Lucissia komentáře u knih
Další knížka od Ježíška přečtená. Moc milý příběh s pěknými ilustracemi, které mi tak trošku připomínají dětství. Knížka se nám tak líbila, že si z její předčítání uděláme adventní tradici. :-)
Dobrá kniha od mého oblíbeného spisovatele, při čtení jsem se usmívala a párkrát se i od srdce zasmála. Ale musím přiznat, že ta první kniha od něho, co jsem přečetla (Nezoufejte, jsou horší děti než vaše), se mi přece jenom líbila víc. Tuhle už si asi znova nedám, přesto jsem ráda, že jsem ji přečetla. :-)
Pěkná knížka od Ježíška, moc dobře se mi předčítala a navíc je bohatě a hezky ilustrovaná. Synovi se moc líbila, takže pět hvězdiček dostává právem. :-)
Úžasná, milá a vtipná knížka, která nám zpestřila pár večerů. K tomu pěkně ilustrovaná, rozhodně si ji dáme před Vánocemi znovu. :-) Takových knih víc.
Rozhodně zajímavá kniha o valašských partyzánech. V dnešní době při konkurenci třeba Hany a Zlodějky knih by asi neuspěla, ale když uvážím, že je napsána hned po válce a nespisovatelem... Přesto v ní bylo dost okamžiků, které mi vehnaly slzy do očí a celá kniha vzdává poctu a obdiv obyčejným valašským lidem, kteří zachraňovali své blízké. :-)
Dočteno za pár večerů. Za pár nádherných večerů. Tohle je kniha, která by si zasloužila hvězd i deset. Vtipné, milé čtení, bohatě prokládané skvělými ilustracemi, u kterého jsme se se synem velice bavili. Je vidět, že paní Žambochová kočky doma má a miluje je. Jako my. :-)
Jedna z těch obyčejnějších Lanczovek. Autorka mohla trošku víc rozebrat Alešovu závislost, ale jinak pěkné čtení. :-)
Můj úlovek z knihobudky, kam jsem nesla knihu, kterou jsem chtěla poslat dá. Pamatuju si, jak jsem kdysi jako malá viděla tu první a jedinečnou filmovou Planetu opic a měla při tom otevřenou pusu. Tak jsem si myslela, že mě kniha nemůže překvapit. Ale překvapila. Má sice poměrně dost málo stran, ale jsou tak nabité dějem, že by se lecjaký spisovatel mohl učit. A konec byl také naprosto parádní. A přesto, že jsem viděla i novější verze planety opic, tak ta nejstarší je nepřekonatelná a knihu báječně doplňuje. :-)
Pan Hrubín a paní Zmatlíková je dokonalá kombinace a úspěch zaručen. :-)
Když při večerním čtení stihneme jednu knihu dočíst a druhou ještě nechci načínat, sahám po takových leporelech. A pan Žáček nás opět nezklamal. :-)
Klasika mého dětství a nedám na Mourka dopustit. Mým dětem se rovněž líbila, takže pět hvězdiček dávám s dobrým pocitem. :-)
Jelikož sbíráme knihy o kočkách, došlo i na tuto. Předčítala jsem ji jeden večer, tedy, mně se moc nelíbily ilustrace, příběh je taky dost jednoduchý, ale zas na druhou stranu si dovedu docela dobře představit, že se na ní jednou budou moje děti učit číst. :-)
Velmi čtivá knížka na jeden večer. Ježíšek se u nás opět trefil do vkusu, moc nás bavila. Hlavně to 21-22-23 štíp (syna do břicha, nohy...). Určitě se k ní zas vrátíme. .-)
Další knížka od Ježíška přečtena. Moc nás bavila, já dospělák musím pochválit naprosto nádherné ilustrace a hraní s písmenky. Na konci jsem tedy taky musela nějakou tu větu vynechat a trošku přeonačit, taky mi konec přišel moc unáhlený a nedotažený. Proto jsem váhala mezi čtyřmi a pěti hvězdami, ale protože se ke knize s dětmi určitě vrátíme, dávám hvězd pět. :-)
Milá knížka na dva večery. Já jsem předčítala, ale tohle bude jednou nejspíš první kniha, co syn bude číst samostatně. Velká písmenka, jednoduchá slova, hodně obrázků. Ideální pro první čtení. :-)
Tak mám tu čest být první s komentářem. :-) Knížku mi donesl Ježíšek. A bylo to takové milé, příjemné vánoční čtení. Není to teda žádný Dán nebo Nesbo, ale vůbec mi to nevadilo. Autorky kočky nejspíš dobře znají, protože tu o nich bylo napsáno opravdu hodně. Věk bych tipla tak 10+, takže sklidným srdcem ji za pár let podstrčím synovi. Milá knížka. :-)
Pěkná knížka, kterou nám letos donesl čert. Začátek v Dlouhonosech byl výborný, pak to malinko šlo dolů a konec byl takový nijaký. Takže spíš jen za čtyři hvězdy, ale protože se ke knize určitě vrátíme, dávám pět. :-)
Kdysi jsem Boříka milovala, fakt. A i teď s odstupem pětadvaceti let tyto knihy dokážu náležitě ocenit. Jednou ji určitě podstrčím synům. :-)
Knihu mi doporučily kolegyně v práci a po dlouhém čekání v knihovně se mi konečně dostala do ruky. První dvě třetiny knihy jsem zvládla za pár hodin a při poslední jsem si musela dávat oddech po každých dvou stránkách. Příběh je opravdu silný, tím víc, že se odehrává ve vedlejším Valmezu a i v práci jsou kolem mne lidé, co si třeba tu epidemii tyfu ze zákusků v cukrárně pamatují... Kniha je jednou z těch, které si budu pamatovat navždy a stejně jako mám pocukrované koblihy spojené s knihou Květy z půdy, za žloutkovými věnečky budu navždy vidět Hanu.
A i to meziříčské náměstí budu navždy vidět jinýma očima...