Luciluc komentáře u knih

Knížka čtená dceři. Doporučila nám ji paní knihovnice a je to naše první setkání s autorkou. Já sama bych po knížce nesáhla, byť název je lákavý, odrazují mě však ilustrace, ty mi do oka vůbec nepadly. Ale příběhům s poučením jsme šanci dát chtěly a tak jsme knihu domů vypůjčily. Jak se píše v anotaci, obsahuje deset pohádek o maličkostech, z kterých si děti nic nedělají a dospělý z nich šílí. Najdete zde příběh o nečesaných vláskách, o upatlaném jedlíkovi, o rozvázaných tkaničkách, o nevysmrkaném nosu, o žalování, o nenošených bačkorkách, o špinavých uších, o nečištěných zoubcích, o kazisvětovi a o neuklizených hračkách. Příběhy jsou kratší, průměrně čtyři strany, jen poslední je delší (na mě až zbytečně zdlouhavá), četly jsme vždy několik kapitol za sebou, a pokaždé se zde vyskytuje fráze „a pak se to stalo“ (na to dcerka vždy čekala). Nám se líbily příběhy o nevysmrkaném nosu, špinavých uších (spirálovník ušatý) a nečištěných zoubcích. Nebylo to špatné (námět), ale mám z toho trochu rozporuplné dojmy. Od autorky máme ještě vypůjčenou knihu Dušinka, víla věcí, doufám, že bude lepší než tato. 3,5*

3 28.07.2024

Knížka čtená dceři. Od naší oblíbené autorky jsme přečetly již několik knih, takže koncept a styl psaní jsme už dopředu znaly. Tentokrát mi příběh připadal trochu těžkopádný a jednotvárný, a v porovnání s knihou Jde sem lesem, která mi z dosud čtených přišla tematicky nejpodobnější, se mi tato až tolik nelíbila. Nebyla špatná, ale četly jsme od paní spisovatelky povedenější příběhy. Opět se zde dozvíte nové zajímavé informace nejen z rostlinné, ale i živočišné říše, které si procvičíte v kvízech na konci každé kapitoly a příběhem vás budou provázet moc hezké ilustrace Evy Chupíkové. Za příběh o chlapci Matyášovi, který se snaží za pomoci lučních víl najít pro Lesní paní ztracené perly dávám slabší čtyři hvězdičky.

3 28.07.2024

(SPOILER) Knížka čtená dceři. Od autorky jsme četly dvě knížky o čertu Zbrklíkovi, které se nám líbily, proto jsem byla mile překvapena, když jsem v knihovně objevila příběh o Bordelíně, která létá na duhovém deštníku, a s kterou jsme se setkaly už při čtení Zbrklíkových příběhů. Je to milé vyprávění o tom, jak se z čarodějnice, která bydlí v chaloupce naruby, a která chce škodit a dělat neplechy, stane hodná kouzelnice. V kapitolách najdete i poučení, které je ale podáváno nenásilnou formou (důležitost vody v přírodě, uklízení nepořádku, pomoc druhým, hygiena a čištění zubů/jezení sladkostí). Líbila se mi zmínka o tradici vynášení Moreny a přivolávání jara, a o příjezdu Martina na bílém koni. Škoda, že nebyla více rozvedena dějová linka s chlapečkem Vojtíškem a skřítkem Kulíškem, který se objevil v jedné kapitole. Kapitoly jsou trochu delší, ilustrace pěkné. Dávám plus za originální názvy postav: Puchonosodor, Drzečka, Mudrlice, Elvíra, talířek Šmíráček, Vlasomilka…Určitě si přečteme pokračování. Doporučuji, dceru to moc bavilo.
P.S. chtěla bych ovládat úklid domova pomocí tleskání jako Vlasomilka, a ta její kouzelná vana taky nebyla k zahození :)

