lou63 komentáře u knih

Dějiny krásy od Umberta Eca jsou jako ten nejluxusnější šatník dějin – otevřete jej a objevíte poklady z každého období, od antických proporcí až po moderní chaos. Eco si tu hraje na průvodce, který vás provede muzeem krásy, a zároveň vám šibalsky pošeptá do ucha: „A víte, že to, co bylo krásné tehdy, by dneska možná nikdo nepochopil?“

Kniha mě baví nejen svou hloubkou, ale i tím, jak vtipně odhaluje, že krása nikdy nebyla univerzální. Co si budeme povídat – to, co ve středověku na obrazech považovali za krásu (technika sfumato), by dnešní estetici nazvali „temným filtrem“ a antické sochy s dokonalými proporcemi? Ano, ty by dnešní influencery a influencerky zahanbily v každé kategorii.

Eco jde ale ještě dál. Připomíná nám, že krása není jen o tom, co vidíme – je to mix filozofie, umění a pocitů. Zní to vznešeně, ale věřte mi, když Eco začne vysvětlovat, proč středověcí světci vypadali tak vychrtle a proč baroko milovalo ty dramatické kudrlinky a buclaté proporce, budete se bavit. A navíc je kniha plná obrazů, takže si připadáte jako na soukromé výstavě.

3 15.01.2025

Picassova sladká pomsta je takové malé literární poklepání na rameno všem, kdo kdy stáli před moderním uměním a dumali: „Tuhle skvrnu od kávy na plátně mám doma taky.“ Ephraim Kishon si tady bere na paškál všechno – od uměleckých snobů, kteří zkoumají „hluboké poselství“ čehosi, co možná Picasso nakreslil levou rukou po požití přílišného množství vína, až po absurdní byrokracii a manželské půtky.

Jeho humor je jako dobře mířená trefa do černého: ironický, ostrý a pořádně inteligentní. Satira na svět moderního umění je výživná – kdo jiný by si troufl naznačit, že možná ani sám Picasso nevěřil, co všechno mu projde? A když do toho Kishon přidá byrokratickou absurditu a rodinné peripetie, máte knihu, která vás rozesměje a ještě vám pomůže přežít vlastní domácí chaos.

Tahle kniha je prostě radost. Je to kombinace intelektuální zábavy a lehkého šťouchnutí do našich vlastních předsudků.

2 15.01.2025

O mé rodině a jiné zvířeně je přesně ta kniha, která vám zlepší den, ať už se děje cokoli. Jakmile otevřu první stránku, okamžitě jsem na Korfu – slunce, cikády, pomerančovníky, a v tom chaosu běhá malý Gerald s nějakým podivným zvířetem, které si právě přinesl domů. Jeho rodina? Dokonalý sitcom! Larry s literárními ambicemi, Leslie všude tahá zbraně, Margo se nonstop snaží o nějakou revoluční dietu, a máma to všechno zvládá s neuvěřitelnou grácií a klidem. Vážně, jak to ta žena dělá?
A pak je tu Gerald – ten, kdo vidí krásu ve všem živém. Od štírů (které by mě asi trochu vyděsily) po želvy, ptáky a psy. Každé zvíře popisuje s takovou láskou, že mám chuť jít ven a adoptovat aspoň ježka. A to nemluvím o těch momentech, kdy jeho zvířecí „mazlíčci“ způsobí naprostý domácí chaos. Želva uprchne, štíři se rozlezou...
Tahle kniha je moje osobní terapie. Když je venku nevlídno, otevřu ji a rázem jsem na sluncem zalitém ostrově plném smíchu, zvířat a rodinných absurdit. Durrell to prostě umí – rozesmát, nadchnout a ukázat, že život je krásný, i když je občas trochu chaotický.

10 15.01.2025

Pražský hřbitov je kniha, která mě zavedla do temného zákulisí 19. století, kde se politika, konspirace a předsudky míchají v jeden neuvěřitelný koktejl. Ačkoliv hlavní postava Simonini je člověk, kterého byste v reálném životě radši nepotkali, Eco ho napsal tak, že vás fascinovaně přiměje sledovat každý jeho krok. Je to cynik, manipulátor a člověk, který by klidně prodal vlastní babičku, kdyby na tom něco vydělal.
Co mě na knize bavilo, bylo to neustálé napětí mezi realitou a fikcí. Eco totiž míchá skutečné historické události s fikcí tak mistrně, že občas nevíte, co si vymyslel a co se opravdu stalo. A když do toho přidá ještě satiru a ironii, máte pocit, že čtete jakousi zvrácenou verzi dějin, která vám ale až děsivě připomíná to, co se děje i dnes.
Hlavní téma knihy – jak se zrodí konspirační teorie a jak snadno mohou být zneužity – je až mrazivě aktuální. A i když je to příběh o 19. století, pořád vás nutí přemýšlet o tom, jak moc lidé věří tomu, co slyší nebo čtou, aniž by si ověřili fakta.
Kniha není lehké čtení, to přiznávám. Eco se s vámi nepáře, historických detailů je spousta a člověk občas musí zastavit a zapátrat, o čem to vlastně mluví. Pražský hřbitov je ale rozhodně kniha, která stojí za přečtení. A navíc – kdo by odolal té temné, lehce dekadentní atmosféře plné tajemství?

