.
Moc jsem se na druhý díl těšila. Ale ne tak na postavy, spíše na děj. Autorka má skvěle vymyšlený svět, zvratové situace a velmi čtivý styl psaní.
Jak už to ale bývá, některé pasáže byly zdlouhavé nebo se určité myšlenky hrdinů stále opakovaly. Nebavil mě vztah Bryce a Hunta, když došlo na jejich pasáže, chtělo se mi to přeskočit. Chemie mezi nimi nějak přestala fungovat a nepomáhalo ani to, jak se bavili mezi sebou. Jako dva nadržení teenageři (a to doslova), kteří se chovali někdy dětinsky. Když se řešilo něco důležitého nebo se snažili řešit jejich vztah, často to úplně shodili nějakou nevhodnou poznámkou.
Více mě bavilo odhalování tajemství, vymýšlení a provedení plánů na záchranu světa a samozřejmě konec, který byl zapeklitě výborný. Už kvůli němu si chci přečíst další díl :-)
Opět jsem se neskutečně bavila. Styl vyprávění je trochu jiný, ale knize to neubírá na její čtivosti. Líbilo se mi, že příběh je zachycen z pohledu více postav. Sice toho bylo trochu moc informací, ale mně to přišlo víc napínavější a nápaditější. Akční scény, někdy více drastičtější, jsem si užila. Surovost, bolest, bezmocnost, beznaděj, bez toho by to nebylo ono.
Stejně jako u předešlých dílů, mě velice bavily kresby, které jsou součástí knihy.
Příběh Helen a jejích pět dětí je neskutečně citlivý, smutný a depresivní. Myslím si, že pro ženy, které mají děti a nebo které jsou v očekávání, se kniha nemusí líbit. Utrpení dětí popisováno v knize bylo srdcervoucí. Helen obdivuji, že se dokázala postarat nejen o své děti, ale i o cizí a že i v takovém pekle jako byla Osvětim, jim dokázala vytvořit malý ráj, kde na chvíli zapomněly na bolest a utrpení.
(SPOILER) Sérii Hunger Games mám velmi ráda, převažovaly ale obavy, jestli bude návrat do tohoto světa mnou vnímán pozitivně. Musím uznat, že kniha mě zaujala, už jenom myšlenkou na lidštějšího Snowa. Nechtělo se mi věřit, že Coriolanus může být hodný. A on vskutku měl dobré srdce, ale výchova Kapitolského režimu takové chování potlačila a mohli jsme sledovat pomalý přerod v prezidenta tyrana.
Co se budu rozepisovat, knížka se četla skvěle. Zvláště část věnovaná samotným Hrám, které byly ještě v "plínkách", tudíž jim chyběla pompéznost a mediální popularita. Jen mě mrzí, že příběh je vyprávěn jen z pohledu Coriolanuse. Zajímaly by mě osobní postřehy Lucy Gray nejen během Her, ale i její pocity ke Coriolanusovi.
Poslední část knihy se zdála být trochu utahaná. Za mě to byla ale vynikající část, plná nedůvěry, paranoi a strachu. Kde tyto aspekty pomalu utvářely charakter Snowa, jak ho známe.
A teď počkat na filmové zpracování.