3 21.06.2024

Knížka čtená dceři. Pohádky jsem pořizovala už před dlouhou dobou (děti je ale dostaly až teď k narozeninám), to jsem autorku ještě neznala. Až po několika dalších knihách, které jsme si od ní půjčily z knihovny, jsem zjistila, že mi její psaní příliš nevyhovuje. Ale musím říct, že Popelářské pohádky byly jedny z těch lepších. Některé pohádky byly dobré, jiné slabší. Každá kapitola na konci obsahuje popelářskou radu v oblasti třídění odpadu. Ilustrace jsou průměrné. Kapitoly tak akorát dlouhé, většinou jsme před spaním četly dvě za sebou. Úplně na konci je seznam některých věcí (nedopalek cigarety, igelitový sáček, dětské jednorázové pleny, tužkové baterie,…) a údaj jak dlouho se rozkládají v přírodě, a namalované jednotlivé typy popelnic, děti je tak vidí hezky u sebe pohromadě. Knížka má určitě edukativní charakter, to je její plus, ale jednotlivé pohádky v paměti na dlouho neuvíznout. Pohádka o vojákovi, který trpí posttraumatickou stresovou poruchou byla těžší na vysvětlování. Hodnotím jako průměr.

3 21.06.2024

(SPOILER) Knížka čtená dceři. Přinesl ji domů manžel, já osobně bych po ní nejspíš nesáhla, protože ilustrace mi do oka příliš nepadly. Kniha je kategorizována jako čtení pro druhou třídu, má větší písmena a hodně ilustrací, obsahuje šest kapitol na cca sedmdesáti stranách. Slepice Tylda, které se říká divoška (takové pojmenování mi nesedělo) a beránek Vilda si na farmě U kupky sena otevřou detektivní kancelář a čekají na svůj první případ. Zápletka s vlkem byla dost jednoduchá, tu prokoukla moje pětiletá dcerka hned. Škoda, že v příběhu nebyl řešen žádný velký detektivní případ, na to jsem se dle názvu a anotace těšila, šlo jen o nedorozumění v podobě záměny pes-vlk. Získali dalšího člena do týmu, případy žádné, nevím jestli má kniha pokračování, ale číst ho pravděpodobně nebudeme. Mě to vůbec nezaujalo, styl psaní byl takový zvláštní, za chvíli si knihu asi ani nebudu pamatovat. Za mě ne, dceři se to docela líbilo, ale je to hodně předvídatelné. Slabé 3*.

3 10.06.2024

(SPOILER) Knížka čtená dceři. Tohle bude dlouhý komentář a obsahuje spoilery.
Zaujala mě anotace, vypadalo to na velmi zajímavý příběh, zde na Databázi knih měla pohádka vysoké hodnocení (87 %, 6 hodnocení) a tak jsem ji vypůjčila v knihovně. Ale vůbec se mi to nelíbilo. Kniha je určena dětem od čtyř let, osobně bych hranici posunula výš, myslím, že dítě ve věku čtyř/pěti let neví jak vypadá Eiffelova věž, Šikmá věž, egyptské pamětihodnosti - Velká sfinga a Cheopsova pyramida, Opera v Sydney nebo Tower Bridge, neocení občasné slovní hříčky v jazyce, neznají školní prostředí a jak to v něm chodí. Každá kapitola začíná básničkou, přišly mi divné, i většina kouzel byla takových kostrbatých. Ilustrace mi do oka příliš nepadly. Chování postav bylo hrozné – jak děti mezi sebou (rvačka, posmívání), tak mezi dospělými a dětmi. Tady je několik situací, které se mi nelíbily:

Za prvé, jak školnice Úsměva zavřela zipem Vodomile pusu, protože nechtěla jíst nudle k obědu: „Když nejíš, tak nejíš, ale hloupými řečmi nám chuť k jídlu brát nebudeš! A vy ostatní si pamatujte, že jídlo kuchaře Hamita se nehaní! …Příště si dej na pusu větší pozor, jinak ti ji zamknu na zámek, od kterého nemám klíč!“ Jako vážně?! Trest za to, že nechce jíst a ještě k tomu výhružky, nemožnost vyjádřit svůj názor… Školnice Úsměva nosila sukni se spoustou kapes…"Samozřejmě jedna kapsa ukrývá i metličky poslouchalku a zametálku. Školnice nemá ráda, když se jí kouzelnická drobotina na chodbě pere nebo je-li chodba zaneřáděna nějakou kouzelnickou špínou.“ Tak samozřejmě! Je proti fyzickému násilí, ale když se děje, sama ho použije…