10 15.01.2025

Baudolino je kniha, která mě dostala svou hravostí a nápaditostí. Je to příběh kluka, který díky své výřečnosti a fantazii dokáže proměnit obyčejný život ve fascinující dobrodružství. Od chvíle, kdy ho císař Fridrich Barbarossa adoptuje, je jasné, že tohle nebude klasická historická kronika. Baudolino totiž neustále balancuje na hraně mezi pravdou a lží – a přiznám se, že mě to chvílemi bavilo možná až moc.
Když začne vymýšlet legendy o bájném království kněze Jana, nemohla jsem si pomoct a musela jsem obdivovat jeho kreativitu. Jasně, bylo to trochu nepoctivé, ale zároveň neskutečně odvážné. A pak ta jejich výprava! Plná zvláštních tvorů, neuvěřitelných situací a bizarních okamžiků, kde jsem se nemohla rozhodnout, jestli se smát nebo žasnout.
Co mě ale opravdu oslovilo, byla hlubší rovina příběhu. Baudolino si postupně začíná uvědomovat, že celý jeho život je postavený na příbězích, které si vymyslel. A najednou si pokládá otázky, které rezonují i dnes: Kde je hranice mezi realitou a tím, co si v hlavě sami vytvoříme? Jak moc nás naše fantazie formují?
Baudolino je zkrátka kniha, která umí pobavit, okouzlit i přimět k zamyšlení. Ať už vás baví historie, fantazie, nebo jen milujete dobře napsané příběhy

8 15.01.2025

Číst tuto knihu je jako jít na večírek, kde vás hostitel polije whisky, hází po vás sarkastické hlášky a na rozloučenou vám dá pusu na tvář – a vy odcházíte naprosto okouzlená. Philip Marlowe je chlap, co má cynismus místo parfému a sarkasmus jako druhý jazyk. Jakmile otevřete knihu, jste lapené – ne jeho šarmem (i když i ten má), ale jeho brilantní schopností přežít ve světě, kde je každá druhá postava buď zkorumpovaná, mrtvá, nebo obojí.

A ten styl psaní? To je literární ekvivalent whisky na ledu – mrazivé, ostré, hořké, a když si nedáte pozor, máte z toho hlavu v oblacích. Každá věta má švih, humor a takovou hloubku, že vás nutí přemýšlet, proč vám tohle nikdo nenapsal na pohlednici.

7 14.01.2025

Máme tu hlavního hrdinu Harryho Holea, který je tak archetypálně „poškozený detektiv“, že kdyby šlo o film, potřeboval by vlastní fanklub a sponzora na kávu. A pak spoustu dalších postav, jejichž jména si musíte zapisovat na papír, protože jinak ztratíte přehled – a přiznejme si, kdo na to má při čtení čas?
Kdy přesně se stalo, že se severská krimi stala módním trendem? Kdo to začal? A proč všichni ti spisovatelé mají pocit, že čím více krve a mrtvol, tím lépe?
Ale abych nebyla nespravedlivá – Nesbø umí. Umí napsat napětí tak husté, že by se dalo krájet, a jeho zápletky jsou tak zamotané, že se člověk cítí jako na kolotoči. Ale občas mám pocit, že to celé trochu přehání. Méně je někdy více, víme?
Takže Nemesis? Zábavné, napínavé a ideální na zimní večer, kdy chcete trochu toho mrazu – v knize, ne venku. Jen doporučuji držet si v jedné ruce knihu a v druhé poznámkový blok, protože jinak se v té spleti vztahů a zvratů ztratíte rychleji než Harry Hole ve vlastním životě.

3 14.01.2025

Andělé a démoni jsou jako rychlá jízda horskou dráhou plnou historických nepřesností, dramatických zvratů a konspiračních šíleností – ale přiznejme si to, nemůžete se odtrhnout. Robert Langdon je takový Indiana Jones v tweedovém saku, kterého byste chtěli mít nejen na přednáškách, ale i v kapse při prohlídce Vatikánu.
Dan Brown skvěle mixuje akci a napětí, ale když se nad tím zamyslíte, některé zápletky byste nenašli ani v béčkových thrillerech. Historické „fakty“ jsou často volně inspirované realitou, ale koho to zajímá, když je děj taková zábava?
Pokud hledáte něco chytře napsaného, ale přitom úplně šíleného, Andělé a démoni vás nezklamou. Berte to s nadhledem – a připravte se na googlení iluminátů.

