Lucik87
komentáře u knih

Takové to tlachání o ničem. A navíc bez konce. Tak bez toho bychom se obešli, ne?


Nelíbilo. A možná proto, že jsem od knihy čekala víc. Tak nějak, když knihu celkově zhodnotím, byla pro mě strašně nezajímavě napsaná. Hanka byla na facku a moc jsem s ní nedokázala soucítit, i přesto, že k ní osud byl tak krutý. Postavy nesympatické a všechny divné. Konec, tak to je pro mě velký otazník. Vypadá to, jak když autorka nevěděla, jak příběh ukončit..tak prostě další sraženej autem. Navíc ty vztahy...nevěrohodné. Pro mě ztráta času.


Klasická červená knihovna podle jasného scenáře. Začátek hrůza, hodně se přehání a všechno mi přijde takový zahnaný do krajnosti, viz. popis špatného dne Zoe. Trevor na přesdržku, dle líčení jeho charakteru a sledu myšlenek bych řekla, že do pěti počítat sotva umí. Uprostřed se to začínalo uz lépe rozjíždět. To mě hodně bavilo. Ovšem konec, to bylo zase utrpení. Trevor se samozřejmě změnil a přestal být tupcem, Zoe vlastně ve finále byla kráska. Musím podotknout, že mě také dost iritovalo stále se opakující "naplácání". Nu nic světoborného, ale při nudném večeru zabaví.


Já toho autora prostě miluju. Opět nezklamal. Jeho knihy mají neuvěřitelná poslání. Alespoň pro mě. I přes ta tragická témata mají v sobě plno dobra. Když se zamyslíme kolem a kolem. Napjatě očekávám další klenot.


Asi prostě nejsem zrovna naladěná na tuhle vlnu. Četla jsem Já a pan Jones, což mi přišlo docela fajn. Taková oddechovka. Ale tahle kniha na mě působí jako takové tlachaní. Holt jse namlsaná něčím lepším, potom ten pád dolu v jiném žánru trochu bolí. Auvajs!


Do více jak půlky knihy jsem byla nadšená. Autorovi se nedá upřít velký um zatáhnout čtenáře do dobové atmosféry příbehu. Fantazie jede naplno, cítíte se součástí těch špinavých ulic. U mě pak ale přišel zlom. Druhá polovina se pro mě táhla. Nevím proč. Čekala jsem nějaké zvraty, výbuchy emocí a ono nic. Asi bych počet stránek prostě zúžila.


Čtivé, ale na druhou stranu ne tak originální, abych z toho šla do kolen. Poslední dobou je psychologických a rodinných thrillerů tolik, že se jen těžko nalézá kniha s neotřelým a výjimečným zpracováním.


Jaksi mě styl psaní moc neoslovuje. Zmizelou jsme hltala, Temné kouty byly zklamáním a Ostrým předmětům jsem možná už od začátku ani nedalal šanci Pro mě tak nějak nezáživně napsáno.


No tak já vám tedy nevím. Vzhledem ke kladným recenzím jsem asi víceméně zklamaná. Příběh má potenciál, ale knihu bychom mohli zkrátit asi na 250 stran. Protože ta omáčka, to nezáživné neokořeněné nic okolo, to mě tedy fakt nudilo. Velké zklamání, do další knihy od této autorky nejdu.


Krásný, milý příběh. O zraněných duších, o uzdravování a lidské potřebě mít někoho blízkého. Moc se mi líbily pasáže Elizabeth, které obsahovaly plno přenádherných metafor. Skvělá oddechovka.


Mám takové rozporuplné pocity. Jsem velký odpůrce oněch Odstínů-pro mě je to prostě brak. V mnoha ohledech jsem v této knize viděla podobnost. Ovšem autorce se nedá upřít, že styl psaní má daleko méně primitivnější. Kniha mě místy dokázala zaujmout. Ano, určitě bych více ubrala těch erotických scén, které se stále dokola opakovaly a v podstatě jsem je přeskakovala-nepodstatné. Vítězný pohár primitivnosti autorka vyhrává v pasáži, kdy Eva projevuje svou důveru Gideonovi nabídkou análního styku, to už bylo fakt moc. Promiňte, opět se musím smát :D


Díky za takové knihy. Díky autorce, že nám dělá svět krásnější. Díky ní můžeme doufat, že je svět lepší. Aspoň já. Hlavní hrdiny si musíte zamilovat, protože nemilovat je nejde. Trošku jsem viděla podobnost dialogů, které byly v první knize. To trošku ubírá na originálnosti, ale to mi nevadí, ty krásné věty mi totiž pořád zní v hlavě.


Dobře zpracované. Pasáže, kde byly největší akce, jsou skvěle a výstižně popsané, takže vtáhnou do děje. Škoda, že Joona Linna mi nijak nepřirostl k srdci, podobná srdcovka jako u Miniera a jeho Martina Servaze, se nekonala...Ale jinak je to velký detektivní nadprůměr.


Strašně smutnej příběh. Místo, kam se narodíme, si nevybíráme. Finální dramatická scéna mě rvala na kusy a ještě víc mě rval na kusy fakt, že některý matky si svý děti vůbec nezaslouží. Forma vyprávění hlavní hrdinky Kosti vtáhla do děje.


Tak tohle byla nálož. Nálož emocí při jedný probdělý noci, protože knihu jsem prostě nemohla odložit. Napjatě jsem očekávala, jaký padne verdikt, co se stane a konec mě úplně rozložil. Dlouho jsem musela přemýšlet nad tím, jaké neočekávatelné nástrahy nám někdy osud může přinést.
Děkuji Jodi za takové příběhy, protože tohle má smysl číst!


Konec byl moc hezký, mělo to smysl. Zakončení mě celkem překvapilo, protože knížka se mi jevila celkově docela obyčejně a průměrně. Už jsem četla mraky knih od N.Sparkse, ale tak nějak mám poslední dobou pocit, že většina jich je na stejné brdo. Také moc nechápu, proč všeschny postavy v jeho knížkách grilují maso. Fakt neoriginální. Pět stránek prostě čtete o tom, jak naklepávají maso, jak zprudka maso opékají apod. Musím si prostě dát od Sparkse asi oraz.