Za druhé, Halekalovi bydlí na vrchu vysoké skály, cesta nahoru je úmorná. „Vždy když pan Halekal zdolával svou cestičku k domovu, supěl, hekal, potil se, sem a tam nemohl dechu popadnout, krucináloval, že duši vyplivne. Paní Halekalová, která měla nějaké to kilo navíc, na tom nebyla o moc lépe. …“ Pan Halekal asi tedy taky zrovna nebyl dvakrát fit, ale kila navíc má jen jeho žena…
„Tatínku, jestli mě máš jenom trochu rád, už mě nikdy dolů a nahoru nepoženeš.“ Citové vydírání?
„Proto jsem se neženil, abych se uhonil. Od teď bude nahoru a dolů chodit Tónin. Má mladé nohy a sport mu jenom prospěje.“ Místo, aby rodiče dělali něco sami se sebou, aby byli příkladem pro svého syna, jen na něj přehodí povinnosti.

Za třetí, mě štvalo nepřímé poukazování na to, že děti mají být takové a makové, chovat se správně, mají hlavně dostávat jedničky „„Mámo, to ona nám Vodomilka dozajista nese jedničku,“ zabručel pod vousy pan Hastrmánek a zabafal z dýmky.“ Vůbec v tom není cítit tlak na výkon…

Za čtvrté, téma tělesné hmotnosti. „„A vůbec, podívej se na sebe, jak jsi tlustý! Budeš-li se pořád cpát, brzy praskneš.“ „Bráška není tlustý. A ani já nejsem tlustá! Jsme vyvinutější, ty žížalo vyhublá.““

Za páté, tatínek Honzičky Peciválové navrhne hru „na komíny“, při které se má rozhodnout, kdo se půjde podívat ke dveřím, kdo prohraje – jde. Hra se hraje tak, že se vleže nad sebe dají chodidla, kdo má vyšší komín – vyhrává. Samozřejmě, že vyhraje ten, kdo má větší nohu, takže Honzička jako dítě s nejmenší nohou logicky nikdy nemůže vyhrát… opravdu skvělá fér hra.

Myslím, že pro ilustraci to stačí. Knihu nedoporučuji, nelíbila se mi, velké zklamání.

3 19.05.2024

(SPOILER) Knížka čtená dceři. Viděla jsem na ni doporučení na sociální síti, sama bych po ní v knihovně asi nesáhla. Nebylo to špatné, je to příběh pro nejmenší čtenáře. Poslání je takové, že postava, která je v příběhu popsána ze začátku jako záporná, se nakonec může zachovat hezky a udělat něco dobrého pro druhého. Je to spíše o ilustracích než o textu, přečetly jsme během pár minut. Ale je to milé. Škoda, že to nebylo detailnější, např. ta část, kdy se myšák Julian s lišákem skamarádí (škoda, že lišák neměl jméno, hned by to bylo osobitější). Ilustrace jsou celkem pěkné, nejvíc se mi líbila ta na poslední stránce příběhu. Dceři přišlo vtipné, jakým způsobem se nakonec Julianovi povedlo lišáka vysvobodit, mě pobavila ilustrace Juliana v liščí tlamě (hlavně jeho výraz).

3 28.04.2024

Knížka čtená dceři. Je mi líto, že jsme dočetly poslední knížku ze série Tappi a přátelé. Po Tappim se mi bude stýskat, tuhle partu z Šeptajícího lesa jsem si moc oblíbila. Naštěstí je napsána ještě trilogie Tappiho příhody, ale je asi pro o něco starší čtenáře, časem se do ní určitě také pustíme. Opět skvělé příhody s nenásilným ponaučením, doprovázené skvělými ilustracemi. Nejhezčí kapitola byla ta o podivuhodném místě :) Za zmínku ale stojí i moc hezká kapitola o nočním strachu. Doporučuji nejen tuto knihu, ale i celou sérii, všemi deseti.

3 28.04.2024

Knížka čtená dceři. Objevila jsem ji náhodou v knihovně. Každé písmeno má svou básničku o zvířátku, je zde v rámečku uvedena psací i tiskací forma daného malého i velkého písmena. Někdy je vyobrazen i další obrázek věci, jejíž jméno začíná na konkrétní písmeno. Ilustrace jsou hodně barevné (někdy až příliš, občas to na mě působilo rušivě, ale pro děti možná fajn). Na konci knížky je pak dvoustrana, kde jsou nakreslena všechna písmena pohromadě. Dozvěděla jsem se i pár nových věcí, nevěděla jsem, že levhart sněžný je irbis a s pojmenováním řekomyš jsem se zde setkala poprvé. Některé básničky jsou lepší, jiné trochu horší, ale celkově hodnotím kladně.

