LucYfer666 komentáře u knih
Trochu delší, trochu filosofičtější a trochu ukecanější, přesto vynikající.
Tady je Barkerova imaginace fakt řádně temná. Postavy jsou sympatické, děj má spád a napětí. Na některé nápady se nedá zapomenout, nebo si neříct, jak by asi vypadaly zfilmované? Určitě jdu do druhého dílu.
První Barkerovina, která mě tak úplně nebavila. Jako kdybych to všechno už někde nějak jinak četl. Hlavní myšlenka je silná a určitě utáhne hodně dalších knih, ale tady mi přišla nějak víc prvoplánová.
První kniha, kterou jsem od Kinga četl a koupil. Teď se k ní vrátil. A zápletka i postavy mi přijdou uvěřitelné a popisy psychiky bravurní. Kniha je neprávem trochu opomíjená. Možná pro to, že nesedne každému. Za mě je to ale jedna z nejlepších survival knih vůbec.
Najde se tu pár slabších nebo míň uvěřitelných míst, ale celkově jde o strhující knihu s hodně povedenou atmosférou. Jen kdyby jich bylo víc takových.
Podobně jak píše dole Johny van M., ta fantazie dostala zabrat. Ale mě se to líbilo. Vzniknul mi z toho takový mix představ ovlivněných filmem. Bylo fajn vidět odhalenou prapůvodní kostru a mít víc možností imaginace. Taky některé pasáže a postavy jsou oproti filmu jinak, což bylo zajímavé.
Ze všech tří knih autora jednoznačně nejpropracovanější a nejtemnější. Jen tak dál.
Trochu taková rychlokvaška, zcela určitě by si hororové části zasloužily pořádně rozepsat. Na druhou stranu příběh dětí je sakra znepokojivý, že by obstál i samostatně.
Delikátní věc. Nechápu, že jsem se k autorovi nedostal dřív. Navíc zpracování a ilustrace, tady je pět hvězd málo.
Jestli jednička byla výborná, dvojka je vynikající. Je vidět, že autorka se za ty roky vypsala. To, jakým způsobem do sebe obě knihy zapadají, je ojedinělé. I když je to zase o záchraně potomka, každý příběh je jiný a strhává s sebou všechny kolem sebe. V Dětech Raumy doslova všechny. Žádná postava není vyloženě kladná ani záporná a každý si vleče své kostlivce, postupně se poznávaj. Za hodně silnou stránku bych považoval dialogy, ty okamžitě vtáhnou. Ale i české prostředí, které se postupně vystřídá se severským. Za scénku s fanatickými fanynkami upírů bych klidně přidal ještě hvězdu.
Trochu moc fantaskní v některých pasážích. Každopádně jde ale o velmi zajímavé až netradiční dílo plné barvitých obrazů.
Tak jsem si ji přečetl znovu, viděl jsem i oba filmy, a kniha jednoznačně vede. Pokaždé je na ní co objevovat. Už teď je jasné, že jde pro mě o nejlepší hororovou knihu, ke které se budu ještě vracet. Škoda, že není víc takových.
Souhlasím s přirovnáním ke Kulhánkovi, ale tenhle příběh je určitě méně akční, což je možná trochu škoda, na druhou stranu je víc klasicky úpírský (rozuměj - o pití krve). Také má dost zvláštní atmosféru. Pro mě jsou Nepohřbení velkým překvapením. Jestli bude nějaké pokračování, sem s ním.