LucaEx.
komentáře u knih
Ve špatné rodině
Tarryn Fisher
Za mě čtivé a svižné, když si zrovna potřebuji odpočinout od romantických příběhů.
Tarryn Fisher nám naservírovala příběh vyprávěný z pohledu dvou žen. Winnie, která žije v krásném domě, má hezkou rodinu, jedno nepěkné tajemství a běžné starosti.
Juno je bezdomovkyně, bývalá psychoterapeutka, která také žije v krásném domě, ale pod podlahou, s Winnie a její rodinou. Je to žena, která vždycky až moc strkala nos do cizích záležitostí, což se jí mnohdy nevyplatilo. Ale nepoučila se a tak začala čmuchat i kolem rodiny, se kterou na chvilku žila, aniž by to oni věděli.
Oddychovka s lehounkým napětím. Nezklamala.
Záblesk života
Jodi Picoult
Knihy Jodi mám ráda, vždy má skvělý styl a vždy si s knihou dá nesmírnou práci, aby téma dokonale zpracovala. Tentokrát to ale bylo těžké čtení.
Pro mě to byl hlavně vhled do fanatické americké společnosti, do potratové politiky USA a ukázka toho, jak Američané dokáží lehce sáhnout po zbrani a jít zabíjet nevinné.
V knize snad nebyla jediná normálně fungující rodina a pro mě, jako ateistu, byla nepochopitelná role církve, která je určitě reálně vykreslená.
Právo na život, právo volby, dvě strany proti sobě, protestující a bojující za svůj názor.
Kniha je vyprávěná odzadu s vysvětlujícím epilogem. Postav je tu hodně a každá se svým více či méně smutným příběhem. Donutí vás k zamyšlení a mě i k pocitu, že jsem ráda, že žiju tam, kde žiju.
Příliš pozdě
Colleen Hoover
Po každé nové knize od CoHo sáhnu hned, jak u nás vyjde a ani u této to nebylo jinak.
Čtivý příběh o Sloan, Asovi a Carterovi, vyprávěný z pohledů všech hlavních hrdinů nás zavede do toxického vztahu, k psychopatickému chování, závislosti na toxické osobě a prostředí drogového dealera, kde vládnou špinavé peníze.
Jako vždy Colleen vykreslila zoufalství hlavní hrdinky na jedničku, jen některé situace byly až těžko uvěřitelné. Někdy se to až těžko četlo, před čímž ale autorka na začátku varuje.
Asi to nebude kniha, na kterou si v budoucnu vzpomenu, řadím ji spíš k autorčinu průměru, ale čtení rozhodně nelituji.
Palác lží
Erin Watt
Pokračovat ve čtení téhle série se vyplatilo a musím říct, že třetí díl o Royalech jsem téměř vdechla.
Měl spád, zápletku, emoce i nějakou tu žhavější scénku. Vyprávění navazuje na předchozí díl a my opět sledujeme Ellu a Reeda z pohledů obou hlavních postav.
A víc psát nebudu, protože nechci nic prozrazovat.
Za mě asi zatím nejlepší díl
Můžu reklamovat svého manžela?
Kristen Bailey
Asi se budu opakovat, ale ani druhý díl série o sestrách Callaghanových není pro každého.
Tohle je knížka se spoustou vtipných a úsměvných, někdy až absurdních situací, ale zároveň nastiňuje bolest, kterou dokáže samotný rozvod způsobit. O nevěře ani nemluvě.
Je to boj lékařky Emmy nějak prokličkovat životem jako matka, doktorka, sestra a teď už i ex- manželka.
Já jsem se nasmála i cítila smutek, vztek a bezmoc hlavní hrdinky. A samozřejmě jsem jí držela palce. Milé čtení nejen na léto, prostě ze života.
Jen tu obálku bych asi chtěla jinou.
Tonoucí duše
Ava Reed (p)
Druhý díl ze série Nemocnice Whitehouse byl bolestnější, hlavní postavy si procházely psychickým traumatem jak po nešťastném výbuchu v nemocnici, tak i svým vlastním z minulosti. Hlavně Sierra, která je jednou z hlavních hrdinek druhého dílu. Drsná, nepřístupná, sarkastická mladá lékařka, jejíž tvrdou slupku postupně odlupuje kolegyně Laura, ale i kolega Mitch.