Líbila se mi básnička na písmenko D:

"S deštníkem drak přišel k nám,
je moc smutný, žije sám.
Prý ho nikdo nemá rád,
moc mu chybí kamarád.

Nebuď smutný, dráčku milý,
já mám také dlouhou chvíli.
Můžeme si spolu hrát,
dračí vtipy povídat."

P.S. chválím, že je uvedeno, že ježek nejí ovoce, i když pak nechápu tu ilustraci ježka s napíchnutým jablkem a hruškou na bodlinách… ilustrátor mohl místo toho nakreslit žížalu, aby to bylo v souladu.

"Ježek přizná bez mučení,
že ovoce pro něj není!
Loví hmyz a žížaly
na své louce u skály."

3 28.04.2024

Knížka čtená dceři. Když jsme si ji vypůjčily v knihovně, říkala jsem si, že tematicky do zrovna probíhající ročního období moc nezapadá...ale opak byl pravdou, protože příběh usměvavého Tappiho a sobíka Chichotka začíná, když v Šeptajícím lese nastává jaro, provede nás létem a podzimem a poslední dvě kapitoly, z celkového počtu deseti, jsou věnované zimě. Tappi a první sníh jsme četly až jako druhou knihu, ačkoliv je to první díl, ale myslím, že to ničemu nevadilo. Vikinga Tappiho jsme si s dcerou moc oblíbily, mě se líbila jeho klidná a dobrosrdečná povaha. Příběh byl pěkný, objevily se nové postavy (vlčí rodinka Tlama, Hajdulka a Břehulík), líbila se mi kapitola Tappi a zlomyslná zaklínadla o čaroději Skřípákovi, který medvědu Břicháčovi vyčaroval místo nosu klobásu, z Chichotka udělal houští, veverce Čiperce přičaroval zaječí uši a bobru Rachotkovi zase motýlí křídla. Řešení v podobě snídaně, spánku na měkoučkém polštáři a smíchu bylo skvělé. Knížka je určena dětem 4+, kapitoly jsou krátké, většinou jsme jich četly víc za sebou, ilustrace jsou moc hezké. Určitě doporučuji a těšíme se na další díl.

3 12.04.2024

Knížka čtená dceři. Objevila ji sama v knihovně. Malí čtenáři se díky pohádkovým příběhům, které vypráví hvězdička Lucie holčičce Aničce, dozví zajímavosti o hvězdách (např. Večernice = Jitřenka = Venuše, Severka = Polárka = nejjasnější hvězda v souhvězdí Malého vozu, nejjasnější hvězda na nebi = Sirius z Velkého psa, o hvězdách Kastor a Pollux v souhvězdí Blíženci, o hvězdách Merak a Dubhe v souhvězdí Velkého vozu, o Orionovi a Kasiopeje,...). Škoda jen, že nebyla samostatná kapitola věnovaná jednotlivým fázím Měsíce, bylo to zmíněno jen hodně okrajově. V pohádkách najdete i ponaučení, např. o tom, že každý někdy chybuje, že nemáme mít rádi pouze kvůli tomu jak někdo vypadá, ale kvůli tomu jaký je, že není nutné chtít být ve všem nejlepší, ale být užitečný a pomáhat, atd. Chválím ilustrace Zdeňky Študlarové, díky kterým si děti snadněji zapamatují tvary souhvězdí. Hodně povedená knížka, doporučuji, moc nás bavila.

3 23.03.2024

Knížka čtená dceři. Nemám příliš v oblibě slovně-obrázkové texty, na druhou stranu je to skvělý způsob, jak zapojit děti do četby. Dcerka se teď hodně zajímá o písmenka, primárně jsme knihu v knihovně vypůjčily kvůli velkým písmenům, aby je mohla rozpoznávat. Díky obrázkům si toto čtení oblíbila, protože se ho může přímo účastnit. Líbí se mi, že se díky básničkám učí tvary slov a rýmy. Přehledné je i rozdělení básniček podle témat na pohádkové postavy, co lze navštívit, povolání, moderní technologie, dopravní prostředky a záliby. Básničky jsou i vtipné, nám se nejvíce líbila ta s názvem Bubeník. Půjčily jsme ještě další obrázkové čtení od Grady, tentokrát Slavnost krále lva, snad se bude líbit stejně. Doporučujeme.