6 14.01.2025

Foucaultovo kyvadlo je kniha, která vás chytí svou hloubkou a nepustí, dokud se neponoříte do fascinujícího světa tajemství, konspirací a myšlenkových her. Umberto Eco mě opět ohromil svým mistrovským stylem, který dokáže skloubit zdánlivě neslučitelné – hluboké filozofické otázky, mystiku a humor. A co je nejzajímavější? Každá stránka této knihy je jako intelektuální pokladnice, která vás vybízí k tomu, abyste sami skládali jednotlivé kousky dohromady.
Při čtení jsem se přistihla, jak přemýšlím nad tím, jak moc jsme ochotní věřit tomu, co nám dává sice smysl, ale nemá to žádný reálný základ.
Eco opět ukazuje svou encyklopedickou erudici. Alchymie, templáři, okultní vědy, kabbala – všechno je tu zpracováno s takovou pečlivostí, že máte pocit, jako byste procházeli univerzitní kurz skrytých nauk, aniž byste opustili pohodlí svého gauče.
Je to kniha, která provokuje, baví a zanechává vás s pocitem, že jste právě absolvovali cestu intelektuálním labyrintem – a ta cesta rozhodně stojí za to.

9 14.01.2025

Jméno růže je historická detektivka, kde vraždy, tajná knihovna a kniha o smíchu spustí hromadu problémů. Františkán Vilém z Baskervillu je takový Sherlock Holmes středověku – chytřejší než všichni kolem a s mladým parťákem Adsem po boku. Do toho slepý mnich Jorge, který nenávidí smích víc než pondělní rána.
Eco skvěle vykresluje střet rozumu s církevní dogmatickou mocí a ukazuje, jak nebezpečné může být vědění. Servíruje napětí, záhady a filozofii v jednom balení – je to jako dostat intelektuální hlavolam se špetkou humoru. Smích možná prodlužuje život, ale v tomhle opatství by vás mohl stát hlavu!

20 14.01.2025

„Smrt šumavského poustevníka“ mě vtáhla do středověké Šumavy dřív, než jsem stihla dopít ranní čaj. Vondruška mistrně líčí nejen drsnou krajinu a středověké zákony, ale i nutnost šikovné diplomacie. Panoš Ota se odhodlá dokonce svést hradní kuchařku, aby vyšetřování posunul dál. Taková "oběť " v zájmu spravedlnosti! Celý příběh je napínavý jako dobře uvázaná tkanice na šatech a i přes temný zločin ve vzduchu vás dokáže zahřát líp než oheň v hradní kuchyni.

8 14.01.2025

Kniha plná kouzla, dobrodružství a životní moudrosti. Maugli a jeho zvířecí společníci – od moudrého Baghíry přes laskavého Balúa až po děsivého Šér Chána – nejsou jen postavy, ale skuteční průvodci do světa, kde se hledá rovnováha mezi svobodou, odpovědností a sounáležitostí.
A co teprve ilustrace Zdeňka Buriana! Zvláště jedna, ta kde se Mauglí koupe s hadem Ká v tůni, je prostě skvostná. Každý obrázek umocňuje atmosféru a vynáší Kiplingův příběh ještě výš.

13 14.01.2025

Starověký Egypt, intriky, lásky, zklamání a životní pády hlavního hrdiny – všechno je tu podané tak, že máte pocit, že to prožíváte s ním. Waltari píše tak živě a do detailu, že se vám před očima odvíjí celý starověký svět, od přepychových paláců až po chudinské čtvrti.
Je to pořádná bichle, takže se na to připravte, ale jakmile se začtete, nebudete chtít přestat. Sinuhet je navíc takový ten typ hrdiny, který není dokonalý – někdy ho litujete, jindy na něj máte vztek, ale vždycky vás zajímá, co udělá dál. Je to epické, místy melancholické, ale neskutečně silné čtení. Pokud vás baví příběhy, co vás úplně vtáhnou do jiného času a místa, tahle kniha vás nezklame.

12 13.01.2025

Je to přesně ten typ thrilleru, který vás okamžitě vtáhne – i když většinu času sledujete, jak si hrdinové sami komplikují život. Rachel, hlavní postava, tráví dny pitím a pozorováním cizích životů z vlaku, což jí jde skvěle, dokud se do jednoho nezaplete víc, než by měla. Všichni v příběhu jsou tak trochu podezřelí, tak trochu nesympatičtí – a možná právě proto vás to baví. Je to napínavé, místy lehce absurdní, ale ideální čtení na večer, kdy chcete být detektivem z pohodlí gauče