Sierra a Mitch se do sebe samozřejmě zamilují, ale jejich romantická linka není vysypaná růžovými okvětními lístky, ba naopak. Navíc Mitch se zotavuje z popálenin, které utrpěl při výbuchu na konci prvního dílu.
Ava Reed nám opět nabídla zajímavý příběh z pohledu obou hlavních hrdinů, který podle mě neplynul úplně hladce a občas mi přišlo, že autorka trošku neví kudy kam. Ale čtení to bylo fajn a kdo má rád tyhlety “nemocniční záležitosti, určitě si přijde na své.
Představa o tobě
Robinne Lee
To se povedlo! Fanfikce pro trochu dospělejší holky, co už mají něco odžito, ale stále nevyrostly ze sladkého snění. Ruku na srdce, kdo z vás nikdy platonicky nemiloval nějakého fešného herce nebo zpěváka? Hmmm? Já tedy ano.
Autorka krásně vystavěla příběh o vztahu muže a ženy, kde velkou roli hraje značný věkový rozdíl, který by byl v opačném případě téměř normální, ale tady je žena starší a to se neodpouští. Proč?
Navíc on je členem mega slavné chlapecké kapely a platonicky ho miluje její třináctiletá dcera a s ní miliony dalších děvčat.
Ona, Soléne, bojuje sama se sebou, svým okolím, fanynkami, aby si udržela zdravý rozum, lásku, jejíž sílu dosud nezažila a bojuje, aby udržela svou dceru v bezpečí.
On, Hayes, je okouzlující mladík, zmítaný slávou a šoubyznysem, je pod obrovským tlakem veřejnosti a bulváru.
Upřímně jsem cítila jejich bolest, když se jim celá společnost snažila zničit vzájemnou lásku. A bylo mi jich líto.
K zamyšlení je, jak dokáže být společnost krutá a nespravedlivá a cena za slávu, obdiv a život na výsluní někdy až příliš vysoká.
Příjemné čtení s prvky erotiky, podle mě tak akorát.
A už se moc těším na film.
Dýchej za mě
Eva Kollerová–Střihavková
Podle anotace jsem čekala trošku něco jiného. Doufala jsem více v možnosti vcítit se do bohémského života umělkyně ze začátku minulého století, ale víc než to na mě ze stránek knížky dýchalo zoufalství, chudoba a hlad lidí v období 1.světové války. Což jsem nečekala. Neříkám, že život sestry Gusty, učitelky Milady byl nezajímavý, naopak. O celibátu učitelek v té době jsem nevěděla a její oddanost starší sestře umělkyni byla až ohromující, ale v příběhu mi vadilo pár věcí, které mi neseděly a z dopisů od Gusty mi chyběly momenty, které by zacloumaly s mými emocemi.
Co musím vyzdvihnout je nesporně jazyk s jakým tak mladá autorka dokázala popsat dobu dávno minulou. Ten mi přišel naprosto autentický.
Doslov vylepšil stránky závěrečné části, která se mi moc nelíbila.
Každopádně kniha určitě splnila svůj účel a přinutila mně si o malířce Augustě Nekolové vyhledat podrobnější informace.
Dvě prázdná místa
Zuzana Holčíková
Pokračování Hry na druhou mě potěšilo. Ráda jsem se vrátila za Nelou a jejími skvělými syny a doufala, že se jí do života zase vrátí i Ben.
Jenže ta holka mě zklamala. Tak, jak jsem jí v prvním díle rozuměla, tak mě v pokračování vážně štvala. Až jsem měla chuť jí nějakým imaginárním klackem pošťouchnout, ať se probere.
Kam se podělo její sebevědomí?
Byla to zdravá, nejspíš i velmi hezká žena v nejlepších letech a navíc měla dvě úžasné děti, které jí byly oporou. No a pálil za ní skvělý mladý kluk se srdcem na dlani. A ona se pořád někde zakopávala a z každé nové situace nebo překvapení byla hned úplně vedle.
Život si nechávala protéct mezi prsty.
No a pak se musela pořádně uhodit do hlavy, aby se jí rozsvítilo a uvědomila si, že žije jen jednou a konečně začala žít život, který si zaslouží.