Honza vlezl do kredence,
vytahoval z něho hrnce.
A za malou chviličku
objevil i pokličku.

Vařečka teď do nich bouchá,
až ze stropu spadla moucha.
Možná se to spraví cvikem,
jednou bude bubeníkem!

3 03.03.2024

Knížka čtená dceři. Měly jsme vypůjčeno z knihovny. Večerníček (zatím pár dílů) jsme viděly až po přečtení knížky a musím říct, že tentokrát se mi kniha líbila o něco méně než „ filmové zpracování“. Vyprávění Bolka Polívky a Jiřího Pecha má zkrátka něco do sebe! Dcera byla před časem s babičkou i na divadelním představením Krysáci a zamilovaný Eda, takže už vizovické ogary znala. Oblíbila si Edu z Prahy, mně byl sympatický Hubert i Hodan (a jeho starostlivost o trpaslíka Ludvíčka). Na ilustrace jsem si chvíli zvykala, ale líbily se mi. Stejně tak mi chvíli trvalo zvyknout si na styl vyprávění a humor (myslím, že moje skoro pětiletá dcera mu ještě moc nerozuměla, i některým souvislostem, vysvětlovala jsem, je to, dle mého, pro trošku starší děti). Kapitoly (celkem 13) byly tak akorát dlouhé a na konci knihy je Opravník omylů pro malé rozumbrady. Celkově hodnotím, s odstupem času, 3,5 * a druhý díl si ještě asi půjčíme.

3 11.02.2024

Knížka čtená dceři. Na knihu jsem narazila náhodou v knihovně a zaujala mě tematikou, protože se dcerka zajímá o vesmír. Příběh na zhruba sedmdesáti stranách seznamuje malé čtenáře s planetami sluneční soustavy. Hlavními hrdiny jsou tři skřítkové výletníčci Zkoumal, Svítil a Čmáral, kteří do vesmíru cestují kouzelnou raketou. Ilustrace jsou hezké, kapitoly trošku delší, ale moje skoro pětiletá dcera neměla s délkou kapitol ani jejich obsahem problém. Za nás hodně povedená knížka.

3 25.01.2024

Na knihu jsem náhodou narazila v dětském oddělení naší knihovny, a i když už dávno nejsem cílová skupina, zaujala mě anotace, a rozhodla jsem se ji přečíst. Téma duší a posmrtného života mě zajímá a tak jsem byla zvědavá, jak s ním autorka naloží. Ze začátku jsem byla nadšená, Ryder mi byl hodně sympatický, jeho přemítání o životě (po životě) mě bavilo. Pak se ale dostavilo lehké zklamání. Maggie mi zrovna dvakrát sympatická nebyla, i když mi bylo líto, jaký měla osud, nedokázala jsem se do ní vcítit. Vadilo mi Ryderovo časté „vzdychání“ po tom, jak je do Maggie zamilovaný a jak je úžasná. U Maggie mi vadila většina jejich myšlenkových pochodů vůči Charliemu. Ryder na mě působil vyspěle, líbilo se mi, jak se k Maggie choval. V knize bylo pár momentů, které mě přiměly přemýšlet o „vyšších věcech“, ale jinak to bylo klasické YA. Z postav mi byla ještě sympatická Ryderova kamarádka Jade. Příběh se mi četl dobře a rychle. Konec nebyl žádné velké překvapení, čekala jsem, že to takto dopadne, jen mě překvapil „způsob provedení“. Škoda, že autorka více nevyužila potenciál tématu. Hodnotím jako lepší nadprůměr a mladším čtenářům doporučuji k přečtení.

