Lucissia
komentáře u knih

Opravdu zajímavý rozhovor, výborně podaný, dozvěděla jsem se dost zajímavých věcí. Rozhodně se pustím i do dalších knih - rozhovorů - autora. :-)


Přečteno kvůli výzvě, nebylo to úplně to, co bych vyhledala znovu, nicméně čtení nelituju. :-)


Napsáno úplně přesně dětskýma očima. Jinak tedy hodně smutné a po dlouhé době kniha, která mě rozplakala. Přesto byl konec pěkný. :-)


Pěkná knížka, tento žánr běžně nečtu, ale přesto jsem spokojená. :-)


Neobyčejná knížka, ze které je mi smutno i krásno zároveň...


Lanczové knížky dělím na ty vyjimečné, které se vryjí do paměti a ten zbytek, který tak nějak zapadne mezi lehký nadprůměr. A to je i tato knížka. Jsem ráda, že jsem si ji přečetla, párkrát se hodně zasmála, ale asi nebudu mít potřebu ji číst znova. :-)


I když je knížka určená spíše dětem a dost poplatná době, ve které vznikala, a asi ne vše je úplně doslova pravda, tak i přesto jsem ji přečetla s chutí a ráda. :-)


I přes lehce kostrbatý začátek to nakonec bylo dobré. Za mne uvěřitelné, z každé detektivky nemusí stříkat krev. Spokojenost. :-)


Taková obyčejná knížečka o obyčejných vzpomínkách malé holčičky. V něčem ale byla nezapomenutelná a laskavá, i když hodně hodně smutná... :-)


Tak nevím, snaha se cení, ale... Ztrácela jsem se v postavách, Erika, Ester, Ema, Richard, Rudolf, Saša, Simon... Všechna jména podobná. Zmatené vyprávění, zmatené chování lidí. No znám lepší knihy, ale věřím, že další autorčina bude zase o něco lepší. :-)


Naprosto skvěle napsaná detektivka, jedna z nejlepších, co jsem četla, pan Březina opět dokázal, že psát opravdu umí. Přečetla bych na jeden zátah, když pominu drobnost, že při reálném vyšetřování by civilista asi do takové míry nemohl zasahovat, byl příběh dokonalý. Z posledních padesáti stran doslova tryská napětí a děkuju autorovi, že se zbytečně nepatlal v závěrečných scénách. Pro mě subjektivně mistrovská detektivka. :-)


Moc hezká kniha, krásně se mi četla, až je mi líto, že nebyla delší... Krásný květnatý jazyk, pěkný příběh, pro mě kniha, na kterou se nezapomíná. I pro tu historii, jak se ke mně dostala. :-)


Člověk žasne, jak se náš jazyk za sto let změnil. :-)


Souhlasím s komentářem pode mnou, vadily mi časové skoky, nemohla jsem se zorientovat ve jménech, v době a žádná z postav mě nechytla za srdce. Jsem ráda, že jsem knihu přečetla, ale trvalo mi to dlouho a znám lepší knihy. :-)


Jak přelstít čarodějnici je sice lepší, ale i Městečko stojí za přečtení a uvažování. :-)


Pro mne subjektivně nejděsivější kniha, kterou jsem si zpočátku musela dávkovat po stránkách. Dokonale popsány ty nejhorší stránky lidí v malém městečku, kde snad nikdo nebyl šťastný. A věřím, že takoví lidé opravdu žijí. Za mne pět hvězd právem, ale už knihu nikdy číst nebudu, stejně jako ji nikdy nedostanu z hlavy.