Pokud to byl záměr autorky, vyvolat tyto emoce, malinko čtenáře rozladit, aby měli chuť hlavní hrdinku popohánět jistým směrem, tak u mě se jí to povedlo na jedničku.
Milé čtení na dvě odpoledne, které naznačuje, že rozvodem ani blížící se čtyřicítkou život rozhodně nekončí.
Moc děkuji za příležitost si knihu přečíst jako recenzní výtisk a těším se na další Zuzčiny knihy, protože má co nabídnout.
Světlo v nás: Jak si poradit v nejisté době
Michelle Obama
První kniha Michelle Obama Můj příběh mě oslovila a moc se mi líbila. Světlo v nás je trošku jiná, víc motivační a na její čtení i pochopení musí mít čtenář už něco za sebou. Nějaké ty životní kopance, uvědomění a hlavně tu správnou náladu.
Mě se načasování povedlo, protože neprožívám zrovna nejrůžovější životní období a snaha motivovat u mě momentálně padla na úrodnou půdu.
Michelle umí vyprávět a povzbuzovat, nenásilně a laskavě přenášet nejen svoje životní moudra na čtenáře. Pokud sám čtenář chce.
Pouští nás do svého života, ukazuje všechny jeho aspekty, pochyby, lásku, rodinné vazby a snahu měnit svět k lepšímu. Má můj obdiv, na tom se po přečtení i její druhé knihy nic nemění.
Křehké srdce
Mona Kasten
Druhý díl plynně navazuje na Osamělé srdce a opět nás zavede za bubeníkem kapely Scarlet Luck Adamem a rozhlasovou moderátorkou Rosie.
Tentokrát měla kniha větší spád, prošli jsme s Adamem jeho pobyt na odvykačce, s Rosie dřinu se vzkříšením její rozhlasové show a konečně došlo mezi těmi dvěma i na něco víc. I když překážek museli zdolat víc než dost.
Mona Kasten opět dokázala, že je skvělou spisovatelkou a nenudila ani chvilku. I když první díl mě nadchnul o trošku víc. Bolest z něj byla prostě cítit.
A musím pochválit zase krásné obálky obou knih.
Život na míru
Nikki Erlick
Doufala jsem v zajímavý příběh a ten jsem dostala.
Co by bylo kdyby …?
Každý na planetě dostane svůj provázek a musí se s tím vypořádat po svém. Zejména ti s krátkým provázkem, protože délka provázku určuje celkovou délku vašeho života.
A jak už to tak u lidského pokolení bývá, nastává diskriminace krátkých, boj o moc, protesty a zmatky. A čtenář to celé sleduje z pohledu celkem osmi hrdinů, kteří mají různě dlouhé provázky a jejich osudy jsou jistým způsobem propletené.
A ve finále nám autorka naservíruje jedno důležité poselství: Žij každý den svůj život, jako by jsi měl krátký provázek = život.
Za mě fajn čtení, podnítí k zamyšlení, co bychom dělali my, kdybychom dostali provázky a jestli bychom vůbec chtěli znát jejich délku ? Hm, toť otázka.
Audrey Hepburnová a její zářivá hvězda
Juliana Weinberg
I další kniha z edice Významné ženy mi rozšířila obzory. O Audrey Hepburn jsem toho před přečtením tohoto beletrizovaného životopisu moc nevěděla.
Autorka se nás snaží seznámit s celým jejím životem. Od malé šestileté holčičky vyrůstající v Holandsku, přes dospívající slečnu snící o kariéře primabaleríny až po zářící hvězdu filmového plátna. Popisuje ji jako velice skromnou, milou, místy až nesebevědomou ženy, toužící hlavně po lásce a mateřství.
Příběh je čtivý, vystihuje Audreyiny problémy v manželství, se kterými se potýkame i my všichni, komplikovanější vztah s matkou i mateřskou lásku k vlastním dětem.
Bohužel mi hodně vadil překlad, některá slova jako by vypadla ze středověku a postavy spolu v přímé řeči mluvili jako v 18. století. Škoda.
Ale na Prázdniny v Římě se ráda brzy podívám, právě díky této knížce.