3 20.12.2023

Knížka čtená dceři. Povedená kniha z pera české autorky. Pro větší děti - školáky, nebo děti, které se už orientují v přeměnách skupenství. Příběh poměrně hezký, ale bohužel jsme četly brzy (dceři ještě nebylo ani 5 let), asi to pro ni bylo hodně abstraktní. Zajímavým zpestřením jsou vysvětlivky některých slov, které se vyskytují v dané kapitole. Ilustrace mě zaujaly tak napůl. Pro větší přírodovědce doporučuji :) 3,5 *

3 04.12.2023

Knihu jsem dostala od mamky jako dárek k svátku. Od Garyho Chapmana jsem četla Pět jazyků lásky a ani jsem netušila, že spolu s Rossem Campbellem vydali knihu zaměřenou přímo na děti. Hodně informací se opakuje, resp. je znám z předešlé knihy, ale opakování - matka moudrosti. V knize jsem si hodně věcí i zvýraznila. Jediné co mi vadilo bylo nadužívání spojení „citová nádrž“. Myslím, že koncept naplňování citové nádrže je čtenáři brzy jasný, a autoři by s ním nemuseli tak často operovat. Já osobně knihu četla hodně dlouho, ale ne z důvodu, že by nebyla čtivá, vždy jsem ji na nějaký čas odložila a vracela se k ní až po delší době. Jedná se ale o poměrně útlou knihu, která se dobře čte a přináší zajímavé informace k zamyšlení. Doporučuji k přečtení, i když ne se vším jsem v knize souhlasila.

3 10.11.2023

"Aby se v lidech něco pohnulo, je potřeba, aby se rovnováha čas od času vychýlila."

Jsem moc ráda, že se autorka nechala "přemluvit" a napsala pokračování o Agnes. Druhý díl se mi líbil víc než ten první. Zaujal mě námět (narušení rovnováhy, Stíny se zmocňují obyvatel Baulu). Bylo to napínavé, velmi čtivé, žádná hluchá místa, spousta věcí k zamyšlení (v knize mám hodně záložek, abych se mohla vracet k zajímavým myšlenkám), zajímavé zkoušky (nejvíc mě oslovila zkouška důvěry)...Líbilo se mi, že se děj rozšířil na celý ostrov a mohli jsme poznat další Magreje obývající východní, severní a západní vesnici. Mojí nejoblíbenější postavou byl jednoznačně Kari. "Já bych tě miloval i jako ten bodlák." A hned po něm Maru. Ilustrace opět originální a zajímavé, a musím vyzdvihnout obálku, ta je skvělá! Děkuji za kapitolu Zajímavosti, to mě vždy baví. Četla jsem každou volnou chvíli a moc mě to bavilo, rozhodně doporučuji! A určitě bych se nebránila pokračování. :)

3 12.09.2023

(SPOILER) Obsahuje spoiler. Už delší dobu mám čtenářskou krizi a doufala jsem, že mě z ní tato kniha vytrhnea docela se jí to podařilo :) Příběh mě sice začal bavit až v momentě, kdy Lila nastoupila s kluky z Havraního bratrstva do vrtulníku, ale pak už jsem se nemohla od čtení odtrhnout. Zápletka s Noahem mě hodně překvapila. Hlavní postavy byly fajn: sympatický podivín Gansey; záhadný drsňák Ronan; chytrý, hrdý a ctižádostivý Adam, kterého bije otec; chudák Noah a pohodová Lila, která žije s matkou a jejími kamarádkami věštkyněmi. Z počátku mě moc nebavila dějová linka o Glendowerovi a geomantické linii, ale nakonec se mi to zalíbilo. Hodně mě zaujal les s měnícími se ročními obdobími, stromy šepotajícími v latině a dutina stromu, která každému ukazovala jiný konec. Ocenila jsem, že hned nedošlo na romantickou linku Gansey-Lila, a jsem zvědavá, kdo je ve skutečnosti její pravá láska. Štve mě, že další díly nejsou přeloženy do češtiny, v originále si na to netroufám a nevím, zda shánět slovenský překlad. Ale ráda bych se dozvěděla, jak to bude všechno pokračovat dál. První díl hodnotím kladně, ale je to opravdu jen malá ochutnávka toho všeho, takže pokud nemáte rádi otevřené konce a nechcete číst v originále či slovenštině, nepouštějte se do toho, jen se zbytečně navnadíte.. jinak to ale za přečtení rozhodně stojí. 4,5 *

3 08.08.2023

Knížka čtená dceři. Po básničkách Františka Hrubína, které sklidily úspěch, jsme v knihovně půjčily další sbírku, tentokrát od jiného autora. Básničky tematicky zahrnují období od jara do zimy, jsou krátké, srozumitelné, ilustrace jsou hezké. Jde o útlou knížečku, která obsahuje 30 básní a osloví i malé čtenáře. Doporučuji.

3 12.07.2023