Lucissia komentáře u knih
Opravdu skvělé a originální. Nijak překombinované, uvěřitelné. Moc se mi líbily kraťoučké "kapitoly", pohledy více postav a jejich příběhová jména. :-)
Nádhera, pohoda, humor, ironie, trocha napětí, no moc mě to bavilo. Mám ráda Josefínu a její rodinu, všechny povídky byly parádní, ať letní či zimní. Švagr Karel je velký sympaťák. Dávám sedm z pěti hvězd. :-))) A moc mě baví grafická úprava knih. :-)
Zajímavý a smutný příběh, nečekala jsem, že knihu přečtu za pár dní. Líbilo se mi rychlé střídání obrazů, i když tedy na konci to už byla větší rychlost než bych chtěla. Mám ráda, když se příběhy vážou k určitému místu. Pět smutných hvězd právem knize náleží...
No tedy, pět hvězd je málo. Jedna z nejemotivnějších knih, co jsem kdy četla, pro mne hlavně v první polovině. Na můj vkus možná malinko dost postav, někdy jsem se nemohla rychle v těch nezvyklých jménech zorientovat, ale jinak tomu nemohu nic vytknout. Autorka umí velice dobře popisovat atmosféru, a ta byla tedy dost hutná... Vyrazila mi chvílemi dech i slzy.... Ale je pravda i v komentáři níže, že konec knihy je opravdu jakoby zrychlený, kniha mohla být klidně o sto stran delší.
Ano, super, zvlášť, když se děj odehrává tady kousek. Tak trochu Karika, ale jiný, proč ne. Jen ten otevřený konec by chtěl pokračování... :-)
Naprostá pecka, námětem, příběhem, literárně... Strasně dobře se mi kniha četla, děsivé je to, že je příběh uvěřitelný. Šest z pěti hvězd a další za Rožnov. :-)
Kdyby se toho ujal dobrý režisér, to by byl panečku pecka film... :-)))
Posloucháno jako audiokniha. Kam se hrabe mistr King... Tohle je ten pravý horor. Připojuju se k názoru, že Čapek byl génius, vizionář a mám z toho husí kůži. Tak nějak jsem se cítila, když jsem dočetla 1984 od Orwella... Děsivé...
Právě jsem ji dočetla a přiznám se, že tolik myšlenek v poměrně malé knize jsem napoprvé nezvládla. Budu si ji muset přečíst znovu a možná nejen jednou... Ilustrace paní Vydrové jsou též naprosto dokonalé... Pět hvězd naprosto právem. :-)
Ráda se ke knize vracím a navždy ho budu mít spojený i s filmem, který se mi odmalička líbil. :-)
I když většina knih od Lanczové je víceméně na jedno brdo a po měsíci si člověk nedokáže vzpomenout na podrobnosti, tahle je hodně jiná. Nejen proto, že hlavní postavou je kluk (před dvaceti lety jsem o něm říkala dospělý chlap:-)), ale hlavně se odlišuje příběhem, dramatičností. Celkem se divím, když se u nás točí kdeco, že nikdo ze scénáristů nesáhl po téhle knize. Kdyby se toho ujal dobrý režisér a scénárista, mohla by to být pecka, protože tenhle příběh na to má.
Není to klasická romantika, napětí se tu stupňuje a všechno směřuje k tragickému konci. Dobře se mi to četlo i po těch dlouhých letech.
Jo, a když jsem na střední knížky od Lanczové půjčovala po třídě, tahle byla nejoblíbenější (a ty pasáže s popisem sexu jsme všichni úplně hltali). :-D
Klasika mého dětství, četla jsem ji sama několikrát. Teď jsem si dala repete se svými dětmi a opět úspěch jako hrom. A nádherné ilustrace, jaké se dnes hned tak v dětských knihách nevidí. Srdcovka. :-)
Kdybych neviděla upoutávku na film, asi bych o knize ani nevěděla. A protože film jsem v kině nestihla, sáhla jsem po knize. A udělala jsem to nejlepší. Moc se mi zápisky z léčebny líbily, sálala z nich opravdovost, ironie, smutek, zklamání a nakonec i naděje, že toho černého draka v sobě všichni nechají do smrti spát... Pro mne jedna z nejlepších knih, autorovi jsem věřila každé slovo a knihu můžu jen doporučit. Ráda si od Formánka přečtu něco dalšího... :-)
Knihu jsem četla na doporučení manžela, kdysi dávno ji četl a zůstala mu v paměti. No, já ji taky asi nezapomenu, protože, některé scény se mi vryly hluboko do paměti a celkově tuto knížku řadím k těm lepším. Konec byl napínavý a i když chvílemi trošku neuvěřitelný, chvílemi jsem musela přestat číst a zhluboka se nadechnout. :-)
Kdybych měla vybrat nejkrásnější knížku mého dětství, byla by to tahle. Na první stránce má věnování: Na Vánoce 1983 od maminky a tatínka. To mi byly právě čtyři roky a dodnes si pamatuji, jak mi ji mamka s taťkou snad tisíckrát museli číst, pak jsem ji uměla úplně zpaměti a nakonec se ptala: co je toto za písmenko a co je toto za písmenko... Tohle je knížka, která mě naučila ve čtyřech letech číst a knížky milovat.
Teď jsem ji četla synovi a i jemu se moc líbila a i když nemá nejkrásnější ilustrace, přesto nebo možná proto je naprosto kouzelná. I tím, jak si hraje se slovíčky. Při čtení se ze mě zase stala ta malá Lucinka, která tuhle knížku milovala. A miluji ji dodnes, ohmatanou, každý roh naražený, hřbet přelepený hnědou páskou, protože kdysi průhledná nebyla... Moje vzpomínky... :-)
Naprosto kouzelná knížka, ke které se budeme každoročně vracet. Čtyřletý syn sice ještě úplně všechno nechápe, ale určitě si bude pamatovat, jak ji maminka četla a přitom se tak smála, že rozesmála i tatínka a tekly jí slzy smíchu. :-) Knížka se líbí i manželovi, a to ke knížkám vztah moc nemá...
Tajemné čtení, ne tak strašidelné jako Šepot z lesa, což mi teda vůbec nevadilo. :-) Při čtení kapitol o dětství malého Míšy jsem měla slzy v očích, bavily mě historické souvislosti, že jsem se dověděla něco nového a hlavně se mi líbí autorčin květnatý jazyk, tolik krásných přídavných jmen a nezvyklých podstatných... A ty přenádherné slovní obraty. Opravdu pohlazení pro uši i oči. Jestli příští rok paní Surmanová vydá další knihu, kéž by byla taky taková jako všechny předchozí... :-)
Výborně napsaná detektivka, četla jsem ji poprvé a ani filmové zpracování jsem nikdy neviděla, takže pro mne závěrečné velké překvapení. :-)
Dávno nejsem cílová skupina, přesto se mi kniha líbila námětem, zpracováním, zápletkou... Pět hvězd zcela právem. :-)
Přečetla bych na jeden zátah, kdyby nebylo povinností. Pět hvězd právem i za diskuzi, co tady kniha vyvolala. :-)