13 13.01.2025

Tak to je přesně ta knížka, u které si říkám: No jasně, Jacku, samozřejmě, že to zvládneš.‘ Ten chlap je totiž něco mezi MacGyverem, Supermanem a lidským detektorem lži – vždycky přesně ví, kdo je padouch, a většinou ho srovná tak rychle, že ani nepotřebuje víc než svoje ruce a jednu smrtící hlášku. Jasně, je to všechno trošku přitažené za vlasy, ale čte se to fakt svižně a je to vlastně zábava. Vedlejší postavy tam jsou jen proto, aby měly koho zachraňovat, a příběh běží jako na horské dráze, ale kdo by se tím trápil? Občas jsem se musela smát – ne proto, že by to bylo vtipné, ale prostě proto, jak strašně neuvěřitelně dokonalý ten Jack je. Ale víte co? Reacher má svůj šarm. Je to trochu jako sníst pytlík chipsů – víte, že byste možná mohli sáhnout po něčem kvalitnějším, ale stejně to zbaštíte.

5 13.01.2025

Je to taková ta milá, voňavá romantika, která mě na chvilku přenesla do úplně jiného světa. Brooklyn tu působí docela útulně, i když jsem čekala trochu víc detailů, aby to město fakt ožilo – spíš mi připadalo, že je jen lehce načrtnuté. Příběh samotný je fajn, ale jo, docela předvídatelný. Na druhou stranu, ta atmosféra pekárny, nové začátky a hledání sama sebe mě bavily, i když to není nic, co by mě úplně ohromilo. Takže pokud máte chuť na něco odpočinkového a sladkého, tohle určitě neurazí.

Je to taková ta příjemná dovolenková oddechovka, která vás naladí na léto a moře. Chorvatsko je tu popsané krásně – malebné vesničky, vůně moře, dobré jídlo, prostě všechno, co od téhle destinace chcete. Ale přiznám se, že děj je trochu předvídatelný. Jasně, nečekáte u toho žádné šokující zvraty, spíš sladkou romantiku a trošku toho seberozvoje, což přesně splňuje, jen občas máte pocit, že už jste to někde četli. Na druhou stranu, atmosféra je tak příjemná, že to vyvažuje. Ideální, pokud chcete vypnout a nechat se na chvíli přenést k moři, bez velkých očekávání.“

Bridget je prostě mile praštěná! Totální chaos v práci, v lásce i v každodenním životě, a přesto si ji zamilujete od první stránky. Smála jsem se nahlas u jejích nekonečných trapasů, sdílela s ní nejistoty a občas si říkala: „Tohle se mi snad taky stalo!“ Je tak lidská, až máte pocit, že čtete příběh své nejlepší kamarádky.
Co je na téhle knize nejlepší, je humor a lehkost, se kterou ukazuje, že život není o dokonalosti. Bridget se neustále snaží všechno napravit – svůj šatník, vztahy, váhu – ale stejně skončí v bláznivých situacích, které vás rozesmějí i dojmou.
Je to nenáročné, vtipné a osvobozující čtení, které připomíná, že být trochu "mimo" je vlastně úplně v pohodě.

6 13.01.2025

Pro mě naprostá klasika, kterou si znovu a znovu ráda přečtu. Christie skvěle akcentuje příběh a dokáže udržet napětí a záhadu na vysoké úrovni až do poslední stránky. Poirot, se svými „šedými buňkami mozkovými“, je neodolatelný, a přestože jde o detektivku, atmosféra zůstává elegantní, i když temná.
V dnešním světě, kde je krimi žánr často o drsných realitách, brutálních, naturalisticky popsaných zločinech a šokujících zápletkách, se detektivky Christie cítí trochu jako návrat k něčemu rafinovanému, kultivovanému.

10 13.01.2025

Kniha, která si získala širokou oblibu a spoustu obdivovatelů, ale osobně jsem měla trochu smíšené pocity. Kostra příběhu o Florentinovi a Fermíně, o jejich lásce, která přečkává dlouhá léta a všechny možné zkoušky, má krásný potenciál, ale místy se mi zdálo, že děj je příliš protahován a opakuje se.
Márquezův magický realismus, ačkoli pro mnoho čtenářů fascinující, mi tentokrát přišel spíše zbytečně dekorativní. Jsem ráda, že spisovatel do příběhu vkládá nejen romantickou vášeň, ale i hlubší vrstvy lásky ve všech jejích podobách, a to od mladistvé touhy až po zralou oddanost. Ale občas jsem měla pocit, že to vše zapadá do určitého schématu, kde kouzlo magického realismu trochu zakrývá skutečné emoce postav.
I přes to, jak je kniha literárně silná a jak silně se snaží vykreslit lásku, která odolává času, mám pocit, že některé pasáže mohly být intenzivnější a méně zahalené do magických ornamentů. Není to kniha, která by mě okouzlila v každém ohledu, ale i tak v ní najdete něco, co stojí za zamyšlení.

5 13.01.2025