lucie.8 komentáře u knih
Velmi poučná kniha. Obzvlášť když máte ve svém okolí někoho, kdo touto poruchou trpí.
Můžete si říct, že jednotlivé příběhy samy o sobě nic nedokazují... ALE stejně vám to nedá spát. Výborná kniha, líbilo se mi, že příběhy jsou z českého (a někdy slovenského) prostředí.
Kniha a ilustrace v ní pěkně mapují historii Jihlavy. Z posledních kapitol je ale poměrně cítit, že byly psány v 60. letech - hrdinná Rudá armáda, po válce vyhnání všech nacistů (o německém civilním obyvatelstvu zde není ani slovo) apod.
Film se mi líbil víc (což se mi stává dost zřídka). Knížka se mi zdála poměrně nudná, děj moc neubíhal.
Poslední díl Havraních kruhů mě nadchnul. Svět Umpiri i jeho obyvatelé byli skvěle vymyšlení.
Takhle si dobrý horor nepředstavuji. Zvládla jsem první 4 povídky a pak jsem knihu odložila.
Vánoční koledu jsem četla (jak jinak) o vánočních svátcích a výborně mi pomohla naladit se do té správné vánoční pohody. Je to taková pohádka pro dospělé, abychom nezapomínali, že Vánoce nejsou jen shon a stres a že bychom si je měli hlavně užít.
Bohužel druhá povídka Začarovaný mě nezaujala vůbec.
Tento díl mi přišel slabší než předchozí, ale sérii si dočtu i tak.
Praktická kniha do domácnosti s kočkou. Najdete v ní přehled kočičích plemen (s popisem vzhledu i povahy), rady do prvních dnů kotěte v novém domově nebo při problémovém chování, i informace o kočičích nemocích a způsobech první pomoci.
EDIT: asi se mi díky této knize podařilo odnaučit kočku brousit si drápy o křeslo (a to má hned vedle obrovské škrabadlo), už tři týdny jí při tom nikdo nechytil :)
Další pěkná detektivka, tentokrát ze zajímavého prostředí dobytého města.
Trošku slabší než první a druhý díl. Asi mi Randal a soška moc připomínali Froda a prsten.
K dočtení této knihy jsem se nutila čtyři měsíce (to má jen 176 stran) a jen kvůli čtenářské výzvě 2015. Byl tam bod "Kniha, kterou jste si vybrali pouze podle obálky", což přesně vystihovalo, jak se ke mně tato knížka dostala. Naneštěstí to nebyla moc šťastná volba. Děj pořád skákal mezi dvěma dějovými linkami, z nichž jedna by tam (podle mě) vůbec nemusela být. Pak přišel rychlý konec a já byla ráda, že už to mám za sebou.
Proti Křižákům je to spíše oddechovka, ale i tak se mi kniha líbila.
Z nostalgie jsem se po letech pustila i do druhého dílu Kruhů magie. A líbil se mi ještě víc než ten první.